Analýza: Zneužívání počítačů v zaměstnání je alarmující

Zatímco za sex na pracovišti by zaměstnanci hrozil vyhazov, sledování porna toho nejhrubšího zrna v pracovní době je téměř bez rizika. Zaměstnavatelé se totiž o nekalých aktivitách zaměstnanců ve virtuálním počítačovém světě dovědí obvykle jen obtížně.


„Bojí se porušení zákonů, zejména těch vyplývajících z Listiny základních práv a svobod, která je součástí Ústavy ČR. Hranice mezi tím, co je zákonné a co nikoli, je velmi nejasná, často neexistuje vůbec. To pouze nahrává líným a nepoctivým zaměstnancům,“ říká Ivan Janoušek ze znaleckého ústavu APOGEO Esteem, soudní znalec v oblasti informačních technologií.

Management firem se proto stále častěji obrací na odborníky s dotazem, jak udržet pracovní kázeň a zůstat přitom v mantinelech zákonů: „Nechtějí kvůli kontrole zaměstnanců riskovat soudní spory s nejistým koncem. Mnohým už ale dochází trpělivost, protože tím trpí nejen kvalita práce, ale i zabezpečení firmy,“ vysvětluje Ivan Janoušek. Právníkům se specializací na IT a soudním znalcům proto přibývá práce.

Experti poradenské společnosti APOGEO Esteem meziročně zaznamenávají více než 50procentní růst zájmu o konzultace v oblasti využívání a zabezpečení informačních technologií: „Letos očekáváme rapidní růst, protože zneužívání výpočetní techniky k soukromým účelům dramaticky roste. Největším problémem je zneužívání pracovní doby, ohrožení zabezpečení firemních dat a zanedbávání pracovních povinností,“ dodává Janoušek.

To, že se facebook, hry či videa stávají neodmyslitelnou kratochvílí mnoha zaměstnanců, potvrzuje i analýza společnosti truconneXion: „Nejčastější je zneužívání e-mailu k soukromým účelům. Zaměstnanci rovněž tráví průměrně až jednu hodinu denně mimopracovními aktivitami, nejčastěji na sociálních sítích a on-line nákupy,“ říká Robert Kleiner, ředitel rozvoje společnosti truconneXion.

Získat kontrolu nad zaměstnanci v běžném kancelářském prostředí je relativně jednoduché a zákony nabízejí obstojnou ochranu zaměstnavateli i zaměstnancům. Ve virtuálním elektronickém světě však současná legislativa více nahrává líným a nepoctivým zaměstnancům. Zatímco například papírovou korespondenci může mít firma plně pod kontrolou, při čtení e-mailů zaměstnanců by mohl management narazit.

Pokud je u papírové korespondence na prvním místě adresy uveden název firmy, a nikoli zaměstnance, lze s obsahem pracovat i bez vědomí adresáta. „Ten tak nemůže popřít například jeho přijetí. U e-mailu to tak jednoduché není, ten je podle Úřadu pro ochranu osobních údajů pod ochranou článku 13 Listiny základních práv a svobod, a nelze jej tedy bez vědomí adresáta číst,“ upozorňuje bezpečnostní expert a znalec Jan Vojtěch Binder ze společnosti APOGEO Esteem.

Nečinnost zaměstnavatelů a rezignace nad nejasnou právní úpravou se rovněž nevyplácí. Pracovníci totiž mohou zaměstnavateli škodit dlouhé roky. „Zaměstnavatel ale musí shromažďovat důkazy o nekalých praktikách zaměstnanců velmi obezřetně. Soud totiž nemusí protiprávně získané důkazy uznat a hříšník nejen že nebude potrestán, ale dostane od zaměstnavatele i tučné odškodné,“ varuje soudní znalec Ivan Janoušek.

Na zneužívání výpočetní techniky je proto třeba myslet již v pracovních smlouvách. Tam lze jasně definovat práva a povinnosti uživatelů: „Třeba to, že e-mail slouží výlučně pro pracovní korespondenci, že komunikace prostřednictvím ICQ, Skypu či Facebooku není dovolena nebo že není možné na počítače instalovat soukromý software. Smlouva by měla informovat i o monitoringu dodržování zásad komunikace a případných sankcích při jejich nedodržení,“ doručuje Jan Vojtěch Binder. Pokud by zaměstnanec s monitorováním v rámci zákona nesouhlasil, nemusí s ním být uzavřen pracovní poměr.

Podle společnosti truconneXion elektronický monitoring již pomohl některým zaměstnavatelům k získání legálních důkazů, které soud při sporu zaměstnavatele se zaměstnancem akceptoval.

Zaměstnavatelé nesmějí při monitorování pracovních aktivit zaměstnanců překročit určité hranice. Pak by se i dobře míněná opatření mohla obrátit proti nim. „Klíčem je mít pod kontrolou činnosti pracovníků, ale neshromažďovat informace nad rámec zákona,“ upozorňuje Jan Vojtěch Binder.

Ideální je provádět pouze monitoring pracovních aktivit, například sledovat dobu strávenou prohlížením internetových stránek, frekvenci využívání klávesnice nebo počet vytištěných stránek z tiskárny. Vlastní obsah komunikace podle současných zákonů nesmí být monitorován vůbec či jen obezřetně po poradě s odborníky.

V případě e-mailů je legitimní monitorovat, s kým zaměstnanec komunikuje a od koho korespondenci přijímá, případně jaké přílohy jsou součástí e-mailu. „Zaměstnavatel má právo vědět, s kým zaměstnanec komunikuje, ale obsah e-mailů standardně monitorován být nesmí. Zaměstnavatel ale může monitorovat, jestli e-mail neobsahuje například odkazy na nebezpečné stránky,“ uzavírá Binder.











Komentáře