Atraktivita Česka pro ICT služby stále klesá a je třeba rychlé nápravy, tvrdí experti ICT Unie

Pět hlavních bariér bránících plnému využití potenciálu informačních a komunikačních technologií (ICT) v České republice pojmenovala ICT Unie, nedovno sloučené sdružení SPIS a AVPTS. Zároveň zformulovala strategická doporučení, jak tyto bariéry překonat a zvýšit konkurenceschopnost země v evropském i globálním měřítku.


Klíčovou roli hraje podle jejích expertů schopnost poskytovat služby s vysokou přidanou hodnotou právě za pomoci vyspělých informačních a komunikačních technologií. K tomu je podle ICT Unie zapotřebí rychlejší rozvoj širokopásmového připojení, docenění významu ICT pro ekonomiku celé země, efektivnější využití ICT ve veřejném sektoru, dostatek kvalifikované pracovní síly a ochrana před negativními dopady globalizace.

V žebříčku zemí atraktivních pro umístění služeb s vysokou přidanou hodnotou se Česká republika v posledních letech propadá. Například studie renomované poradenské společnosti A. T. Kearney „Global Services Location Index“ zařadila v roce 2009 Česko až na 32. místo z padesátky hodnocených zemí. Přitom v roce 2004 byla naše země čtvrtá, o tři roky později zaujímala 16. příčku. Podobná alarmující zjištění přinášejí i další průzkumy.

ICT Unie se jakožto profesní sdružení významných firem z oblasti ICT působících v ČR těmito nelichotivými údaji intenzivně zabývá. Proto ve svém programovém dokumentu, nazvaném Strategie ICT průmyslu v České republice, identifikovala hlavní bariéry bránící rychlejšímu rozvoji informačních a komunikačních technologií. Patří sem:

1. Nedostatečný rozvoj širokopásmových připojení – mj. pro mobilní zařízení (dostupnost mobilního internetu)

2. Neadekvátní zhodnocení významu ICT průmyslu pro ekonomiku celé země

3. Omezené využití potenciálu ICT ve službách poskytovaných sektorem veřejné správy

4. Omezený počet vysoce kvalifikovaných lidských zdrojů

5. Globalizace a její hrozby pro ICT v ČR – především odliv služeb s vysokou přidanou hodnotou mimo ČR

Současně ICT Unie zformulovala možná řešení jednotlivých problémů, tj. jak uvedené bariéry překonat. Mezi doporučení mimo jiné patří:

Podpořit budování přístupových sítí nových generací (NGA), a to vládou ČR i místními samosprávami. Odstranění legislativních překážek souvisejících s výstavbou sítí a tím snížení nákladů na jejich budování.

Spočítat ekonomickou výkonnost ICT průmyslu především ve formě daně ze zisku, daně z příjmu a odvodu na sociální a zdravotní pojištění, a to v součtu odvody firmou a zaměstnanci. Provést srovnání podmínek pro investice/investory v oblasti ICT u nás a ostatních státech EU s důrazem na okolní země (Německo apod.) zejména pro investice typu technologická (datová) a vývojová centra. Účinněji propagovat/prezentovat úspěchy ICT průmyslu i jednotlivých firem.

Rozšíření počtu veřejně přístupných registrů. Jen informativní charakter výstupů z registrů změnit na „právně závazný charakter“. Přístup ke službám eGovernance nejen z terminálů CzechPOINT, ale odkudkoliv.

Ministerstvo školství ve spolupráci se zástupci ICT průmyslu by mělo upravit koncepci vzdělávání tak, aby přiblížilo výuku reálným potřebám trhu. Na úrovni ICT průmyslu vytvořit koncepci firemního vzdělávání, definovat kompetence pro jednotlivé role a vytvořit systém přenositelnosti vzdělávání mezi firmami.

Vytvoření koncepce ochrany národních zájmů pro oblast ICT. V rámci ICT průmyslu vypracovat informační kampaň objasňující zákazníkům výhody cloud computingu (zaměření na rozvoj nového obsahu a služeb). Novelizovat legislativu upravující ochranu proti kybernetickým útokům.











Komentáře