BSA: Podíl pirátského softwaru v ČR klesl na 37 %

Softwarové pirátství je v Česku stále na ústupu. Mezi roky 2008 a 2009 míra pirátství poklesla o 1 procentní bod. „V Česku se v roce 2009 užívalo nelegálně 37 procent softwaru. V důsledku přišli výrobci softwaru kvůli pirátství v Česku o tržby v hodnotě 3,6 miliardy korun,“ řekl Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA.


Uvedené závěry vyplývají ze sedmé výroční Celosvětové studie softwarového pirátství, kterou dnes zveřejnila protipirátská organizace BSA (Business Software Alliance), jež zastupuje softwarové firmy z celého světa. Analýza sledovala užívání nelegálních počítačových programů ve více než stovce zemí světa v roce 2009. Byla provedena nezávislou analytickou společnosti IDC, která se zaměřuje na průzkumy a analýzy v oblasti informačních technologií.

Česká republika podle studie BSA a IDC patří mezi 20 zemí s nejnižší mírou softwarového pirátství. V pomyslném žebříčku obsadila 13. místo. „Studie jasně ukazuje, že boj s piráty jednoznačně vyhráváme. Snížení míry pirátství je důsledkem dobré policejní práce při vymáhání práva a pravidelné osvětové činnosti BSA, která se zaměřuje zejména na firmy, kde se daří dlouhodobě pirátství potírat. Domácnosti nicméně stále ve velké míře užívají nelegální software a riskují tím právní postihy či ztrátu osobních dat,“ prohlásil Jan Hlaváč. Průměrná míra pirátství v Evropské unii činí 35 procent a celosvětová 43 procent. Nejnižší celosvětovou mírou počítačového pirátství se mohou pochlubit Spojené státy (20 %), Japonsko (21 %) a Lucembursko (21 %).

V Česku míra pirátství klesá o procentní bod již druhým rokem „Méně úspěšné v meziročním srovnání je sousední Slovensko, kde míra pirátství druhým rokem stagnuje na 43 procentech,“ dodal Hlaváč. V sousedních zemích má nejvyšší míru pirátství Polsko (54 %), Slovensko (43 %) a Maďarsko (41 %). Mezi země s nejnižší mírou pirátství patří Rakousko (25 %) a Německo (28 %). „V těchto dvou zemích nicméně míra pirátství vzrostla o procentní bod,“ dodal Hlaváč.

Nejvíce se v Česku nelegálně užívají operační systémy Windows, populární kancelářské softwarové balíky, grafické programy, antiviry a počítačové hry. Mezi nejčastěji poškozované výrobce softwaru patří firmy Microsoft, Adobe, Autodesk, Corel a Symantec.

Za posledních patnáct let se v Česku podařilo snížit míru pirátství o 29 procentních bodů. Při srovnání s dalšími šestadvaceti členskými státy EU se Česko drží již druhým rokem na jedenácté příčce. Slovensku patří místo šestnácté. „V závěsu za Českem jsou stejně jako v minulých letech mnohé západoevropské a jihoevropské státy, například Itálie (49 %), Španělsko (42 %) či Francie (40 %),“ řekl Jan Hlaváč.

Nejvyšší míru pirátství v rámci EU mají Bulharsko (67 %), Rumunsko (65 %) a Řecko (58 %). Naopak nejnižší mírou pirátství se může pochlubit Lucembursko (21 %) a dále Rakousko, Belgie, Finsko, Švédsko a Švýcarsko, které mají 25procentní míru pirátství.

V mnoha zemích navzdory hospodářské krizi pirátského softwaru v osobních počítačích ubylo. Podle studie BSA a IDC míra pirátství klesla v 54 zemích a vzrostla jen v devatenácti státech. Přesto celosvětová míra softwarového pirátství vzrostla ze 41 na 43 procent. „Stalo se tak zejména v důsledku toho, že na globálním softwarovém trhu získaly vyšší podíl rychle se rozvíjející země jako Čína, Indie a Brazílie, v nichž je míra pirátství podstatně vyšší než v ostatních státech,“ vysvětlil Hlaváč. Celosvětová komerční hodnota nelegálního softwaru dosáhla v roce 2009 hodnoty 51,4 miliardy amerických dolarů.

Nejvyšší celosvětovou míru pirátství, přesahující 90 procent, mají Gruzie, Zimbabwe a Moldavsko. Naopak nejnižší míru počítačového pirátství se mohou chlubit zmiňované Spojené státy (20 %), Japonsko (21 %) a Lucembursko (21 %).

V roce 2009 podle IDC připadlo na každých 100 amerických dolarů legálně zakoupeného softwaru dalších 75 dolarů softwaru nelegálního. Pirátství ztenčuje příjmy nejen softwarových firem, ale i státních rozpočtů. Potírání pirátství se proto pozitivně projevuje i v ekonomické rovině, na což poukázala studie analytiků IDC v roce 2008: „Při snížení míry pirátství o deset procentních bodů by si česká ekonomika během čtyř let polepšila o tisíce nových pracovních míst, hrubý domácí produkt by vzrostl o 8,9 miliardy korun a stát by na daních navíc vybral téměř dvě miliardy korun. IT firmy by díky vyšším výdajům za informační technologie zvýšily své příjmy o 6,2 miliardy korun,“ řekl Hlaváč.

Analytici IDC navíc odhadují, že na každý dolar vynaložený za legální krabicový software připadají 3 až 4 dolary příjmů, které jdou do kapsy místním servisním a distribučním firmám – například za instalaci softwaru, školení uživatelů či služby spjaté s údržbou. Pirátství rovněž představuje riziko pro spotřebitele. „Odhlédne-li se od trestněprávních rizik, tak nelegální software často obsahuje škodlivé počítačové kódy, které mohou ohrozit bezpečnost dat uživatelů,“ dodal Hlaváč.

„Celosvětová studie softwarového pirátství ukazuje, že v roce 2009 došlo k jistému pokroku v boji proti pirátství – nicméně malá změna nestačí,“ prohlásil prezident a ředitel BSA Robert Holleyman. „Pirátství brzdí inovace v IT odvětví, brání vytváření nových pracovních míst a vládní rozpočty připravuje o klíčové příjmy z daní. Naše zpráva velice jasně říká, že vlády zemí po celém světě musí zdvojnásobit své snahy v potlačování šíření nelegálního softwaru.“

Míru pirátství mimo jiné snižují legalizační programy, osvětové kampaně vládních úřadů i softwarových firem, kroky orgánů činných v trestním řízení a též změny technologií, jako jsou stále rozšířenější nástroje pro správu digitálních práv (DRM) a využívání aplikací usnadňujících hospodaření se softwarem (SAM – Software Asset Management).

K růstu míry pirátství naopak přispívá rychlý růst trhu s výpočetní technikou a větší užívání starších počítačů, v nichž výskyt nelegálního softwaru převládá. Svou roli hraje i čím dál větší rafinovanost pirátů a kyber-zločinců.

Podrobnější informace o metodologii a kompletní znění zprávy najdete na adrese: www.bsa.org/globalstudy.











Komentáře