GPS navigaci čeká podle expertů intenzivní vývoj

Před deseti lety ukončil Bill Clinton rušení signálu GPS a tím zpřístupnil veřejnosti mobilní satelitní navigaci. I když tato technologie od té doby prodělala bouřlivý rozvoj, nejsou ani dnes její možnosti dosud vyčerpány.


Vše se změnilo jedním stiskem tlačítka před deseti lety. Jediný stisk tlačítka v noci z 1. na 2. květen 2000, který nařídil osobně prezident Bill Clinton, ukončil umělé rušení, které dosud pohlcovalo signály ze satelitů Global Positioning System (GPS). Tuto takzvanou „selektivní dostupnost“ zavedla americká vláda proto, aby se tím ztížilo fungování nepřátelských zbrojních systémů. Clintonovo rozhodnutí vypnout rušení signálu GPS bylo počátkem nástupu mobilní satelitní navigace.

Dnes je navigace produktem, bez něhož si mnoho lidí již neumí život představit. Ovšem její možnosti nejsou zdaleka vyčerpány: „Satelitní navigace poskytuje i přes převratné vynálezy minulých desetiletí ještě rozsáhlé možnosti vývoje,“ říká Johannes Angenvoort, výkonný viceprezident vývojového oddělení společnosti Navigon, která se specializuje na navigační systémy. „Je tu ještě velký prostor.“ Podle studie Evropské komise bude v r. 2025 objem světového trhu se satelitními navigacemi činit 236 miliard eur. V roce 2005 činil objem trhu 60 miliard eur.

Dějiny satelitní navigace začaly již v roce 1960, kdy  byl do vesmíru vypuštěn první navigační satelit Transit 1B. Jeho vypuštěním započala činnost Námořního navigačního satelitního systému, který vyvinulo námořnictvo USA pro navádění raket na cíl. Protože tento průkopnický systém nebyl schopen určovat polohu s dostatečnou přesností, uvedlo americké ministerstvo obrany v 80. letech do provozu jeho následovníka, Global Positioning System (GPS), který se k určování polohy používá dodnes.

Využívání satelitní navigace pro civilní účely bylo sice povoleno již v r. 1983, čehož využily především přepravní a telekomunikační společnosti. A také pro vědu a vývoj se tím otevřely nové možnosti. Avšak kvůli rušení signálu armádou USA bylo možné určovat polohu s menší přesnosti, než by to odpovídalo technickým možnostem. S odchylkou asi 100 metrů byly tehdejší údaje technologie GPS pro mobilní navigaci mnohem méně přesné, než jsou řidiči zvyklí dnes. Ale i období před rozhodnutím Billa Clintona znamenalo důležitý posun. „Především byly v 90. letech učiněny důležité kroky pro pozdější rychlý vývoj,“ říká navigační odborník J. Angenvoort. „Zlepšení signálu GPS v r. 2000 bylo podnětem pro vznik mobilních navigačních aplikací, jak je známe dnes.“

V současnosti mohou vývojáři navigačních systémů plně využívat technické možnosti satelitní techniky. Mezitím se toho mnoho událo: Vznikají stále výkonnější navigační řešení na bázi systému GPS. Zároveň systémy využívat při plánování trasy v reálném čase dokonce i informace z internetu, ať už aktuální hlášení o dopravních kolonách, podporu při hledání místa k zaparkování nebo kontakty s přáteli. Postupně se přijímač GPS rovněž stal standardní výbavou mnoha smartphonů.

I přes množství novátorských objevů je budoucnost satelitní navigace i 50 let po vypuštění prvního navigačního satelitu Transit 1B nadále velmi slibná. V roce 2013 má být uveden do provozu evropský protějšek amerického systému GPS. „Galileo“ je společný projekt Evropské unie, Evropské kosmické agentury (ESA) a rovněž různých mimoevropských států, jako je Čína nebo Saúdská Arábie. Tento systém se podobá americkému GPS, ale předpokládá se, že bude pracovat ještě přesněji, s minimálními odchylkami od několika centimetrů do čtyř metrů. Nejdůležitějším kritériem zůstane podle navigačního experta J. Angenvoorta i v budoucnosti spolehlivost lokalizačních systémů.











Komentáře