Monitoring činnosti svých zaměstnanců na PC už provádí čtyři z pěti českých organizací

Mezi nejrozšířenější formy zneužívání firemních technologií patří používání e-mailu k soukromým účelům, on-line nákupy a sociální sítě.


Podle výsledků průzkumu uskutečněného mezi dvěma sty firem akcent na monitorování v roce 2011 ještě zesílí – 35,9 % dotázaných firem považuje zneužívání pracovní doby na počítačích za klíčovou oblast k řešení, což je ještě vyšší procento než před rokem.

Primárním objektem zájmu manažerů a majitelů firem však i v roce 2011 jsou prý auditovací funkce, správa a evidence licencí a IT majetku. „Firmy si uvědomily, že prostřednictvím správy majetku a dohledu nad zaměstnanci mohou dosáhnout desítek procent úspor ve velmi krátkém časovém horizontu, což je pro ně zásadní obzvláště v době omezených rozpočtů a stavu zaměstnanců,“ interpretuje firemní priority Robert Kleiner, ředitel společnosti truconneXion, podle něhož v uplynulém roce znatelně poklesl čas, během nějž zaměstnanci zneužívají firemní IT.

„Celkový zneužívaný čas se v průběhu roku zkrátil z jedné a půl na průměrně jednu hodinu denně, kterou zaměstnanec věnuje svým aktivitám nesouvisejícím s jeho prací. Mezi nejrozšířenější formy zneužití firemních technologií patří využívání e-mailu k soukromým účelům, on-line nákupy a sociální sítě,“ vypočítává Kleiner.

Jedna hodina odreagování v průběhu pracovní činnosti denně se již blíží obvyklému časovému snímku pracovníka, jak jej nastiňuje David Gruber, odborník na techniky duševní práce. „Typický duševní pracovník vydrží v naprosto špičkové soustředěnosti asi patnáct minut, pak potřebuje několik desítek sekund na změnu stavu mysli. A v těchto cyklech střídání koncentrace vydrží pracovník zhruba hodinu a půl – pak mu prospěje deset až patnáct minut pauzy,“ objasňuje David Gruber.

David Gruber stojí na straně win-win mezilidských vztahů ve firmách a institucích a na základě tohoto přístupu si dovoluje nastínit jakési „zlaté pravidlo“ využívání firemního internetu k nepracovním účelům. „Dokud pauza a odreagování na internetu více pracovních sil dává (= regeneruje), než bere, dotud ať klidně zaměstnanec surfuje. Jakmile mu to však začne více energie brát, ať se vrátí ke své práci. Přesná hranice, kde se motivující účinek relaxace zlomí v negativní, neexistuje. Kdyby ji někdo znal, tak je nejúspěšnější šéf světa. Vždy totiž záleží na konkrétní profesi a situaci,“ shrnuje konzultant David Gruber.

Dalším rozšířeným přístupem ke zneužívání firemních IT zdrojů je odstřihnutí „hravých“ zaměstnanců od internetu nebo alespoň od nepohodlných webových stránek. Průzkum truconneXion ukázal, že firem, které částečně či zcela omezují přístup k internetu, je přes polovinu (56,8 %). Advokátka Lenka Altnerová z advokátní kanceláře Abbot Legal jako příklad stránek, u nichž zaměstnavatel preventivně zamezuje přístup zaměstnancům, uvádí například placené stránky nebo stránky s nevhodným obsahem.

„V souladu se svým oprávněním určit rozsah užívání pracovních prostředků by měli zaměstnavatelé zvážit, zda povolí svým zaměstnancům používání internetu pro soukromé účely a za jakých podmínek (například během přestávek na jídlo a oddech). Jistě lze doporučit zákaz vytipovaných služeb, třeba download souborů s mediálním obsahem, chatování a přeposílání řetězových e-mailů,“ říká Lenka Altnerová z advokátní kanceláře Abbot Legal.

V případě naprostého odstřihnutí zaměstnanců od internetu však odborníci na motivaci zaměstnanců upozorňují na přílišný restriktivní efekt tohoto opatření. Ani David Gruber není v tomto bodě příznivcem absolutních řešení a nedoporučuje stanovisko „zcela zakázat internet“. Jako vhodný přístup ze strany nadřízeného se Davidu Gruberovi jeví prosazování následujícího pravidla: „vážení podřízení, když budete pracovat jako draci, do puntíku si plnit pracovní povinnosti, když nenatáhnete virus, když ani jinak nepoškodíte firmu – tak jsem ochoten přimhouřit oko nad vaší internetovou návštěvou jakékoli website.“ Podle jeho názoru se











Komentáře