Průzkum: Ekonomická krize brání digitálnímu rozvoji ve střední a východní Evropě

Průzkum Economist Intelligence Unit v 17 zemích střední a východní Evropy odhalil, že některé v důsledku ekonomické krize zaostávají v digitálním rozvoji, zatímco jiné využívají ICT projekty k úspoře nákladů a nastartování ekonomického růstu.


Podle nedávného průzkumu agentury Economist Intelligence Unit (EIU), sponzorovaného společností Oracle, donutila ekonomická krize vlády ve střední a východní Evropě (CEE) přijmout nelehká rozhodnutí o prioritách výdajů na informační a komunikační technologie. Průzkum EIU analyzuje dopad poklesu na vládní investice do ICT v 17 zemích střední a východní Evropy a odhaluje, jak krize ovlivňuje tempo digitálního rozvoje regionu. Podle průzkumu různé země zareagovaly na krizi různě. Průzkum identifikuje tři hlavní přístupy: plnou parou vpřed, změna kurzu a přečkání bouře.
Plnou parou vpřed: Mezi země, které pokračují v ICT investicích, patří Estonsko, Slovinsko, Polsko, Rusko, Chorvatsko, Bulharsko, Rumunsko, Slovensko a Turecko. Tyto země věří, že informační a komunikační technologie jsou rozhodujícím předpokladem ekonomické prosperity a mají být upřednostňovány před jinými oblastmi.
Změna kurzu: Mezi země, které ustoupily z některých plánovaných investic do ICT, patří Česká republika, Maďarsko, Řecko, Lotyšsko a Litva. Jejich vlády se nyní soustředí spíše na ty ICT projekty, které přinesou rychlou finanční úsporu, jako například automatizace back-office.
Přečkání bouře: Zeměmi, které výrazně omezily své předkrizové ICT strategie, patří Albánie, Bosna a Hercegovina a Ukrajina. Tyto země mají omezený přístup k finančním prostředkům zvenčí na financování ICT projektů.

V průběhu krize si získaly prioritní pozici tři typy projektů: elektronická administrativa, elektronické veřejné služby a rurální konektivita.
E-administrativa: Projekty back-office e-governmentu získaly na významu, jak se administrativy snaží o rychlou finanční úsporu optimalizací a konsolidací back-end systémů (například systémů daňové správy nebo elektronických řešení úhrad za zdravotní služby).

Elektronické veřejné služby: Zpřístupnění veřejných služeb online má dvojí cíl zvýšení efektivity a omezení administrativních nákladů a zároveň zjednodušení života občanům a firmám (například elektronické podávání daňových přiznání nebo elektronické identifikační karty).

Rurální konektivita: Zpřístupnění širokopásmového připojení v rurálních oblastech zůstává prioritou pro dosažení rovnosti přístupu a pro podporu ekonomického rozvoje vesnických oblastí.

Financování EU hraje v oprávněných zemích kritickou roli, neboť umožňuje pokračovat v investicích do projektů, jež jsou považovány za zásadní pro budoucí prosperitu, zejména právě širokopásmové připojení na venkově.

„Zpráva odhaluje propast mezi několika vládami, které jsou schopny pokračovat v realizaci svých dlouhodobých ICT plánů, a většinou vlád, jež jsou nuceny omezovat investice z důvodu politické nestability a ekonomických potíží,“ řekla Delia Meth-Cohn, šéfredaktorka pro kontinentální Evropu, Střední východ a Afriku, Economist Intelligence Unit. „Nicméně v několika případech silná podpora veřejnosti pro digitalizaci dokáže převážit nad finančními a politickými turbulencemi a přimět vlády, aby pokračovaly v plnění ICT strategií.“

„Tento region dosáhl v posledních letech velkého pokroku v digitálním rozvoji,“ řekl Alfonso Di Ianni, senior viceprezident společnosti Oracle pro východní Evropu a Společenství nezávislých států. „Tato studie ukazuje, že pokračující investice do programů ICT mohou mít dvojí užitek okamžitého dosažení značné finanční úspory a efektivity a vytvoření solidní základny pro obnovenou prosperitu v budoucnu.“











Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.