Změní některé inovace zásadně život lidí během pouhých pěti let? IBM tvrdí, že ano.

Svůj “výhled do budoucnosti” „Next 5 in 5” uveřejnila firma IBM. Jedná se o seznam inovací, které mají potenciál změnit v horizontu příštích pěti let způsob, jakým lidé pracují, žijí a baví se. Studie vychází z tržních a společenských trendů, které by měly změnit naše životy, a zároveň se inspiruje nejnovějšími technologiemi vyvíjenými v laboratořích IBM po celém světě. Právě nové technologie totiž tyto inovace umožní.


V příštích pěti letech změní technologie lidské životy následujícím způsobem:

 

S přáteli budete komunikovat ve 3D

V příštích pěti letech vám 3D rozhraní – podobná těm, která vidíte ve filmech - umožní promítat si 3D hologramy svých přátel v reálném čase. Filmy i televize již do formátu 3D přecházejí a 3D kamery jsou stále vyspělejší a menší, takže se časem vejdou i do mobilních telefonů a zcela změní způsob, jímž si bude člověk prohlížet fotografie, internet nebo komunikovat se svými přáteli. Například fotografie jsou již nyní opatřovány informacemi o místě pořízení, internet dokáže synchronizovat digitální informace z různých zařízení, rozhraní jsou čím dál přirozenější a jejich možnosti se neustále rozšiřují.

Vědci pracují na zdokonalení videotelefonování tak, aby se z něj stalo holografické telefonování, neboli „3D telepřítomnost”. Tento postup využívá světelných paprsků z jednotlivých předmětů a z nich pak rekonstruuje obrázek daného předmětu – jedná se vlastně o podobný postup, jakým lidské oko zpracovává podněty ze svého okolí.

Například vědci v IBM Research pracují na nových způsobech vizualizace 3D dat. Pracují na technologii, jež by konstruktérům umožnila vstoupit přímo do projektu, na němž pracují – a je jedno, zda zrovna navrhují nějakou stavbu nebo softwarový program. Stejná technologie umožní zobrazit simulaci šíření chorob po interaktivní 3D zeměkouli nebo vizualizovat aktuální trendy na Twitteru – a to vše v reálném čase a bez zkreslení.

 

Baterie budou dýchat vzduch a pohánět tak naše přístroje

Přáli jste si někdy, aby vám baterie v laptopu vydržela celý den a vy tak s sebou nemuseli nosit nabíječku? Anebo co takhle představa mobilního telefonu, který se sám dobíjí jen nošením v kapse?

V horizontu příštích pěti let budou mít baterie - díky vědeckému pokroku a vývoji v oblasti tranzistorů a baterií - desetkrát delší životnost než dnes. A co je ještě lepší, v některých menších zařízeních se již baterie nebudou muset používat vůbec.

Namísto lithium-iontových baterií, které se používají dnes, pracují vědci na bateriích, které pracují na vzduch. Ten v nich reaguje s kovem a eliminuje tak klíčový element, který brání delší výdrži baterií. Bude-li tento vývoj úspěšný, jeho výsledkem budou lehké, výkonné a dobíjecí baterie, které budou schopny pohánět cokoli, od aut až po spotřební elektroniku.

Ale co kdyby bylo možné se bez baterií obejít úplně? IBM prý pracuje na radikální změně základního stavebního bloku elektronických zařízení – tranzistoru. Usiluje o snížení objemu energie na tranzistor pod 0,5 voltu. Při takto nízkých energetických požadavcích by bylo možné v některých zařízeních, jako jsou například mobilní telefony nebo čtečky elektronických knih, eliminovat baterie úplně.

Výsledkem by byla elektronická zařízení bez baterií, která by se dobíjela technikou zvanou „sbírání energie”. Ta je již dnes využívána v některých náramkových hodinkách - ty není třeba natahovat, automat se nabíjí sám pohybem ruky. Stejný koncept by mohl být použit například v mobilních telefonech - telefonem byste zatřásli a mohli vytočit číslo.

 

Člověk nebude muset být vědcem, aby mohl zachránit planetu

Nejste možná fyzik, nicméně k výzkumným činnostem přispět můžete. V horizontu příštích pěti let budou čidla umístěná ve vašem telefonu, voze, peněžence a dokonce na vašich tweetech sbírat data, která vědcům poskytnou detailní obrázek o prostředí, v němž žijete. Tato data bude možné využít v boji proti globálnímu oteplování, na záchranu ohrožených živočišných druhů anebo na sledování invazivních rostlin nebo zvířat, která ohrožují ekosystémy po celém světě. V příštích pěti letech se tak objeví celá nová třída „občanů-vědců”, kteří budou prostřednictvím již dnes existujících možností sbírat velké datové objemy pro následný výzkum.

Jde o jednoduchá pozorování - kdy začne tát sníh, kdy se objeví první komáři, je-li koryto potoka vyschlé. To všechno jsou cenná data, jimiž vědci dnes ve velkých datových sadách stále nedisponují. Dokonce i váš notebook lze použít jako čidlo, jež bude detekovat seismickou činnost. Při správném použití a zapojení do sítě dalších počítačů může takový laptop pomoci rychleji zmapovat dopad zemětřesení, urychlit práci záchranářů a zachránit tak lidské životy.

IBM si nedávno nechala patentovat postup, který umožňuje systému rychle a přesně provádět analýzu seismické činnosti, například zemětřesení, a stejně tak umí včas varovat například před tsunami, které jsou právě důsledkem podmořského zemětřesení. Nový vynález dále umožňuje rychlé a přesné měření zóny poškozené zemětřesením a dokáže nastavit priority pro záchranné práce.

IBM také vyvíjí mobilní aplikace, které umožní běžným uživatelům dodávat data pro různé iniciativy, jako je například zlepšování kvality pitné vody nebo hlášení přílišného hluku. Již dnes existuje aplikace nazvaná Creek Watch - ta umožňuje vyfotit řeku nebo potok, následně zodpovědět tři jednoduché otázky a automaticky zpřístupnit tato data místním vodohospodářským institucím.

 

Dojíždění do práce vám bude šité na míru

Představte si dojíždění do práce bez zácp na silnicích, přeplněného metra, výluk a starostí o to, že přijedete do práce pozdě. Za pět let budou vyspělé analytické technologie uživatelům poskytovat na míru šitá doporučení tak, aby se dostali na žádané místo v co nejrychlejším čase. Adaptivní dopravní systémy se budou intuitivně „učit” modely dopravy a chování lidí, takže budou moci nabídnout větší bezpečnost a informace o cestování než dnes.

Výzkumní pracovníci IBM podle svých slov vyvíjejí nové modely, které dokážou předvídat výsledek proměny dopravních cest a budou poskytovat informace, které jsou mnohem víc než jen zprávami o průběhu dopravy, zařízeními, jež pouze ukazují vaši polohu v dopravní zácpě, a webovými aplikacemi, které dokážou odhadnout čas cesty při dané intenzitě dopravy.

Za použití nových matematických modelů a technologií prediktivní analýzy budou vědci moci analyzovat a kombinovat různé scénáře, které pak cestujícím nabídnou nejlepší trasu pro jejich cestu. Analýza bude brát v potaz řadu faktorů, jako jsou dopravní nehody, místo uživatele, aktuální a plánované práce na silnici, nejfrekventovanější dny v týdnu, počátek pracovní doby, místní události, které mohou mít vliv na dopravu, alternativní možnosti dopravy (železnice, vodní doprava), možnosti parkování a počasí.

Tak například kombinace prediktivní analýzy a informací poskytovaných v reálném čase o dopravní zácpě z čidel a dalších dat umožní systému doporučit lepší cestu, jak se dostat do určité destinace - třeba dojet do nejbližšího dopravního uzlu, přičemž systém ověří, zda vlak přijede včas a zda jsou u nádraží možnosti parkování. Nové systémy se dokáží učit z pravidelných vzorců dopravy a následně integrovat všechna dostupná data a predikční modely do navrhované trasy.

 

Počítače budou pomáhat s výrobou energie pro město

Inovace v oblasti počítačů a datových center umožní využít obrovské objemy energie, kterou počítače uvolňují. Ta bude využívána k vytápění budov v zimě a pohánění klimatizačních jednotek v létě. Jen si představte, že energie proudící do datových center po celém světě by najednou mohla být recyklována a využita pro město.

Až 50 procent energie spotřebovávané dnešními datovými středisky je vynaloženo na chlazení. Většina tepla tak přijde vniveč, protože je jednoduše vypuštěna do atmosféry. Nové technologie, jako je například inovativní chladící systém přímo na čipu, který vyvinula společnost IBM, však umožňují termální energii efektivně recyklovat a využívat pro topení a ohřev vody v kancelářích nebo domech.

Pilotní projekt probíhající ve Švýcarsku, kde byl touto technologií osazen jeden počítačový systém, by podle propočtů měl uspořit 30 tun emisí oxidu uhličitého ročně, což představuje snížení uhlíkové stopy o 85 procent. Jednotlivé čipy propojuje inovativní síť kapilár s mikro-kapalinou, která umožňuje přivést vodu k mikronům samotného polovodičového materiálu. Díky tomu, že kolem každého čipu obtéká voda, je možné efektivně odvádět z počítače teplo. Voda se ohřívá na 60 stupňů a následně je odváděna do výměníku, který teplo distribuuje dál.











Komentáře