Chytré hodinky selhaly. Proč?

Chytré hodinky, tzv. smartwatches, se příliš neuchytily. Lidé je nenosí, výrobci na nich prodělávají. Kde se stala chyba?

Chytré hodinky selhaly. Proč?


Před třemi lety se očekávalo, že chytré hodinky se rychle stanou mainstreamem. V současnosti však slouží hlavně jako zápěstní systémy pro notifikace z telefonů či jako společníci k fitness aktivitám. A výrobci postupně odpadají. Motorola, Pebble, Jawbone, Intel – pro ty všechny už smartwatches nejsou tématem, prodeje Fitbitu významně klesají.

Podle nejnovějších čísel trhu vládne Apple, až dalece za ním jsou Samsung a Google, a ač jsou firmy ohledně svých ekonomických výsledků zdrženlivé, je víc než pravděpodobné, že chytré hodinky jsou pro ně samy o sobě prodělečnou kategorií. I když, zrovna Applu a Samsungu to vadit nemusí – slouží jim k podpoře prodejů telefonů a posílení loajality zákazníků.

Ve Spojených státech chytré hodinky (nebo fitness náramek) vlastní necelých 16 % populace, v Evropě ani ne každý desátý člověk. Počet těch, kteří je ale opravdu nosí, je však mnohem nižší, ukazuje průzkum. Proč? Nemají důvod je nosit, většinou se shodují, že hodinky nesplnily jejich očekávání, jiným přijdou nepraktické také co do vzhledu.

A bez zajímavosti není, že nejprodávanější modely chytrých hodinek jsou ty, které nejvíc připomínají hodinky obyčejné a co do funkčnosti toho příliš „chytrého“ nenabízejí. A když už, jsou obvykle velice úzce specializované, jako třeba hodinky Fantom určené fotbalovým fanouškům, kterým na zápěstí posílají aktuality týkající se jejich oblíbeného fotbalového klubu...

Skutečně komplexní chytré hodinky nabízející širokou paletu funkcí a využití na trhu chybí.

Novinky mají výrobci do světa pustit už tento týden na veletrhu IFA a ač někteří nejspíš překvapí, ultimátní kombinaci velikosti, funkčnosti a ceny nabídnou jen těžko. Ani totiž nemůžou. Technologie jim to dosud neumožňuje.

Zásadní chyba, kterou výrobci udělali, byla, že se nejdřív soustředili na běžné spotřebitele, nikoliv na vývoj produktů pro průmyslový trh. Jinými slovy, vývoj chytrých hodinek měl probíhat podobným způsobem, jako vývoj chytrých brýlí, u nichž se obdobně spálil Google, když je prvně začal vyvíjet jako produkt pro běžné uživatele, selhal, a následně podstatně úspěšněji resuscitoval jako produkt pro odborné využití ve firmách.

Mimochodem, učinil tak na základě průzkumu, z nějž vyplynulo, že technologie chytrých brýlí ještě není připravena pro běžné užívání, ale je už vhodná pro užití ve firmách, kde například méně komfortní design není až takovým problémem, jestliže jsou brýle efektivní a usnadní práci.

Pokud by si podobný průzkum Google, Apple, Samsung a další nechali zpracovat i v případě chytrých hodinek, nejspíš by včas zjistili, že i v tomto případě mají nejdřív cílit do podnikatelského prostředí a až později na běžné uživatele.

Místo hodinek signalizujících notifikace z Instagramu či tep, tak mohly být ve vývoji hodinky využitelné v souvislosti s biometrickým zabezpečením, nabízející nejrůznější GPS funkce nebo třeba přenos informací dnes standardně sdílených předáním vizitky. Třeba. Na rozdíl od spotřebitelského trhu totiž ten průmyslový toleruje jistou designovou neohrabanost, omezenou funkčnost (jestliže slouží svému účelu) a vyšší cenu.

Důsledkem toho, že výrobci zvolili cílení opačné, je, že na trhu nejsou chytré hodinky ani pro běžné uživatele ani pro firmy, a ti výrobci, kteří vydrželi, na chytrých hodinkách prodělávají.

Úvodní foto: Fotolia © Robert Lehmann










Komentáře