Jak bude vypadat svět za dvacet let?

Zákaz dronů, prosperující Afrika či bouřící se zaměstnanci – takové události nás možná čekají v příštích dvaceti letech. Alespoň podle amerických zpravodajců.

Jak bude vypadat svět za dvacet let?


V roce 2035 bude řada pracovních pozic automatizovaných, investice do umělé inteligence a robotiky prudce porostou a stále větší propojení světa povede k zvýrazňování rozdílností a následného nárůstu nacionalistických tendencí a populismu.

Tak nějak vypadá svět budoucnosti podle zprávy připravené zpravodajci pro administrativu nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ta je vyhotovována každé čtyři roky, za účelem pomoci při budování strategie Spojených států pro roky příští.

Letošní report detailně popisuje výzvy a hrozby, jimž bude lidstvo v příštích dvaceti letech čelit. A nebude jich málo, přičemž na vině bude především prudký technologický rozvoj. Text dokonce zachází až tak daleko, že odhaduje, o čem budou v konkrétní dny informovat média.

Dočíst se tak můžeme o čínské akvizici ostrova ze souostroví Fidži za účelem vybudování vojenské základny, ke kterému má dojít začátkem února 2019, o mexickém zákazu provozu soukromých dronů jako reakci na jejich využívání k vraždám, k němuž má dojít o tři měsíce později, či zaměstnaneckých vzpourách v Londýně a v New Yorku v roce 2021.

Technologický pokrok prý také do dvaceti let umožní i jednotlivcům vyvinutí vlastních zbraní hromadného ničení. Vyhlídky skutečně nejsou nijak růžové, novou starostí pro světové vlády se brzy stanou kyber zbraně a technologie operující ve vesmíru. Na druhou stranu, sami autoři studie dodávají, že jde pouze o odhad.

„Vždy je třeba vzít v potaz, že vypíchnout zhoršující se trendy, je snadné,“ upozorňuje Thomas Stork, jeden z autorů. „Co je obtížnější, je upozornit na dosud neznámé věci, které tyto problémy zmírní.“

Jednou z oblastí, kterou už teď autoři mohli vyloučit z kategorie problematických, jsou dodávky energie; jedněmi z důvodů jsou nové přírodní palivové zdroje a také klesající ceny solární energie (díky nimž má docházet k postupnému ekonomickému růstu Afriky). Hlavní výzvou bude v tomto směru především voda – v roce 2032 má polovina světové populace trpět jejím nedostatkem.

V návaznosti na tento problém se objevuje i úbytek úrodné půdy, která v současnosti mizí čtyřicetkrát rychleji, než je nová vytvářena. Ve vzduchu navíc neustále visí hrozba prudkých změn klimatu, která vytváří nutnost vzniku nových průmyslových odvětví a investic.

A alespoň jedna dobrá zpráva – právě společný boj proti proměnám klimatu by mohl být jednou z oblastí, která bude lidstvo v příštích letech spojovat, nikoliv rozdělovat...

Úvodní foto: Fotolia © bloomua










Komentáře