Jak by podniky měly pracovat s umělou inteligencí

Analytici poradenské agentury Gartner představili výhled pro oblast umělé inteligence (AI) na konferenci Gartner Symposium/ITxpo, která probíhá tento týden v Barceloně.

Jak by podniky měly pracovat s umělou inteligencí


Z celosvětového průzkumu provedeného mezi více než třemi tisíci CIO a IT ředitelů vyplývá, že 25 procent organizaci již v nějaké podobě nasadilo umělou inteligenci (AI), nebo má plány tak v učinit v nejbližší budoucnosti – to je o deset procentních bodů více než v roce 2015.

Projektům v oblasti AI hrozí, podobně jako kterýmkoliv jiným, že ustrnou nebo nebudou úspěšné, pokud se o ně nebude zajímat „byznysová“ část podniku. Navíc existuje riziko zaostávání či ztráty konkurenční výhody.

Nyní je ten správný čas začít experimentovat a zkoušet nové koncepty,“ říká Magnus Revang, ředitel výzkumu v Gartner. „Neexistuje nic jako osvědčená praxe, jen rodící se praxe.“ CIO potřebují praktické zkušenosti, „musí ale také umět zhodnotit a vyznat se v tvrzeních dodavatelů, kteří často nafukují očekávání spojená s tím, čeho je AI schopna.“

Aby uspěli s AI, musí CIO vytýčit její dlouhodobě zaměření. To mohou provést například tak, že zváží tři možné způsoby využití AI:

  • Jak může AI změnit či rozšířit stávající služby
  • Jak by bylo možné změnit stávající služby podniku, aby se pro AI hodily
  • Jaké nové služby lze vytvořit (které by bez AI nebyly možné)

Příklady úspěšného nasazení AI se objevují zejména v oblasti rozšíření stávajících služeb. Například australský patentový úřad používá umělou inteligenci pro klasifikaci všech patentů, aby byly přiřazeny ke kontrole správným specialistům. Jde o AI řešení navržené v rámci magisterského studia a postavené na existujících cloudových službách, které nejen šetří pracovní místa, ale také významně zkracuje dobu potřebnou pro zpracování patentových přihlášek.

Ukazuje se tak, že AI může mít zásadní dopad bez rozsáhlých investic, jestliže je použita vhodným způsobem na správném místě,“ říká Revang. „Nejsložitější tak na tomto projektu byla nakonec integrační architektura a bezpečnostní pravidla, nikoliv AI samotná.“

Jiné podniky vytvářejí nové služby, které by bez AI nebyly vůbec myslitelné.

Je ale třeba, aby takový podnik změnil své uvažování – začal sám sebe chápat jako technologickou firmu. Nebo dokonce technologickou firmu, která vyvíjí nejen vlastní software, ale i hardware,“ vysvětluje Revang.

Příkladem může být dodavatel kancelářských potřeb, který nabízí inteligentní, hlasem ovládané rozhraní pro snadné objednání kancelářských potřeb.

Obecně AI pomáhá organizacím zmenšit zátěž v oblasti back office. V případě front office, tedy části podniku, která komunikuje se zákazníkem, pak pomáhají aplikace jako virtuální osobní asistenti. Zvyšují kapacitu v oblasti zákaznické podpory a služeb a umožňují pracovníkům, aby se věnovali výhradně složitějším požadavkům,“ říká Revang.

Analytici Gartner předpovídají, že v roce 2018 vytvoří AI nové příjmy v objemu 200 miliard dolarů a 768 tisíc pracovních pozic (celosvětově). AI bude také zvyšovat produktivitu, ve stejném roce ale díky ní zanikne 943 tisíc pracovních míst.

Bude se ale jednat jen o přechodné období do roku 2020, kdy AI vytvoří 2,3 milionu pracovních míst a eliminuje jich zároveň jen 1,8 milionu,“ upozorňuje Helen Poitevinová, ředitelka výzkumu v Gartner. Nejčastěji zanikajícími pozicemi budou ty vyžadující menší znalosti často zaškolované až přímo na pracovním místě. Nově vznikající místa pak budou vysoce specializovaná, manažerská, ale také základní a vyžadující nízkou specializaci.

O co by se mohlo jednat naznačují chatboti – ti dnes umožňují například při náboru zaměstnanců projít obrovský počet přihlášek a eliminovat tak rutinní a nezáživnou činnost.

Zdá se pravděpodobné, že AI nakonec plně převezme úlohy jako zveřejňování volných míst. Zaměstnanci odpovědní za nábor se pak budou věnovat optimalizaci efektivity chatbotů a dalších AI aplikací, které jim pomohou najít ty nejvhodnější kandidáty,“ dodává Poitevinová. „Úkony, které budou provádět zaměstnanci, budou jednoduše ty, které algoritmy nezvládají dobře.“

Spolupráce lidí a umělé inteligence je dnes nejzjevnější v oblasti zdravotní péče a maloobchodu.  V oblasti zdravotní péče je AI perspektivní, protože může využít obrovské objemy dat a snížit náklady v oblasti diagnostiky. To povede k nárůstu poptávky po těchto službách a v konečném důsledku ke vzniku nových pracovních míst.

V maloobchodu je modelovým příkladem symbiózy umělé inteligence a lidí online prodej. Zde je možné AI využít pro zúžení extrémně bohatého sortimentu například u oblečení na několik voleb, které vyhovují vkusu a preferencím zákazníka, finální volbu ale provádí člověk. Jeden z online prodejců takto vytvořil místa pro 65 datových vědců a návazně zaměstnává na tisíce designérů.

Převzetím rutinních úloh dá AI zaměstnancům více prostoru a času pro produktivitu a kreativitu – tedy oblasti, v nichž jsou lidé lepší.

Aby rozvíjeli symbiotickou kulturu lidí a AI, musí lídři odpovědní za IT i byznys investovat do agility a měkkých dovedností a rozvíjet rozličnější dovednosti a znalosti, protože boti, IoT a AI budou vyžadovat vyšší podíl datových vědců než programátorů,“ říká Poitevinová. „Předpokládáme, že na konci roku 2020 poroste počet civilních datových vědců* pětkrát rychleji, než počet datových vědců – specialistů.

Nyní je ten správný čas nastavit dlouhodobé směřování s ohledem na AI, nacházíme se v klíčovém bodu. Můžeme obohatit pracovní náplň, přepracovat tradiční postupy, navrhnout nová zaměstnání a vytvořit nová odvětví. Stačí pamatovat, že AI umí zvládat vzorce, které již zná, a je na lidech, aby objevovali to nové,“ uzavírá Poitevinová.

Úvodní foto: Fotolia










Komentáře