Názor: Cílená reklama proniká do reálného světa

Už několikrát jsem psala o tom, že se blížíme životu v budoucnosti, kterou si vysnili autoři vědecké fantastiky, vždy však pouze v tom kladném významu. Avšak nebyl by to ten správný život ve vysněné budoucnosti, kdyby sebou vedle všech těch zázraků medicíny a vesmírných cest nepřinášel také významná negativa, mezi které patří třeba také to, že nás mohou komerční společnosti, ale třeba také vlády, sledovat na každém kroku.

Názor: Cílená reklama proniká do reálného světa


Dobrá. Možná trochu přeháním. Vždyť se vlastně nic moc neděje a všechno to rozpoznávání obličejů i monitorování pohybu je přeci jen pro naše dobro. Alespoň to si myslí (nebo alespoň tvrdí, že si to myslí) tvůrci zařízení rozpoznávajících naše obličeje, identitu či polohu. Ať už jde o popelnice sledující mobilní telefony lidí, kteří kolem nich procházejí, nebo o zařízení OptimEyes, které nasadilo Tesco ve Velké Británii na všechny ze svých 450 čerpacích stanic.

Zařízení umí rozeznat pohlaví zákazníka, jeho přibližný věk a demografi a podle toho zákazníkovi zobrazí odpovídající reklamu. Simon Sugar, generální ředitel společnosti Amscreen, která OptimEyes vyrábí, řekl, že je to zařízení tak trochu jako z povídky Philipa K. Dicka Minority Report, ale také dodal, že podle něj OptimEyes změní podobu současného prodeje. Společnost plánuje zařízení nasadit v co nejkratším čase do co nejvíce supermarketů a kiosků.

Někteří lidé při čtení podobných zpráv panikaří a vymýšlejí si hororové scénáře o tom, jak lze takovou technologii zneužít; ohání se (nepřesně a klišoidně) Orwelem a Huxleym a zaříkají se, že už do takto špehujícího obchodu nikdy nevejdou. Druzí podobné informace klidně přechází s tím, že když už na reklamy koukat musí, tak budou alespoň na míru.

Samy společnosti, které taková zařízení vyrábějí, tvrdí, že jejich technologie v žádném případě neslouží ke sběru dat a že žádné informace neukládají, pouze zařadí obličej a vyberou co nejvhodnější reklamu. Malým háčkem je, že jsou to pouze ničím nepodložená tvrzení, společnosti dokonce ani nezpracovaly přehled o dopadu na soukromí, jak doporučuje britský úřad pro ochranu informací.

Zařízení rozpoznávací obličej, která v lidech vzbuzují tolik negativních emocí, vlastně nejsou ani kdo ví jak přesná. I žena v kšiltovce může takový stroj zmást, a to ani nemluvím o tom, že se OptimEyes (a ostatní podobná zařízení) spoléhají na nepřesnou generalizaci zájmů podle pohlaví či barvy pleti.

Sledování a rozpoznávání zákazníků sice může být neetické a někteří proti tomu mohou mít jisté výhrady, nakonec jim však nezbude nic jiného, než se s tím smířit. Dnes se to týká pouze čerpacích stanic Tesca ve Velké Británii, brzy však bude takovým zařízením vybaven každý obchod s reklamní plochou.

A ti, kteří dnes říkají, že už do obchodu s podobným zařízením nevedou? Zvyknou si na to stejně, jako si zvykli na bezpečnostní kamery a klubové karty, ve kterých o sobě mnozí z nich s příslibem nepatrné slevy prozradí i citlivější údaje, než je podoba jejich obličeje.

Možná budeme brzy žít v dystopickém světě ovládaném korporacemi, kde bude každý náš pohyb pod dohledem. Bojkot Tesca proti tomu však nic nezmůže.


Markéta Gajdošová

Markéta Gajdošová

Autorka se zajímá o teorii IT i všech příbuzných oborů. Zaměřuje se na nejnovější technologie a snaží se je také využívat.

Úvodní foto: © semisatch - Fotolia.com










Komentáře