Optimalizace: Zamyslete se nad obsahem dat

Optimalizace je příkazem doby a komerční sféra i vládní sektor používají optimalizační nástroje v celé řadě segmentů ekonomiky a života. Proč by měly být informace – obecně „obsah“ – výjimkou?

Optimalizace: Zamyslete se nad obsahem dat


Optimalizace ve vztahu k obsahu je disciplína, kterou pracovníci v organizacích podvědomě provozují. Banální e-mail kolegovi po sobě ani nepřečtou, ale hromadné korespondenci s velkou skupinou významných zákazníků věnují řádově větší pozornost – až po angažování profesionálního copywritera nebo aspoň korektora. Ale proč stejné principy neaplikovat i na jiné druhy obsahu – a na ostatní fáze jeho životního cyklu?

Organizace investují do systémů na optimalizaci produktů a finančních toků (Enterprise Resource Planning, ERP), procesů (nástroje Business Process Management, BPM) a lidí (např. technologie Social Network Analysis, SNA). Ale obsah zůstává stranou snahy o optimalizaci. To je však dlouhodobě neudržitelné – už jen proto, že náklady spojené s obsahem jsou ve většině organizací nejrychleji rostoucími náklady (a tato situace se v dohledné době nezmění). Ekonomický tlak na optimalizaci v oblasti obsahu je evidentní.

Pro disciplínu optimalizace v oblasti obsahu jsme ve společnosti Gartner zvolili název Content Value Optimization (CVO). Podstatný v tomto názvu je pojem „value“. Na rozdíl od disciplín jako např. IT Cost Optimization totiž jde nejen o náklady, ale opravdu o obě části vztahu kvalita – cena.

Principem Content Value Optimization je zpětná vazba. Jde o to, podchytit korelaci mezi náklady na tvorbu a distribuci obsahu s metrikami pro jeho spotřebu. Samozřejmě, že v existujícím stadiu vývoje CVO neexistují žádné aplikace, které by bylo možné nainstalovat a problém s optimalizací vztahu kvalita – cena u obsahu tak vyřešit.

Paralela se zbožím
Ve světě výroby je využívání zpětné vazby zcela běžné a na ní založené optimalizační postupy jsou standardem. Za příklad může sloužit synchronizace produkce s tržní poptávkou. Podniky mají rozvinuté systémy pro sledování prodejů (nemluvě o sofistikovaných metodách pro předvídání zájmu zákazníků). V reakci na vysoký zájem dokážou flexibilně zvyšovat výrobu. V reakci na slabý zájem posilují marketing, vylepšují produkt, snižují cenu – a když to všechno selže, redukují výrobu nebo ji úplně ruší.

Další příklady
Sklady dělí zboží do kategorií, např. A, B a C, kde A je velmi drahé zboží, které se prodává v zajímavých objemech, C je zboží sice levné, ale díky extrémním objemům prodejů generuje významné tržby, a skupina B spadá někam mezi. Takové dělení do skupin je užitečné mj. k tomu, že se podle těchto skupin řídí nakládání s jednotlivými položkami (například zboží A se na noc zamyká a měsíčně inventarizuje).

Překážky a perspektivy CVO
Content Value Optimization je disciplína, která vyžaduje integrální pohled na obsah – který však často vzniká ve vzájemně izolovaných částech organizace. Tato tzv. organizační sila však často mají své důvody torpédovat každou snahu, která by mohla vyústit v omezení jejich nezávislosti. Podobně někteří tzv. znalostní pracovníci často vidí za každým pokusem o monitoring tvorby obsahu snahu sledovat výkonnost a normovat práci.

CVO je chybějící částí v mozaice nástrojů ke zvýšení efektivity. Organizace, které budou efektivitu v oblasti obsahu ignorovat, budou v čím dál větší konkurenční nevýhodě.

Autor je analytik společnosti Gartner

Poznámka překladatele: Content Value Optimization je nový pojem ražený analytiky společnosti Gartner. Není dosud široce adoptován ani v angličtině, natož aby existoval zavedený český ekvivalent. V úvodu jsme použili překlad, ale dále v článku se držíme anglického originálu; je možné, že odborná veřejnost u angličtiny v tomto případě zůstane.

Úvodní foto: © NLshop - Fotolia.com



Vyšlo v Computerworldu 17/2012
Celý článek i toto vydání lze zkoupit elektronicky








Komentáře