Top 10 předpovědí pro IT organizace a uživatele pro příští rok (II.)

Přinášíme pokračování hlavní předpovědi pro rok 2018 a další léta, kterou představila společnost Gartner na konferenci Gartner Symposium/ITxpo v americkém Orlandu.

Top 10 předpovědí pro IT organizace a uživatele pro příští rok (II.)


Do roku 2021: 40 procent IT zaměstnanců budou “všeumělové” zastávající více rolí, z nichž většina bude spíše na straně byznysu než technologií.

 

IT specialisté v současné době představují asi 42 % všech zaměstnanců v IT odděleních. Analytici Gartneru ale odhadují, že do roku 2019 poklesne počet IT technických specialistů mezi nově nabíranými zaměstnanci o 5 procentních bodů s ohledem na to, že nové aktivity v oblasti digitálního byznysu budou vyžadovat univerzálněji orientované pracovníky. Tato změna se začne nejdříve projevovat v oblasti správy infrastruktury a provozu IT, kde bude větší poptávka po správě infrastruktury “na vyžádání” (cloudu). Následovat bude nárůst netechnických IT manažerů a vedoucích pracovníků s “univerzálnějším” profilem a nakonec se tento trend promítne i do oblastí vývoje software, správy digitálních produktů, správy projektů/programů/portfolií, řízení zákaznické zkušenosti a podnikové/informační architektury.

V roce 2020: AI začne hrát pozitivní roli na pracovním trhu – vznikne díky ní 2,3 milionu nových míst, zatímco jen 1,8 milionu pracovních míst její “vinou” zanikne.

V roce 2019 nicméně vlivem IT zanikne víc pracovních míst, než kolik jich IT nově vytvoří. Podle Gartner se tak do roku 2020 počet míst, která díky AI vzniknou, vyrovná počtu těch, která zanikla. Zda budou místa přibývat nebo ubývat bude nicméně závislé na daném odvětví – některá zaznamenají trvalý, jiná pouze přechodný úbytek pracovních míst a budou i taková, jako je zdravotní péče nebo školství, kde k čistému poklesu nedojde vůbec. AI navíc zvýší produktivitu v řadě oborů, při důmyslném nasazení může také obohatit kariéru, zatraktivnit či proměnit některé tradiční pracovní postupy a vytvořit zcela nová odvětví.

Do roku 2020: IoT bude v 95 % nově navrhovaných elektronických zařízení.

Kombinace možnosti ovládání či správy prostřednictvím chytrého telefonu, cloudu a levných modulů s příslušnými funkcemi znamená, že sofistikovaný dohled, správa a ovládání bude u nových zařízení znamenat jen minimální navýšení výrobních nákladů. Jakmile se stanou široce dostupnými, lze očekávat, že zákazníci k zařízením podporujícím IoT (internet věcí) sami rychle přejdou tzv. “lavinovým efektem”. Každý výrobce by proto měl přinejmenším začít plánovat, jak do svých výrobků pro koncové i firemní zákazníky zakomponovat IoT technologie.

Do konce roku 2022: polovina bezpečnostních rozpočtů pro oblast IoT bude vynakládaná na nápravu závad, svolání vadných výrobků a bezpečnostní selhání, spíše než na vlastní ochranu.

Rizika související se zaváděním IoT se ve značné míře vážou na nečekané dopady toho, když „všudypřítomné digitálno” vstupuje do nových odvětví a tržních segmentů. Požadavky jako je pravidelná aktualizace zařízení (podobně jako například u mobilních telefonů) zde může být obtížnější plnit – a neschopnost tyto aktualizace na dálku provádět může následně vést k rozsáhlým a nákladným svoláním výrobků (tzv. recall). V průmyslových prostředích, kde je možné udržet jednotnější a kompaktnější IoT infrastrukturu, se nemusí jednat o velký problém, v případě zařízení na koncovém trhu, kde je navíc třeba chránit zákazníky, se ale nejspíš dočkáme nových regulací a předpisů souvisejících se zabezpečením IoT.

Úvodní foto: Fotolia © borispain69










Komentáře