Top 10 technologií pro digitální veřejnou správu

Technologické výdaje veřejného sektoru se po poklesu v roce 2015 udrží na stabilní úrovni. V posledních deseti letech byli CIO, ředitelé IT a vedoucí odborů informatiky ve veřejném sektoru pod tlakem, aby „zvládli více s menšími rozpočty“. Dnes tento tlak souvisí zejména s potřebou dále optimalizovat náklady na IT i jeho provoz a zároveň zvládnout nadcházející digitální inovaci a modernizaci ve veřejném sektoru.

Top 10 technologií pro digitální veřejnou správu


Viceprezident Gartneru pro výzkum Rick Howard podotýká, že jsou to právě historická sila systémů, dat a procesů, která utužují „status quo“ praktiky a postupy – díky nim se organizace ve veřejném sektoru jen obtížně stávají součástí širších ekosystémů, které by umožnily tvorbu plně digitálních komplexních služeb pro občany.

„V ekonomice digitálních služeb musí veřejný sektor provádět strategické investice do IT, jinak hrozí zamrznutí neoptimálních provozních modelů a služeb, které jsou navíc v delším horizontu finančně neudržitelné. CIO ve veřejném sektoru jsou často příliš omezováni při nasazování technologických inovací, které transformují sféru komerčních služeb,” vysvětluje Howard.

Celosvětové výdaje na technologie a služby v oblasti IT by v letošním roce měly velmi mírně (0,3 %) vzrůst na 430,1 miliardy dolarů a do roku 2020 pak dále pozvolna růst až na 476,1 miliard dolarů. Je to obrat po předchozím roce, kdy došlo k poklesu o 5,2 %.

Deset strategických technologií, které analytici Gartneru v letošním roce vybrali, může pomoci při transformaci veřejné správy. Nejedná se tedy o seznam toho, za co dnes vládní CIO, IT ředitelé a vedoucí odborů vydávají nejvíce peněz, ale o seznam technologií, které by v letošním roce již měli mít zařazeny ve svých plánech.

1.    Digitální pracoviště

Stále větší procento zaměstnanců ve veřejné sféře je „digitálně vzdělaných“, digitální pracoviště představuje strategii, která jim umožňuje se lépe zapojit a být agilnější díky využití „spotřebních“ technologií v pracovním prostředí. Patří sem jak možnosti týmové spolupráce, tak decentralizovaná, mobilní pracovní prostředí, v nichž si konkrétní technologie či zařízení mohou zaměstnanci vybrat sami.

2.    Multikanálová interakce s občany

Efektivní občanský zážitek při interakci s veřejnou správou znamená například schopnost využít data pro porozumění potřeb a přání občanů, zapojit při komunikaci s nimi efektivně sociální média, umožnit jim interakci dle jimi preferovaných pravidel - například volba komunikačního kanálu a možnost přecházet mezi kanály a celkově tak zlepšit dojem a spokojenost z komunikace se státní správou či samosprávami.

3.    „Otevírání“ všech typů dat

Otevření všech dat ve veřejném sektoru vychází z bezpečnostních a informačních politik typu „open by default“ nebo „open byl preference“. Ty staví na zpřístupnění strojově čitelných dat každému, kdo má právo k nim přistupovat bez dalších zvláštních požadavků na identifikaci či registraci. Otevřená data by měla být publikována tak, jak byla sbírána v původní „surové“ podobě a v co nejmenší granularitě (s ohledem na pravidla ochrany soukromí, bezpečnosti či kvality dat). Přístup k nim by měl probíhat prostřednictvím otevřených API a neměl by podléhat ochranám typu copyrightu či ochranné známky.

4.    Digitální (elektronická, e-ID) identita občanů

S postupující digitalizací veřejné správy je třeba vytvářet stále spolehlivější digitální identity, nezbytné pro veškeré digitální transakce. Elektronické osobní průkazy zarhnují celou kompozici procesů a technologií s cílem vytvořit zabezpečené prostředí, v němž mohou občané přistupovat k hlavním službám veřejné správy. Ta by měla umožnit online přihlašování a ověřování identity, protože osobní ověřování je již zastaralé a překonané. Mělo by se jednat o model „vstupte libovolnými dveřmi,“ v němž má každý občan přiřazen unikátní a trvalý identifikátor odpovídající kulturním a právním normám.

5.    Všudypřítomná analytika

Sběr a analýza dat poskytují podklady pro rozhodování a zvyšování efektivity v jednotlivých organizacích. Všudypřítomná analytika ve všech oblastech a aktivitách umožňuje, aby se úřady posunuly od statického reportingu o tom, co se stalo, k autonomním byznys procesům a BI podporující rozhodování v reálném čase.

6.    Chytré stroje

Chytré stroje jsou různé kombinace digitálních technologií schopných provádět úkony, které mohli dříve dělat pouze lidé. Jejich schopnosti se rychle rozvíjejí a dnes zahrnují učící se DNN (Deep Neural Networks), autonomní auta, virtuální asistenty a chytré rádce, kteří mohou inteligentně komunikovat s lidmi nebo dalšími stroji. Vedoucí IT ve státním sektoru by o nich měli uvažovat jako o možném vylepšení stávajících procesů a možném základu pro nové druhy veřejných služeb.

7.    Internet věcí

Internet věcí představuje síť fyzických předmětů (mobilních i pevně instalovaných), vybavených rozhraním pro komunikaci, monitorování, senzory nebo interakci s okolním prostředím. Architektura IoT pokrývá ekosystém věcí, komunikaci, aplikace a analýzu dat – je nezbytná pro fungování aplikací digitálního byznysu v komerční i veřejné sféře. Objevují se například příklady využívání IoT pro efektivní zdanění modelů založených na předplatném či platbě za použití, chytrý svoz odpadu dle reálného naplnění kontejnerů, nebo vzdálený monitoring zdravotního stavu seniorů.

8.    Platformy pro „digital government“

Digitální platformy představují cestu, jak usnadnit a urychlit návrh veřejných digitálních služeb orientovaných na občany. Mohou zajišťovat služby platební povahy, správu a ověření identity, opakovaně využitelné aplikační služby, notifikace (SMS, e-mail), které jsou často sdíleny v několika oblastech. Ve světě obvykle organizace státní správy a samospráv volí platformní přístup pro zjednodušení procesů, zlepšení interakce s občany a snížení nákladů.

9.    Softwarově definovaná architektura

SDA, tedy softwarově definovaná architektura je prostředníkem mezi těmi, kdo vyžadují a poskytují služby tak, aby jejich změna mohla být dynamičtější – analogií by mohla být výměna pneumatik za jízdy. Přidání abstrakční softwarové vrstvy a virtualizace sítí, infrastruktury nebo bezpečnosti se ukazuje být užitečným při nasazování a využívání IT infrastruktury. Použití podobných principů v oblasti softwarové architektury zlepšuje možnosti její správy a svižnosti, takže organizace mohou lépe reagovat na měnící se požadavky typické pro digitální veřejnou správu

10. Bezpečnost řízená dle rizika

Kybernetické útoky se neustále vyvíjejí – jsou ale jen jedním rozměrem komplexního světa hrozeb a rizik. CIO ve veřejné správě by proto měli zvolit bezpečnostní strategii založenou na hodnocení rizik a hrozeb, která jim umožní činit v oblasti bezpečnosti pragmatická rozhodnutí ohledně možného dopadu rizik na cíle, provoz, aktiva i zaměstnance a následně efektivněji alokovat zdroje.

 

Čtyři z výše uvedených deseti trendů byly v letošním roce zařazeny vůbec poprvé – jde o všudypřítomnou analytiku, chytré stroje, softwarově definovanou architekturu a bezpečnost řízenou dle rizika. Všechny tyto nové trendy zásadně ovlivní pravidla a předpisy, řízení lidských zdrojů, využívání externích odborníků a finanční řízení.

„Řada z těchto technologických trendů změní byznys a provozní modely způsoby, které je třeba reflektovat v nových pravidlech a předpisech, zejména tam, kde se dotýkají ochrany soukromí nebo platné legislativy. CIO a vedoucí pracovníci IT z veřejné sféry by měli být aktivní při konzultacích s právními odbory, vedením resortů i zákonodárci a diskutovat s odborníky z komerční sféry o možných variantách a dopadech těchto změn,“ dodává Rick Howard.

Úvodní foto: Fotolia © borispain69










Komentáře