Z praxe IT: Jak na procenta?

Nedávno jsem s jedním IT kamarádem vedla takovou zvláštní debatu. Na rozdíl ode mě má stabilní práci už několik let a poslední dobou zjišťuje, že už ho to neustálé opravování a nastavování všelijakých zařízení u uživatelů nebere tolik jako na začátku.

Z praxe IT: Jak na procenta?


Vyléval si srdce plné vzteku na nezdolné uživatele, kteří ani po všech těch letech nedokázali zvládnout různá úskalí při používání osobního počítače. Chápu a z vlastní zkušenosti vím, že po všech těch letech už to může být trochu stereotypní otrava, ale nedokázal si, stejně jako ti uživatelé, nechat vysvětlit, že se s tím prostě musí naučit žít.


Kateřina Janulová

Kateřina Janulová

Autorka se mezi počítači pohybuje už několik let, z toho tři roky v prostředích bankovních IT. Psaní jí pomáhá odpočinout si od pracovního života pro korporace.


„Vždyť jsi vlastně takový moderní záchranář,“ říkám mu. Ale nezabralo to. Domácí buchty od vděčných kolegyň se mu asi definitivně přejedly.

Ale abych taky nesklouzla k trudnomyslnosti – naším dlouhodobě oblíbeným tématem na hodiny a hodiny jsou zážitky u zákazníků. Člověk se mnohdy zasměje a někdy i dovzdělá.

Je tomu už nějaký čas zpátky, docházela jsem tu a tam do jedné firmy, kde pracovalo několik žen, které měly na starost podpůrnou administrativu. Byly velice soběstačné, takovou tu klasickou IT podporu nepotřebovaly, ale sem tam uměly člověka překvapit.

Připravovala jsem jim tehdy nějaký formulář pro reportování hospodářských výsledků. Aby to měly hezky barevné, s grafy, obrázky a jinými ozdůbkami.

Další den mi jedna z nich volá s tím, že si jejich šéfová vymyslela, že tam nutně potřebuje ještě nějaký rozdíl zisku, a že ho potřebují v procentech. Tak jsem jí nadiktovala, jak to má udělat, a druhý den přijdu do kanceláře a ptám se, jak dopadly. Špatně. Prý ten vzorec měl nějaký divný výsledek, tak to nakonec počítaly asi 4 hodiny ručně.

Říkám si, že je to zvláštní, sice nejsem žádný Excel master a na matematiku taky nejsem bůhví jaký přeborník, ale tohle snad spočítat ještě umím. A protože to šéfová stejně chtěla předělat, tak jsem si tu tabulku otevřela, poodčítala a pokrátila buňky, převedla si výsledek na procenta a koukám, no mám to dobře. Práce asi tak na 3 minuty. Tak se tak na ně tázavě dívám, co jim sakra na tom nešlo, načež ta jedna z nich říká: „Jé, no to nás nenapadlo, že ten výsledek nebude v procentech.“

Kamarád na mě po dovyprávění chvíli koukal a pak se mě opatrně zeptal: „Hele a jak se to převádění teda vlastně dělá? Já jsem to nedávno potřeboval a vzpomínal na trojčlenku.“

 

Úvodní foto: © Scanrail - Fotolia.com










Komentáře