Z praxe IT: Od harddisku k SSD

Můj milý deníčku, stala se mi taková zvláštní věc. Došlo mi místo na disku. Počítač asi po všech těch letech usoudil, že složek s názvem „záloha zálohy ze zálohy“ už bylo dost a že je na čase s tím něco konečně udělat.

Z praxe IT: Od harddisku k SSD


Než se ale vrhnu na datový úklid, pojďme se podívat na to, jak to s těmi disky a jejich kapacitami bylo od počátku až po současnost.

V roce 1956 IBM představila první harddisk. RAMAC 350 (Random Access Method of Accounting and Control), který měl 50 diskových ploten a vážil asi tunu. Vešlo se na něj neuvěřitelných 5MB dat.


Kateřina Janulová

Kateřina Janulová

Autorka se mezi počítači pohybuje už několik let, z toho tři roky v prostředích bankovních IT. Psaní jí pomáhá odpočinout si od pracovního života pro korporace.


Technologie zápisu dat vydržela až do roku 2002, jednotlivé komponenty se však postupem let, díky nástupu osobních počítačů, o dost zmenšily. Začala se zvyšovat i kapacita. První 2,5" disk se objevil v roce 1988 a vešlo se na něj tuším 20 MB dat. O jedenáct let později uvedla IBM, která se dosud věnovala spíše sálovým počítačům, pevný disk s kapacitou 170 MB.

Na výrobu malých harddisků tu však byli jiní experti.

V roce 2005 přišli výrobci disků s kolmým zápisem dat. Změnou orientace bitů o 90° dosáhli vyšší hustoty dat na plotnách. Jako první to byla Toshiba. V roce 2006 uvedl Seagate na trh první notebookový disk s touto technologií. Od té doby šla kapacita disků strmě nahoru. V té době se rovněž začalo masově objevovat a používat nové rozhraní SATA, které se používá dodnes, a kapacity jednotlivých harddisků se počítají v terabajtech. Zvyšovala se i rychlost otáček harddisku, a tím i rychlost čtení a zápisu dat. Nedávno se začaly objevovat další technologie zápisu dat. Harddisky rozhodně nejsou mrtvé.

Pojďme se však vrátit ještě kousek zpátky. V roce 1987 Toshiba představila první paměť NAND flash. V roce 1995 uvedla na trh první 40MB kartu pro fotoaparáty. O deset let později se velikost karet microSD pohybovala okolo 128 MB. Dnes si můžete koupit i 128 GB.

A začaly se výrazněji rozšiřovat disky SSD. První SSD byl vyroben již v sedmdesátých letech, technologie je z let padesátých, ale trvalo dlouhých 35 let, než se výrobní cena dostala na takovou úroveň, aby bylo možné jejich výrazné rozšíření. V prvopočátku byla schopna zaplatit takto vysokou cenu podobně jako u jiných nejmodernějších technologií pouze armáda, která potřebovala mít disky fungující v jakékoli nadmořské výšce a také aby se v případě kritické situace jednoduše a rychle dala zlikvidovat data na datovém nosiči.

A nesmíme zapomenout na magnetické pásky. Tolikrát jim od jejich vzniku v padesátých letech byl ohlašován konec, ale doposud k němu nedošlo. Mnohé velké firmy na ně dodnes zálohují svá data. Kapacita páskových kazet se od té doby rovněž o dost zvýšila. Do první páskové jednotky o velikosti průměrné šatní skříně se „vešly“ 4 MB. Dnes se do stejně velké skříně vejdou petabajty.

Tak že bych možná šla raději protřídit šatník?

 

Úvodní foto: © Scanrail - Fotolia.com










Komentáře