11 LCD monitorů pro náročné

Zdá se, že kromě procesorů podléhají určité variaci Moorova zákona poslední dobou i LCD monitory zhruba před rokem ...


Zdá se, že kromě procesorů podléhají určité variaci Moorova zákona poslední
dobou i LCD monitory zhruba před rokem a půl jsme totiž za cenu kolem 20 tisíc
(kde se nyní pohybují nejnovější 19" LCD monitory) mohli sehnat o kategorii
nižší 17" palcové modely, a to navíc s obecně horšími parametry.
Pokud se tehdy našlo poměrně hodně koupěchtivých uživatelů, bude letošní rok
dozajista svědkem dramatického nárůstu prodeje právě těchto větších variant LCD
monitorů kdo by nechtěl mít pořádnou, přehlednou a ještě k tomu otočnou a
zdraví neškodnou pracovní plochu!

Společné rysy
Vraťme se však k námi testované sestavě. Představíme vám osm 19" LCD displejů a
tři 20palcové. Jak můžete v tabulce vidět a jak se sluší na vyspělý tržní
segment nabídka je pěkně vyrovnaná. Na vlastní oči jsme se také přesvědčili, že
je poměrně vyrovnaná i kvalita zobrazení těchto monitorů, i když pár modelů
přece jen vyčnívá, ale o tom později.
Všechny 19" monitory disponují nativním rozlišením 1 280 x 1 024 a 20" modely
pěkných 1 600 x 1 200 bodů, z čehož vyplývá rozteč bodů 0,294 mm, respektive
0,255 mm. Netřeba asi vysvětlovat, že u LCD monitorů je víceméně nutné pracovat
v jejich nativním rozlišení, i když zobrazit je možné celou řádku jiných
formátů (ty jsou buďto ostré, ale adekvátně menší, nebo interpolované na celou
plochu, ale tudíž víceméně neostré). Z výše uvedených parametrů je patrné, že
20" monitory mají téměř o 20 % jemnější kresbu, a hodí se tak lépe pro graficky
zaměřené aplikace.
Podobné, ne-li stejné jsou hodnoty svítivosti neboli maximálního jasu bílého
bodu. Až na jeden měly všechny monitory tabulkovou hodnotu jasu stejnou, ale
při subjektivním hodnocení prostým okem se ukazuje, že na celkovém dojmu
(jasnosti a čitelnosti obrazu) se výrazně vyšší měrou podílí kontrast zobrazení
proto například monitor Fujitsu Siemens, byť údajně s o pětinu vyšším jasem,
nepůsobil ve srovnání s panely Miro nebo Samsung nikterak přesvědčivě.

Výbava
Standardem v této třídě je analogový i digitální vstup. U Dellu a HP navíc
potěšil vstup pro kompozitní a složkové video. V kombinaci s funkcí obraz v
obraze (PiP) obstará monitor skutečně vše film, televizní vysílání (tuner musí
být ve videu) nebo obraz z kamery je možné sledovat v růžku i na celé
obrazovce, u HP lze přitom tuto funkci přepínat samostatným speciálním
tlačítkem přímo na těle na monitoru. V kontrastu s tím nás naopak překvapila
absence digitálního vstupu u NECu a Samsungu (jejich DVI varianty jsou poněkud
dražší a společnosti tak do našeho testu nasadily panely bez tohoto vstupu).
Většina monitorů je vybavena zabudovanými nebo snadno připojitelnými
reproduktory, povětšinou s ovládáním hlasitosti a výstupem na sluchátka přímo
na panelu. Pro základní ozvučení při práci nebo decentní poslouchání hudby či
filmového zvuku zabudované reproduktory povětšinou dostačují (nejlepší zvuk měl
NEC, nejhorší AOC).
U třech z jedenácti testovaných monitorů bylo možné nalézt USB konektor, který
v případě monitoru Eizo slouží ke komunikaci s počítačem, u monitorů Dell a
Miro potom k připojení interního USB hubu. Poslední obecná poznámka bude
směřovat k vlastní konstrukci monitorů a jejich stojanů. Velkou pochvalu si zde
zaslouží firmy Fujitsu Siemens, Samsung, Dell a HP, které tyto poměrně drahé
monitory vybavily adekvátně důstojným stojanem, umožňujícím plnohodnotné
nastavení monitoru. A to všemi směry včetně výškového nastavení a možnosti
otočení obrazovky monitoru o 90 stupňů. AOC má stojan podobného ražení, ale s
trochou nadsázky celý jaksi rozechvělý, podobně Acer se kýve ještě půl minuty
poté, co někdo strčil do stolu. ADI, Eizo, iiyama, Miro a Nec se pro změnu
nedají otočit na výšku, takže z pohodlného editování celých stránek nic nebude.
Leda byste je sundali ze stojanu a přišroubovali na stěnu to zase naštěstí
umožňují všechny modely (dokonce mají standardizovanou rozteč dírek).

Závěr
Ani jeden z testovaných monitorů nás vyloženě nezklamal. Zvláště při připojení
prostřednictvím digitálního DVI rozhraní je obraz u všech naprosto brilantní,
ale ani při použití analogového vstupu (někdy po malé uživatelově intervenci)
není prostým okem rozdíl téměř patrný (snad na hranách tenkých černých písmen
na bílém pozadí se najde slabý šum). Trošku zúžený výběr budou mít graficky
orientovaní uživatelé, protože vykreslení barev a plynulost odstínů nejsou u
některých monitorů zdaleka dokonalé a problém někdy nevyřeší ani ruční úprava
kontrastu.
A teď již zcela vážně, pustíme se podle velikosti a abecedy do jednotlivých
produktů.

ADI A915
První zástupce 19palcových modelů představuje naprosto klasický, střídmý a
elegantní kancelářský LCD monitor. Odpovídá celkovému konceptu značky ADI,
která se nikdy příliš nehrnula do špičkových nebo naopak úplně nejlevnějších
modelů. Poměr cena/možnosti je zde velmi vyrovnaný.
O nastavení monitoru se ve většině případů úspěšně postará schopná a svižná
automatika, možnosti ručního přizpůsobení obrazu jsou zde minimální. Se
standardním nastavením byl průběh barevných odstínů velmi vyrovnaný, jen nám v
testovacích obrazcích scházely úplně nejsvětlejší odstíny to se dalo do určité
míry vylepšit manuální korekcí kontrastu. Obraz je velmi kvalitní, odpovídající
uvedeným parametrům, a to včetně širokého úhlu pohledu. U posledně jmenovaného
je však (u tohoto i u všech ostatních LCD monitorů) potřeba počítat se sice již
malým, ale stále patrným úbytkem sytosti a kontrastu barev. U řady monitorů, a
také u ADI, dochází při pohledu ze strany rovněž k lehoučkému žloutnutí obrazu.
Na sympaticky zaobleném spodním okraji A915 je mezi reproduktory sedm tlačítek,
sloužících kromě zapnutí, vypnutí a ovládání nabídky také k přímému řízení
hlasitosti zvuku či jeho úplnému ztišení.

AOC LM929
Monitor AOC LM929 se chvíli tváří jako špičkový, chvílemi jako průměrný, což
vzhledem k aktuální ceně hluboko pod 20 tisíc znamená, že se jedná o vcelku
zajímavou nabídku. Například jasem a kontrastem obrazu patří mezi testovanými
19" modely do lepší poloviny, ale průběh a množství barevných odstínů je u
LM929 nevyrovnaný objevovaly se pásy podobných barev, jakoby ve skutečnosti
zobrazoval menší počet odstínů.
K ovládání standardní, spíše méně vybavené nabídky slouží čtyři tlačítka na
pravé straně monitoru, celou spodní stranu překrývá látkou potažený panel s
reproduktory. Toto řešení je sice elegantní, bude ale od uživatele vyžadovat
velkou opatrnost při manipulaci s monitorem či ostrými předměty v jeho okolí.
Panel je umístěn na stojanu s možností jeho nastavení ve všech směrech, ale ve
srovnání s HP či Samsungem je tento malinko vachrlatý. Vzadu u horního okraje
má panel úchyt-prohlubeň umožňující jeho snadné uchopení. Jen pro zajímavost,
ovládání i html příručka jsou velmi podobné monitoru Dell.

Eizo FlexScan L767
Firmu Eizo Nanao má pravděpodobně i méně znalý uživatel spjatu s vysoce
kvalitními monitory pro grafická studia a náročné uživatele. Do tohoto popisu
zapadá také model L767, který nenašel v testu z hlediska přesnosti a brilance
vykreslení barev sobě rovného, rovněž celkové podání obrazu a možnosti
pozorování z bočních úhlů jsou zde jedny z nejlepších. A ačkoliv výrobce udává
nižší maximální kontrast než řada jiných, při porovnání monitorů s podobně
nastavenou distribucí odstínů není patrný téměř žádný rozdíl.
Kontrast není možné řídit u LM767 přímo, ale nabízejí se připravené režimy:
text, obraz, video, vlastní a sRGB, jemné doladění probíhá prostřednictvím
dalších voleb. Co naopak řídit lze, je jas, barevná teplota od 4 000 do 10 000
K (krok po 500 stupních), průběh gamma křivky, ale také sytost barev (od
černobílých -127 do pestrobarevných +127) a jejich odstín. Díky USB propojení
lze všechna tato nastavení vyladit s pomocí dodávaných testovacích obrazců
softwarem z PC, navíc je možné jednotlivým aplikacím přiřadit profily s
vlastním nastavením (což se hodí zvláště při střídání kancelářských, grafických
a video aplikací).
Vlastní fyzické provedení monitoru se drží klasických konzervativních tvarů a
proužků Eizo, vzhledem k velmi tenkému okraji a subtilní noze působí silně
elegantně. Monitor je možné v omezené míře nastavit i výškově a díky poměrně
dlouhé opěrné ploše jej lze hodně "zaklonit". Rovněž klasickým rysem těchto
monitorů je jejich nadprůměrně vysoká cena.

Fujitsu Siemens P19-1A
Tento monitor "zánovní značky" patří dle data zahájení prodeje k jedněm z
nejstarším modelům v testu, což je naneštěstí poznat na kvalitě obrazu, ale
naštěstí i na jeho ceně. Nemusíte se příliš děsit, displej má obraz s ostatními
naprosto srovnatelný (ne nejhorší), ačkoliv udávaná hodnota kontrastu nám při
vizuálním porovnání monitorů příliš nesedí. Podání barev a plynulost barevného
přechodu je u panelu Fujitsu Siemens velmi dobrá (je však potřeba ručně seřídit
kontrast). Vzhledem ke starší technologii výroby displeje se zde (a u iiyamy)
objevuje již při malém odchýlení od kolmého úhlu pozorování znatelný úbytek
jasu při okrajích displeje.
Ovládání P19-1A je standardní s velmi přehledným menu, přímou volbou lze měnit
jas a vypnout zvuk. Mezi nastavením najdeme kromě obvyklých parametrů rovněž
úroveň černé barvy, jejíž posun směrem do šedivé se hodí při sledování filmů
nebo hraní her v silněji osvětleném prostoru.
V úvodu zmíněný kvalitní stojan monitoru umožňuje skutečně volný "3D" pohyb a
bezproblémové nastavení monitoru. Vzhledem k celkové výbavě a ceně monitoru se
jedná o zajímavou nabídku pro běžné kancelářské využití.

iiyama ProLite E481S
Tento elegantní, černý LCD monitor s minimalistickými tvary má s předchozím
modelem řadu rysů podobných. Ačkoliv je obraz velmi dobrý (ve srovnání s
dřívějšími generacemi LCD panelů pak naprosto excelentní), není tak brilantní
jako u ostatních testovaných modelů a horší výsledky podává i při pohledu ze
strany.
Tlačítky na monitoru je možné přímo ovládat jas, kontrast a hlasitost zvuku. V
docela bohatě vybavené, i když ne úplně šťastně koncipované nabídce najdeme
kromě obvyklých voleb i možnosti nastavení ostrosti (k dispozici je 5 variant,
v praxi je ta nejostřejší určena pro běžnou práci a ostatní k prohlížení
obrázků, videa nebo práci v nižších rozlišeních), 3 průběhy gamma křivky i 2
režimy omezeného jasu, a tím i spotřeby. Režim sníženého jasu je šikovný
zvláště při práci v potemnělém prostoru.
Můžeme zopakovat, že při dané ceně je to zajímavý monitor pro kancelářské
použití, zaujmout zde navíc může elegantní černé provedení.

Miro TD490
Značka Miro nebyla z různých důvodů v Česku nikdy příliš viditelná, nicméně
její historie spojená s výrobou monitorů pro grafické aplikace je na produktech
ve větší či menší míře znát doposud. A právě panel Miro TD490 se v našich
testech 19" monitorů obrazovou kvalitou nejvíce přiblížil excelentnímu Eizo
L767 sytost a přesnost vykreslení barev je skutečně výborná, rovněž tak
plynulost přechodu barevných odstínů. Pochvalu si zaslouží rovněž automatika,
která obraz bleskově a téměř bezchybně vyladí, takže ruční zásahy již víceméně
nejsou potřeba.
Ovládání monitoru probíhá pomocí tlačítek na pravém boku a hlasitost vcelku
kvalitních v noze zabudovaných reproduktorů se řídí klasickým kolečkem na
podstavci. Nadstandardní výbavou je potom integrovaný USB 2.0 hub, se čtyřmi
konektory zhruba uprostřed levého boku. Jejich umístění je trochu zvláštní, nám
by se mnohem více líbily někde níže, nejspíš v noze monitoru. Ačkoliv konektory
jsou skryté v jednom ze záhybů plastu, připojené kabely vlají vzduchem a
esteticky ruší (případně se musí vzadu napevno uchytit).
K dokonalosti tohoto elegantního černého monitoru se skvělým obrazem schází
snad jen možnost otočení na výšku. Každopádně vzhledem ke svým obrazovým
kvalitám a dalším parametrům včetně ceny si Miro TD490 bezesporu zaslouží naše
ocenění.

NEC MultiSync 91VM
Monitor NEC MultiSync 91VM se řadí, podobně jako ADI nebo iiyama, do skupiny
elegantních kancelářských monitorů. Jeho obrazová kvalita patří, přes údajně
velmi vysoký kontrast, mezi testovanými monitory mezi průměr (ve srovnání s
nižšími nebo staršími LCD monitory ale stále představuje tento model v kvalitě
zobrazení ohromný krok kupředu a mít jej na stole, určitě nebudete litovat).
Objevovala se u něj rovněž segmentace barevného přechodu (odstíny nepřecházely
jeden v druhý zcela plynule) a barevné tóny blízko černé se poměrně brzy začaly
slévat dohromady. Rovněž změna barev při změně úhlu pohledu (zvláště ve
vertikálním směru) byla poměrně znatelná.
NEC má stejné, minimalisticky vybavené menu jako AOC, v zásadě využijete pouze
nastavení jasu, kontrastu a úrovně jednotlivých barevných složek. V případě
problémů automatiky s vyladěním analogového signálu přichází ke slovu dorovnání
synchronizace.
Monitor má velmi příjemný, snad nejlepší zvuk a přístupný konektor pro
sluchátka na spodním okraji panelu. Vzhledem k průměrné ceně nám v této
kategorii schází digitální DVI vstup.

Samsung SM 193T
Orientaci firmy Samsung na spotřební elektroniku nezapře ani tento monitor.
Díky velmi tenkému rámečku a drobným ovládacím prvkům působí Samsung SyncMaster
193T velmi elegantně a neudělá ostudu v žádné luxusní kanceláři či moderním
obýváku. Ačkoliv podle parametrů má dosahovat nejvyššího kontrastu, nebyl
rozdíl mezi 193T a například Mirem TD490 prostým okem pozorovatelný. Každopádně
celkové podání obrazu včetně průběhu barevných odstínů patří u Samsungu k
nejlepším.
Ovládání monitoru je poměrně bohaté a točí se kolem systému "MagicBright", což
jsou v zásadě tři režimy připravené pro nejčastější typy práce: text, internet
a zábava. Tyto režimy obstarají kromě nastavení jasu, kontrastu i odpovídající
barevné podání (teplotu barev).
Monitor je umístěn na masivním stojanu, který dovoluje snadné nastavení ve
všech směrech, tedy i výškového přizpůsobení a otočení na výšku. Při otočení
panelu přichází ke slovu přibalený software Pivot, který dokáže změnit
rozlišení na výšku i u grafických systémů, které to standardně neumožňují.
Kabely je možné provléknout nohou stojanu.
Bohužel u Samsungu 193T chybí digitální DVI vstup.

20 palců a 2 miliony bodů
Podobnou a přesto samostatnou kapitolou jsou 20" LCD monitory. To je dáno jak
jejich možnostmi, tak i o cca polovinu vyšší cenou. Tyto monitory nabízejí
vyšší rozlišení (1 600 x 1 200 bodů) s jemnější kresbou obrazu, a tím pádem
obsahují výrobně mnohem náročnější LCD panely jen si to představte, téměř 2
miliony barevných bodů, tj. 6 milionů krystalických jednotek! Přesto, když
postavíme všechny monitory vedle sebe, není udávaný nižší kontrast Dellu a HP
téměř vůbec patrný.

Acer AL2021m
Cenově nejdostupnější z naší trojice velikánů byl celkem podle očekávání právě
Acer. Ačkoliv o jeden palec úhlopříčně navíc, monitor je na první pohled
celkově masivnější a vysoké rozlišení dojem ještě umocňuje. Výborný obraz
trochu kazilo ne zcela rovnoměrné rozložení barevných odstínů, které působilo
lehké roztrhání barevného přechodu (při běžné práci, nevyžadující dokonalé
podání odstínů, se tento nedostatek nikterak neprojeví). Znatelný šum u
analogového připojení bylo možno ručním nastavením úspěšně eliminovat.
Standardní nabídka funkcí v menu se obsluhuje tlačítky umístěnými naspodu
přední hrany monitoru, což může být trochu nepohodlné, na druhou stranu
tlačítka opticky neruší. Podstavec monitoru dovoluje částečné naklopení
monitoru dopředu a o trošku více pak dozadu.

Dell 2001FP
Ještě o půl třídy výš je možné hodnotit poslední dva monitory. Umístěny jsou na
masivní, plně pohyblivé stojany s možností výškového nastavení a otočení o 90
stupňů. Kromě analogových a digitálních vstupů pro signál z počítače jsou
vybaveny i vstupem pro video, které lze promítat na celou plochu nebo jako
obraz v obraze. V tomto režimu je možné u obou nastavit samostatné obrazové
korekce pro vložený obraz, takže například video je i v sousedství kontrastní
excelovské tabulky dostatečně jasné a čitelné (koukatelné).
Obrazová kvalita Dellu 2001FP je výborná, s vyrovnanou distribucí odstínů.
Trochu nižší kontrast je u něj ve srovnání s 19palcovými monitory v silněji
osvětleném prostoru přece jen trochu patrný, ale práci v žádném případě
nebrání. Automatické nastavení ponechalo u analogového signálu znatelný šum,
který lze ale ruční úpravou zcela odstranit.
Bohaté možnosti seřízení obrazu zahrnují kromě nadstandardní práce s videem
také například zvětšení (zoom) výřezu obrazu s rozumnou interpolací (viděli
jste již kurzor velikosti dětské hlavičky?). Výběr vstupu se provádí přímou
volbou tlačítkem na přední straně monitoru.
Dell 2001FP obsahuje 4portový USB rozbočovač (s konektory na levé straně a
vzadu), umožňuje připojení zvukového modulu a napájení je řešeno externím
napáječem.

HP L2035
Abecedně druhý z dvojice špičkových 20" monitorů HP L2035 nabízí ještě
kvalitnější podání obrazu, subjektivně brilantnější kresbu a velmi plynulé
barevné přechody. Vyniká, a to i při porovnání s 19" modely, ve stabilitě
obrazu při pohledu ze strany (zvláště ve svislém směru). Automatické nastavení
obrazu bylo při našich testech v podstatě bezchybné.
Stejně jako Dell je vybaven kvalitním stojanem, pracuje s videem a dokáže
nabídnout obraz v obraze (ten se ovládá samostatným tlačítkem). Velmi přehledná
nabídka nastavení obsahuje kromě obvyklých položek samostatné řízení podání
videa, přizpůsobení vstupního signálu na obrazovku při zachování původního
poměru stran (např. pro širokoúhlé video) nebo různé stupně ostření obrazu.
Vzhledem k výborným parametrům tohoto velmi elegantního monitoru i zajímavé
ceně jsme HP L2035 udělili zvláštní ocenění.

Kancelářské 19" LCD / Univerzální 20" LCD
Miro TD490 / HP L2035
Redakční ocenění Computerworld Excellent jsme mezi 19" LCD monitory udělili
produktu Miro TD490, který nabízí za velmi zajímavou cenu kromě skvělého
zobrazení i zabudovaný USB 2.0 hub. Přestože 20palcové panely byly v našem
testu v menšině, získal si nás HP L2035, který má rovněž skvělý obraz, navíc
pracuje s videem a má precizní fyzické provedení včetně stojanu. Ve své
kategorii je navíc dostupný za přijatelnou cenu.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.