300 tisíc evropských domén

Počet objednávek .eu domén překročil v prvních dvou fázích hranici 300 tisíc. Během následujících dní se tento p...


Počet objednávek .eu domén překročil v prvních dvou fázích hranici 300 tisíc.
Během následujících dní se tento počet pravděpodobně dokonce zmnohonásobí. V
pátek 7. dubna začne totiž třetí fáze registrací evropských domén, tzv. volné
registrace, kdy si může každý občan či firma v zemích Evropské unie (EU)
registrovat libovolný název za doslova pár korun.

Tři fáze projektu
Společnost EURid, která byla ustanovena správcem centrálního registru
evropských domén, oznámila koncem roku 2005 zahájení projektu a začala s
akreditací registrátorů. K dnešnímu dni je započítáno již téměř tisíc
registrátorů, z čehož jich 15 pochází z ČR. K největším českým registrátorům se
řadí například Active24, Ignum, Explorer či Volný.
Ve snaze omezit činnost doménových spekulantů byl start rozdělen na tři fáze.
První dvě fáze nazvané Sunrise byly určeny pouze držitelům takzvaných
přednostních práv. Kromě registrace domény bylo také nutné zaslat do 40 dní do
Belgie písemné důkazy prokazující přednostní nárok. První fáze začala 7.
prosince 2005 a v jejím průběhu bylo možné jako název domény zaregistrovat
pouze znění registrované ochranné známky či název veřejné instituce. Ve druhé
fázi, která začala 7. února 2006 a potrvá až do startu třetí fáze, je možné
registrovat vše, co bylo možné v první fázi, a navíc názvy firem a veškeré
další názvy chráněné zákonem dané země.

Příliš obecná pravidla
Již v prvních fázích se ukázaly slabiny tohoto systému. Snaha o vytvoření
univerzálních pravidel aplikovatelných jednotně na všechny země v rámci EU byla
správnou myšlenkou, ale ve svém provedení začala silně pokulhávat. EURid nebyl
schopen a odmítal zodpovídat stovky dotazů zjišťujících přesnější výklad velmi
obecných pravidel. Navíc ani neměl přehled o znění zákonů v jednotlivých
státech. Společnost PricewaterhouseCoopers (PwC), jež byla určena za
zpracovatele písemných podkladů a která jako jediná rozhoduje o uznání nároků
na domény, odmítala pod záminkou zachování nestrannosti odpovídat na jakékoliv
dotazy týkající se uplatnění konkrétních nároků v dané zemi. Navíc v
přednostních fázích stejně nedochází k finálnímu rozhodnutí o nároku na doménu.
Až arbitrážní soud, jediný rozhodce ve sporech o .eu doménu, určí, kdo má
výhradní právo doménu používat. Může se tedy stát, že finální nárok na doménu
přiřkne úplně jinému subjektu, než který jej získal v rámci přednostních
registrací.

.eu doména hitem
I přes dětské nemoci, kterými tento projekt prošel a neskutečnou byrokratickou
náročnost získání domény v prvních fázích zaznamenaly domény .eu první úspěchy.
Před startem registrací se objevily názory, že další koncovka je zbytečná.
Skeptici poukazovali podobnost s .us doménou, která nezaznamenala výraznější
rozšíření. Zapomněli však na jednu základní věc většina amerických firem a
obyvatel již provozovala stránky pod koncovkou .com. Evropané žádnou
zastřešující doménu doposud neměli. Je tedy více než pravděpodobné, že
doména .eu se ve velmi krátké době stane podobným hitem stejně jako
doména .com. Pokud se navíc EURidu podaří naplnit slova, že se budou tvrdě
uplatňovat pravidla proti zneužívání doménových jmen .eu (například pro spam či
nelegální obsah stránek), může se tato doména do budoucna stát skutečně
nejprestižnější světovou doménou.

Současný stav .eu domén
Celkem bylo do dnešního dne požádáno o více jak 307 tisíc jmen s koncovkou .eu.
Česká republika se drží v první desítce s necelými 9 tisíci žádostí viz graf
Celkové počty žádostí. Nejvíce žádostí pochází z Německa (téměř 90 tisíc).
Výsledky odpovídají velikosti a počtu subjektů v jednotlivých zemích, ale také
vyspělosti ITC trhu a osvětě, která byla věnována nové evropské doméně. V
prvních dvou fázích však boj o .eu doménu nekončí jejím objednáním. Po odeslání
žádosti do EURidu je třeba včas dodat dokumentaci prokazující přednostní nárok
na doménu, který musí být následně oficiálně potvrzen. Česká republika se s
více jak tisícovkou schválených žádostí opět drží v první desítce. Ve srovnání
s celkovým počtem žádostí poskočilo výrazněji pouze Španělsko, propad
zaznamenala zejména Itálie. Čísla schválených a zamítnutých žádostí pak
vypovídají především o rychlosti práce a o přístupu lokální pobočky PwC v dané
zemi, která zpracovává data pro danou zemi z centrálního registru EURidu.
Jejich přístup i výsledky se markantně odlišují. Španělé si pravděpodobně s
ničím hlavu moc nelámou a zjevně většinu žádostí šmahem schvalují. Z uvedených
zemí mají procentuálně nejvíce schválených žádostí. Naopak přísní Němci
disponují největším procentem zamítnutých žádostí v porovnání se žádostmi
schválenými. V rámci celé EU bylo zatím schváleno pouze necelých 12 %, to je 36
tisíc žádostí o doménu .eu. Tyto údaje nejsou zdaleka konečné, proces
schvalování žádostí stále probíhá a stav se aktualizuje každý den.
Z téměř 9 tisíc registrací z ČR subjekty nejvíce žádaly o názvy domén
odpovídající národní ochranné známce. Je zajímavé, že ochranné známky národní i
mezinárodní tvoří společně téměř 60 % ze všech žádostí odeslaných z ČR, což je
výrazně více než počet registrací názvů firem.

Výhled do budoucna
Podle předběžných očekávání nás největší boom v registraci evropských domén
teprve čeká. Třetí fáze, tzv. volná registrace určená pro jakéhokoliv občana EU
a neomezené množství domén, odstartuje již 7. dubna. V tento den padnou
poslední překážky ve formě bytokratických omezení. Odborníci odhadují, že počet
evropských domén se vyšplhá k několika milionům během prvního roku registrace.
Největší zájem ve třetí fázi se očekává o jména či příjmení, které doposud bylo
možné registrovat jen velmi omezeně, a neobsazené obecné názvy.
Autor je produktovým manažerem registrátora Volný.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.