3G sítě u nás a ve světě

Jsou tomu přibližně čtyři roky, kdy byla spuštěna první mobilní síť 3G. Jaká je ale situace dnes? Myšlenka vyt...


Jsou tomu přibližně čtyři roky, kdy byla spuštěna první mobilní síť 3G. Jaká je
ale situace dnes?

Myšlenka vytvořit standard pro sítě třetí generace (3G), které budou
implementovány do již existujících sítí druhé generace (kromě Japonska), se
traduje do roku 1999, kdy původním záměrem Mezinárodní telekomunikační unie
(ITU) bylo vytvoření jednotného celosvětového 3G standardu (později schváleného
pod názvem IMT-2000). V praxi se ale zejména z technických důvodů a kvůli
problémům s frekvencemi svět sítí třetí generace rozdělil na celkem tři síťové
systémy, respektive technologie W-CDMA (Wide-band Code Division Multiple
Access)/UMTS (Universal Mobile Telephone System), CDMA 2000 a TD-SCDMA
(Time-Division Synchronous Code-Division Multiple Access), použitelné
jednotlivě v Evropě, Americe, respektive v Asii. Pro hladký přechod z GSM a
také kvůli roamingu mezi ostatními evropskými sítěmi sáhli pak hlavně evropští
operátoři po nám známém UMTS.

Mobilita bez zábran
Vůbec první mobilní síť třetí generace spatřila světlo světa v Japonsku, kde ji
pod komerčním názvem FOMA (Freedom Of Mobile multimedia Access) spustil tamní
operátor NTT DoCoMo 1. října 2001. V té době 3G síť s tehdejší přenosovou
rychlostí 64 Kb/s (maximální přenosová rychlost je přitom 384 Kb/s směrem k
uživateli a 64 Kb/s směrem od uživatele, ve stabilním prostředí dokonce až 2
Mb/s) pokrývala především Tokio a jeho okolí. Dnes je síť k dispozici 99 %
japonské populace. Že vývoj nabíral na obrátkách, dokazuje i počet zařízení
pracujících v sítích 3G. Tehdy byly uživatelům k dispozici pouze tři vhodná
mobilní zařízení, dnes operátor nabízí desítky hypermoderních telefonů včetně
přístrojů vybavených videoaplikacemi a PC karet pro bezdrátové datové služby o
maximální rychlosti 384 Kb/s. Na přelomu roku 2002 a 2003 se pak k japonské
společnosti začali přidávat i evropští provozovatelé bezdrátových služeb
(Japonské pojetí 3G systému se od evropského W-CDMA/UMTS podstatně liší, i když
vychází ze stejného základu W-CDMA. To znamená, že mobilní terminály ze sítě
FOMA nejsou plně kompatibilní a použitelné v síti UMTS). Své 3G služby začali
nabízet rovněž nejprve v Japonsku (například v prosinci v roce 2002 Vodafone) a
později pak v ostatních zemí světa. Jedním ze zatím posledních míst, kde došlo
ke spuštění sítí 3G, se stal Nový Zéland. Rozšiřování mobilních sítí třetí
generace je zkrátka nezadržitelné a v současné době celkový počet států s
těmito sítěmi vzrostl na 37, přičemž jen letos přibylo 22 zemí. Po celém světě
je pak v komerčním provozu 82 sítí třetí generace W-CDMA. Podle zprávy sdružení
GSA (Global Suppliers Association) z minulého měsíce, z níž pocházejí zmiňované
údaje, je však dvacet nových sítí W-CDMA/UMTS těsně před komerčním spuštěním.
Podle nejaktuálnějších dat společnosti Informa Telecoms & Media pak využívá
celosvětově služeb W-CDMA téměř 31 milionů zákazníků (to znamená nárůst o téměř
14 milionů uživatelů od konce roku 2004), přičemž podle pozorovatelů trhu by
jejich počet mohl do konce roku 2010 vzrůst až desetinásobně. K dispozici pak
je téměř 190 zařízení, která pracují v mobilních sítích třetí generace
W-CDMA/UMTS. Jde většinou o multimediální telefony, bezdrátová PDA, část z nich
tvoří také modemy a speciální datové karty od nejrůznějších výrobců.

Stav 3G v Česku
Podzim bude u nás dosti horký, tedy alespoň co se týče novinek v oblasti
mobilních datových sítí třetí generace. Vysokorychlostní mobilní internet
založený na technologii UMTS hodlá totiž ještě do konce roku nabídnout na části
území v Praze T-Mobile, který licenci koupil společně s konkurenčním Eurotelem
již v roce 2001 a dohromady za ni zaplatili 7,4 miliardy Kč, jak jsme již na
stránkách Computerworldu informovali. A s předstihem tedy jak se to vezme.
Podle podmínek Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) totiž mají oba operátoři
na spuštění UMTS čas do roku 2007. Původně na základě podmínek ČTÚ se ale měli
obyvatelé Prahy s UMTS setkat již na počátku letošního roku. Tato hranice byla
ale posléze posunuta na rok 2006, a to výměnou za předčasné splacení
miliardových poplatků za licence. Ještě později byla tato hranice odložena o
další rok, kdy obě firmy zažádaly úřad o odklad termínu na počátek roku 2007. A
úřad jim vyhověl.
I když si Pražané budou muset na UMTS ještě chvíli počkat, jeho signál tu už
je, i když nejde o pokrytí kontinuální. Jak nám totiž sdělil Jan Matura ze
serveru Mobil.cz, který v Praze signál UMTS testoval: "I když jde pouze o
několik desítek ojedinělých BTS, přesto mě míra pokrytí mile překvapila." Dodal
ale, že nelze předpokládat, zda bude pokrytí perfektní a dostane se i mimo
velká města. A jaké vlastně bude UMTS u nás? T-Mobile rozhodl nasadit
technologii UMTS TDD, která sice vyžaduje nižší náklady než klasický standard
FDD, ale oproti variantě TDD umožňuje pouze datové služby. Nicméně by přesto
mělo jít o dosud nejvyšší přenosovou rychlost v tuzemských mobilních sítích.
Operátor udává dosažitelnou rychlost až 1 Mb/s, maximální sektorová rychlost by
měla podle něj být 4,75 Mb/s, přičemž běžná rychlost by pak měla dosáhnout
průměrně 512 Kb/s. Na trhu by se také měly objevit v omezeném množství
multimediální přístroje s podporou nových videoaplikací a především nové modemy
nebo PCMCIA karty určené pro data.
Zcela klasické UMTS známé z mnoha zemí západní Evropy (tedy hlas i data), s
čímž souvisí výhoda v rozsáhlé nabídce tzv. 3G telefonů, hodlá do konce roku
spustit také nejstarší mobilní operátor Eurotel, jak jsme informovali na straně
1. Zdá se, že stranou nezůstane ani Oskar, jehož nový majitel Vodafone sítě
třetí generace silně podporuje. Na základě rozhodnutí ČTÚ má však čas až do
ledna 2008. Licenci přitom získal letos v únoru za 2 miliardy Kč.



Kde najdou 3G sítě své uplatnění?
Sítě třetí generace nabídnou svým uživatelům služby kombinující funkce
mobilního telefonu, počítače a televize, tedy naprostou mobilitu. Kromě
přístupu k vysokorychlostnímu internetu (3minutovou písničku ve formátu MP3
půjde stáhnout již od 11 vteřin) a rychlejšího přenosu dat (od 384 Kb/s až po 2
MB/s) nabídnou prostřednictvím speciálních terminálů či 3G telefonů možnost
elektronicky vyměňovat vysoce objemné zprávy a fotografie ve vysokém rozlišení
(hudební společnosti budou moci poskytovat ukázky videoklipů, banky zase
například zajistí mobilním uživatelům přímý vstup do tabulek s informacemi o
cenách na burze) a řadu dalších, atraktivnějších aplikací náročnějších na šířku
pásma, jímž jsou například videa, videokonference či TV streaming.


Budoucnost sítí 3G
Několik průzkumů ukázalo, že uživatelé jsou a do budoucna stále budou ochotni
za mobilní obsah platit. Je proto zcela logické, že většina z 1,2 miliardy
zákazníků z celého světa, kteří dnes využívají hlasových a datových služeb 2. a
2,5. generace (GPRS, EDGE), by pozvolna měli přejít na rychlejší mobilní
komunikaci třetí generace, která slibuje rozšířené možnosti. Přesto však hrozí,
že mobilní operátoři uneseni úspěchem 2,5. generace mobilních služeb narazí na
lidskou konzervativnost. Jak ukazuje střízlivý vývoj 3G v Evropě, poptávka po
inovativních mobilních službách roste stále poněkud pomaleji, než například v
hypermoderním Japonsku.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.