Akcionáři Microsoftu dostanou 40 miliard dolarů

Service Pack 2 pro Windows XP příchází ve chvíli, kdy se na Microsoft valí jeden bezpečnostní problém za druhým. I p...


Service Pack 2 pro Windows XP příchází ve chvíli, kdy se na Microsoft valí
jeden bezpečnostní problém za druhým. I proto přináší balíček v tomto ohledu
několik novinek. Již dříve byla oznámena tzv. NX ochrana proti útokům
zneužívajícím buffer overflow, na které spolupracuje Microsoft přímo s výrobci
procesorů. V balíčku mají být také záplatované verze těch nejděravějších
aplikací, hlavně e-mailového klienta a webového prohlížeče. Prohlížeč by měl
nově obsahovat funkce umožňující např. automatické zavírání různých
vyskakujících oken.
Do Windows XP SP2 bude kromě toho zabudována nová verze firewallu přímo od
Microsoftu, navíc s "paranoidním" základním nastavením. Přidání antiviru se
naproti tomu prozatím neplánuje. Spolu s Windows 2003 Serverem Microsoft v
rámci speciální akce dodává antivirové řešení eTrust od Computer Associates.
Microsoft přitom uvádí, že celosvětově toto řešení používá i v rámci své
vlastní infrastruktury.
Loni byl ze strany Microsoftu koupen rumunský výrobce antivirů GeCad; není ale
známo, jak budou příslušné technologie dále využity. Microsoft zatím uvolnil
předběžné informace, podle kterých má být antivirus nejspíš prodáván
samostatně. Firma se k tomuto kroku zřejmě rozhodla s ohledem na antimonopolní
úřady. Dominance Microsoftu na poli OS s sebou nese neustálé riziko žalob ze
strany dodavatelů specializovaných aplikací tedy opakování scénáře, který
proběhl u webových prohlížečů nebo hudebních přehrávačů.
Také hlavní softwarový architekt Microsoftu Bill Gates potvrdil pro americký
Computerworld důraz, který dnes firma klade na bezpečnost. Microsoft by podle
Gatese rád uživatelům a administrátorům především usnadnil aktualizace systému
(podobně jako se automaticky aktualizují databáze antivirů). Gates také zmínil,
že by se Microsoft měl více angažovat v podpoře bezpečnostních mechanismů
zajišťovaných chytrými kartami či biometrickými technologiemi. Co se týče
dalších nových trendů, aplikace MS Office by měly umět pracovat s daty
získávanými ze systémů RFID to je však záležitost delšího výhledu než XP SP2.

Nejen bezpečnost
Důraz na bezpečnost není jedinou novinkou v novém servisním balíčku. Podle
Microsoftu jsou jeho součástí např. také nové ovladače pro Wi-Fi nebo Bluetooth.
Ve chvíli uzávěrky tohoto CW začíná být Service Pack nabízen ke stažení na
internetu prostřednictvím služby Windows Update. Kromě toho bude k dispozici i
verze na CD-ROM a software samozřejmě míří také k dodavatelům osobních
počítačů. V polovině září mají být Windows XP SP 2 dostupná i v lokalizované
verzi.

Zápas s časem
Práce na Windows XP SP 2 Microsoftu údajně odčerpávala kapacity, které by
současně potřeboval na vývoj Longhornu. V souvislosti s tím Microsoft
připustil, že některé další plánované aktualizace se dočkají odkladu. Service
Pack 1 pro Windows 2003 Server, který byl původně plánován na konec letošního
roku, zřejmě spatří světlo světa až v roce 2005. Kromě již téměř obligátního
důrazu na bezpečnost má být zahrnuta podpora pro 64bitové procesory. Za začátku
příštího roku by se měla objevit také 64bitová verze Windows XP a Windows
Update Server tento nástroj je určený především IT administrátorům, kterým by
měl umožnit jednoduše spravovatelné automatické aktualizace záplat a jejich
distribuci v rámci firemní IT infrastruktury.
Co se týče dalších plánů, Microsoft se chystá rozsáhleji konkurovat Googlu. Již
jsme informovali o spuštění betaverze automaticky generovaného zpravodajství
(viz CW 28/2004). Nyní je na světě i fulltextový prohledávač webových stránek
od MS. Betaverze aplikace se prozatím nalézá na adrese
techpreview.search.msn.com. Prezident divize Microsoft Network Yusuf Mehdi
uvedl, že prohledávací technologie Microsoftu by se neměla orientovat pouze na
web, ale např. i na hledání v e-mailech či v souborech na lokálním počítači.
Finální spuštění všech těchto služeb není známo nejspíš však budou hotovy dříve
než Longhorn, aby do tohoto systému mohly být zahrnuty. Mehdi také poodkryl
plány, podle kterých by Microsoft rád spustil vlastní systém pro prodej
digitální hudby umožňující konkurovat iTunes od Applu.

Kam s penězi?
Jak vypadá aktuální finanční situace Microsoftu? Obrat firmy stále roste. Na
konci července Microsoft oznámil své poslední čtvrtletní výsledky (účetně 4.
kvartál roku 2004, který však končil 30. 6.), podle kterých dosáhly příjmy výše
9,29 miliardy dolarů, což oproti stejnému období před rokem znamená nárůst o 15
%. O přibližně stejné procento vzrostl i obrat za celý právě skončený fiskální
rok (z 32,2 na 36,8 miliardy dolarů). Rostl trh serverů i příjmy z prodeje
kancelářského balíku, zajímavé také je, že do provozního zisku se v roce 2004
poprvé dostala také divize Microsoft Network (121 milionů dolarů oproti více
než půlmiliardové ztrátě před rokem).
Druhým aspektem současné situace je pak fakt, že očividně bohatý Microsoft je
lákavým cílem mnoha žalob a firma se přitom ve snaze o zamezení negativní
publicity odhodlává řadu těchto kauz řešit mimosoudním vyrovnáním. Společnost
aktuálně např. platí na základě obvinění, že předražovala své produkty ve státě
Nové Mexiko, což ji stojí 31,5 milionu dolarů právě v novém Mexiku byla přitom
mimochodem v roce 1976 zaregistrována obchodní značka Microsoft. Podobné
procesy dále běží ve státech Iowa a Wisconsin.
Ochota firmy přistupovat na mimosoudní vyrovnání navíc láká k dalším žalobám.
Jen pro srovnání, společnost Be dodávající stejnojmenný operační systém tak od
Microsoftu dostala 23 milionů dolarů, více, než vydělala za celou svoji
historii. Také spor Microsoft versus Lindows skončil mimosoudním vyrovnáním,
při kterém, ač bylo některými analytiky hodnoceno jako vítězství Microsoftu,
peníze odtékaly z Redmondu. Na obzoru je pokračování procesu MS vs. Evropská
komise, definitivně zažehnána není ani žaloba Kalifornské univerzity, podle
které má Internet Explorer porušovat její patent a ve hře je přitom rovnou
miliarda dolarů.
CEO Microsoftu Steve Ballmer zašel dokonce tak daleko, že zaměstnancům firmy
rozeslal e-mail, ve kterém vysvětluje nutnost úspor (až 1 miliardy dolarů).
A pak zde zůstává ještě jeden problém. Microsoft je stále firmou disponující
velkou finanční hotovostí. Jak s ní naložit? Protože další expanze třeba formou
akvizic je problematická (firma by doslova klopýtala o antimonopolní
instituce), nabízela by se např. možnost přeměny původně technologické
společnosti v investiční fond. To je ovšem řešení poněkud krkolomné a Microsoft
se podle všeho rozhodne pro logičtější cestu výplatu obrovské dividendy svým
akcionářům. V příštích 4 letech by takto mohlo dojít k přesunu až 45 miliard
dolarů a dalších 30 miliard padne na zpětný odkup akcií. Firma tak ale současně
dává najevo, že období expanzivního růstu nemusí trvat věčně.

Dozvuky války prohlížečů
Bezpečnostní chyby již jako první vlaštovku přinesly pokles podílu Internet
Exploreru mezi uživateli internetu což nezávisle na sobě ukázalo hned několik
měření provedených ve světě i v ČR, z nichž zřejmě nejrozsáhlejší uskutečnila
společnost WestSideStory. Tento fakt samozřejmě není třeba přeceňovat, a to
hned z několika důvodů:
Internet Explorer stále drtivě dominuje a sotva je klíčové, zda ho používá 93
nebo 92 % uživatelů.
"Válka prohlížečů" už dnes není příliš zajímavá, a to ani mediálně. Poněkud
paradoxně působí, když se v tomto případě mluví o podílu na trhu prakticky
všechno programy jsou přitom zdarma (výjimkou je Opera, avšak i ta nabízí verzi
zadarmo jako adware), takže de facto žádný trh ani neexistuje.
Webový prohlížeč se v rozporu s některými vizemi nestal univerzální aplikací,
která nahradí celý desktop třeba kancelářské balíky řešené přes webový
prohlížeč se neprosadily. Pro dodavatele webových služeb a dalších aplikací je
finančně zajímavá strana serveru. Těžko ale říct, že by majorita nějakého
prohlížeče dnes představovala pro jeho dodavatele klíč k ovládnutí serverové
oblasti.
I Microsoft sám si nejspíš uvědomuje, že browser dnes není zdaleka tak zásadní
aplikací, jak to vypadalo třeba v roce 1997. Internet Explorer z hlediska
funkčnosti už několik let de facto stagnuje (ono také co vlastně vylepšovat na
prohlížeči?), firma dokonce úplně zastavila vývoj verze pro Mac OS a ani příští
verze (7 a vyšší) pro Windows už zřejmě nebudou samostatně ke stažení, ale
budou se dodávat pouze jako součást budoucích OS. Prohlížeč se dnes ukazuje být
opět spíše jednoúčelovou aplikací a jako takový nepředstavuje pro Microsoft
žádnou zvláštní hrozbu (asi jako Redmondu nemusí přidělávat vrásky třeba obliba
WinZipu).
Nicméně pokles podílu uživatelů Internet Exploreru má přece jen svůj význam.
Ukázalo se, že série bezpečnostních problémů nezůstala úplně bez dopadu a
uživatelé jako první měnili tu aplikaci, kde je migrace nejjednodušší, u toho
by však nemuselo zůstat.
Varující pro Microsoft je i to, že k výměně prohlížeče radily dokonce i některé
renomované a konzervativní konzultační firmy; současně se však objevilo několik
bezpečnostních děr i v Mozille (řešit by je měly aktualizované verze Firefox
0.9.3, Thunderbird 0.7.3 a Mozilla 1.7.2.) a celá kauza se tím na chvíli ocitla
na mrtvém bodě.
Nadace stojící za vývojem Mozilly dokonce začala nabízet finanční odměnu za
odhalování bezpečnostních děr, finance má přitom poskytnout především
společnost Linspire (dříve Lindows). Mozilla si připsala i další úspěch Firefox
(samostatný prohlížeč dříve označovaný jako Firebird) byl na právě proběhlé
výstavě LinuxWorldu oceněn jako nejlepší linuxový produkt vůbec. Další ceny z
této akce pořádané společností IDG získal např. Novell NSure (v oblasti
bezpečnosti) a migrační nástroje Sunu, které mají podnikovým uživatelům
usnadnit přechod na StarOffice.

Jiří Grund
tiskový mluvčí, Microsoft ČR
"V minulosti byl přístup k bezpečnosti OS Windows zaměřen na hledání chyb, na
jejich co možná nejrychlejší opravu a následnou distribuci uživatelům.
Zákazníky to časově značně vyčerpávalo, neboť museli být neustále ve střehu,
aby nepromeškali důležitou opravu. Service Pack 2 upravuje v oblasti
bezpečnosti funkce OS, například na aktualizace dbá nyní systém sám a v případě
jakéhokoli problému uživatele okamžitě upozorní."

Mnichovské přemety a linuxové Waterloo?
Přechod radnice města Mnichov na Linux byl vydáván za jeden z velkých úspěchů
open source technologií a jakousi téměř generální bitvu mezi Microsoftem a jeho
konkurenty. Kauza byla spojena přímo s ponížením CEO Microsoftu Steva Ballmera,
který Mnichov dokonce osobně navštívil, leč neuspěl.
Mnichovský příběh, jehož konec dnes stále neznáme, se však mezitím stihl
poměrně zamotat. Už v době rozhodnutí místní radnice zvolit Linux byla finanční
nabídka IBM a SuSE postavena výše než Microsoftu (který však cenu snižoval až
dodatečně). V průběhu příprav na vlastní migraci se pak objevily problémy s
řadou aplikací, stejně tak jako informace, že nejen dodávka, ale i náklady na
vlastnictví/správu linuxového řešení budou vyšší než v případě použití Windows.
Vlastní přechod byl odkládán a začalo se spekulovat, zda k němu vůbec dojde.
Nyní byla migrace oficiálně pozastavena údajně na základě analýzy, podle které
linuxové jádro porušuje celou řadu softwarových patentů (např. patentová
jednička IBM ovšem veřejně deklarovala, že své patenty proti Linuxu nepoužije).
Tak to alespoň oznámil mnichovský CIO Wihelm Hoegner, který se přitom odvolal
na analýzu organizace Open Source Risk Management. Nelze se však ubránit dojmu,
že patentová otázka mohla být záminkou, jak z problematického projektu
vycouvat, nebo je to celé snad i prostředkem politického boje o patenty jako
takové. Eventuální patentové problémy Linuxu by také měly trápit spíše
dodavatele řešení než mnichovskou radnici IBM a SuSE přitom jinde v podobných
projektech pokračují.
Z Mnichova už v minulosti každopádně přicházely vzájemně si odporující zprávy,
a konec celé kauzy lze proto dnes těžko odhadnout. Budeme ji samozřejmě dále
sledovat.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.