Aktuální pohled na nabídku podnikových informačních systémů

1. Setkání s PIS opět po roce Je tomu právě rok, kdy na počátku ledna 1997 byl v ucelené podobě Tématu týdne preze...


1. Setkání s PIS opět po roce
Je tomu právě rok, kdy na počátku ledna 1997 byl v ucelené podobě Tématu týdne
prezentován přehled aktuální nabídky softwaru pro oblast podnikových
informačních systémů (PIS). V závěru pak byl uveden záměr zpracovat pro
uživatele obdobný průzkum opět po roce a umožnit tak pravidelně získávat
aktualizované a zároveň porovnatelné informace. S výsledky nového, a u nás
tímto způsobem zpracování dosud stále ojedinělého průzkumu, se mají nyní opět
čtenáři Computerworldu možnost seznámit.
Z pohledu autora došlo v meziročním zpracování k řadě pozitivních skutečností.
Ty zahrnují jednak kvantitativní nárůst sledovaných systémů. Z loňských 44 se
letošní přehled rozrostl na celých 50, a to ještě za situace, kdy vlastní
nabídka se naopak snížila. Přitom se zároveň stabilizovalo výrazně obsazení
produkty. Ze tří čtvrtin jsou v seznamu ty, které byly v přehledu minulý rok a
dalších 10 procent se letos zařadilo po jednoroční pauze v roce 1996. Z těchto
důvodů již lze o tomto přehledu hovořit jako o určitém tradičním pohledu na náš
softwarový trh v této oblasti. Zároveň je tím naplňován i jeden ze základních
cílů zpracování přiblížit uživateli čtenáři Computerworldu opakovaně
srovnatelné výsledky, z nichž je možné usuzovat na určité trendy. V neposlední
řadě se v pozitivním smyslu dá hovořit i o přístupu k vyplňování údajů pro
zpracování zástupci jednotlivých firem, který se rovněž zlepšil.
2. Co čtenář může očekávat
V následujícím přehledu čtenář nalezne souhrnně zpracované výsledky o
produktech PIS rozčleněných s ohledem na jejich:
charakteristiku,
oblast použitelnosti,
funkčnost,
integrovatelnost,
použitý HW a základní SW (tzn. databázový a operační systém),
aplikaci moderních přístupů informačních a komunikačních technologií,
a v neposlední řadě je velká pozornost věnována i připravenosti a způsobu
provádění implementací jednotlivými firmami, včetně následné trvalé podpory
uživatele v podniku.
Informace jsou prezentovány v podobě tabulek a grafů zachycujících stav nabídky
PIS na konci roku 1997 (lépe řečeno k času bezprostředně po INVEXu 97).
Průvodní komentář je jednak zaměřen na některé zajímavé jevy a dále upozorňuje
na vybrané
trendy v meziročním posunu od předchozího zpracování (podrobněji viz číslo
Computerworldu 1-2/1997). Současně se v něm odrážejí i zkušenosti vyplývající z
dlouhodobějšího opakovaného mapování našeho trhu již od roku 1993. 3. Základem
pro získání prezentovaných údajů byl opět dotazník
Tak jako v uplynulých letech (a právě toto Téma týdne prezentuje výsledky již v
pořadí 5. jubilejního mapování nabídky našeho trhu), byla použita pro
zjišťování dat aktuálního stavu forma dotazníku. Jeho podoba zůstala prakticky
nezměněna od podoby předešlého průzkumu. Doplněny byly pouze jen dílčí údaje
týkající se např. adres WWW stránek nebo skutečnosti související se způsobem
provádění implementací. Tato shodnost právě dává dobrý předpoklad pro možné
meziroční porovnání a tím pádem odhalování, příp. potvrzení či vyvracení
různých tendencí.
Zdrojem pro naplnění dat do tabulek byly firmy, které byly zastoupeny na výše
zmíněné výstavě INVEX v Brně. Shodně jako v předešlých letech, byla obeslána
zejména klíčová oblast vystavovatelů, kteří své produkty a služby přihlásili ve
výstavním informačním systému jako "komplexní systémy řízení výrobního
podniku". K tomuto vyhledávacímu klíči bylo přistoupeno již tradičně, protože
nejlépe odráží sledovanou oblast zájmu. Pokusy použít jiné vyhledávací pojmy se
bohužel ukázaly ne tak reprezentativní.
Při zpracování výběru firem a potažmo jejich produktů se však opětovně
projevila stálá slabina naší scény IT/IS. Tu bohužel stále provází nejednotné
názvosloví. To se mimo jiné projevuje v nabídce klíčových slov výstavního
informačního systému, které se snaží svým přístupem přizpůsobit vystavující
firmy. Zda to ale účinně napomáhá správné orientaci a celkovému informování
návštěvníka výstavy, zůstává otázkou. Přesto se ale situace postupně zlepšuje a
na výstavišti lze ocenit, že se podařilo nabídku PIS ještě více soustředit do
určitých pavilonů. Byly to zejména pavilony G1 a G2, které nesly společně název
"Systémová integrace".
Ke způsobu zpracování dotazníku snad ještě jednu malou poznámku. Oproti minulým
rokům, kdy se nejvíce na distribuci a získávání dat podílela klasická poštovní
media doplněná faxem, byl letos využit nabízený potenciál
e-mailových adres firem. Ten
dával předpoklad pro rychlejší a snazší spojení a zpracování. Skutečnost však
bohužel tato očekávání nenaplnila. Naopak se potvrdilo, že normální dopis
adresovaný na vedení firmy dojde častěji k vyřízení než e-mail zasílaný na
mnohdy již změněnou adresu.
Závěrem je nutné připomenout, že výsledné hodnoty v tabulkách opět zachycují
to, co firmy, respektive jejich reprezentanti, uvedli sami o sobě, o svých
nabízených produktech a službách. Kladná odpověď je zaznačena v tabulkách plným
kruhem, "částečně ano" pouze kružnicí a prázdné pole znamená zápornou odpověď.
Dovolte na tomto místě zároveň vyjádřit poděkování všem firmám, které svou
účastí na tomto mapování přispěly k tomu, že na katedře Průmyslového
inženýrství a managementu Strojní fakulty Západočeské univerzity v Plzni ve
spolupráci se Západočeskou sekcí České společnosti pro systémovou integraci
mohl vzniknout tak rozsáhlý materiál.
4. Charakteristika současných PIS
Po období určitého boomu PIS, charakteristického zejména vysokým přírůstkem
jejich nových instalací, lze dnes vysledovat spíše trend ke zkvalitňování
jejich využívání. Zlepšuje se způsob aplikování jimi nabízených informací do
řídicí praxe. Efektivnější práce s nimi současně zpětně ovlivňuje tolik
potřebnou kvalitu vkládaných dat.
Přestože dosud neexistuje jedno univerzální řešení, které by dostatečným
způsobem pokrývalo všechny informační potřeby podniku, dá se říci, že jádro
většiny systémů představované metodou MRP II se postupně prosazuje do praxe.
Na něj následně navazují další potřebné podnikové funkce. Mezi ně lze zařadit
jednak směrem k vlastní výrobě detailnější kapacitní plánování, dílenské řízení
a automatizovaný sběr dat (jeden z klíčových předpokladů správného fungování
této metody i PIS jako celku).
Na druhé straně příznivý vývoj ve zvládání řízení výroby i celých zakázek
přispívá k existenci kvalitnějších dat, která jsou v systému uložena a
archivována. Po několikaletém provozu PIS tak existuje dobrý základ pro
provádění podrobnějších a detailnějších analýz a rozborů. Proto další rozvoj
PIS je směrem k vrcholovému managementu ve formě různých manažerských
informačních systémů, datových skladů, apod.
Vedle "západních" metod řízení výroby (MRP II, BOA, OPT) se na softwarové
podpoře PIS projevuje výrazně i rostoucí vliv metod z "východu" uveďme
zejména japonské metody JIT a KANBAN. Ty se samy svojí podstatou orientují za
rámec vlastního podniku a technicky jsou dnes podporovány výrazně i
internetovými technologiemi. Jedná se o podporu nákupu a prodeje v rámci
řetězců (v západní Evropě a v USA se hovoří v této souvislosti o tzv. Supply
Chain Managementu).
Dalším vlivem japonských metod je odlišný přístup ke snižování materiálových
nákladů. Optimalizování nákladů na skladování vede dnes tvůrce SW na aplikace
elektronických KANBAN karet a na plánování materiálových potřeb v duchu
filozofie Just in Time (JIT). Díky těmto z dřívější doby známým metodám a novým
IT řešením, které podporuje i např. elektronická výměna data EDI (Electronic
Data Interchange), mohou i naše podniky postupně začít fungovat jako řada
dalších globálně operujících firem. Příklady lze dnes nalézt zejména v
automobilovém průmyslu a v řetězcích jeho dodavatelů.
Snaha po zkracování času průběžných dob, vyřizování objednávek, zakázek,
faktur, apod. začíná být stále častěji novými systémy PIS rovněž vyslyšena.
Roste potenciál možností integrovat, podporovat a nebo přímo obsahovat
workflow. Důraz v rozvoji PIS není již jen ve vhodné funkčnosti a společných
datech, ale těžiště vývoje se přesouvá do sledování a řízení toku dokladů
orientovaných podle důležitých firemních procesů.
Na podporu zlepšení firemní komunikace se PIS rozšiřují ve smyslu Intranetů a
Extranetů a samozřejmě Internetu, které obecně technologicky podporují
vzájemnou komunikaci:
uživatel uživatel (ve firmě i jejím okolí),
vedení firmy zaměstnanci (uvnitř i vně firmy (teleworking)),
firma zákazník (při vybírání, objednávání i při realizaci zakázky),
firma dodavatelé (materiálu, know-how, energie, financí, apod.).
Přestože tyto přístupy primárně nenahrazují funkčnost systémů, tak jsou výhodné
právě s ohledem na podporu rychlé vzájemné komunikace a informovanosti. Jejich
nezanedbatelnou předností je jednotně technicky provedený interface pro
koncového uživatele.
Současně se, vedle těchto progresivních technických řešení, na dalším rozvoji
systémů a jejich úspěšném zavádění do praxe projevuje vlastní implementace PIS.
Je přitom obtížné hovořit o určitém standardním řešení implementace. Spíše jde
o zevšeobecněné postupně získávané firemní know-how. Důležitým předpokladem
úspěchu je kvalita lidí, kteří PIS zavádějí konzultují v reálných podmínkách
konkrétního podniku. To zahrnuje jejich zkušenosti, schopnosti vcítit se do
podmínek uživatele a přizpůsobit se různorodým a měnícím se podmínkám
businessu, lidem, kultuře, apod.
5. Souhrn hlavních výsledků průzkumu
Na tomto místě bychom uvedli několik nejdůležitějších výsledků, které z
průzkumu vyplynuly:
počet aplikací se až tak výrazně nezvýšil,
nenarostl ani zásadním způsobem počet firem, naopak se snížil a současně se
stabilizoval jejich okruh,
rostoucí význam lze zaznamenat co do počtu certifikovaných firem a produktů
(zejména jejich finanční část),
skokem se zvýšil počet WWW adres firem,
v nabídce převažují NT řešení nad unixovými,
důraz je kladen na implementaci a podporu a i zde začínají sehrávat důležitou
roli WWW stránky,
firmy více uvádějí informace o cenách a době implementace a tím se pro případné
zájemce bezesporu stávají transparentnější.
6. Podrobněji o výsledcích
za jednotlivé oblasti
a) Charakteristika firem
Poslední rozbor naznačil po letech expanze PIS zejména let 1990 až 1992 novou
etapu. Žádná z firem zúčastněných na rozboru v roce 1997 neoznačila tento rok
jako první pro své působení na českém trhu.
Dlouhodobě od roku 1993 je patrný stálý nárůst firem zastupujících zahraniční
partnery na úkor firem domácích. Zastoupeny jsou nejvíce firmy z USA, Velké
Británie, Německa, Holandska, Dánska, Švédska a Švýcarska tzn. z určitého
relativně souvislého pásu zemí. Oproti minulému mapování, kdy byla otázka
certifikací velmi málo zodpovězená, loni se jednalo již takřka o 50 procent
firem uvádějících o sobě určitou formu certifikace. Vícekrát byly uváděny např.
ISO od Elektrotechnického zkušebního ústavu a dále TickIT.
Jak již bylo uvedeno, bouřlivý postup Internetu do obecného života nenechává
chladnými ani firmy dodávající PIS. Oproti loňským takřka 80 procentům těch,
kteří neměli informaci o své firmě na WWW stránkách, se poměr razantně snížil
na pouhých 30 procent. Pro čtenáře je k dispozici kompletní přehled získaných
adres WWW stránek firem.
b) Charakteristika produktů
Nabídka produktů pro podporu PIS se u nás stabilizuje. Dochází však k tomu, že
firmy mění obchodní název produktu s jeho vyšší verzí. Nově lze zaznamenat i
trend, kdy novým jménem produktu se stává název shodný s názvem firmy tvůrce
PIS.
Naše domácí nabídka nabízí jak velké světové systémy, tak i systémy menší.
Počet aplikací u větších systémů se pohybuje v desítkách nejčastěji od 10 do 30
instalací. U menších systémů jsou uváděny i stovky implementací. Překvapivě
řada i zahraničních firem počty aplikací pro uživatele na Slovensku neuvedla,
event. neznala. I v takových případech jsou v tabulkách nulové hodnoty.
Potěšitelné je, že firmy letos daleko více vyšly vstříc požadavku na určení cen
produktů (uváděny jsou celkové hodnoty a nebo ceny za jednoho uživatele). Lze
si proto z přiložené tabulky udělat dobrý přehled o systémech, jejichž licence
se pohybují řádově v desítkách milionů, dále systémy řádově v milionech a
konečně ve statisících.
V posledním průzkumu jsou rovněž početněji zastoupeny údaje týkající se
průměrné doby zavádění PIS. Hodnota se u jednodušších systémů pohybuje od 1 do
6 měsíců. U rozsáhlejších, kde lze předpokládat i většího zákazníka, se doba
pohybuje od 6 do 12 až 18 měsíců.
Obdobně jako v případě firem, i v případě jednotlivých produktů je za rok 1997
markantní nárůst certifikovaných řešení dosahující opět až polovinu případů.
Otázkou je (vzhledem k uváděným rokům udělení certifikátu), zda se nejedná
spíše o větší pozornost firem při vyplňování dotazníku, než o faktický
meziroční nárůst. I zde ale nakonec převažuje certifikace týkající se atestu
auditu pro ekonomickou část.
c) Oblast nasazení produktu
Není žádným překvapením, že tato kategorie produktů je určena převážně pro
nasazení ve středních a velkých podnicích a organizacích. Pouze zhruba z 50
procent je možné nasazení v menších podnicích, pro které se logicky nabízejí i
jiná jednodušší řešení. Z hlediska oblasti jsou PIS, tak jak naznačuje jejich
základní zařazení na INVEXu, předurčeny hlavně pro výrobní ale i pro obchodní
organizace. Nepřehlédnutelný je i fakt, že v nabídce stále převažuje podpora
diskrétní výroby před kontinuální.
Dodavatelé PIS se velmi kladně staví pro použití jejich systémů ve výrobě na
zakázku, i když by možná v této souvislosti bylo lépe ještě upřesnit, o jaký
typ zakázkové výroby se jedná. Využitím používaných anglických pojmů tedy např.
o assembly to order, production to order a nebo o engineering to order.
Podle odvětví je to především orientace na strojírenství a elektrotechniku. U
řady tvůrců větších PIS, jako např. R/3, BAAN nebo BPCS, se projevuje snaha o
přizpůsobení jejich SW řešení určitým odvětvím. Tvůrci se proto zaměřují svými
branžovými řešeními na určitý segment. Tento směr podporují čím dál více i
vytvářením nejrůznějších referenčních modelů. Ty mají ještě dále ve vybraných
typech a oblastech různých výrob podporovat jak vlastní implementaci, tak i
provádění určité optimalizace procesů v podniku.
d) Funkčnost produktů
Z hlediska funkčnosti byly dotazy rozčleněny na oblast logistickou, finanční a
personální. Snahou bylo spojit výrobu do jednoho celku se zákazníky a
dodavateli i se závěrečnou expedicí v duchu zásad podnikové logistiky a
dodavatelsko-odběratelských řetězců (Supply Chain Management). Šlo i o pomoc
při utváření aktuálního pohledu na kategorii systémů řízení. Dnešní softwarově
podporované systémy již nejsou zaměřeny na pouhou výrobu, ale na celý proces
zajištění zakázky. Nejasnosti s kompetencemi v současných organizačních
členěních podniků totiž často evokují otázky, do čí odborné kompetence vlastně
systém PIS patří.
Výsledky dotazníkové akce prokázaly, že v případě logistiky současná nabídka
plně pokrývá materiálový tok související s podporou nákupu, skladů a prodeje.
Další nedílnou součástí se logicky stávají správa kusovníků a technologických
postupů s následnou možností materiálového a kapacitního plánování (s
převažujícím plánováním za neomezených kapacit). Postupně se v nabídce
rozšiřuje nabídka konfigurátorů výrobků a PDM (Product Data Management).
Překvapivě velmi velká část nabídky PIS podporuje možnost dílenského řízení.
Když však vezmeme v úvahu možnosti dané principy metody MRP II, lze u nás stále
ještě očekávat nástup a následné využití produktů označovaných v USA jako FCS
(Finite Capacity Scheduling) nebo v Německu jako leitstand.
U finanční části nabídky se projevuje tradičně stav potřebného pokrytí
legislativních požadavků. Pouze v případě zajištění mezd tuto část některé
systémy (zejména zahraniční) neřeší samy.
Nedílnou součástí funkčnosti produktů PIS se stávají i úlohy personalistiky. Ze
základních funkcí se jedná zejména o správu kmenových údajů o pracovnících a ve
většině případů i o další rozvoj lidských zdrojů plánování a správu uchazečů.
e) Integrovatelnost produktů
Mezi základními integračními vazbami PIS souvisejícími s přípravou nových
výrobků jsou důležité a nejvíce zastoupené vazby na CAD.
Tato oblast nebývá součástí PIS, které dosud preferují textové provedení údajů,
včetně např. i struktury výrobku. To naopak odůvodňuje slabší integrační vazbu
PIS na oblast technologické přípravy (CAP), která často sama již v základním
řešení zahrnuta bývá. Z pohledu našich tuzemských aplikací právě zde jsou řadou
dodavatelů PIS uváděna spojení na systémy ASEPO a SYSKLASS.
Dotazník potvrdil i to, co mohlo zůstat jako silný dojem v návštěvnících
loňského INVEXu. Tím je jednak meziroční masivní trend směrem k podnikovým
Intranetům, ale patří sem i postupný nárůst trendů podpory integrace workflow a
nejrůznějších groupwarů. Nedílnou součástí PIS se postupně stává i integrace na
základní prostředek komunikace uvnitř podniku i s jeho okolím, tj. e-mailem.
Výrazný je podíl integrace kancelářských informačních systémů.
Do oblasti PIS se již prosadila v 68 procentech integrace na Internet. Firmy
však s dalším rozvojem integrace jejich PIS na Internet dále počítají a to ve
více jak 60 procentech případů. Jako jedny z posledních trendů informačních
technologií si pomalu nacházejí svoji cestu do PIS i multimediální aplikace.
f) Používaný hardware
a software
K tabulkám zachycujícím hardwarovou podporu popisovaných systémů pravděpodobně
není třeba moc dodávat. Žádné výrazně překvapivé trendy zde nejsou patrné. Na
druhé straně stojí za povšimnutí, že např. u oblasti operačních systémů si
postupně za poslední tři roky vydobývají dominantní postavení vedle UNIXu
především windowsovské verze a z nich hlavně WindowsNT.
JAVA je zatím uváděna pouze v jednom případě.
U databázových prostředí jsou nejčastější aplikace na ORACLU a mezi ostatními
databázemi dominují MS SQL servery. Z hlediska dlouhodobých trendů od
roku 1993 i loni dále pokračovalo snižování aplikací napsa-ných a provozovaných
v prostředí FoxPro (již jen u pětiny systémů bylo uvedeno ano nebo částečně
ano).
Do kategorie HW a SW lze zařadit i dotazy na další progresivní prvky
informačních technologií. Jmenovitě mezi nimi uveďme alespoň nástroje CASE
podporující tvorbu vlastních PIS. Loni tato oblast nebyla takřka zodpovězena, a
proto nebylo její zpracování do přehledu zařazeno (a není tudíž možné provést
vzájemné porovnání výsledků).
Průzkum prokázal, že většina produktů již také zareagovala na potřebu
přistoupit k objektovému pojetí, které podporuje již zmíněnou rychlejší a
přizpůsobivější implementaci a možnost lépe reagovat na změny.
g) Implementace produktů a s tím spojené služby
Po potřebě zabezpečit PIS technologicky a integračně především z datových a
funkčních hledisek v počátku 90. let se pozornost v 2. polovině tohoto
desetiletí přesunula na efektivní zabezpečení procesu implementace. Podporou se
stávají vhodné postupy, pravidla a nástroje formalizující celkově přístup k
zavádění PIS.
Dodavatelské firmy řešily v minulosti zavádění PIS velmi různorodě a
pravděpodobně se přitom promítala do značné míry i úroveň jimi postupně
získávaných zkušeností a znalostí i intuice řešitelů. Mnohdy se přitom projevil
i vliv např. metodologií z oblasti systémové analýzy, či jiných příbuzných
oblastí. Nezanedbatelnou roli přitom mohlo sehrát i spolufungování poradenských
firem při realizaci implementačních projektů (spolupráci s konzultačními
firmami uvádí zhruba 50 procent firem). Výsledkem je, že dnes ve většině
případů jsou technická řešení a funkčnost produktu doplněny konkrétní
metodologií (pouze u 4 produktů PIS nebyla uvedena vlastní metodologie a jako
převzatou ji uvedlo 6 firem).
Dále zhruba padesát procent systémů se již hlásí k podpoře změn obecně známých
jako reengineering podnikových procesů (BPR). Pouze však někteří (22 procent) k
naplnění tohoto požadavku využívají tzv. business objektů, které dle mnoha
tvrzení právě představují jeden z klíčů v oblasti IS/IT v blízké budoucnosti.
Nepatrně vyšší procento PIS (30 procent) pak k efektivnější a rychlejší
implementaci využívá referenčních modelů při řešení vybraných odvětví průmyslu
a typů výrob (zakázková, opakovaná, typu montáž, apod.).
Konečně uživatele navyklé tvořit si vlastní aplikace pro podnikové IS bude na
každém systému PIS zajímat i jeho další "otevřenost". Sem patří možnost systému
podporovat realizaci uživatelských změn výstupů, funkčnosti, příp. to bude
otázka řešení integrace na ostatní podnikové aplikace.
h) Možnost nápovědy,
školení a hot-line
Z průzkumu vyplývá, že firmy dnes prakticky ve všech případech nabízejí školení
v tuzemsku. Další informovanost pak velmi často řeší formou workshopů s
uživateli. Mezi tím již zhruba třetina z nich nabízí na webovských stránkách
informace získané využitím reakcí na nejčastější dotazy. Daleko častěji však
jsou WWW stránky využívány pro šíření aktuálních informací s novinkami o
produktu. Pokud jde o možnost hot-line, tak ji v současnosti zajišťují firmy
pro všechny zpracovávané systémy.
Závěr
K celkové efektivnosti PIS dnes patří i pohled stále více respektující již
vložené investice, a to i v době po zavedení systému. Jedná se o přístup a
způsob provádění rozvoje PIS vzhledem k trvale se měnícím podmínkám vně i
uvnitř podniku a promítající se do všech jeho obchodních procesů. Stále
důležitější roli při zajišťování efektivnosti nasazování a využívání
podnikových informačních systémů sehrávají otázky poznatelnosti, měřitelnosti a
kontrolovatelnosti vlastních podnikových procesů. Jde o jejich analýzu,
zpracování i celkovou vizualizaci.
Toto byla jedna z důležitých tezí, kterou vyjádřil v rámci své přednášky na
Západočeské univerzitě prof. Scheer známý v naší odborné veřejnosti především
prostřednictvím své metody ARIS a stejnojmenného softwarového nástroje.
Prof. Scheer dále zdůraznil, že se přitom nejedná jen o procesy výrobní, které
nacházejí tradičně svůj obraz ve formě pracovních či technologických postupů.
Stejnou měrou se jedná o procesy administrativní. S rostoucím významem
komplexních dodávek zákazníkovi logicky nastupují i procesy služeb. Ve všech
těchto třech základních oblastech sehrává potřeba správných a včasných
informací rozhodující úlohu.
V této souvislosti je možné identifikovat i budoucí rámec
vývoje dnešních, často ještě stále monolitických, integrovaných informačních
systémů podniků. Hlavním cílem již není integrace funkcí nad společně sdílenými
daty. Systémy orientované na procesy jsou orientovány podle jejich toku. Přitom
je zřejmé, že vhodnější pro taková řešení je strukturované uspořádání i
zpracování dat. Budoucnost PIS spočívá v podobě malých samostatných business
objektů, na které se tyto systémy postupně rozdělují. Tyto
samostatné moduly lze následně stavebnicovým způsobem využít k pokrytí a
zabezpečení potřeb konkrétních podnikových požadavků. Vedle objektů komplexních
PIS si je možné na jedné úrovni představit zároveň i programy z oblasti
kancelářských IS pro zpracování textů, tabulek či grafů a nebo třeba
internetové aplikace.
V neposlední řadě se ani oblasti PIS nevyhnul trend zahrnující posun pozornosti
od dat k informacím a dále k know-how. To je to, čím se jednotliví dodavatelé i
uživatelé PIS začínají odlišovat.
7 3464 / ram









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.