Alan Mathison Turing

Alan Mathison Turing byl jednou z největších osobností a pionýrů počítačového světa. Osobně se podílel na vývoji...


Alan Mathison Turing byl jednou z největších osobností a pionýrů počítačového
světa. Osobně se podílel na vývoji prvních prototypů digitálních počítačů, je
autorem obecně používaných termínů jako "Turingův stroj", nebo "Turingův test".
Jako jeden z prvních uvažoval o konstrukcích a aplikacích umělé inteligence a
pracoval na matematických podkladech pro algoritmizaci umělého života. V řadě
případů byly jeho práce publikovány až mnoho let po jeho smrti, v nedokončené,
přesto přínosné a často citované podobě.
Alan Turing se narodil v Londýně 23. června 1912. Profesionální kariéru v
matematice zahájil na Cambridge University v roce 1931. V této době byl
pověstný tím, že než by stavěl na předchozích pracích svých kolegů, raději si
teoretické základy znovuvybudovával sám. Jakmile odgraduoval, přestěhoval se na
Univerzitu v Princetonu. Někdy během té doby zahájil práce na čemsi, co později
označil jako Turingův stroj.
Během druhé světové války pracoval Alan Turing pro britskou vládu na dekódování
německých šifer. Německo používalo horkou novinku stroj s názvem Enigma, který
byl schopen generovat průběžně měnící se kód, označovaný za nerozluštitelný.
Realitou ovšem bylo, že jeho britský protějšek Collossus, prakticky jen hromada
servomotorků a relátek (ale přece jen další krok k digitálním počítačům), jej
po větší část války louskal bez sebemenších problémů.
Po válce Alan Turing pracoval pro National Physical Laboratory (NPL) na
Automatic Computing Engine (ACE), prvním skutečném digitálním počítači. Během
této doby se začal také zajímat o vztah mezi počítači a přírodou a v článku
"Intelligent Machinery" vznesl otázku umělé inteligence. Turing věřil, že
stroje mohou imitovat procesy, které probíhají v lidském mozku, i když
připouštěl obtížnost této cesty a mimochodem anticipoval také psychologické
aspekty, odmítání akceptování děl vytvořených strojovou cestou. Často uváděl
příklady televizních kamer či mikrofonu, které v podstatě mohou simulovat
funkčnost lidských vjemových orgánů. Ještě před ukončením projektu ACE se
Turing přesunul do Univerzity v Manchesteru, kde vyvinul Manchester Automatic
Digital Machine (MADAM).
Alan Turing byl skutečným pionýrem konceptu digitálního počítače. Turingův
stroj není v podstatě nic jiného než víceúčelový počítací stroj, který je
schopen číst posloupnost jedniček a nul z pásku. Tyto binární informace
popisují kroky, které je třeba provést ke splnění určitého úkolu a to
sekvenčním způsobem. Uvědomme si, že to se psal rok 1950 a výpočetní stroje
sice existovaly, ale vždy byly vytvořeny jen pro řešení velmi specifických
úkolů (balistické výpočty apod.). Turingova inovace byla především v konceptu
stroje, který by byl schopen provádět jen několik jednoduchých instrukcí a
problém řešení úlohy tedy byl převeden na otázku jak ji rozdělit algoritmizovat
do sekvence těchto jednodušších problémů.
Často přehlíženým aspektem Turingova života jsou jeho práce na biologickém
poli, které většinou zůstaly nedokončené (nicméně i v této podobě byly později
publikovány). Převážně se zajímal o důvody vývoje určitých organických tvarů,
postavených na bázi společenství primitivních buněk. Předešel tak o desítky let
vznik oboru Alife (viz hlavní pasáž o historii AI).
Turing byl ve světě počítačů skutečným radikálem a byl pod značným
psychologickým tlakem okolí. Časté "diskuse" s kolegy vedl na téma, zda počítač
může být vytrénován na generování odpovědí mimo rámec omezené množiny možností.
Reakcí v roce 1950 byl článek popisující dnes klasický lakmusový papírek
inteligence Turingův test. ("Oxford Companion to the Mind" z roku 1987 jej
popisuje jako nejlepší současný test, schopný potvrdit přítomnost inteligence
ve stroji.) Bostonské Museum počítačů již několikrát pořádalo soutěž o
Lebnerovu cenu, ve které se utkávají programy v jednodušší variantě Turingova
testu v diskusí na vymezená témata. Turing zemřel za poněkud nejasných
okolností (sebevražda, nebo nebezpečný pokus?) 7. června 1954. Škoda, že se
nedočkal vzniku prvních skutečných počítačů (tím spíše těch osobních), protože
i když dnešní svět informatiky není výsledkem práce jednotlivce, jméno Alana
Turinga má v dějinách jeho historie právo na skutečně čelní místo, a i v
novodobých pracích na téma algoritmizace či umělé inteligence najdeme odkazy na
jeho články.
8 1576 / Maf









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.