AMD pod lupou včera, dnes i zítra

V řadách našich pravidelných čtenářů bychom zřejmě s obtížemi hledali takového, který se přinejmenším za posl...


V řadách našich pravidelných čtenářů bychom zřejmě s obtížemi hledali takového,
který se přinejmenším za poslední 2 roky jedinkrát nesetkal se jménem
společnosti AMD. Možná si někteří z vás právě naopak položí otázku, co ještě
nebylo napsáno o tomto stále populárnějším producentovi známém dnes zejména na
poli desktopových procesorů. Jeho historie však sahá mnohem hlouběji, než se
může na první pohled zdát, a především nejbližší budoucnost by mohla přinést
nejedno zajímavé překvapení.
Zatímco širší počítačová veřejnost vzala existenci firmy na vědomí prakticky až
ve 2. polovině 90. let, její počátky sahají mnohem hlouběji jméno AMD se na
trhu polovodičů objevilo už před více než 30 lety.
Společnost byla založena v květnu roku 1969 Jerrym Sandersem a dalšími 7
společníky a v listopadu téhož roku přinesl tento počin své první ovoce v
podobě 4bitového posuvného registru AM9300. Zpočátku tvořily produktovou řadu
modifikace výrobků jiných firem, už v roce 1970 však AMD přichází s prvním
vlastním obvodem a po 5 letech existence nabízela firma, v té době už čítající
1 500 zaměstnanců, 200 různých produktů. O 5 let později vstoupila na trh RAM
pamětí (AM9102) a procesorů (8080A). Změnu přinesla 2. polovina 8. dekády, kdy
došlo na trzích pamětí k velké expanzi japonských výrobců. To znamenalo
především impulz pro hledání nových strategií v zájmu udržení si pozice i
dalšího růstu AMD se začala soustřeďovat na vývoj submikronové technologie.
Zmíněnými novými oblastmi zájmu firmy byly především mikroprocesory
kompatibilní s počítači IBM, síťové a komunikační čipy, programovatelné logické
obvody a výkonné paměti. Takto se v roce 1991 objevila její verze procesorů
Am386, 2 roky poté zakládá AMD joint venture se společností Fujitsu zabývající
se produkcí flash pamětí a představuje rodinu mikroprocesorů Am486.
AMD vs. Intel
Počátky skutečné konfrontace AMD s Intelem lze vysledovat zhruba v roce 1997 s
uvedením procesoru K6. Situace v té době však pro prvně jmenovanou firmu nebyla
vůbec růžová. Jeho předchůdce K5 přišel se značným zpožděním, není proto divu,
že se AMD nacházela v pozici outsidera (za většího konkurenta Intelu byl
považován Cyrix). Pochopitelně se objevily zprávy o tom, že Intelu přichází
rovnocenný soupeř apod., nicméně se záhy ukázalo, že "kášestky" nesplnily
naděje do nich vkládané první verze s taktovací frekvencí 200 MHz byla ve
srovnání s tehdejším intelovským 200MHz Pentiem Pro znatelně pomalejší,
především v operacích s plovoucí čárkou. Procesorům značky AMD tak bylo nadále
předurčeno místo mezi levnými low-endovými systémy.
Logickým krokem proto byla snaha zlepšit především výkon FPU v květnu 1998 tak
spatřil světlo světa procesor K6-2. Byl vybaven technologií 3DNow!, sadou 21
instrukcí využívajících podobný algoritmus jako instrukce MMX v Pentiu. Hlavním
důvodem, proč se intelovské instrukce MMX nesetkaly s širší podporou, byl fakt,
že byly používány pouze pro operace s typy integer, zatímco instrukce 3DNow!
byly aplikovány na výpočty s plovoucí čárkou. Čáru přes rozpočet však Intel AMD
udělal uvedením levného Celeronu, čímž jej vtáhl do cenové války, kterou AMD
znepříjemňovaly potíže se základními deskami a s nekompatibilitou u některých
grafických karet. Na konci roku byl pak představen procesor K6-III krokem vpřed
byla integrace sekundární cache o kapacitě 256 KB. Velký třesk
Přibližně polovina roku 1999 znamenala pro firmu AMD naprosto zásadní zlom a po
pravdě řečeno málokdo jí po předešlých zkušenostech dával velké naděje. O to
překvapivějším se proto stalo představení procesoru Athlon se zcela novou x86
kompatibilní architekturou 7. generace. Vyráběny byly 0,25mikronovou
technologií ve verzích 500, 550 a 600 MHz a k základním charakteristikám patří
128 KB L1 cache, 512 KB externí L2 cache, 200MHz sběrnice, instrukční sada
Enhanced 3DNow! atd.
Výrobce nejenže konečně dokázal to, v co už takřka nikdo nevěřil: uvedl na trh
produkt, který byl konkurenceschopným v přímém porovnání s produkty Intelu, a
dokonce obsadil první příčku v žebříčku výkonnosti desktopových procesorů.
Intel v jeho snaze obnovit své postavení provázely nejrůznější potíže, možná
právě proto, že na něj byl vyvíjen nemalý tlak. Uvádění stále rychlejších verzí
Athlonů bylo totiž přinejmenším dosud překvapivě plynulé. Je zde možná přítomen
také určitý psychologický efekt, kdy jakákoliv chybička je jinak posuzována u
toho, kdo v dané chvíli určuje tempo, a jinak u toho, kdo se jej snaží
dostihnout ostatně i AMD má v tomto směru bohaté zkušenosti.
Mluvíme-li o tržním podílu, pak dominance Intelu je stále ještě dosti výrazná
na druhou stranu rychlost, s jakou se zvyšují prodejní čísla AMD, je skutečně
úctyhodná a určitě ne náhodná.
Dalším významným krokem bylo uvedení nové verze Athlonů Thunderbird v polovině
loňského roku. Klíčovými novinkami se stala integrace 256 L2 cache a zejména
měděné spoje. Opomenout nesmíme ani uvedení procesoru Duron pro "value"
systémy, založeného na jádře procesoru Athlon, ale především s menší sekundární
vyrovnávací pamětí (pouze 64 KB).
Současnost?
Dosud provedené testy jasně prokázaly, že Athlon s pracovní frekvencí 1,2 GHz
poskytuje v průměru vyšší výkon než před nedávnem uvedené Pentium 4, taktované
na 1,4 nebo 1,5 GHz. Tady se naskýtá prostor k nekonečným spekulacím. Jedním z
faktorů, které je třeba respektovat, je ten, že nyní dostupné aplikace nejsou
optimalizovány pro novou instrukční sadu Pentia 4 SSE 2 (tu bude podporovat i
AMD), která by měla přinést zvýšení výkonu především v multimediálních
aplikacích. Výhodou architektury P 4 má být navíc podle Intelu to, že umožní
další zvyšování pracovní frekvence procesoru, kdy se její výhody teprve plně
projeví.
Otázkou je, do jaké míry lze zvyšovat frekvenci 0,18mikronových Athlonů
(0,13mikronové technologie se i u AMD dočkáme teprve na přelomu let 2001/2002).
Jejich architektura by podobně jako Pentium III mohla narazit na hranici, kdy
další zvyšování frekvence není efektivní, nebo je zcela nemožné (vzpomeňte na
problémy PIII 1,13 GHz, které muselo být staženo z oběhu). Zde narážíme na
tepelné vlastnosti Athlonů a absenci vestavěné ochrany proti přehřátí procesoru
(což je považováno za hlavní důvod toho, že AMD své procesory uzamyká proti
přetaktování). Není ale vyloučeno, že AMD vytáhne z rukávu tajný trumf např. v
podobě čistého izotopu křemíku, který má díky dokonalejší krystalické struktuře
lepší tepelné vlastnosti. Tyto problémy by měly být každopádně vyřešeny v
nových jádrech s kódovým označením Palomino. Příjemným překvapením se v loňském
roce staly procesory Duron (nyní už na 850 MHz), které se rovněž ukázaly být
výkonnějšími ve srovnání s produktem stejné třídy (value PC) Intelu. Velkou
roli hraje také podstatně nižší cena stejně jako v případě Athlon vs. Pentium
III/4. Lze tedy konstatovat, že AMD v těchto dnech nabízí nejvýkonnější
procesory pro levná i výkonná stolní PC, ale letošní rok může přinést poměrně
zásadní zvraty. Více ukáží např. testy nové verze procesoru Celeron, zajímavý
vývoj může způsobit i současné 40% snížení cen některých procesorů Intel, nebo
2GHz. Na obzoru nejbližších týdnů se navíc rýsuje konkurenční bitva na poli
notebooků mobilní Durony jsou již na trhu a Athlony na sebe údajně nenechají
dlouho čekat. To už je ale skutečně hudba budoucnosti i když ne nijak vzdálené.

Kde se vyrábějí procesory AMD?
Pobočky a továrny firmy AMD dnes nejdete takřka ve všech koutech světa, např. v
Singapuru, Bangkoku, čínském Suzhou nebo v Penangu, klíčovými výrobními centry
(pro výrobu procesorů) jsou však především Fab 25 a Fab 30. Fab 25 Tato továrna
byla postavena a zprovozněna v texaském Austinu u příležitosti 25. výročí
založení společnosti AMD odtud je odvozen i její název. Zde jsou 0,18mikronovou
technologií vyráběny procesory Duron a Athlon s hliníkovými spoji.
Fab 30 Jedná se o současnou nejmodernější továrnu společnosti AMD, vyrábějící v
Drážďanech procesory Athlon 0,18mikronovou "měděnou" technologií. Použití mědi
je výsledkem spolupráce s firmou Motorola a do konce letošního roku by mělo
dojít k migraci na 0,13mikronovou technologii a technologii SOI (Silicon On
Insulator). Odsud by pak měly vzejít první vzorky řady 64bitových procesorů
Hammer. Je zde umístěno rovněž vývojové centrum AMD zabývající se nejen
samotnými procesory, ale také systémy pro (bez)drátovou komunikaci.
Fab 35? Zda ponese nové výrobní centrum AMD v názvu (v duchu tradice) opět
číslici vypovídající o aktuálním výročí existence firmy, zatím není vůbec
jisté. V současnosti je známo pouze to, že další továrna by měla být skutečně
dostavěna v roce 2004, odpovídajícím zmíněnému jubileu a že zde budou vyráběny
pláty o průměru 300 mm (oproti současným 200 mm), což by mělo vést mj. ke
snížení výrobních nákladů. Vzhledem k předpokládaným vysokým nákladům spojeným
s realizací tohoto projektu je dále pravděpodobné, že v jeho rámci uzavře
společnost AMD joint venture s vhodným partnerem, aby rozložila jak samotné
náklady, tak případné riziko. Vzhledem k dosti vyhrocenému stavu na dnešním
trhu procesorů se nelze divit, že jakékoliv podrobnější informace jsou prozatím
nedostupné.

AMD nespí na vavřínech
Výrobce dnes známý především procesory řady Athlon a Duron připravuje pro
následující rok nejen další růst výkonu, ale především doplnění své rodiny
počítačových procesorů ve všech podstatných kategoriích. Value PC Tato
kategorie je dnes reprezentována procesory Duron. Ještě v prvním pololetí by
mělo být uvedeno nové jádro s lepšími tepelnými vlastnostmi připravované pod
kódovým označením Morgan. Do konce roku by se měla pracovní frekvence vyšplhat
až na 1 GHz (u mobilních procesorů to bude nejspíše méně, navíc budou
podporovat technologii PowerNow! pro minimalizaci spotřeby. V první polovině
2002 budou představeny vzorky procesorů s kódovým označením Appaloosa, vyráběné
0,13mikronovou technologií (pracovní frekvence nad 1 GHz, opět i v mobilní
verzi).
Výkonné systémy Opět především tepelné problémy by mělo vyřešit nové jádro s
kódovým jménem Palomino připravované na první polovinu tohoto roku do konce
roku by měl být v prodeji procesor s rychlostí 1,7 GHz. Za pozornost bude stát
rovněž mobilní verze je třeba si uvědomit, že zatímco u kategorie value
nabízela AMD alespoň K6-2+/III+, procesor pro výkonné notebooky bude představen
až letos. Spolu s procesory Thoroughbred pak bude začátkem následujícího roku
realizován přechod na 0,13mikronovou technologii.
Pracovní stanice a servery Na první čtvrtletí je plánováno uvedení prvního
zástupce řady Hammer, 8. generace procesorů AMD využívajících technologii
x86-64. Konkrétně se bude jednat o ClawHammer taktovaný na 2 GHz. Ještě v první
olovině roku bude následovat procesor SledgeHammer.
0 0198 / wep









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.