Americký akciový trh

Na přelomu března a dubna chtěli investoři alespoň trochu napravit nerovnováhu ve vývoji na akciovém trhu Spojených s...


Na přelomu března a dubna chtěli investoři alespoň trochu napravit nerovnováhu
ve vývoji na akciovém trhu Spojených států amerických. Akcie tzv. "nové
ekonomiky" byly totiž podle nich již příliš drahé, zatímco akcie tradičních
firem neodůvodněně podhodnocené.
V úterý 4. dubna pak trh zpanikařil. Čtyři hodiny stačily na to, aby zmíněný
ostře sledovaný index doslova proletěl hranicemi 4 200, 4 000, 3 800 i 3 700
bodů.

Jakmile se propad na chvíli zastavil, investoři nabrali dech a rozhlédli se
kolem. Když zjistili, jak je všechno kolem neskutečně levné, změnila se
prodejní panika v paniku nákupní.

dyž během úterý 7. března prorazil akciemi technologických firem přeplněný
index Nasdaq Composite poprvé v historii psychologickou mez 5 000 bodů, ozvali
se už i ti nejoptimističtější býci s obavami, že je toho růstu za posledních
několik měsíců trochu příliš. Jejich obavy přitom zcela oprávněně vyvěraly z
faktu, že od 18. října loňského roku zmíněný index doslova vylétl o více než
úžasných 90 %.
Obavy sem - obavy tam. Již ve čtvrtek 9. března Nasdaq poprvé v dějinách
zavíral nad pětitisícovou hranicí a během pátku pak vystoupal až na 5 132 bodů.
Proti již zmíněnému říjnovému minimu, tedy ani ne za pět měsíců, to znamenalo
zhodnocení
o 95 %. Od začátku roku 1999 měl Nasdaq v tu chvíli na svém kontě 24 %, od roku
1998 pak rekordních 130 %.
Měřeno indexem klasických blue-chips, tradičním a světoznámým Dow Jones
Industrial (dále jen DJI), však akcie amerických gigantů tzv. "staré ekonomiky"
ve stejnou dobu od začátku roku spadly o 13 %. Od roku 1998 pak získávaly jen
9 %, a to přesto, že už jsou i v tomto indexu zařazeny vedle akcií společností
IBM a Hewlett-Packard také akcie Intelu a Microsoftu.
Někteří investoři tak v druhé dekádě března uznali za vhodné opustit na chvíli
přehřáté vody technologických titulů a ponořit se do chladných vod finančních,
dopravních, průmyslových, mediálních a "surovinových" akcií. Podle toho vypadal
i vývoj na trhu. Nasdaq klesal a DJI rostl. Zhruba 10% oslabení ale
protentokrát ještě přilákalo do IT akcií nové peníze, které měly dostatek sil
vyzdvihnout Nasdaq 24. a 27. března zpět nad 5.000 bodů. Následující pokles se
však již zastavit nepodařilo.
Během pěti dnů Nasdaq postupně propadl hranicemi 4 900,
4 800, 4 700, 4 600, 4 500, 4 400 i 4 300 bodů. V úterý 4. dubna pak trh
zpanikařil. Čtyři hodiny stačily na to, aby zmíněný ostře sledovaný index
doslova proletěl hranicemi 4 200, 4 000, 3 800 i 3 700 bodů. Na tak silném
poklesu se přitom vedle paniky podepsaly i tzv. "Margin Calls". Někteří
investoři mají totiž část svého portfolia nakoupenou na úvěr (margin) krytý
akciemi. Pokud měli takto nakoupeny akcie, které padaly o desítky procent, a
pokud současně nebyli schopni své uvěrové pozice dorovnat, přišly na řadu
vynucené prodeje. Nasdaq tak 4. dubna ve 13:20 amerického východního času
dosedl až na 3 649 bodů, což značilo -14% pokles proti předchozímu dni a -29%
proti výše uvedenému maximu.
Jakmile se propad na chvíli zastavil, investoři nabrali dech a rozhlédli se
kolem. Když zjistili, jak je všechno kolem neskutečně levné, změnila se
prodejní panika v paniku nákupní. Kdo neměl volné peníze, litoval, a kdo přišel
při Margin Calls o všechny svoje úspory, otevíral okno. Během sedmdesáti minut
vylétl Nasdaq o 500 bodů. Při závěrečném zvonci byl 14 % nad uvedeným denním
minimem. Ten den se zkrátka dalo hodně prodělat i hodně vydělat. Denní rozmezí
indexu Nasdaq Composite ve výši 700 bodů bylo rekordní, stejně tak 630bodové v
případě DJI. Ani jinak klidné tradiční blue-chips nemohly totiž dění kolem IT
akcií přejít bez povšimnutí.
V následujících dnech Nasdaq dále rostl, výrazně podpořen veledůležitým faktem,
že s více než vztyčenou hlavou přežil uvedenou smršť. V době závěrky tohoto
článku byl již zpátky nad 4 400.
Jak předchozí řádky naznačují, bylo uvedené období na akciovém trhu USA ve
znamení "technických" faktorů. Ne snad, že by samotný turbulentní vývoj překryl
fundamentální data, ale na záplavu hospodářských výsledků za první čtvrtletí
bylo ještě brzy a makroekonomická data žádná překvapení nepřinášela. Dokonce i
16letý rekord v podobě 7,3% ročního růstu hrubého domácího produktu Spojených
států za čtvrté čtvrtletí se víceméně očekával.
Za zmínku však stojí tři významné události, které ale neměly podstatný vliv na
vývoj celého trhu. Zpráva o tom, že zkolabovala mimosoudní jednání mezi
zástupci Microsoftu, Ministerstva spravedlnosti USA a zástupci devatenácti US
států ve věci poručování antimonopolních zákonů, seslala akcie tohoto
softwarového obra z úrovně kolem 106 dolarů až na 90 dolarů. Následující
rozhodnutí soudce Thomase Penfield Jacksona, že je Microsoft vinen ve většině
bodů obžaloby, již takový vliv nemělo. Co je však zajímavější, je skutečnost,
že Microsoft díky posledním poklesům přestal být největší společnost na světě
podle tržní kapitalizace. První příčkou se totiž nyní může chlubit Cisco
Systems. Třetí velmi významnou událostí bylo zveřejnění čtvrtletních
hospodářských výsledků internetového gigantu Yahoo. Ani zisk deset centů na
akcii, ani meziroční růst tržeb ve výši 119 % a ani růst počtu zhlédnutých
stránek na březnový průměr 625 mil. denně však investory nenadchl a akcie Yahoo
se spíš prodávaly, než nakupovaly.
Za celé sledované období akcie "nové ekonomiky" oslabily o 12 %, zatímco akcie
"staré ekonomiky" o 12 % vzrostly. Rozhodně však nejde o náznak dlouhodobé
změny trendu, vysoká očekávání sice generují vysokou volatilitu, budoucnost je
však již zřetelná. Informační revoluce mění svět a akciový trh je jen trochu
napřed.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.