Americký akciový trh

Svým silně volatilním vývojem v první polovině měsíce dubna si akciový trh Spojených států amerických doslova "vy...


Svým silně volatilním vývojem v první polovině měsíce dubna si akciový trh
Spojených států amerických doslova "vyšlapal" velmi širokou cestu. Tou se pak
ubíral jak v druhé polovině dubna, tak v prvních dvou týdnech května.

Akciemi technologických firem překypující trh Nasdaq nepotvrdil třídenní
oživení ze začátku dubna a v celou první polovinu tohoto měsíce pokračoval v
mohutné korekci, která začala 27. března. Prudký pád cen akcií se přitom
zastavil až pozdě odpoledne 14. dubna. Hned následující seance však potvrdila,
že dosažená úroveň skutečně znamená tolik očekávané dno, neboli šanci k novému
růstu.
Pokud uvážíme, že vnitrodenní historické maximum indexu Nasdaq Composite z
pátku 10. března činí 5 132 bodů a že v ono pondělí 17. dubna byla dosažená
hodnota 3 227 bodů, potom celkový pokles dosáhl ohromných 37,1 procent.
Přestože nějakou "významnou" korekci prudkého růstu, který započal během
loňského října, očekával i ten největší optimista, byl pád o 37 % opravdu
důkladný. Na druhou stanu - a to je také důvod, proč stále hovořím pouze o
"korekci" - tento pokles poslal trh jen na prosincovou úroveň! Navíc, pro lepší
představu, tento 37% pokles přišel po 90% růstu od 18. října, po 134% růstu od
začátku roku 1999 a po 226% růstu od začátku roku 1998.
Ozdravné působení velkého pádu
Po mohutném růstu tedy přišla mohutná korekce. Vliv této korekce však můžeme
jednoznačně označit za "ozdravný" - některé nadhodnocené "hi-tech" tituly totiž
seslala na rozumnou úroveň, z těch ostatních udělala dlouhodobě velice
zajímavou investici, narovnala vztah mezi tradičními blue-chips "staré
ekonomiky" a tituly tzv. "nové ekonomiky" a v neposlední řadě vyčistila trh o
spoustu "špatných" investorů. Špatnými investory přitom rozumějme především
krátkodobé individuální spekulanty, kteří své akcie nakupují na úvěr (margin).
Vývoj po 14. dubnu tedy zřejmě nikoho nepřekvapil, jelikož se dalo očekávat, že
po tak volatilním vývoji přijde fáze konsolidace. Růst střídal pokles a pokles
střídal růst. Jakýkoli náznak silnějšího oživení způsobil vybírání zisků a
každé větší oslabení přilákalo "lovce nízkých kurzů". Trh osciloval v pásmu 3
300 a 4 000 bodů indexu Nasdaq Composite, tedy kolem úrovně z první poloviny
prosince loňského roku, což odpovídá hodnotě kolem 3 600 bodů.
Přestože investoři vědí, že investice do akcií vybraných firem z odvětví
informačních technologií učiněná v tomto období přinese dlouhodobě zisk, na trh
se nijak zvlášť netlačí. Jednak si nejsou jistí, zda vyberou ten správný titul,
jednak převažuje názor, že není kam spěchat. Makroekonomická data totiž
přinášejí jen chabé důkazy o tom, že ekonomika USA konečně přibrzdí svůj, z
hlediska cenové stability nebezpečně silný boom. Konec přitvrzování monetární
politiky Federálního rezervního systému (Fed) je proto z tohoto důvodu zakryt
mlhou nejistoty. Zveřejňování čtvrtletních hospodářských výsledků firem je
daleko a žádná velká akvizice či fúze se nečeká. Navíc právě začíná pravidelná
letní okurková sezona.
Překročená očekávání
Svoje hospodářské výsledky za první čtvrtletí zveřejnily, v době psaní tohoto
příspěvku, již téměř všechny významné americké společnosti. Předběžná čísla
hovoří o tom, že u společností zahrnutých v akciovém indexu Standard&Poor's 500
činil průměrný meziroční růst jejich zisku velice solidních 24 %, z toho v
případě technologických společností dokonce 32 %. Obě tato čísla přitom
předčila očekávání analytiků. Jelikož se zmíněných 24 %, přes určitá upřesnění
již nijak výrazně nezmění, lze první čtvrtletí roku označit jako nejúspěšnější
od 4. čtvrtletí roku 1993. Připomínám, že onou úspěšností se v tomto případě
rozumí meziroční nárůst zisků pěti set nejvýznamnějších amerických firem
vybraných agenturou Standard&Poor.
Vraťme se však ještě k roku 1993. Tehdy činil nárůst zisku v průměru 25,2 %.
Bylo to však v době, kdy končila recese, a takto vysoké nárůsty nebyly nijak
neobvyklé. Poslední doba je však téměř pravým opakem: ekonomika je ve fázi
konjunktury již desátým rokem; cena ropy a jejích derivátů na světových trzích
v březnu vyšplhala na maximum od války v Perském zálivu a přes dražší pohonné
hmoty a topné produkty se odráží v růstu cenové úrovně; nezaměstnanost je ve
Spojených státech na 30letém minimu a významně tlačí na mzdové náklady firem;
americký dolar je neobyčejně vysoko a komplikuje postavení a
konkurenceschopnost amerického zboží na globálním trhu; klíčové úrokové sazby
zvýšila centrální banka (Fed) od loňského června již 5x a ve chvíli, kdy čtete
tyto řádky, již zcela jistě 6x.
Není trochu zvláštní, že se firmám daří přesto, že vnější podmínky se ideálními
skutečně nazvat nedají? Podle mého názoru není a myslím, že to chápe každý, kdo
sleduje, jak informační technologie mění tvář světového byznysu. Produktivita a
efektivnost dostávají v poslední době zcela nový rozměr a hospodářské výsledky
progresivních světových firem to jednoznačně potvrzují. Myslím, že již nemá
smysl čekat, až se vnější podmínky zlepší, to už bude zase pozdě. Nasdaq svůj
90% výstřelek mezi koncem října a začátkem března napravil. Uvážlivým
dlouhodobým investorům jsou tedy dveře na americký akciový trh opět otevřeny
zcela dokořán.

mezi tržní cenou akcií a ziskem na akcii









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.