ATI Radeon X800: Návrat na výsluní?

Kanadská společnost ATI poslední dva roky do značné míry udávala tempo v segmentu nejvýkonnějších grafických karet...


Kanadská společnost ATI poslední dva roky do značné míry udávala tempo v
segmentu nejvýkonnějších grafických karet. V minulém čísle jsme vás seznámili s
čipy šesté generace společnosti nVidia GeForce6, které touto pozici značně
otřásly. ATI se však vrací na scénu s novým grafickým procesorem Radeon X800.
Spíše než neschopnost uvést novou technologii jako první stojí za opožděným
představením nového Radeonu zřejmě obchodní taktika nejprve nechat konkurenci
odhalit její karty a až poté přijít s produktem, který je přinejmenším
srovnatelný. O změnách, jež ATI na novém čipu R420, který pohání karty Radeon
X800 XT, provádělo právě v reakci na specifikace čipu NV40 (GeForce 6800
Ultra), se ostatně neoficiálně diskutovalo mezi odbornou veřejností již několik
měsíců před jeho uvedením. Definitivní odhalení výkonu nových čipů nVidia pak
zřejmě bylo pro ATI vodítkem k určení "vhodných" pracovních frekvencí, které
zaručí novému Radeonu náskok v testech.
NVidia ovšem dokázala zareagovat na zjevnou strategii ATI překvapivě rychle
přesně dle komentáře Andrewa Humblera, který na náš dotaz položený v polovině
dubna na Ženevské konferenci reagoval slovy: "Vždy si necháváme nějakou
rezervu, " ohlásila nVidia, na přelomu dubna a května tedy prakticky současně s
uvedením nových grafických karet konkurence, novou verzi GeForce 6800 Ultra
"Extreme" s vyšší pracovní frekvencí, a tedy i o něco vyšším výkonem.

GPU jsou komplikovaná
Mluvit ale pouze o samotné frekvenci grafických čipů, případně počtu
vykreslovacích "potrubí" pro výpočty obrazových bodů a efektů či geometrii
(přesná konfigurace je 16/6 u X800 XT a 12/4 u X800 Pro) by u nových grafických
čipů mohlo být poněkud zavádějící. Zatímco dříve se výkon nových grafických
čipů dal v podstatě odhadnout podle komplexnosti čipu a pracovní frekvence
(nezanedbatelnou roli pochopitelně hraje i efektivita ovladačů), současné
grafické procesory jsou natolik složité, že jejich porovnání je možné, podobně
jako při srovnání procesorů AMD a Intel, pouze na základě reálných testů a
benchmarků. Moderní GPU totiž obsahují paralelní výpočetní jednotky se
superskalární architekturou, vyrovnávacími pamětmi a buffery, obvody pro odhad
větvení instrukcí a svou komplexností se v mnoha směrech vyrovnají moderním CPU
(co do počtu tranzistorů jsou často ještě "složitější"). NVidia a ATI navíc o
podrobnostech vnitřní architektury GPU prozrazují často méně informací než AMD
či Intel o svých procesorech. Z dostupných informací ale usuzujeme, že po
stránce hrubého výkonu na tom budou o něco lépe nové Radeony.

Co nabízejí?
Z hlediska podpory nových technologií jsou na tom ale lépe GPU GeForce6. NVidia
totiž vsadila na stínovací jednotky (pixel shader) verze 3.0, a její nové čipy
tak podporují delší programy pro tyto jednotky a některé nové efekty. ATI
zůstalo u verze 2, byť vylepšené a označované 2+. Jinou otázkou je ovšem
dostupnost her, které tyto funkce (u čipů nVidia) využijí jediný titul, který
byl již vydán, hra Far Cry, navíc poněkud paradoxně běhá rychleji na kartách s
čipy ATI. Jedinou zásadní technologickou novinkou u čipů ATI R420 je nový
kompresní algoritmus 3Dc, který nabízí nesrovnatelně vyšší kvalitu
komprimovaného obrazu než doposud používané techniky DXTC a S3TC. 3Dc by se
mohlo uplatnit zejména v případě, kdy se autoři her a tvůrci aplikací rozhodnou
namísto složitých 3D modelů zvýšit detail povrchu pomocí optického triku tzv.
normální mapy (jejíž kvalita musí být co nejvyšší). O osudu 3Dc rozhodnou ale
především sami tvůrci aplikací a her jen v případě, že budou tuto techniku
používat, stane se z ní v budoucnu standard uznaný a používaný též konkurencí.

ATI je skromnější
Zatímco nejvýkonnější karty od nVidie zůstávají i nadále slušnými obry
zabírajícími dva sloty a vyžadujícími externí napájení dvěma samostatnými
kabely (a zdroj o výkonu 380 W), nové karty Radeon X800 se prakticky neliší od
standardních Radeonů 9800 XT. Zachován tak zůstal velký plochý ventilátor s
automatickou regulací otáček a karty nadále vystačí s jediným napájecím
konektorem (spotřeba energie je údajně nižší než u předchozí nejvýkonnější
verze 9800 XT). Uživatelé tak vystačí s 300-350W zdrojem a problém by neměl být
ani s použitím nového Radeonu v SFF skříních.
Nebýt nově uvedené GeForce 6800 Ultra Extreme, získal by Radeon X800 XT v
drtivé většině testů jasné vítězství. "Obyčejná" GeForce 6800 Ultra je totiž v
mnoha případech výkonnostně srovnatelná spíše se slabším Radeonem X800 Pro. Za
daných okolností jsou ale výsledky nejvýkonnějších čipů ATI a nVidia poměrně
vyrovnané zatímco v některých testech vede Radeon X800 XT, jindy naopak vítězí
GeFoce 6800 Ultra Extreme. Je škoda, že jsme neměli pro srovnání k dispozici
levnější GeForce 6800 či 6800 GT, které by měly být dostupné za podobný peníz
jako X800 Pro tedy okolo 10 000 Kč. Porovnávat výkon nejsilnějších grafických
karet je jistě zajímavé, při ceně od 15 do 20 tisíc Kč se ale jedná spíše o
akademické téma, neboť většina rozumně uvažujících uživatelů nebude investovat
do grafické karty víc než 5 až 10 tisíc korun. Na souboj levnějších řad Radeonu
X a GeForce6 si ale budeme muset počkat přinejmenším do poloviny léta









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.