Audit nedělá jen stroj

Společnost Taylor Nelson Sofres je na českém internetu známa především svým iAuditem (respektive iDotem, což je nová...


Společnost Taylor Nelson Sofres je na českém internetu známa především svým
iAuditem (respektive iDotem, což je nová varianta podobně koncipované služby).
Jak se takový audit dělá a jak vlastně funguje společnost orientovaná na
"vytváření a sledování čísel"?
Zástupci TNS nechali na konci dubna několika zájemcům z řad tisku trochu
nahlédnout do své kuchyně. Přitom jsem si uvědomil, jak málo mnohdy člověk vidí
do podstaty mechanismů, jejichž výsledky dostává pohodlně "na talíři". Tak
například audit návštěvnosti internetových serverů se přece udělá jaksi
automaticky, ne?
Chyba lávky. Podle zástupců TNS je odlišnost "regulérního" auditu od
automatického počítadla právě v lidské práci a ta také představuje hlavní
nákladovou položku. V našich podmínkách mají minimálně představitelé tří
největších portálů zájem předbíhat se navzájem ve vykazování co největší
návštěvnosti. Auditor by samozřejmě měl odhalit případné zjevné podvody, ale to
zdaleka nestačí protože portály nabízejí celou řadu služeb typu chatů a
freemailů, ze všeho nejdůležitější je vypracování příslušné metodiky měření.
Smí se do návštěvnosti započítávat stránky, na které se uživatel dostane např.
automatickým přesměrováním? A co v případě, kdy se stránky samy po určité době
refreshují?
TNS přitom nestanovuje metodiku auditu podle nějakého okamžitého vnuknutí. Má
sice určité předlohy v obdobných zahraničních službách, ale český internet je
přece jen čímsi specifický. Auditor proto především musí navzájem si
konkurující subjekty dostat k jednomu stolu a tam je nějak přimět ke kompromisu
servery samozřejmě nejsou svými identickými kopiemi (byť by to tak mohlo z
titulních stránek vypadat) a každá metodika zvýhodňuje někoho trochu jiného.
Na co dalšího je třeba dát pozor? Souhrn požadavků, které byly na server
vzneseny (tj. log soubor), je třeba různě čistit což je opět práce spíše pro
člověka než stroj. V první řadě je třeba vyřadit stopy činnosti indexovacích
robotů, ale tím práce nekončí. Další na řadě je třeba kontrola off-line
prohlížečů, tedy programů, které stahují hypertextovou strukturu serveru jako
celek. Teprve po řadě obdobných kroků se objeví závěrečná tabulka s čísly.
Na setkání s TNS přitom došlo i na další zajímavé otázky: Jak např. zjistit,
zda zveřejnění plných textů tištěného média na internetu ohrožuje prodejnost
tištěného titulu? Orientují se uživatelé především podle odkazů či výsledků
vyhledávání, nebo každý den navštíví své oblíbené servery, a zbytek internetu
je nezajímá? Odpovědi jsou samozřejmě velmi diskutabilní (a opět pouze
statistické), k náznakům, které poskytl TNS, se dostaneme snad někdy příště.
Závěrečná poznámka: Skoro všechno, co dnes o internetu víme, jsme se dozvěděli
především díky nasazení cookies. Lze jen doufat, že Evropský parlament tedy
nakonec nepřijme příliš striktní legislativu proti celé technologii, a
nepřinutí tak řadu serverů i výzkumných agentur začít budovat svá řešení znovu
na zelené louce.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.