Automatická domácnost, hry a hudba něco se mění

Začněme malou procházku po domácnosti a přitom si všimně-me, kde všude se mohou vyskytovat procesory. Osobní počíta...


Začněme malou procházku po domácnosti a přitom si všimně-me, kde všude se mohou
vyskytovat procesory. Osobní počítač, televize, satelit nebo hi-fi věž by se
bez procesoru obešly jen těžko. Ale co takhle lednička, myčka, mikrovlnná
trouba nebo kuchyňský robot? I tam už si moderní technologie cestičku našly.
Navíc všechna tato zařízení již dnes ovládá anebo v blízké budoucnosti ovládne
fenomén připojování na Internet. Důvodem je možnost obhospodařovat svou
domácnost zvenčí, příjem informací a zábavy, vzdálené obchodování, domácí
bankovnictví a podobně.
Internet přes satelit
Chcete-li vaši domácnost spojit s okolím, pak modem představuje asi nejběžnější
způsob. Francouzská firma MAEC předvedla na loňském veletrhu Antennes et
collectives réseax v Paříži PC kartu Visiosat, která umožňuje přijímat
digitální data ze satelitu i domácím uživatelům. Přenosová rychlost na straně
příjmu činí 300 Kb/s-2,5 Mb/s. Součástí dodávaného systému je i satelitní
anténa o průměru 60 cm.
Na této kartě založený systém DirecPC vyvinula americká společnost Hughes, v
České republice jej distribuuje nejmenovaná brněnská firma. Pro komunikační
účely je zde využit satelit Eutelsat II F3. Minimální konfigurace, na níž lze
DirecPC provozovat, je PC 486/66 MHz, 8 MB RAM, 20 MB místa na pevném disku,
telefonní přípojka, modem a přímá viditelnost na družici Eutelsat.
Systém pracuje v asymetrickém vysílacím režimu. Vychází z přepokladu, že běžný
uživatel většinu dat stahuje ze vzdálených serverů, a nikoli naopak. Přenosová
rychlost na straně příjmu činí 400 Kb/s a je pro ni využíváno satelitního
spojení. Na straně vysílače se nachází modem. Teoreticky by bylo možné vysílání
požadavků provozovat i na rychlosti 9,6 Kb/s, což většina současných modemů
bohatě splňuje.
Principiálně probíhá komunikace zhruba podle následujícího schématu. Nejprve se
uživatel pomocí modemu spojí se svým ISP (Internet Service Provider). ISP
automaticky pozemní linkou zasílá požadavky jednotlivých uživatelů do NOC
(Network Operation Center). NOC se nejprve spojí se serverem, na kterém se
nacházejí žádaná data, a získá je odtud. Potom je vyšle směrem k družici.
Družice data, přijme a formou broadcastu je rozešle všem uživatelům. Přijímače
jednotlivých uživatelů zahazují cizí přijatá data a ponechávají si pouze data,
jejichž adresa se shoduje s adresou jejich vlastního uživatele.
Rychlost přijímání dat se tak zvýší na zhruba 400 Kb/s, zatímco rychlost
vysílaných dat zůstává stejná, tj. 33 Kb/s u běžných modemů a 56 Kb/s u
špičkových přístrojů. Další zvyšování rychlosti na straně příjmu již naráží na
fyzikální omezení dané vlastnostmi přenosového média.
Telefonování přes Internet
V souvislosti s telefonováním přes Internet proběhlo a probíhá v České
republice mnoho složitých jednání, ve kterých se navzájem kříží zájmy mnoha
subjektů mezi sebou. Tento stav mi nepřísluší hluboce rozebírat, názor si
myslím již každý utvořil.
Ale není všechno tak černé, jak by se mohlo jevit. Bezdrátová datová komunikace
obecně je předmětem konkurenčního boje už nyní, a je to znát. Většina
poskytovatelů však zatím působí pouze ve větších městech. O konkrétních cenách
a službách se informujte přímo na jejich stránkách. Že se i v této oblasti
blýská na časy, dosvědčuje zpráva hovořící o tom, že jistá moravská firma
plánuje bezdrátové připojení za neuvěřitelných 990 Kč měsíčně.
Společnosti Siemens a 3Com v závěru loňského roku oznámily vznik společného
podniku, jehož výrobky by měly přispívat ke konvergenci datových a hlasových
přenosů. Výsledkem jejich snahy by měly být například telefonní brány na bázi
protokolu IP (Internet Protocol), spojující účastníky podnikové sítě LAN s
telefonní sítí, nebo ethernetové telefony, které bude možno připojit na
libovolnou přípojku datové sítě podobně jako osobní počítač.
V současnosti se Internet podílí na celkovém počtu minut protelefonovaných za
rok pouhým jedním procentem. Některé optimistické odhady hovoří o tom, že by se
během příštích pěti let tento podíl mohl zvýšit až na 30 %.
I-Gate
Bezdrátová komunikace, to nejsou pouze mobilní telefony. Firma Siemens nedávno
vyrobi-la systém I-Gate, který se může stát bránou vaší domácnosti nebo menší
firmy do světa Internetu. I-Gate bezdrátově spojí celkem až 10 samostatných
zařízení (např. PC, notebook, ale i ledničku) a vytvoří tak lokální síť.
Jednotlivé komponenty sítě mohou být fyzicky rozmístěny v okruhu 50-300 metrů.
Mezi sebou si jednotlivá zařízení mohou předávat data rychlostí až 2 Mb/s.
Součástí dodávky je ISDN rozhraní, které umožňuje připojit celý síťový segment
rychlostí 64 Kb/s.
Videokonference
Novou příležitost k využití výpočetní techniky, a tudíž i procesorů v ní
obsažených skýtá domácí kancelář anglicky zvaná hoffice (podle home office).
Mnoho zaměstnanců v administrativě by mohlo pracovat doma. Různé formuláře,
faktury, dopisy a podobně nechť existují v digitální podobě. V případě nutnosti
mohou být samozřejmě vytištěny. Můžete právem namítat, že ke své práci
potřebujete osobní kontakt se spolupracovníky, který nenahradí ani mobilní
komunikace. Vždyť přeci jediné gesto nebo obrázek někdy vypoví více než mnoho
slov. Avšak i tato námitka se postupně stává bezpředmětnou, neboť obrázky lze
posílat například faxem nebo přes Internet a gesta snadno pokryje
videokonference.
Společnost Sony přišla na trh s přístrojem určeným k pořádání videokonferencí s
názvem PCS-1500. Zařízení ke svému pro vozu využívá ISDN linku a externí
televizní přijímač. S rozměry 182 x 50 x 257 mm a váhou 2,4 kg se vejde v
podstatě kamkoliv.
Základní provozní rychlost činí 128 Kb/s a lze ji zvýšit až na 384 Kb/s.
Volitelně je možno připojit videokameru a PC pomocí infračervené linky. Cena
není nikterak lidová, začíná v přepočtu na 170 tisících Kč. Pokud chcete
ušetřit, můžete například sáhnout po systému Trinicom, jehož základní verze
začíná na ceně něco pod 50 tisíci Kč. Trinicom se k Internetu připojuje ISDN
linkou podle standardu H.320. Systém lze rovněž provozovat v rámci LAN dle
standardu H.323. Připojit jej můžete na PC s operačním systémem Windows 95 nebo
Windows NT 4.0. Součástí produktu je nová NCam kamera.
Říkáte-li si, že takový domácí úřad je příliš drahým špásem, započtěte také
ušetřené náklady za pronájem nebo koupi kancelářských prostor, na dopravu do
práce a zpět, na úsporu času a životního prostředí. Na druhou stranu je třeba
přiznat, že ani rychlost téměř 400 Kb/s nemusí být z hlediska přenosu
videoinformací
dostatečná a pochopitelně se tu a tam vyskytne i v administrativním pracovním
procesu věc, na kterou je lepší si sáhnout, než ji jen vidět. Předávání
digitálně nepřenosných výsledků práce lze však provádět například pouze jednou
za týden nebo za měsíc.
Digitální televize
Co by to bylo za domácnost, v níž by nebyla ani chvilka pro zábavu? Mezi
aktuální hity zábavního průmyslu patří např. digitální televize, elektronické
hudební nástroje nebo MP3 přehrávače. Pro náročnější uživatele jsou připravena
lákadla v podobě DVD přehrávačů, digitálních kamer a fotoaparátů nebo helmy pro
virtuální realitu.
Přestože televize založená na příjmu analogového signálu je dnes velice
rozšířena, stále více se dere na výsluní její digitální kolegyně. Cena
kompletní sady potřebné k příjmu digitálního TV signálu přes satelit často
ještě přesahuje 20 tisíc Kč, avšak zajímavým nápadem je v tomto smyslu přístroj
HUTH 2020 DA, který za cenu pod 20 000 Kč nabízí až 2 900 předvoleb satelitních
programů jak analogových, tak digitálních. U analogového signálu je možno
přijímat programy v C i Ku pásmu.
Čím se od sebe liší analogová a digitální televize? Stručně řečeno přenosovými
protokoly a samozřejmě kvalitou. Staré televizní analogové normy jako SECAM,
PAL, či NTSC jsou a budou postupně vytlačovány digitálním formátem MPEG. Navíc
přechod k digitálním protokolům usnadní dnes tak často vzývanou konvergenci
technologií. V praxi to bude znamenat, že rozdíly mezi televizí, počítačem
anebo například telefonem se budou postupně smazávat. Dokonce není vyloučeno,
že v blízké budoucnosti vzniknou přístroje integrované do jedné krabice, které
budou schopné svému majiteli zprostředkovat telefonování, sledování TV a
toulání po Internetu zároveň. Desítky satelitních digitálních televizních
kanálů již dnes vysílají například prostřednictvím družic Thor nebo Intelsat
707, jejichž signál pokrývá i Českou republiku. Ani digitální rádia v tomto
ohledu nezůstávají pozadu. Vysílání pro digitální rádia přenosovou normou
MPEG-2 zajišťují například družice Astra a Hot Bird.
Web TV
Jak se Internet stavá stále populárnějším, vznikají nové myšlenky, které jej
zpřístupňují čím dál širšímu okruhu lidí. Společnosti Sony a Microsoft
společnými silami vyvinuly systém, který nazvaly WebTV.
Zařízení je určeno zejména těm uživatelům, kteří chtějí využívat služeb
Internetu, ale zároveň si nechtějí kvůli tomu pořizovat počítač. U prodejce
obdržíte pouze zařízení velikosti videa, které jedním kabelem připojíte k
televizi a druhým k telefonní zásuvce. Celý systém potom pracuje na základě
pokynů, které obdrží od vašeho dálkového ovladače.
K dispozici jsou tři druhy cenově diferencovaných služeb Classic, Plus a
Satellite. První z nich vám umožní buď sledovat televizi, nebo být připojen na
Síť a prohlížet webové stránky, nebo číst a posílat elektronickou poštu. Služba
Plus vás obohatí o možnost sledovat televizi a brouzdat po Internetu zároveň.
Do vašich mailů budete moci zahrnout nejenom text, ale i obrázky, klipy,
zvukové nahrávky a podobně. Budete-li chtít využívat službu Satellite, obdržíte
nejprve od prodejce speciální přijímač se satelitní anténou. Kromě sledování
běžné a satelitní televize a všech dosud jmenovaných vymožeností budete moci
například i hrát interaktivní hry.
WebTV si zatím můžete pořídit, pouze pokud bydlíte v USA, Japonsku nebo Kanadě.
Vzhledem k jednoduchosti ovládání se však celosvětová expanze zařízení jeví
velmi reálně.
Procesory k zábavě
Kdo by dnes neznal alespoň jedno ze jmen Sega, Nintendo, PlayStation? Ano, také
zábavní průmysl ve svých elektronických hračkách využívá služeb procesorů. A ne
ledajakých.
Mnohé z nich svým výkonem lehce strčí do kapsy kolegy z platformy PC. Čím je to
způsobeno? Procesory odvozené od i86 jsou univerzální, vlečou za sebou balvan
zpětné kompatibility a dodnes v nich převládá technologie CISC (complex
instruction set computing úplná instrukční sada) , kdežto procesory používané
pro herní automaty nebo televizní hry mohou soustředit svůj výkon například
pouze na náročné grafické operace.
Převládající architekturou v této oblasti je v současnosti RISC (reduced
instruction-set computing redukovaná instrukční
sada). Špičkové výrobky pracují na taktovací frekvenci 300 až 400 MHz, jsou až
128bitové,
obsahují dvoucestnou datovou i instrukční cache, a pracují s výkony jednotek
GFLOPS (miliard operací v pohyblivé řádové čárce). Detailní technický popis
jednotlivých procesorů je většinou předmětem obchodního tajemství z důvodu
ostrého konkurenčního boje.
MP3 přehrávače
Chcete mít společníka domů i na cesty a zároveň jít s dobou? Pořiďte si MP3
přehrávač. Na spotřebitele již čeká, anebo bude v blízké době uvedena na trh
pestrá škála těchto produktů lišících se od sebe navzájem cenou, použitou
technologií i designem. Základem přehrávače bývá flash EPROM, harddisk, CD-ROM
nebo ZIP disk. Zatím nejčastěji se vyskytuje flash paměť.
Výhodou přehráčů s flash pamětí je absence mechanických součástí a z toho
pramenící větší šance na delší životnost. Tato zařízení mají také velice nízkou
hmotnost. Mezi nevýhody zatím patří menší kapacita (16-32 MB u běžných
přístrojů, 64 MB u špičkových). Cena se u jednodušších modelů pohybuje lehce
nad 5 000 Kč, u dokonalejších dosáhne v přepočtu hranice 14 000 Kč. Přehrávače
se zabudovaným pevným diskem budou zcela určitě choulostivější vůči mechanickým
otřesům, avšak naprosto oslní svojí kapacitou, která se může snadno vyšplhat až
na závratných 2,5 GB! Do takového přehrávače, v ceně pohybující se kolem 10 000
Kč, se vám jistě vejde značná část vaší fonotéky. Manipulace s přístrojem i
ceny jsou z uživatelského hlediska podobné jako u diskmana. Technickou
perličkou jsou aparáty se ZIP mechanikou. Kapacitou, komfortem i cenou se
pravděpodobně zařadí někam do středu technologického pelotonu.
Pro zajímavost si některé typy přehrávačů blíže představíme. Poměrně rozsáhlou
tabulku MP3 přehrávačů, včetně ceníku a dalších informací, naleznete na
http://www.mp3.com/hardware. Protože se některé přehrávače prodávají například
v sousedním Německu, je jen otázkou času, kdy se objeví také na českém trhu.
Uváděné ceny v dolarech, librách a markách jsou proto přepočteny na české
koruny.
I-Jam IJ-100
Tento přehrávač je už v prodeji. Kromě 32 MB RAM nabízí také FM rádio. Používá
paměťové karty MultimediaCard, takže je možno jej rozšířit až na 64 MB.
Volitelně je k dispozici též verze s USB sběrnicí. Výrobce udává rozměry 52 x
88 x 23 mm. Cena začíná na 7 000 Kč.
NOMAD 64
Také výrobce známý především úspěšnými SoundBlastery, Creative Labs, vstupuje
na trh MP3 přehrávačů. Jejich výrobek má rozměry 58 x 85 x 17 mm a používá 32
až 64 MB paměti typu flash. Jako bonus bude obsahovat digitální FM rádio a
diktafon. Tento počin bude jistě rukavicí hozenou konkurenci, neboť ce-na by se
měla pohybovat okolo 7 000 Kč, tak jako u předchozího modelu.
Lyra
Základním vybavením tohoto přehrávače by mělo být 32 MB flash paměti. Výrobcem
je dosud poměrně neznámá firma RCA, která nemá údajně nic společného s RCA
Records. Kromě futuristického designu nejsou v současné době k dispozici žádné
bližší technické údaje. K přehrávači bude výrobcem volitelně dodáván speciální
paměťový modul od společnosti IBM, který by mohl kapacitu přístroje rozšířit o
neuvěřitelných 340 MB. Zlé jazyky ovšem tvrdí, že by se tím rovněž neuvěřitelně
zvýšila i cena výrobku.
Internet v kuchyni
Pozorní čtenáři Computerworldu jistě zaregistrovali informaci o tom, že firma
Electrolux přichází na trh s ledničkou, která může být připojena na Internet.
Své zkušenosti s výrobou kuchyňských elektrických spotřebičů společnost
Electrolux spojila s britskou firmou ICL (International Computers Limited),
která se zase vyzná v informačních technologiích, a výsledkem jejich společného
úsilí je lednička s počítačem. Spojení se světem obstarává operační systém na
bázi Windows od firmy Microsoft. Součástí přístroje je rozhraní umožňující
připojení k Internetu a jednoduchý skener sloužící k evidenci uskladněných
potravin pomocí čárového kódu.
K čemu je to dobré? Protože na dveřích lednice bude umístěna plochá obrazovka,
zákazník bude mít přehled o všech potravinách nacházejících se uvnitř
chladničky, aniž by musel otevírat dveře. Podle nastaveného programu bude dále
lednice sama hlídat množství potravin, a v případě nedostatku například másla
nebo jogurtů buď upozorní svého majitele, nebo objedná chybějící poživatiny.
Podle čárového kódu může být rovněž zjištěno datum výroby, a tak nebude pro
lednici žádný problém upozorňovat, že některá potravina má prošlou záruční
lhůtu. Je jisté, že elektronické objednávání bude možné pouze tehdy, pokud jej
podpoří obchodníci s potravinami. S těmi vede v současnosti firma Electrolux
intenzivní jednání. Otázkou zůstává, jak se k této iniciativě postaví
zákazníci. Osobně se domnívám, že má tato myšlenka velkou šanci uspět, i když o
případném masovém rozšíření bude možno hovořit až v dlouhodobých horizontech.
Toto si zřejmě uvědomuje i firma Electrolux, proto-že vyhlásila testovací
období,
aby zjistila, jak budou zákazníci reagovat.
Lednička však není prvním kuchyňským přístrojem, který by měl být připojen k
Internetu. Již loni na podzim firma NCR ohlásila prototyp mikrovlnné trouby,
která by měla mít podobné rysy jako lednička společnosi Elektrolux.
Java procesor
Mezi vývojáři softwaru získává stále větší popularitu programovací jazyk Java.
K jeho základním výhodám patří zejména značná míra odolnosti vůči
implementačním chybám, snadný přechod od C/C++ a možnost jednou přeložený kód
provozovat na různých operačních systémech i hardwarových platformách. Posledně
jmenovaná výhoda samozřejmě platí pouze pro systémy, na nichž je k dispozici
interpreter byte kódu, což je jakási meziforma, která vznikne po překladu
zdrojového kódu.
Hlavním nedostatkem je malá rychlost interpretovaných programů. Tuto nevýhodu
se sice částečně daří odstaňovat pomocí JIT (Just In Time) kompilátorů, avšak
pouze do určité míry. A což takhle vyrobit procesor, který by žádný softwarový
interpreter nepotřeboval, řekli si vyvojáři firmy Sun Microsystems, která je
kolébkou technolgií týkajících se Javy. A tak přišel na svět procesor
microJava-701 s taktovacími frekvencemi 133 MHz, 167 MHz, 200 MHz a řadičem,
který generuje všechny nezbytné signály pro podporu 1MB až 256MB paměti EDO
DRAM nebo SRAM. MicroJava-701 poskytuje sběrnicové rozhraní pro přístup k
bootovací flash PROM paměti o velikosti 64 KB až 1 GB, dále 16KB instrukční
cache a rozhraní sběrnice PCI.
MicroJava vykonává přímo instrukce byte kódu a nepotřebuje tudíž žádný
interpreter. Jakým směrem se bude její další vývoj ubírat, není v tuto chvíli
jasné, ale zcela zřetelně se rýsuje několik oblastí, ve kterých by mohla najít
uplatnění. Rozsáhlé počítačové sítě může MicroJava proměnit ve vysoce
sofistikovaná pracoviště se značnou mírou distribuce dat i výpočetních procesů.
Ale ani domácnosti nemusejí zůstat pozadu. Současnou PC platformu by mohl nový
procesor obohatit například prostřednictvím rozšiřující karty. Klasické
aplikace by tak mohly běžet na základním procesoru, zatímco Java programy by
byly vykonávány procesorem na rozšiřující kartě. Další variantou by mohl být
vznik samostané platformy. O reálnosti této myšlenky svědčí fakt, že samotná
firma Sun v současnosti vyvíjí nový operační systém, který bude od základů
postaven na jazyce Java.

9 1817 / ijan

Zdravotní rizika
Zařízení založená na procesorech přinášejí do našich domácností úspory času,
peněz a energie, jsou zdrojem informací i zábavy. Vedle těchto nesporných výhod
existují však i negativní vlivy na lidský organismus. Souhrnně je někdy tento
fenomén označován jako elektromagnetický smog. V tomto ohledu drží negativní
primát mobilní telefony a obecně veškerá zařízení používající ke svému provozu
vysokofrekvenční elektromagnetické vlnění vedené vzduchem.
U mobilních telefonů navíc situaci zhoršuje skutečnost, že je činný aparát
držen v těsné blízkosti hlavy. Část vlnění generované telefonem proniká tělem
uživatele do hloubky několika milimetrů až několika centimetrů a mění se v
teplo. Přebytečné teplo je z tkání odváděno krevním řečištěm, takže k
bezprostřednímu poškození lidské tkáně nebo orgánu sice nedochází, nicméně
vzniká tak zbytečná zátěž. Udává se, že zdravý člověk je za běžných okolností
schopen vyzářit až 100 W výkonu, a ohřev tkáně by proto neměl být vyšší než 1
?C, s výjimkou cílených lékařských zásahů.
Podle výzkumu provedeném na FEL ČVUT v Praze dochází u běžných aparátů s
monopólovou tyčovou anténou umístěnou na konci přístroje k absorbci až 38 %
vyzářeného výkonu hlavou majitele a 12 % výkonu pohltí ruka. Jedním z
pozoruhodných závěrů experimentů je návrh mikropáskové antény pro standard DCS
1800 (Digital Cellular System), který není dosud v České republice rozšířen,
ale jeho zavedení se připravuje v nejbližší době. U mikropáskové antény se sice
zvýšil podíl výkonu absorbovaného rukou uživatele na 23 %, avšak pohlcení
hlavou by drasticky pokleslo na 7 %! Mikropáskové antény mají oproti tyčovým
nevýhodu spočívající v jejich úzkopásmovosti. Tuto nevýhodu se částečně
podařilo odstranit přidáním volně navázaného mikropásku s posunutou rezonanční
frekvencí.
Další možné řešení tohoto problému se nabízí v jiném umístění tyčové antény.
Již v současnosti se na trhu s mobilními telefony vyskytuje přístroj, který
nemá anténu na svém konci, nýbrž uprostřed. Touto alternativou se však výzkum
na pracovišti ČVUT nezabýval.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.