Bell Labs se potýkají s VoIP a open source

Rodí se nová podoba telekomunikací Hlasové služby poskytované prostřednictvím protokolu IP (VoIP) a technologie ope...


Rodí se nová podoba telekomunikací

Hlasové služby poskytované prostřednictvím protokolu IP (VoIP) a technologie
open source na jedné straně slibují potenciálním uživatelům hodně z hlediska
úspory nákladů, na druhé straně však představují krok do neznáma z vyšlapané
cesty tradičního byznysu. Jedním z klíčových úkolů známých Bell Laboratories,
které jsou výzkumnou a vývojovou divizí společnosti Lucent Technologies, je
proto tvůrčí rozvoj těchto technologií a jejich přeměna na standardní nástroje
akceptovatelné širokým spektrem uživatelů. V prosinci loňského roku otevřely
Bell Labs své nové výzkumné centrum v indickém Bengalore. Při této příležitosti
nám Jeffrey Jaffe, prezident pro výzkum a pokročilé technologie, představil
některé zajímavé projekty, na nichž vědci v Bell Labs pracují, jejich výzkumnou
strategii i nový distribuovaný model vývoje ve čtyřech různých zemích.

Jaké výzvy pro výzkumníky s sebou přináší masové pronikání technologie VoIP do
telekomunikační praxe?
Jednou z oblastí, která nás velmi zajímá, je fenomén označovaný jako jakost
přenosové služby. Jde o to, co se při masovém využívání VoIP stane s
vlastnostmi, které dnes od veřejných přepínaných sítí běžně očekáváme s
kvalitou přenosu, spolehlivostí, výkonem a bezpečností. Tyto klíčové vlastnosti
by nepochybně měly zůstat do budoucna zachovány. Na jedné straně se objevují
nové projekty, které chtějí uživatelům nabídnout to nejlepší ze světa IP, na
druhé straně pak stojí tradiční jakost přenosové služby, kterou nabízejí
klasičtí telefonní operátoři. Rozhraní těchto dvou světů je výbušnou směsí,
která v sobě skrývá ohromný potenciál, ale i určité nebezpečí pro budoucí
vývoj. Naším úkolem je toto nebezpeční eliminovat a nabízený potenciál naplno
využít. Významná část výzkumů na tomto poli bude probíhat v našem novém
výzkumném středisku v Bangalore. Jedním z hlavních úkolů přitom bude vytvořit
vhodné systémy operační podpory pro IP svět. IP sítě se dosud vyvíjely velmi
chaoticky a neměly mnoho příležitostí setkat se s takovými nástroji, jako je
operační podpora, síťový management, monitoring, sledování výkonu nebo detekce
chyb. To jsou vlastnosti typické pro telefonní sítě a naším úkolem nyní je
přenést je do světa IP. V čem je hlavní potíž s open source?
Software typu open source je už dnes sice velmi rozšířený na desktopu a
webových serverech, z výše zmíněného důvodu vysokých požadavků na jakost
přenosové služby však nedosahuje zdaleka takové popularity v telekomunikačních
systémech. Zkoumáme proto, jak zajistit požadovanou jakost právě
prostřednictvím open source. Spousta věcí souvisí s testováním. Z podstaty
softwaru open source plyne, že většina komponent přichází zvenku a nevzniká na
základě vlastního vývoje. Když však vezmete takové kusy kódu vytvořené
neznámými softwarovými technologiemi, u nichž není jisté, zda byly řádně
otestovány, a slepíte je k sobě v dobré víře, že to bude fungovat,
pravděpodobně velké úspory nedosáhnete. Přijít s takovými procesy a
technologiemi, které v tomto směru pozdvihnou open source na úroveň softwaru,
jež byste si sami navrhli a vytvořili, je netriviálním úkolem z oblasti
softwarové metodologie.

Bell Labs jsou rovněž aktivní v oblasti nanotechnologií. Jsou na obzoru
praktické aplikace tohoto výzkumu?
Cílem nanotechnologií je dělat věci menší, jednodušší a levnější. Soustředíme
se například na to, jak s jejich pomocí vtěsnat do mobilních telefonů
standardní velikosti více funkcí. Prostřednictvím mikroelektromechanických
(MEM) mikrofonů, kterých může být díky miniaturním rozměrům použit v zařízení
standardní velikosti větší počet současně, lze například dosáhnout lepšího
prostorového zaměření, a díky tomu i vyšší kvality zvuku. Nanobaterie, které
jsme vyvinuli, se zase vyznačují delším životním cyklem. Rovněž máme k
dispozici křemíkové antény, které umožňují levnější bezdrátovou komunikaci s
menším stupněm rušení. Jinou dimenzi našeho výzkumu představuje technologie,
kterou označujeme jako nanotráva (viz CW 2/2005, str. 28, pozn. red.). Podíváte-
li se pod mikroskopem na takový povrch, uvidíte strukturu, která připomíná
vztyčená stébla trávy. Pokud na ni položíte kapku vody, bude se vznášet na
těchto velmi hustých stéblech, přičemž dojde k prakticky nulovému tření. Za
přítomnosti elektrického náboje však kapka zapadne mezi stébla a znehybní.
Tento jev lze využít například při chlazení procesorů, kdy nám umožní směřovat
vodní chlazení k určitým přesně specifikovaným částem čipu. Telekomunikační
systémy se díky nepřetržitému proudu stovek gigabitů, který přes ně neustále
procházejí, velmi zahřívají a my nyní můžeme díky důkladnému porozumění
nanovlastnostem různých materiálů zajistit jejich účinnější chlazení. Třetím
příkladem využití nanotechnologií je optické směrování. Vytvořili jsme
technologii MEM zrcátek na osmipalcový wafer se jich vejde celý milion a každé
z nich je samostatně nastavitelné. Lze je tedy skvěle použít pro směrování v
optických sítích.

Máte zpracovánu nějakou podrobnější studii o potřebách uživatelů v různých
částech světa z hlediska zaměření výzkumu? Z mého pohledu je nejlepší cestou
pro rozvoj telekomunikací snížení jejich ceny. To je řešení, které prospěje
každému všude na světě. V posledním desetiletí například zaznamenaly ohromný
rozvoj telekomunikace v Indii a významný podíl na tom podle mě mají právě nižší
náklady. Pokud se zamyslíte nad konvergenci z tohoto pohledu, je to vlastně
další stupeň v úsilí o snížení ceny. Stejně tak pokud se podíváte na
nanotechnologie jako na cestu, jak udělat věci menší a levnější, je to opět
prostředek ke snižování telekomunikačních nákladů. Občas sice můžeme najít
nějaké další specifické vlastnosti se zvláštním významem pro určité trhy, ale
není to podle mě zdaleka tak významné, jako pokles cen.

Bell Labs jsou pro vědce mimořádně přitažlivým pracovištěm díky svému
multidisciplinárnímu charakteru. Například inženýři, kteří se zabývají Unixem,
zde mohou volně hovořit s lidmi pracujícími na tak odlišných projektech, jako
je třeba výzkum plastů. Nepovede nový distribuovaný model výzkumu s centry v
USA, Irsku, Indii a Číně, který právě zavádíte, ke ztrátě této
interdisciplinarity?
Odpověď je v tom, jakým způsobem expandujeme. Pracujeme ve čtyřech zemích, ne v
desítkách nebo stovkách lokalit. Máme zájem pouze o laboratoře, které nám
poskytují záruky dostatečně vysokého objemu a úrovně výzkumu při zachování jeho
rozmanitosti. K tomu je podle mého názoru zapotřebí mít na jednom místě
minimálně 25 lidí. To je jeden faktor, druhým faktorem je neustále se
zmenšující svět. Předpokládám, že mezi jednotlivými výzkumnými centry bude
docházet k široké spolupráci. Ostatně, jeden ze zajímavých projektů, na kterém
pracujeme v Pekingu, má právě za úkol překlenout propast mezi jednotlivými
časovými pásmy a dát lidem podílejícím se na distribuovaných projektech pocit,
že pracují skutečně pohromadě.


Bell Labs, které jsou dnes výzkumnou a vývojovou divizí společnosti Lucent
Technologies, patří již od svého vzniku v roce 1925 mezi nejproslulejší
výzkumná pracoviště na světě. V letech 1947 až 1952 zde byl vynalezen
tranzistor, později tu spatřil světlo světa Unix a programovací jazyky C a C++.
Mezi dalšími zdejšími objevy a vynálezy lze jmenovat stereofonní záznam zvuku,
první dálkový přenos televizního signálu, fax, několik generací modemů, mobilní
telefonii...

Prezident Bell Labs pro výzkum a pokročilé technologie Jeffrey Jaffe ukončil
svá studia na MIT v roce 1979. Poté pracoval pro IBM, kde vedl řadu výzkumů
zabývajících se počítačovými sítěmi a bezpečnostním softwarem. Je přesvědčen o
tom, že nové přístupy ke komponentám open source, zkoumané nyní v Bell Labs,
mohou výrazně zlevnit vývoj nových telekomunikačních platforem.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.