Bezdrátové mosty datové

Požadavky na IT infrastrukturu se mohou nečekaně změnit. Řekněme například, že vaše společnost najednou získá ně...


Požadavky na IT infrastrukturu se mohou nečekaně změnit. Řekněme například, že
vaše společnost najednou získá několik velkých stálých zákazníků. Náhlý příliv
pracovníků přesáhne kapacitu kanceláří tak rychle, že se budete muset
poohlédnout po dalších firemních prostorách. Ty můžete dokonce najít třeba v
ulici, která je od vašeho sídla vzdálena něco přes kilometr. A jakožto IT
administrátor potřebujete, aby byla nová lokalita připojena k síti co možná
nejdříve.

V rámci takového scénáře expanze dříve nebo později sáhnete po bezdrátovém
spojení. Bezdrátové mosty (wireless bridges) speciální oblast produktů dokáží
propojit budovy šířkou pásma srovnatelnou se špičkovými pronajímanými linkami.
Většina IT manažerů se ještě bezdrátového připojení bojí. Údržba instalovaného
laserového nebo mikrovlnného zařízení a jeho opětovné připojení do lokálních
sítí obvykle vyžaduje i mírnou znalost "černé magie". Náklady na konzultanta
při trvalé péči o bezproblémový provoz takové infrastruktury mohou rychle
stoupat. Kromě toho jsou tato zařízení dosud nákladná a obtížně
konfigurovatelná. A získat je trvá stejně tak dlouho, jako trvá poskytovateli
služeb nakonfigurovat virtuální okruh T1.
Ještě více rozhoduje faktor zpoždění. Nové aplikace si žádají využití nových
technologií, jakými jsou směrování videosignálu nebo VoIP, které nepotřebují
jen mohutné přenosové kanály, ale i rychlé skokové přenosy se zpožděním
pohybujícím se v milisekundách. Bezdrátový přenos nedisponuje zrovna přenosovým
pásmem, které by takovými parametry proslulo.
Nyní se ovšem technologie bezdrátového připojení dostávají ke slovu. Výrobci se
několik posledních let věnují zdokonalování svých produktových řad a tvrdí, že
významně vylepšili snadnost jejich použití, parametry zpoždění a zejména že
dosáhli nižší ceny.
Abychom ověřili jejich tvrzení, oslovili jsme několik známých výrobců (Adtran,
LightPointe a Orthogon Systems), aby se zúčastnili testování technologií
bezdrátového připojení. To proběhlo v Honolulu ve světoznámých laboratořích
ANCL (Advanced Network Computing Laboratory) při Havajské univerzitě.
Produkty firem Adtran, LightPointe a Orthogon Systems reprezentují tři hlavní
technologie pro bezdrátový přenos: mikrovlnnou, rádiovou a optickou.
Účastníky našeho testu jsme postavili před následující výzvu: implementovat dvě
rychlá spojení mezi dvěma lokalitami (site-to-site). V prvním případě šlo o
krátké skokové připojení přes parkoviště laboratoří ANCL (asi 15 metrů) říkali
jsme mu test krátkého připojení. Druhé spojení mělo být delší mezi dvěma
vysokoškolskými areály (asi 2 km), jež jsme nazvali test dlouhého připojení.
Dodatečně jsme zařadili ještě test zpoždění a využili jsme pro něj testovací
nástroje pro VoIP od firem Brix a Spirent, abychom zajistili, že se zařízení
rozumně vyrovnávají se současnými požadavky softwarových aplikací. Zmíněné
nástroje nebyly citlivé jen na měření celkové šířky pásma, ale také na
testování provozního zpoždění v řádech mikrosekund.
Při testování jsme měli několik požadavků. Za prvé, spojení muselo projít
dvojitým okenním sklem, což se pro většinu výrobků ukázalo být výzvou. Za
druhé, zpoždění a rychlé fázové kolísání (jitter) musí mít takové parametry,
aby provoz VoIP nevyžadoval instalaci další pobočkové ústředny PBX. A konečně
dosah zařízení a zabezpečení musely být dostatečné, aby umožnily nasazení bez
instalace dalších opakovačů nebo externích VPN linek pro zabezpečení.
Novou úrodou bezdrátového "ovoce" jsme byli příjemně překvapeni. I když mezi
jednotlivými výrobky byly rozdíly ve výkonu a v řízení, přesto žádný z nich
neměl potíže se zvládnutím našich testovacích úkolů. Tato skutečnost spolu se
schopností snadné integrace s lokální drátovou infrastrukturou a také spolu s
několika překvapivě atraktivními cenovými nabídkami posunula bezdrátové
technologie na našem žebříčku oblíbeného hardwaru mnohem výše, než byly původně.

Adtran Tracer 5045 a 6420
Společnost Adtran nevyrábí pouze multiplexory. Firma se vlastně může pochlubit
rozsáhlou škálou síťových produktů, které pokrývají oblasti od směrování a
přepínání až po námi testované boxy nazývané jako bezdrátové mosty (bridge).
Dva výrobky od Adtranu Tracer 5045 a Tracer 6420 se staly příjemným překvapením
našeho přehledu, a to jak z hlediska ceny, tak pro svou snadnost použití.
Oba produkty vypadají podobně a využívají tentýž typ mikrovlnné antény. Hlavní
rozdíl mezi nimi spočívá ve flexibilitě: Tracer 5045 představuje starší,
nicméně stále velmi spolehlivý způsob konektivity, zatímco 6420 reprezentuje
novější, tzv. cutting edge modulární přístup.
Produkt Tracer 5045 je navržen jako 90Mb/s most pro připojení typu
point-to-point na vzdálenost do 40 km. Tracer 6420 má podobnou skříň, ale jak
jsme se již zmínili, jeho modulární design umožňuje použití s různými
připojovacími kartami včetně konektivity T1, E1 a Ethernetu. 6420 nabízí stejný
dosah jako 5045, ovšem jeho celková propustnost dosahuje pouhých 33,6 Mb/s.
Tento "nedostatek" je ovšem vyvážen zmíněnou modulární architekturou, která vám
umožní upravit schopnosti jednotky v závislosti na ceně daleko přehledněji, než
to jde u 5045.
Zdá se, že konstruktéři u obou produktů předpokládali, že všechna elektronika
bude umístěna v místnostech ani jeden totiž není odolný vůči vlhkosti. Náš
částečně "pokojový" test na krátkou vzdálenost ani test na velkou vzdálenost,
který probíhal jen venku, toto nehodnotily.
Oba produkty využívají podobných metod řízení. Z počátku nás to odradilo,
protože jednotky indikovaly sílu signálu pomocí externího multimetru namísto (a
jak jsme očekávali) prostřednictvím řídicí, na webu založené utility. Tento
přístup snižuje cenu jednotek, přičemž konzole s multimetrem dokáže přiměřeně
indikovat sílu signálu pro obě strany, jakmile jsou propojeny. Ze všech
výrobků, které jsme zkoumali, se produkty firmy Adtran nejsnáze propojovaly.
Jejich následné řízení bylo jednoduché i praktické. Systém k zobrazování stavu
spojení, činnosti a tabulky výkonových nastavení používá terminálový protokol
VT-100. Výchozí nastavení obsahuje dva kanály, aby se předešlo konfliktu a
umožnilo současně přenést více rádiových signálů.
Oba testované produkty Adtranu jsou vlastně navrženy tak, aby správci sítí
mohli snadno řetězit několik jednotek k dosažení skutečně vzdáleného přenosu a
přitom každou z nich řídit z centra.
Pokud se týče správce sítě, nemohla firma Adtran zůstat na půli cesty.
Uživatelé též získají přístup na speciální webovou stránku firmy Adtran, na
které najdou řadu zajímavých nástrojů.
Společnost také poskytuje software k analýze spojení (lze si jej stáhnout
zdarma), což umožní vlastníkům vybavení od Adtranu provádět takové úlohy, jako
je inteligentní analýza provozu pro účely diagnostiky nebo plánování zdrojů.
I když bychom byli rádi viděli verzi Traceru schopnou pracovat s gigabitovou
drátovou sítí, udělala na nás tato produktová řada, která kombinuje nízkou cenu
se snadnou instalací (IT manažer ji zvládne v několika minutách), docela dojem.
Oba výrobky od Adtranu na nás zapůsobily jako solidní prostředky konektivity
typu site-to-site, přičemž 5045 disponuje vynikající pevně danou propustností a
6420 poskytuje flexibilitu pro organizace s proměnnými potřebami.

LightPointe FlightLite 100 a FlightStrata
Společnost LightPointe (založená roku 1998) je poměrně mladým hráčem na trhu
bezdrátových mostů. Přesto přišla velmi rychle s inovativními a výkonnými
produkty s optickou bezdrátovou technologií.
Do našeho testu přispěla dvěma výrobky z produktových řad FlightLite a
FlightStrata. FlightLite je jednosvazkový systém s laserem pevné fáze, který je
určen ke spojení na krátké venkovní vzdálenosti od 350 do 1 000 metrů. Jednotka
podporuje síťovou konektivitu s propustností 15, 100 Mb/s a 1,25 Gb/s
prostřednictvím optických nebo měděných kabelů. Laser kromě toho pracuje
kvalitně i při napájení prostřednictvím PoE (Power over Ethernet), kterou byl
vybaven jeden z přepínačů Netgear v naší laboratoři.
FlightLight 100 byl pro test na krátkou vzdálenost konfigurován jen pro
ethernetovou 100Mb/s konektivitu, ale nastavení bylo snadné a jednoduché. Jeho
montážní vybavení je určeno do nepohody společnost dbá na detaily, vstupy
kabelů byly vybaveny těsnicími kroužky tak, aby se do jednotky nedostala voda.
Společnost LightPointe pro testování dodala také produkt FlightLite G, který je
v principu shodný s FlightLite 100 s tou výjimkou, že nabízí optické nebo
měděné vstupy s gigabitovou konektivitou. Model G navíc vyžaduje externí zdroj
energie, zatímco model 100 se napájí pomocí funkčnosti PoE prostřednictvím
přepínače (v našem případě to byl již zmíněný produkt společnosti Netgear).
Testu konektivity na dlouhou vzdálenost se firma LightPointe zúčastnila se svým
nejmodernějším výrobkem FlightStrata. Jde o vícesvazkovou jednotku se
schopností natáčení a s funkcemi tvarování optického svazku (optical beam
shaping). FlightStrata se tak dokáže lépe vyrovnávat s jemným rozladěním a s
atmosférickou interferencí. Pokud do paprsků spojení vstoupí například nějaký
pták, přeruší jen jediný z nich, zatímco dva zbylé postačí k nepřerušené
správné funkci zařízení.
Obě jednotky k nastavení při vyhledávání signálu využívají kombinaci vizuálních
a audio funkcí. Ukázalo se, že nastavení produktu FlightStrata je trochu
obtížnější. Jakmile jsme dostali první zvukové potvrzení indikující blízkost
signálu, oba uzly se rychle navzájem našly. Ze všech testovaných produktů to
ale proběhlo nejpomaleji.
LightPointe ke svým výrobkům neposkytuje vlastní montážní hardware, zde je tedy
nutné se poohlédnout u třetích výrobců podle prostředí, v němž zamýšlíte systém
provozovat. Mimochodem, i když mohou být produkty FlightLite a FlightStrata
provozovány uvnitř i venku, byly oba očividně navrženy pro venkovní použití.
Pokud se týče správy, poskytuje společnost LightPointe prostřednictvím webu
svou vlastní utilitu pro konfiguraci a monitorování. Nástroj je navržen i pro
správu bezpečnosti a pro řízení více produktů LightPointe, takže s jeho pomocí
můžete řídit z centrální konzole celý řetězec systémů FlightLite nebo
FlightStrata.
Po dokončení našich testů uvedla společnost LightPointe na trh verzi systému
FlightStrata, založeného na dvoucestné systémové architektuře, která byla
připravena k patentování. Pod názvem FlightStrata XA spojuje tento výrobek
optický výkon systému FlightStrata s rádiovým spojením, které systém využívá
pro plynulé překonání výpadku například v případě extrémních povětrnostních
podmínek. Tím získává redundanci na úrovni fyzické vrstvy v jednom produktu a
za jen o něco málo vyšší cenu.
Ačkoliv se spojení realizované produkty LightPointe nastavují trochu obtížněji
a ačkoliv je systém FlightStrata poněkud dražší, jsou oba mosty robustní, a
jakmile jsou nakonfigurovány, dají se daleko snadněji řídit.

Orthogon OS-Gemini a OS-Spectra
Společnost Orthogon Systems do testu přispěla dvěma výrobky OS-Gemini I a
OS-Spectra. Gemini je trochu starší a propracovanější produktovou řadou, pro
kterou je charakteristické zejména omezení pásma na 33,6 Mb/s a potřeba
fastethernetového rozhraní k připojení do "drátové" sítě. Produkt Spektra je
naproti tomu nejnovějším výrobkem společnosti s desetkrát vyšší propustností a
se schopností přenosu signálu zpět do sítě pomocí uplinků pro optická vlákna.
Systém OS-Gemini pracuje v pásmu 5,8 GHz a poskytuje až 33,6Mb/s propustnost.
Překlenutí krátké vzdálenosti tento produkt zvládl docela dobře, ale hodnoty
jeho zpoždění byly nejvyšší ze všech testovaných zařízení. To mohlo být
způsobeno skleněnou tabulí kanceláře, která stála spojení v cestě. Následné
chyby při vícecestném přenosu přiměly jednotku mnohokrát opakovat tento proces,
čímž dosáhla i vyššího zpoždění.
Počáteční konfigurace produktu Gemini pro testování na krátkou vzdálenost
sestávala z rádia a antény umístěných do jednoho velkoplošného panelu. Přechod
na konfiguraci s vysokým ziskem pro velkou vzdálenost provedla firma Orthogon
tak, že původní konfiguraci nahradila jinou (větším panelem, jenž se dostal nad
vodicí tyč anténního držáku).
Výrobek OS-Spectra je nabídkou, do níž společnost Orthogon vložila svůj veškerý
současný um. Tento produkt pracuje rovněž na frekvenci 5,8 GHz a podporuje IP i
sítě s přepínanými obvody s latencí srovnatelnou s ostatními médii pro
přemostění. Spectra dosahuje propustnosti až 300 Mb/s a lépe zvládá
interference díky výběru frekvence a technik adaptivní modulace. To všechno
může vypadat nepřehledně, ale vše můžete snadno konfigurovat z laptopu. Produkt
Spektra je také kompatibilní s technologií WiMax, která získává stále více na
významu jako levná záložní technologie, jejíž rozmach v několika příštích
letech zesílí.
Konečně nejlíbivější vlastností Spectry je schopnost ohýbat signál okolo budov
a ostatních překážek při přenosu na velké vzdálenosti. To znamená, že Spectra
nevyžaduje pro své fungování přímočarý výhled.
Při našem testu přenosu na velkou vzdálenost pracoval systém Spectra v jednom
směru s celou šířkou pásma, ale v opačném směru pouze s poloviční. Tento
zádrhel se nám však podařilo snadno odstranit změnou konfigurace. To, co bychom
si u Orthogonu přáli zlepšit, lze shrnout do dvou bodů. Zaprvé, firma by měla
změnit svůj zaměřovací systém. Její produkty mají skutečně nesnesitelný
zaměřovací systém, který indikuje sílu signálu výškou tónu (přenášeného
sluchátky do uší nebohého technika). Čím je tón pronikavější (jako byste
zesílili pípání při poruše na klávesnici a pak ho prohnali skartovacím
strojem), tím lepší signál v okolí je. Zadruhé bychom uvítali, kdyby cena
zařízení byla nižší. Produkty Orthogonu byly nejdražší; také čas na konfiguraci
těchto produktů byl nejdelší a rovněž vykazovaly i nejdelší zpoždění (i když
stále ještě přijatelné i pro aplikace hlasové telefonie VoIP). Nehledě na tato
naše přání společnost Orthogon ukázala, že rádiový přenos má pořád co říci.
Optické technologie možná dosahují hraničních rychlostí, ale firma Orthogon v
testech vzkřísila i rychlost rádiového přenosu a zlepšila jeho schopnost příjmu
pod úhlem, dosah a spolehlivost na zcela novou úroveň. V zastavěných městských
aglomeracích nebo podobně komplikovaných prostředích bude Orthogon rozhodně
řešením, s nímž je možné počítat.

Překlenovací mosty
Produkty testované v našem přehledu reprezentují všechny tři hlavní média
určená pro bezdrátová přemostění: rádiový signál, mikrovlny a optický signál.
Když jsme tyto tři technologie letos v Honolulu skutečně vyzkoušeli, získali
jsme daleko příznivější obrázek o bezdrátovém spojení, než jsme měli před
testováním.
Zaprvé všechny tyto (myšleno testované) produkty mohou konfigurovat i podnikoví
IT manažeři, přičemž u výrobků využívajících rádiových technologií to je z celé
skupiny nejsnazší.
Zadruhé ceny bezdrátových produktů odpovídají ceně tradiční "drátové"
infrastruktury a jsou také snadno dostupné konkurují tak průměrným šesti
týdnům, které jsou potřeba pro instalaci pronajatých linek rozlehlé sítě WAN.
Zatřetí i když jsme měli obavy o bezpečnost spojení, ukázalo se, že optické
technologie nepředstavují tak vysoká bezpečnostní rizika, jak jsme se
domnívali: jejich paprskové svazky jsou tak kompaktní, že je prakticky nemožné
je "napíchnout" a zneužít. Rádiový signál tuhle přednost nemá, ale produkty
pracující s rádiovými technologiemi jsou kompatibilní s VPN nebo podporují
volitelné kódovací protokoly (zejména AES nebo 3DES).
Poslední obava se týkala celkem pochopitelně jednotlivých součástí. Jde o vliv
počasí na přenosová média, o hardware a montážní stojany. Opírali jsme se o dvě
těžko dokazatelné úvahy: Dvojitě zabarvené bezpečnostní sklo, které zdobí mnohé
kancelářské budovy, a blízkost další bezdrátové infrastruktury mohou zvyšovat
výskyt závažných překážek.
Naštěstí byly naše obavy z velké části rozptýleny. Všichni výrobci se významně
zasadili o zlepšení odolnosti součástí. Rádiový přenos je na počasí prakticky
nezávislý a ani optický není horší. Laser může ovlivnit jen skutečně silný
liják nebo hustá mlha, blízkost dalšího laseru na něj nemá vliv. Bohužel
výkonnost radiového zařízení ruší další rádiové systémy v téže oblasti.
Lasery dosahují daleko snáze a rychleji gigabitové propustnosti, přičemž
hodnoty zpoždění jsou zde mnohem nižší než ty u jejich rádiových ekvivalentů.
Jedinou stinnou stránkou této technologie je menší flexibilita pokud jde o
spojení pod extrémními úhly. Pokud uvažujete o spojení mezi dvěma body, mezi
nimiž není žádná překážka, sáhněte po optické technologii. Ale v zastavěném
prostoru, kde je třeba počítat s extrémními úhly, je efektivnější využít
rádiového signálu.
Když jsme vzali všechny tyto skutečnosti v úvahu, došli jsme k tomu, že
technologie bezdrátového přemostění je už skutečně vyzrálá. Tyto produkty se
osvědčují nejen jako stabilní a cenově výhodné, ale dají se také překvapivě
snadno spravovat. V situacích, kdy vám pronajímané linky nevyhovují, budou
bezdrátové mosty skutečně převažující alternativou.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.