Bezpečnost a marketing

Ty tam jsou doby, kdy firmě k dosažení tržního úspěchu stačilo nabídnout zákazníkům dobrý software, který dělal...


Ty tam jsou doby, kdy firmě k dosažení tržního úspěchu stačilo nabídnout
zákazníkům dobrý software, který dělal přesně to, co se od něj očekávalo a
kvůli čemu si jej uživatelé pořizovali. Dnes je situace složitější. S tím, jak
prudce vzrostl význam informačních technologií, musí každý produkt kandidující
na postup mezi superstar softwarového trhu kromě bezproblémové funkčnosti
splňovat i další požadavky vedle neoddiskutovatelné bezpečnosti jde zejména o
silnou marketingovou podporu, která se z pohledu zákazníka ve většině případů
jeví jako nutná, i když zdaleka ne postačující podmínka budoucí ochrany
investic ze strany dodavatele.
Pokud jde o nebezpečí, to číhá doslova za každým rohem a maximální ostražitost
bezpečnostních specialistů ve firmách je zcela na místě. Podle průzkumu
provedeného společností Websense již bylo 92 % firem zaměstnávajících více než
100 zaměstnanců napadeno nějakou formou spywaru, tedy softwaru slídícího po
strategických informacích. Hlavním problémem IT manažerů v jejich boji s tímto
nebezpečím je přitom ignorance uživatelů pouze 6 % z nich si podle zmíněného
průzkumu uvědomuje nebezpečí spywaru při svých toulkách po internetových
stránkách.
Další průzkum, provedený tentokrát redakcí amerického časopisu CSO (Chief
Security Officer), nad nímž se podrobně zamýšlí kolega Petr Mandík ve svém
komentáři v tomto čísle, upozorňuje mimo jiné na potenciální nebezpečí
teroristických útoků, které je v současné době aktuální zvláště v Bostonu a New
Yorku v souvislosti s nadcházejícími nominačními sjezdy demokratů a
republikánů. Krizové plány pro případ konvenčního teroristického útoku (bombové
atentáty, zajímání rukojmích) má vypracováno 63 % ze všech dotazovaných firem.
A do třetice ještě jeden průzkum ze sféry informační bezpečnosti: Podle
společnosti Meta Group budou tvořit investice do této oblasti v roce 2006 ve
Spojených státech celých 12 % firemních rozpočtů na IT, Evropa a
asijsko-pacifická oblast dosáhnou téhož poměru o rok později. Za další dva roky
pak podíl investic do bezpečnosti ve všech výše zmíněných regionech opět
poklesne na 5 až 8 %.
O klíčovém významu marketingu pro tržní úspěch jinak technologicky zdatné firmy
hovořil při svém setkání s novináři v Praze výkonný viceprezident a globální
marketingový ředitel společnosti SAP Martin Homlish. Do firmy přešel v roce
2000 ze společnosti Sony a řada analytiků mu připisuje rozhodující zásluhy na
expanzi tržního podílu SAPu v minulých pro technologický orientované firmy
nelehkých letech. Hodnota značky SAP přitom podle nedávného provedeného ratingu
vzrostla od roku 2002 do současnosti o 14 % a dostala se v pomyslném žebříčku
nad takové prestižní značky, jako jsou Volkswagen, MTV nebo Kraft.
Sám Homlish tyto úspěchy připisuje na vrub stručnosti, jednoduchosti a jasně
formulovanému sdělení, které dokáže oslovit potenciální zákazníky a strefit se
do jejich požadavků a potřeb. Zatímco dříve uživatelé nakupovali informační
technologie, protože věřili, že se bez nich neobejdou, dnes chtějí jasně
slyšet, jaké výhody jim ten který produkt přinese v porovnání s konkurencí a
jaké problémy jim pomůže vyřešit.
Velkou důležitost v tomto směru získávají videokonference, internetová média a
další přímé kanály, které umožňují oslovit specifickou skupinu uživatelů a
bezprostředně zhodnotit jejich odezvu. Rozhodující je, aby se konkrétní
zákazníci dokázali ztotožnit s filozofií firmy.
Přidá-li firma ke kvalitním produktům také dobrý marketing, má zpravidla
vyhráno. O tom, jak si v tomto směru vedou jednotlivé firmy z oblasti
informačních a komunikačních technologií na českém trhu, si můžete udělat
obrázek mimo jiné i ze žebříčku CW TOP 100 ICT společností v České republice,
který právě vychází spolu s Computerworldem. Dobrou zprávou je, že obraty
většiny firem v loňském roce v porovnání s rokem předchozím stouply a odvětví
informačních technologií vykazuje růstovou tendenci. Poměrně optimisticky v
této souvislosti vyznívají i odhady společnosti IDC ohledně dalšího vývoje
trhu. Lze si jen přát, aby nám tyto pozitivní trendy vydržely i ve sjednocené
Evropě.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.