Blade servery útočí

Obchody se servery už dávno neprobíhají tak snadno, jako tomu bylo v minulých letech, dodavatelé proto logicky musejí u...


Obchody se servery už dávno neprobíhají tak snadno, jako tomu bylo v minulých
letech, dodavatelé proto logicky musejí uvažovat o tom, jak prodeje opětovně
rozhýbat. Jeden z inovativních konceptů, který byl vyvinut v polovině minulého
roku a na který dnes sázejí téměř všichni velcí výrobci serverů, jsou blade
servery.
Analytici společnosti Gartner přisoudili svými aktuálními čísly loňskému trhu
nejnižší přírůstky od roku 1996. Výrobcům se na celém světě podařilo prodat
pouze o 1,8 % počítačů více v porovnání s předchozím rokem. Avšak zatímco u
počtu prodaných kusů bylo možno zaznamenat sice malý, nicméně alespoň kladný
výsledek, objevilo se na konci obratové předvahy dokonce varovné číslo. Podle
průzkumů společnosti Gartner poklesly příjmy na 47 miliard dolarů, to znamená o
15 %. Vzhledem k takovým alarmujícím číslům musejí dnes firmy IBM, Sun, HP (a
bývalý Compaq) atd. vyvíjet velkou snahu, aby si udržely zákazníky. Výrobci se
tak během několika posledních měsíců jako snad nikdy předtím pokoušeli vzájemně
překonávat v nabídkách nových typů počítačů a architektur.

Znamená blade revoluci?
Architektura blade serverů představuje další stupeň vývoje známých rackových
řešení. Zatímco jsou však servery v racku běžně umístěny horizontálně nad
sebou, dají se menší a především podstatně subtilnější blade systémy navíc
stohovat vertikálně na mnoha pozicích v jedné skříňce. Do jednoho standardního
racku pak lze umístit dokonce více než 300 takových blade serverů. Toto
zázračné prostorové řešení je pochopitelně podmíněno tím, že se design blade
serverů omezuje jen na nejnutnější komponenty. Obsahují pouze procesor,
operační paměť, disky a připojení k síti. Další důležité komponenty, jako jsou
napájecí zdroje, chladicí systém a řídicí systém, jsou sdíleny jednotlivými
počítači.
Poté, co v polovině loňského roku uvedl až dosud téměř neznámý serverový
výrobce RLX Technologies na trh první blade servery, následovali jeho kroky i
ostatní velcí producenti, kteří postupně vyvinuli vlastní blade strategie.
Zatímco RLX staví na energeticky úsporných, zato však méně výkonných
procesorech Crusoe firmy Transmeta, počítají např. Dell a další s čipy řady
Pentium III firmy Intel.
Na architekturu čipů Intel vsadil také Compaq, který je dnes spojen s HP, se
svým produktem ProLiant BL10e i samotné HP s bc1100. Při plném osazení obsahuje
rack firmy Compaq místo pro 280 blade serverů, HP pak navíc uvedlo model
ProLiant BL20p. Trochu v pozadí zůstávají v řešení typu blade firmy IBM
(nedávno představila řešení IBM BladeCenter) a Sun Microsystems, které zpoždění
dotáhnou ještě během tohoto roku. Podle odhadů analytiků by blade technologie
mohla znamenat revoluci v oblasti serverů. Mark Melenovsky, odborník
společnosti IDC na intelovské servery, počítá s tím, že poptávka po plochých
počítačích v průběhu příštích pěti let podstatně vzroste. Jejich architektura
šetří místo ve výpočetním středisku, spotřebuje méně energie a zlepšuje
dynamický workload management.

Vhodná strategie při výběru serveru
Volba správné strategie při výběru serverů staví uživatele nezřídka před
záludné problémy. Nepochybně je zde tlak na snižování nákladů, současně s tím
však rostou požadavky na IT. Nepřehledná a poměrně různorodá nabídka na trhu
přitom jen málo přispívá tomu, aby se firmy, potažmo uživatelé vyhnuli nesnázím.
Martin Bayer Ačkoliv např. blade servery jsou už v každodenním provozu
některých firem již realitou, zůstává další vývoj spíše technologickou vizí než
komerčně prospěšnou skutečností. Např. tzv. grid computing slibuje uživatelům
možnost vyvolat v případě potřeby IT zdroje, jako je výpočetní výkon nebo
kapacita paměti, prostřednictvím internetu. Irving Wladawsky-Berger, který se v
IBM zabývá budoucími trendy, srovnává grid koncept se spotřebou elektrického
proudu. Podobným způsobem by totiž mohli uživatelé v budoucnu odebírat IT
výkon, který by se účtoval podle spotřeby.
Zatímco vedoucí pracovníci firmy IBM, kteří chtějí do rozvoje grid computingu v
příštích pěti letech investovat asi 4 miliardy dolarů a sní už dnes o
celosvětové vysoce výkonné síti, varují jiní odborníci před přehnaným
očekáváním. Pokud totiž jde o spojení rozptýlených počítačových zdrojů, tak
dosud v podstatě neexistují žádné standardy. Také bezpečnostní hledisko ještě
zdaleka není zcela vyjasněno. Ulla Thielová, ředitelka oboru supercomputing
firmy IBM, proto počítá s časovým horizontem 5-10 let, než budou zajištěny
všechny podklady.

Mainframe drahou záležitostí
Do doby, než se vize spojené s grid computingem naplní, se tedy budeme muset
spokojit s osvědčenými serverovými platformami. Ale i v této oblasti dochází k
pohybu a to od high-endových mainframů až po low-endové servery s procesory
firmy Intel. Dávné pravidlo, že se uživatelé dají nalákat pouze vyšším výkonem
počítače, už dnes nefunguje v centru pozornosti jsou již mnohé další faktory
jako cena, dostupnost a správa systému.
Firma IBM, která je (po odstoupení společností Hitachi a Amdahl) vedle
Fujitsu-Siemens Computer (FSC) posledním protagonistou v oblasti mainframů, se
pokouší vylepšit svůj business prostřednictvím velkých počítačů postavených na
operačním systému Linux. Marketingovou a výzkumnou kampaní, která stála jednu
miliardu dolarů, plánuje firma zavést počítače série z900 jako konsolidační
platformu pro unixové a NT servery. Velká modrá tak hodlá získat nový okruh
zákazníků, kteří se nedají oslovit klasickými mainframe aplikacemi. Zdá se, že
první úspěchy dávají tomuto výrobci za pravdu. Mýtus o mainframech však pomalu
dostává trhliny. Zákazníci ve stále větší míře kritizují ceny za aplikace a
nástroje vztažené k výkonu. Politika vysokých cen možná bez problémů fungovala
v minulosti, kdy uživatelé neměli se svými speciálními aplikacemi prakticky
jinou možnost, než ceny spojené s nasazením mainframů se skřípěním zubů
akceptovat, vzhledem k tendenci směřující ke standardním aplikacím se však
takové "zkostnatělé" cenové struktury dostávají pod tlak. Také po technické
stránce je třeba v oblasti mainframů něco udělat tak například implementací
moderních IP technik lze sotva udržet vysoký bezpečnostní standard a připojení
hostitelských počítačů na internet dělá velké počítače z hlediska bezpečnosti
zranitelnějšími. Odborníci proto požadují pro mainframe prostředí dokonaleji
vypracované bezpečnostní koncepty, protože právě zde často běží kritické
obchodní aplikace.
Na dosti vysoké cenové hladině krouží IBM i se svým mainframem typu z800,
uvedeným začátkem roku. Tyto počítače, které jsou v prodeji od 375 000 dolarů,
sice nabízejí obvyklé funkce jako Escon kanály, technologie hypersocket a
paralell sysplex clustering, ale svým výpočetním výkonem jsou stroje z800
limitovány na 4 pracovní CPU a 1 I/O procesor. Počítače přitom fungují se všemi
běžnými operačními systémy pro velká řešení. Cenově atraktivní jsou však teprve
s operačním systémem Linux nebo systémem z/OS.e, který je přizpůsoben speciálně
pro síťové aplikace, jako jsou webové, tiskové nebo souborové servery, a který
nepodporuje ani transakční systém CICS, ani hierarchickou databázi IMS. Firma
Fujitsu Siemens Computers se snaží o to, aby svůj obchod s operačním systémem
BS2000 rozběhla podobným způsobem. Uživatelé tak mají mít např. s novým modelem
SX 130 možnost nechat běžet BS2000 na mainframu na bázi procesorů Sparc.
Kombinace mainframe systému s hardwarem založeným na otevřené architektuře
Sparc má zákazníkovi zaručit jistotu pro budoucnost.
Na to, zda bude mít IBM se svým mini mainframy úspěch, si budeme muset ještě
počkat. Klasičtí prodejci RISC/Unix serverů dosahují se svými současnými
high-end systémy výkonové třídy velkých počítačů. IBM se svým modelem p690, Sun
se svými počítači typu Sun Fire 15K a Hewlett-Packard se svými systémy
Superdome pracují s technologiemi, jako jsou symetrický multiprocessing (SMP)
nebo konfigurace Numa (Non Uniform Memory Architecture). Vedle toho by se měly
ve světě Unixu v budoucnu ve větší míře prosadit vlastnosti, které byly dosud
vyhrazeny velkým počítačům. Výrobci například slibují rozdělení systémových
zdrojů na logické segmenty, které bude možno dynamicky konfigurovat. To
znamená, že uživatelé mohou segmentům přiřadit výkon CPU, operační paměť a
propojení I/O. Atributy typické pro mainframe, jako jsou vysoká dostupnost,
spravovatelnost a bezpečnost, se mají v blízké budoucnosti objevit také v
oblasti serverových platforem na bázi procesorů Intel. "Větším výpočetním
výkonem lze dnes většinou dobře vybavené zákazníky sotva nalákat," říká Tikiri
Wanduragala, konzultant pro serverovou řadu X firmy IBM. Uživatelům je proto
třeba nabídnout jiné výhody, jako například snížení personálních nákladů
zlepšenými funkcemi pro údržbu.

Budou se samy opravovat
Specialisté z firmy IBM přitom sázejí na svůj výzkumný projekt Eliza počítače
vybavené touto technologií se mají umět ve velké míře o sebe postarat samy a v
určitém rozsahu odstraňovat vzniknuvší chyby. Ke zvýšení dostupnosti systémů by
měly přispět mechanismy včasné výstrahy, které neustále kontrolují základní
komponenty jako procesor, operační paměť, disky, napájení a chlazení. S touto
strategií však nestojí armonkerská firma osamocena. Podobné přístupy zvolilo HP
se svým Always On a Dell s Open Manage, svého času i Compaq s produktem
Adaptive Infrastructure. Odborníci však varují uživatele před přílišným
očekáváním, neboť prodejci tu často v podstatě pouze shrnuli některé osvědčené
přístupy. Mnohé funkce, které jsou marketingem vychvalovány jako nové, se
opírají o známé metody, jako jsou redundantně vyprojektované systémové
komponenty a nástroje pro monitoring. Velkou neznámou v oblasti serverů
prozatím nadále zůstává strategie IA-64 firmy Intel. Systémy s procesorem
Itanium, její první 64bitovou generací CPU, které byly s velkým zpožděním
dostupné od poloviny minulého roku, se prakticky nerozšířily. Podle šetření
pracovníků pro výzkum trhu společností Gartner a IDC se výrobcům jako HP, IBM,
SGI a Dell podařilo prodat jen několik tisíc systémů. Zlepšit by se situace
měla s Itaniem 2, které bylo nedávno vypuštěno na trh, podle názoru odborníků
navíc čeká většina uživatelů také na to, že cena procesoru Itanium klesne a že
bude k dispozici více aplikací pro tuto high-endovou platformu Intelu.
Pokud mnozí zasvěcenci počítali ještě v minulém roce s tím, že stoupne prodej s
druhým IA-64 čipem McKinley, znamená to, že nyní si budeme muset zřejmě ještě
počkat do roku 2003 na třetí generaci Madison. Teprve pak lze očekávat změnu
trendu, domnívá se Kevin Krewell z Microdesign Resources. První verze IA-64
hardwaru bychom tak měli chápat jako vývojovou a testovací platformu.
Především zákazníci, kteří používají architektury RISC/Unix firmy HP a Compaq,
si musejí položit otázku budoucí strategie v oblasti serverů. Zdá se totiž, že
HP-UX na platformě PA-RISC CPU, stejně jako Alpha, Tru-64 Unix a Open/VMS
platformy Compaq mají své dny sečteny. Uživatelé si s obavami kladou otázku,
jaké alternativy a cesty jim výrobci nabídnou. Uplynulé měsíce byly pro mnohé
osvědčené platformy celkově špatné. Zákazníci IBM se tak například ocitli s
technologií serverů Numa-Q ve slepé uličce. V nezáviděníhodné situaci jsou i
uživatelé serverů Aviion firmy EMC. Tento paměťový specialista pohltil
serverovou linii převzetím firmy Data General v roce 1999. V prosinci 2001 však
přišel konec, neboť výrobce prohlásil, že už nebude servery dále vyvíjet.
Stejný osud čeká uživatele HP serverů typu e3000 pod operačním systémem MPE/ix.
Platforma bude sice ještě dále vyvíjena do roku 2003 a bude mít servisní
podporu do roku 2006, ale nejpozději do této doby si uživatelé musejí najít
jinou alternativu.
Vzhledem k těmto okolnostem budou mnozí uživatelé postaveni před otázku, jaký
kurz nabere další vývoj strategií v oblasti serverů. Pokud nebudou chtít
výrobci odradit své zákazníky, musejí předložit jasné plány, pokud jde o
platformy a technologie. Pokud se tak nestane, budou se zákazníci obracet na
jiné prodejce serverů nebo prozatím odloží koupi nových produktů. Pak ovšem
budou muset analytikové prezentovat pro trh serverů klesající hodnoty i pro
příští období.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.