Blogy: Nová mocnost na webu?

Obzvláště mezi anglicky mluvícími uživateli se tzv. weblogy proměnily bez nadsázky v masový fenomén. Jejich možnost...


Obzvláště mezi anglicky mluvícími uživateli se tzv. weblogy proměnily bez
nadsázky v masový fenomén. Jejich možnosti vzájemného síťového propojení se
jeví jako ideální nástroj pro nejrůznější komunity a spolupracující skupiny.
Nadšení je nyní navíc podporováno i převzetím weblogového hostitele Pyra Labs
Googlem.
Už vznik a rozvoj samotného webu s sebou přinesl příslib možnosti, že bude moci
publikovat kdokoliv a tisíce propojených stránek vytvoří demokratické a
nezávislé médium. Pravdou je, že vstupní překážky sice byly už od začátku
nepatrné, nicméně pro webové publikování bylo potřeba mít určité technické
znalosti. Vytvoření osobní webové stránky tak vyžadovalo přinejmenším vědomosti
ohledně práce s HTML editorem. Podobně jako v jiných médiích navíc musely
on-line aktivity splňovat určitá estetická kritéria, aby byla taková stránka
brána vážně.

Blogy pro všechny
Ačkoliv v průběhu let vznikl bezpočet soukromě provozovaných webových stránek,
ty většinou nemohly vyčerpat možnosti webu. Dodavatelé softwarových produktů, s
jejichž pomocí si lze zřídit webové logy ("blogy"), proto stále opakovaně
zdůrazňují jednoduchost použití svých programů a služeb. V podstatě se jedná o
jednoduché systémy pro správu obsahu (Content Management), které uživatele
"chrání" (odstíní) před zbytečnými technickými detaily spojenými s vlastním
publikováním. Stejně jako jejich větší bratříčci určení pro podnikové nasazení
tedy oddělují obsah od layoutu. Na bázi šablon mohou uživatelé svůj weblog
vylepšit příjemným vzhledem a při nových zápisech pak nemusejí zpracovávat
žádná HTML data. Navíc vkládají už pouze požadovaný text. Na základě
předpokládaného rozsahu funkcí softwaru weblogů (přehled najdete např. na
http://blogworld.de/blogtools) není překvapující, že stojí tak málo, nebo
dokonce téměř nic. Stejně tak hostingové služby jsou cenově přijatelné a
přiměřené.
Popsané technické možnosti blogger programů mohou vzbudit dojem, že nejsou
ničím jiným než pohodlnými generátory domovských stránek. Kouzlo weblogů však
spočívá v tom, že především podněcují zájem o webové "hypermédium". Bloggeři
(provozovatelé blogů) budují mezi sebou sítě, ve kterých své stránky vzájemně
obousměrně propojují pomocí odkazů a vyměňují si obsah. Omezují se přitom na
osvědčené techniky webu, jako jsou HTTP, URL adresy či XML. Pomocí těchto
relativně jednoduchých mechanismů pro transport, adresování a popis obsahu
umožňují vytvářet vysoce škálovatelné publikační a komunikační sítě.
Síťové propojení mezi weblogy je zajištěno přinejmenším prostřednictvím
manuálně vložených statických odkazů na jiné blogy (blogrolls). Vazby mezi
publikovanými dokumenty (publikacemi) vznikají jednoduše především jejich
prohlížením. Browser informuje pomocí nástroje označovaného jako "referrer"
každý web o tom, odkud sem návštěvník prostřednictvím kliknutí na odkaz přišel.
Tento mechanismus byl dosud používán především v reklamní oblasti pro ověřování
účinku zveřejnění banneru na určitém webu. V kontextu weblogů jsou referrery
nastaveny tak, aby automaticky vložily odkazy zpět na ty blogy, z nichž byl
návštěvník přesměrován na vlastní web. U referreru podporuje automatické
obousměrné propojení tendenci odkazovat na populární weblogy, protože tam lze
na základě zpětného odkazu očekávat větší zájem o vlastní publikaci.

Webové deníky
I když neexistuje žádná závazná definice blogů, lze za jejich podstatný znak
považovat chronologické uspořádání obsahu. V tomto smyslu je lze považovat za
webový deník, kde autoři poukazují na novinky a komentují je. Nehledě na
soukromé zápisy tedy produkují zřídka obsah, který stojí sám o sobě, nýbrž
ukazují také k jiným příspěvkům ve formě poznámek či připomínek k nim. V této
souvislosti je často řeč o mikroobsahu (viz Microcontent, www.useit.com/
alertbox/980906.html) nebo o nano-publikování (viz Nano-Publishing,
www.siliconvalley.com/mld/siliconvalley /5163515.htm). V současnosti dostupné
nástroje zjednodušují prolinkování s dalšími stránkami a integraci textových
pasáží, ke kterým se komentáře vztahují. Obzvláště jednoduchá je tato úloha
tehdy, když cíl odkazování nabízí seznam svých novinek včetně jejich krátkého
popisu jako Rich Site Summary (RSS, http://web.resource. org/rss/1.0/spec).
Přitom se jedná o formát pro publikování obsahu, který k popisu obsahu používá
syntaxi XML a ve verzi 1.0 je formulován na bázi Resource Description Framework
(RDF). Některá nakladatelství už tuto techniku podporují, podobné služby navíc
nabízejí nezávislí poskytovatelé jako Meerkat u OReilly
(http://meerkat.oreillynet.com) nebo NewsIsFree (http://www.newsisfree. com).
Druhý z nich navíc vybavil svůj web tlačítky, která vkládají příslušná RSS data
přímo do bloggerských nástrojů. Předplacením takových kanálů může blogger
relativně rychle a racionálně novinky zpracovat.

Od diskuse k publikování
Výměna novinek přes RSS je už mezi weblogy standardem. Většina bloggerských
nástrojů začala v průběhu doby podporovat výměnu RSS v obou směrech, mohou tedy
informace z tohoto formátu jak importovat, tak je do něj i exportovat. Proto se
weblogy stále více hodí k tomu, aby bylo možné vstoupit do vzájemné diskuse a
vybudovat společnou virtuální publikaci k určitému tématu. Vstříc této potřebě
bloggerů přicházejí dodavatelé nástrojů prostřednictvím doplňkových funkcí,
jako je například Trackback. Tato funkce má za úkol podat weblogům zprávu o
tom, že na ně jiný blog bere zřetel (tedy použil odkaz na ně). Za tímto účelem
posílá tzv. blog ping na adresáta/příjemce, takže ten může automaticky dosadit
odkaz na příslušný příspěvek. Tato metoda na rozdíl od referreru nevyžaduje,
aby nějaký uživatel následoval tento odkaz (tj. kliknul na něj), ale vytvoří
propojení mezi souvisejícími příspěvky automaticky.
Kromě toho bere Trackback zřetel na permalink (permanentní odkaz na určitý
dokument na webu), tedy na přesnou URL adresu příslušného záznamu, zatímco
referrer zpětně odkazuje pouze obecně na blog jako takový. Pingy blogu
vycházející z jeho strany jsou realizovány prostřednictvím Remote Procesure
Calls založených na XML a HTTP (XML-RPC). Jedná se přitom o jednoduššího
předchůdce protokolu SOAP. Autor této specifikace (www.xmlrpc. com), Dave
Winer, je současně zakladatelem firmy Userland (www.userland.com), jednoho z
důležitých hráčů v oblasti softwaru pro bloggery. Ta provozuje také katalog
www.weblogs.com, kde může být oznámen blogger pod příslušným pingem. Aby mohly
vzájemně komunikovat blogy založené na různých softwarových produktech,
sjednotilo se několik dodavatelů na nezávislém API pro bloggery založeném na
XML-RPC. Toto programovací rozhraní, jakož i Davem Winerem navržená rozšíření
jménem MetaWeblog API, slouží navíc pro komunikaci front-endu se serverovými
systémy. Na prohlížeči založené blogové nástroje, jako jsou Radio od firmy
Userland nebo volně dostupné Blogbuddy (http:// blogbuddy.sourceforge.net) či
Mozblog (http: //mozblog.mozdev.org), umožňují bloggerům během surfování
umístit odkazy na právě navštívené weby pomocí XML-RPC do vlastních publikací.

Blogy pro politiku
Výrazná orientace blogů na vzájemnou komunikaci, stejně jako prudce stoupající
počty jejich uživatelů, postupně mění charakter těchto publikačních platforem.
Úctyhodnému počtu přibližně milionu aktivních weblogů stále dominuje podoba
on-line zápisníků, ve kterých autoři popisují své soukromé aktivity a osobní
názory. Na základě spřízněnosti mnoha bloggerů s IT pak existuje řada velmi
navštěvovaných webů věnujících se podobným tématům, kromě toho však slouží
blogy stále častěji jako médium pro vyjadřování jejich politických názorů.
Právě se zřetelem na obsah poskytovaný většími mediálními koncerny jsou weblogy
často chápány jako kritická reakce na zveřejněná prohlášení. V současnosti tedy
přebírají funkci filtru zpráv, který vybírá z enormního přílivu informací ty
obzvláště zajímavé a přečtení hodné texty.
Tato funkce označovaná jako "pre-surfing", tedy předstrávení většího množství
informací, na sebe s rostoucím počtem weblogů poutá také pozornost větších
poskytovatelů obsahu. Protože bojují o přízeň on-line čtenářů, zajímají se o
tisíce odkazů, které bloggeři uvedou ve svých publikacích. Jaká silou tyto weby
disponují, ukazuje např. Slashdot (http://slashdot. org), který je podle
vlastního pojetí místem setkání pro excentriky. Přitom se sice nejedná o weblog
v užším smyslu slova, jeho koncept chronologicky seřazených odkazů na novinky
plus doplňující komentáře se však do značné míry podobá blogu.

Co zajímá Google
Vědomí existence statisíců bloggerů, kteří prohledávají web podle relevantních
informací, přivolalo také pozornost Googlu. Nezávisle na tom, jak převzetí Pyra
Labs zapadne do obchodního modelu kalifornského provozovatele serveru, bude
určitě hrát roli vylepšení vlastního vyhledávacího stroje. Ten zkouší podobně
jako jiné vyhledávače třídit výsledky podle relevance. Přitom použitý
algoritmus bere ohled na to, kolik externích odkazů směřuje na příslušnou
stránku. Pomoc kolem 200 tisíc lidských agentů na www.blogger.com, kteří aktvně
provozují blogy, by pak měla být vítaným doplňkem k vyhledávacímu robotu. Kromě
toho se předpokládá, že by Google mohl být schopen prostřednictvím metod pro
Document Mining vypátrat v RSS datech např. trendy ve veřejném mínění nebo
obecně sledovat toky informací (viz www.wired.com/news/print/0,1294,57754,00.
html). Právě možnosti interakce mezi weblogy slouží jejich tvůrcům jako
argument pro to, aby stavěli bloggery do pozice nástrojů pro spolupráci ve
firmách. Proto nabízí např. Userland serverovou komponentu pro weblogy
označovanou jako Frontier, která je určena k využití v rámci firmy. Síťové
propojení informací a zpracovávání poznámek přinejmenším tvoří součást procesu
knowledge managementu.
Ne náhodou vidí konsorcium W3C svůj projekt Annotea (http://www.w3.org/2001/
Annotea) jako součást iniciativy známé pod označením Semantic Web. Tento
projekt má zavést postup, s jehož pomocí uživatel může sestavit a uložit
poznámky k oblíbeným webovým dokumentům. Až dodneška však bránila komerčnímu
průlomu projektu Annotea absence odpovídajícího softwaru a hostitele pro tuto
službu.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.