Bude Evropská unie s biometrickými pasy bezpečnější?

Německo v listopadu začalo vydávat biometrické cestovní pasy. ČR to čeká příští rok. "Nový e-pas představuje ...


Německo v listopadu začalo vydávat biometrické cestovní pasy. ČR to čeká příští
rok.

"Nový e-pas představuje pro Německo zvýšení bezpečnosti. Je ještě lépe chráněn
před pokusy o zfalšování než dosavadní pasy a usnadní i kontrolu na hranicích,"
prohlásil německý ministr vnitra Otto Schily. Podle nových pravidel se majitel
na digitálně uložené fotografii nesmí usmívat, ale musí mít neutrální výraz. V
případě potřeby totiž bude moci speciální zařízení při kontrole na hranicích
porovnat biometrické údaje obličeje s údaji uloženými na pasovém čipu. Úsměv je
z tohoto důvodu nežádoucí, protože způsobuje deformaci obličeje. Na hraničních
kontrolních stanovištích mají být postupně zavedena čtecí zařízení umožňující
práci s novými pasy. Platnost dosavadních cestovních dokladů Německo omezovat
nebude.
Doklad se vydává stejně jako dosud na dobu deseti let, bude ale zájemce stát na
poplatcích 59 eur, na rozdíl od 26 eur za dosavadní pas. V přepočtu je to 1 750
Kč oproti 770 Kč.
Biometrické pasy by také měly umožnit německým občanům dál cestovat do USA bez
vízové povinnosti. Spojené státy totiž hodlají od 26. října 2006 požadovat
biometrické pasy od občanů 27 zemí, které mají s USA bezvízový styk. Ještě před
Německem zavedla pasy s biometrickými údaji Belgie, ty však nevyhovují
požadavkům Evropské unie. Podle dostupných informací však v Německu nebyl první
den o nové pasy příliš velký zájem. Naopak, poslední říjnové dny byl zaznamenán
zvýšený zájem o staré, levnější pasy, nejspíše kvůli nižší ceně.

Situace ve Švédsku
Společnosti Setec a Gemplus v listopadu začaly hromadně dodávat do Švédska nové
biometrické pasy a občanské průkazy podporující elektronické služby. Setec
kromě toho zahájil výrobu biometrických pasů pro Norsko a připravuje se je
dodávat i do Dánska a Finska.
Roku 2004 uzavřely švédské úřady se Setecem spoluvlastněnou firmou AB Svenska
Pass zakázku pro dodávání biometrických pasů v hodnotě více než 100 milionů
eur. Dohoda také zahrnuje doručení švédských občanských průkazů (EID karet),
které obsahují dva mikročipy. První se podobá tomu, jaký se nachází v
biometrických pasech. Ten slouží pro cestovní účely uvnitř schengenského
prostoru. Druhý čip lze využít k identifikaci držitele, kdy například při
přihlášení do sítě lze prostřednictvím této autentizace poskytovat elektronické
služby. Nové pasy a občanské průkazy budou mít data uchována v mikročipu,
umístěném těsně vedle zdigitalizovaného obrázku držitelova obličeje. Otisk
prstu by měl být zahrnut ve druhé fázi projektu.
Využití digitálně zpracovaného obrazu obličeje přibližuje Tommi Nordberg,
viceprezident pro prodej a marketing společnosti Setec: "Doposud bylo po celém
světě jen několik čteček biometrických pasů. Při jejich rozšíření by v
budoucnosti mohli úředníci s těmito přístroji provádět pasovou kontrolu pomocí
srovnání tištěné fotografie, digitálního obrázku a živé osoby," říká.

Bezpečnost především
"Pro zmírnění znepokojení švédských obyvatel obávajících se v souvislosti s
bezpečnostním systémem o svá osobní práva, digitální fotografie z čipů nebudou
uchovávány v databázi," říká ředitel administrativy švédské národní policie
Lars Karlsand. "Neexistuje žádný státní registr pro tento druh informací, a i
když jsou čtečky biometrických pasů instalovány na pasových odděleních, ani tam
nebudou data ukládána," dodal Karlsand. To znamená, že digitalizované údaje
nemohou být porovnávány s informacemi z jiných databází, pomocí kterých by
mohli být identifikováni lidé, kteří jsou trestně stíháni. "Funkce pasů
představuje ověřování skutečnosti, že držitel pasu a biometrický pas k sobě
patří," říká Nordberg. "Zatím biometrické prvky mohou pomoci k omezení různých
typů falšování pasů, ale nepomohou úředníkům identifikovat lidi, které
hledají," dodává.
Zavedení tohoto limitu zpracování biometrických dat z pasových čipů je v
souladu s doporučeními vydanými ve zprávě přijaté v září pracovní skupinou pro
ochranu osobních dat (Data Protection Working Party, DPWP) a Evropskou komisí.
Skupina podporuje rozhodnutí Evropského parlamentu z prosince 2004, které
zakazuje vytvoření centrálních databází biometrických pasů a cestovních dokladů
Evropské unie.

Ne vše úplně bezpečné
Čipy, které se používají v Norsku a Švédsku, využívají bezpečnostní prvky
doporučené mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO), ale podle
pracovní skupiny DPWP nejsou úplně bezpečné. Úředníci pasové kontroly musejí
pro verifikaci držitele pasu nejdříve pomocí čtečky biometrického kódu získat
klíč, který se skládá z čísla pasu, data narození vlastníka a data vypršení
platnosti pasu. Jakmile je klíč vytvořený, informace uložené na čipu mohou být
odemknuty a zpřístupněny. Avšak pracovní skupina upozorňuje na jednoduchost
zjištění informací, jež klíč tvoří. Číslo pasu například vyžadují někteří
prodejci vstupenek. Pracovní skupina varuje, že s takovou dostupností informací
v kombinaci s algoritmem pro klíč, který může uniknout na veřejnost, by data
uložená na čipu mohla být nezákonně zpřístupněna. Takovýto podvod ale nemusí
být hlavní spornou otázkou v souvislosti s digitálními obrázky obličeje
uloženými
na čipech pasů. Dalším krokem je uchovávání otisků prstů na čipech. Organizace
ICAO při umístění takovýchto údajů na čipy doporučuje posílit bezpečnostní
mechanismus. Pracovní skupina navrhuje, aby se bezpečnostní mechanismy staly
povinné a ne jen doporučené. Švédsko plánuje do pasů začlenit otisky prstů do
konce roku 2007, ale má to jeden háček. Současný zákon ve Švédsku říká, že
biometrické pasy mohou zahrnovat pouze digitální obraz obličeje, nic jiného.
Pro implementaci otisků prstů bude muset být tento zákon změněn dříve, než se
nový bezpečnostní systém začne do pasů začleňovat.

Jak už jsme naznačili, ne všich-
ni s biometrickými pasy souhlasí. Několik skupin po celé Evropě má nad
zavedením těchto pasů pochybnosti. "Tento první typ implementace včetně
digitálního obrazu obličeje je ve velké míře plýtváním se státními penězi,"
prohlásil mluvčí organizace Foundation of Information Policy Research Ross
Anderson a dodal: "Skoncování s terorismem nespočívá v prokazování identity,"
čímž naznačuje, že peníze by bylo lepší použít na najmutí více zpravodajských
agentů a policistů či na prevenci mezi potenciálními útočníky, například z řad
přistěhovalců.

Situace v ČR
Evropská unie o zavedení biometriky v průkazech pro ověření identity rozhodla
již v prosinci 2004. V České republice je už dnes jasné, že od 28. srpna 2006
bude ČR vydávat cestovní pasy s biometrickými údaji uloženými na elektronickém
čipu.
Původně se uvažovalo o použití hned tří biometrických prvků - fotografie
obličeje v digitální podobě, otisku prstu a vzoru oční duhovky. Avšak to by
bylo příliš nákladné. Proto se od srpna 2006 budou vydávat nové pasy pouze s
digitální fotografií obličeje, pořízenou speciálním snímacím zařízením. Otisky
prstů zřejmě nastoupí až od října 2008. I po srpnu 2006 by ale původní pasy
(bez biometrických údajů) měly zůstat nadále v platnosti.
Nové pasy budou poměrně nákladné. Pořizovací hodnota pasu s elektronickým čipem
činí přibližně 1 500 korun. Poplatek za vydání by ale měl zůstat na nynějších
200 korunách, alespoň zpočátku. Státní kasu pak takovéto doklady přijdou za pět
let až na 4,5 miliardy korun.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.