Bude mít Oracle svůj vlastní Linux?

Šéf firmy Oracle Larry Ellison prý zvažuje vývoj vlastní verze operačního systému Linux. Larry Ellison se podle de...


Šéf firmy Oracle Larry Ellison prý zvažuje vývoj vlastní verze operačního
systému Linux.

Larry Ellison se podle deníku Financial Times nechal slyšet, že jeho firma
Oracle zvažovala koupi společnosti Red Hat či Novell. Podle vlastních slov se
to však prý nevyplatí.
"Důvod, proč jsem nechtěl platit miliardy dolarů za věci, jež jsou open source,
je ten, že podobnou věc může vytvořit každý," uvedl doslova.
Ellison podle uvedeného článku zmiňuje, že v době, kdy se největší zákazníci
Oraclu poohlížejí po jediném dodavateli, který by jim poskytl kompletní sadu
softwaru od operačního systému až po aplikace by Oracle mohl začít profitovat
na vlastní distribuci Linuxu. Pak by společnost byl schopen nabízet kompletní
sadu softwaru pro tvorbu infrastruktury a dát zákazníkům to, co chtějí.
Oracle původně postavil své podnikání na vlastní databázi, v posledních letech
se ale jeho portfolio rozrostlo o nabídku middlewaru, který je založen na
jazyku Java, a o řadu podnikových aplikací. Podnikové aplikace Oraclu byly
rozšířeny získáním portfolií společností PeopleSoft a Siebel Systems.
S vlastním operačním systémem Linux by se Oracle značně přiblížil svému
konkurentovi, společnosti Microsoft. V současné době Oracle s Microsoftem
soutěží v oblasti middlewaru, aplikací a databází. Oracle a SAP jsou konkurenty
zejména na poli podnikových aplikací.
"Ellisonovy komentáře nepotvrzují to, že by se Oracle chystal přijít s vlastní
distribucí Linuxu. Naopak jsou spíše jen osobními spekulacemi a úvahami
samotného Larryho. Opravdu pochybuji, že se po jeho vystoupení najdou davy
zákazníků dychtících po Linuxu od Oraclu," říká hlavní analytik společnosti
Illuminata Gordon Haff a dodává: "Pro Oracle není nadlidským úkolem vyvinout,
vydat a podporovat svou vlastní distribuci Linuxu. Stejně jako si certifikovat
vlastní aplikace pro provoz pod svým OS." "Pokud se tak však stane, není
pravděpodobné, že se konkurence Oraclu bude snažit o certifikaci vlastních
aplikací pro provoz pod novým Linuxem. Jedinými zákazníky by tak byly firmy,
jejichž infrastruktura je postavena výhradně na aplikacích od společnosti
Oracle," domnívá se Haff.
K nejvýznamnějším distribucím OS Linux patří především Red Hat, Mandriva (dříve
Mandrake), SuSE, dále pak Slackware, Debian, Arch, Danix (česká distribuce),
Fedora Core, Gentoo, Knoppix, Slax, Sourcemag nebo Ubuntu.

Komerční distribuce
Patrně nejznámnější linuxovou distribucí je Rad Hat Enterprise Linux (často
označován jako RHEL). Tato distribuce, vyvíjená americkou firmou Red Hat, je
určená pro podnikovou sféru. Mezi výhody RHELu patří kvalitní technická podpora
a update přes Red Hat Network. Existují čtyři druhy RHELu: WS (pracovní
stanice), ES (edge server), AS (advanced server) a Red Hat Desktop.
RHEL je komerční distribucí. Zdrojové kódy si lze sice stáhnout volně, placeným
prvkem je ale výše zmíněná podpora. Cena se pohybuje podle konkrétní varianty.
Důvodem, proč jsou firmy ochotny platit za Linux, přestože distribuce lze
provozovat zdarma, jsou právě záruky od výrobce, který svým jménem ručí za vady
produktu a garantuje technickou podporu včasné opravy chyb.
Mezi další důvod patří systém certifikátů o kompatibilitě, jež si navzájem
vydávají výrobci softwaru a hardwaru. To uživatelům zaručuje plnou
kompatibilitu a bezproblémovou možnost přechodu na jinou (třeba výkonnější)
certifikovanou hardwarovou platformu a podobně, což ve světě Linuxu zatím není
úplnou samozřejmostí. V souvislosti s firmou Red Hat ještě zmiňme horkou
novinku její podpis pod smlouvou o koupi dodavatele nejdůležitějšího
aplikačního Java serveru JBoss. Tato akvizice by mohla zvýšit zájem o open
source software a podle analytiků rozšiřuje významně pole působnosti Red Hatu
mimo vlastní Linux.
K předním komerčním distribucím dále patří SuSE, jež je vlastnictvím firmy
Novell. SuSE Linux je distribucí založenou na RPM (RPM Package Manager, původně
Red Hat Package Manager) balíčcích. Jeho hlavním administračním nástrojem je
program YaST2, který je určen jak pro správu programů, tak pro nastavení
hardwaru a služeb.
Vydává se ve verzích Professional, Personal a Live Eval. Za zmínku stojí
především verze Proffesional obsahující nejvíce programů a dokumentace (např.
Thunderbird, Firefox, PC Translator či Liferea čtečka rss). Pro firmy se také
dodává komerční verze SuSE Linux Enterprise Server (SLES), určená pro serverová
řešení. Tato verze je zdarma, ale podobně jako u Red Hatu, jsou placené ony
aktualizace. Mezi další významné členy "rodiny" Linux patří Mandriva (dříve
Mandrake Linux). Jedná se o komerční projekt podobně jako RHEL nebo SuSE.
Předností této distribuce je její zaměření na snadnost instalace a použití.

Nekomerční distribuce
Mezi jednu z nejrozšířenějších distribucí světa patří Debian. Ta je vyvíjena
velkým množstvím dobrovolníků z celého světa. Narozdíl od RHELu, SuSE či
Mandrivy nepoužívá systém RPM balíčků, ale systém vlastní, tzv. deb-balíčků.
Komerční strategie RHELu dala vzniknout nové distribuci s názvem Fedora Core.
Ta se oddělila od výše zmíněného RHELu a jejím cílem je vytvořit kompletní
operační systém za použití open source softwaru.
Distribuce Slackware je nejstarší z doposud aktivně vyvíjených. Je
charakterizována značnou přímočarostí, ale také náročností. Není určena pro
začátečníky, přesto má však veliké množství příznivců mezi pokročilejšími
uživateli a experty.
Arch Linux je založen převážně na binárních balíčcích. Tyto balíčky spravuje
program Pacman a jsou optimalizovány pro mikroprocesory i686 (tzn. Intel
Pentium Pro a vyšší, AMD K7 a vyšší) z důvodu větší výkonnosti na moderních
systémech. Asi nejznámější distribuci OS Linux, která běží přímo z CD,
předstařvuje Knoppix. Systém není nutné instalovat a je tedy tzv. Live-CD. Je
založen na Debianu a vyniká propracovanou detekcí hardwaru a snadnou
použitelností. Další Live-CD distribucí je Slax, který vznikl ze Slackware. Za
zmínku zde stojí jeho unikátní vlastnost rozšiřitelnost modulů. Linux Gentoo
obsahuje systém balíčků zvaných portage, jež usnadní práci natolik, že
instalaci zvládne i začátečník. Mezi jeho výhody patří maximální možnost
nastavení jednotlivých aplikací a součástí, přehledná konfigurace systému,
optimalizace pro konkrétní hardware, časté aktualizace. Mezi nevýhody pak
náročnost na početní výkon a délka kompilace.
Poslední nekomerční distribucí, kterou si zde zmíníme, je Ubuntu, která je
určená pro pracovní stanice. Ubuntu se zaměřuje na praktické použití i na
administrativní úlohy. Je také úzce spojena s komunitou Debianu.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.