Budoucnost notebooků ve znamení výkonu i možností

Budoucnost přenosných počítačů lze posuzovat z několika hledisek. Samozřejmě je možné počítat zejména s rostouc


Budoucnost přenosných počítačů lze posuzovat z několika hledisek. Samozřejmě je
možné počítat zejména s rostoucím výkonem, vyššími diskovými kapacitami či
delší dobou práce na baterie a stejně tak lze předpokládat snižování hmotnosti
i rozměrů nebo častější využití bezdrátové komunikace. Přesto nás ale v
následujících letech čeká i nejedno překvapení.
Ukradněte notebook ze společnosti McKesson, a možná budete překvapeni, když
zjistíte, že se ve vašich rukou veškerá data na pevném disku sama od sebe
zničila. "Používáme bezpečnostní aplikaci, která např. počítači říká ,Příliš
mnoho neúspěšných pokusů o přihlášení zlikviduj data," popisuje toto
bezpečnostní opatření Bruce Kantelis, viceprezident pro oblast mobilního
computingu ve zmíněné firmě. Schopnost firemních IT oddělení dosáhnout na
přenosné počítače (ať už za podobným účelem jako v předchozím případě, tedy
kontrolovat a případně zničit odcizené informace před tím, než mohou být
zneužity, nebo např. pro automatickou aktualizaci softwaru či nápravu poškození
po napadení virem apod.) je však pouze jedním z trendů, který bude mít vliv na
novou podobu oblasti mobilních PC v následujících 5 letech.
Zhruba každé 2 roky se zdvojnásobuje výkon mobilních procesorů a v horizontu
oněch 5 let budou podle odborníků pracovat s frekvencí kolem 12 GHz. Disky se
budou postupně zmenšovat a možná budou časem zcela nahrazeny polovodičovou
pamětí. Displeje s vyšším jasem, ostrostí a efektivnější spotřebou energie bude
možné rozevírat až do velikosti jejich desktopových protějšků. Stejně tak se
zvýší efektivita baterií, i když zřejmě ne natolik, aby udržely krok s
"energeticky hladovými" aplikacemi pro multimédia a bezdrátovou komunikaci.
Obecně lze říci, že budoucnost přenosných počítačů se ubírá dvěma směry, které
jsou dány pracovními návyky uživatelů. "Některým z nich slouží mobilní PC jako
desktop v kanceláři a jako notebook doma," říká Kantelis, "a pak je zde druhá
skupina skuteční cestovatelé či bojovníci v terénu." Výrobci počítačů tvrdí, že
budou své produkty pro tyto dvě skupiny stále více diferencovat. Pro uživatele
svázaného převážně s prostředím kanceláře hodlají vyrábět přenosné počítače s
velkými obrazovkami a nejvýkonnějšími CPU, omezenou výdrží provozu na baterie a
s dokovacími stanicemi. Uživatelé pracující v terénu naopak dostanou menší a
lehčí stroje s takřka celodenní výdrží baterií a méně výkonnými procesory.
V průběhu doby se však budou objevovat také neobvyklé a zajímavé hybridy, i
když obvykle buď zase rychle zmizí nebo si na trhu najdou svoji mezeru mezi
některými okrajovými aplikacemi. Co je však důležité ať už budou preferovat
kterýkoliv typ přenosných PC, budou uživatelé v každém případě vítězi, neboť
budou mít stále širší výběr zařízení, která budou disponovat většími možnostmi,
a to vše za méně peněz.

Forma a funkce
Tablety, které tvoří pomyslnou třetí kategorii přenosných PC, se právě dnes
začínají připojovat k notebookům a subnotebookům. "Jde o střední cestu mezi
tradičním designem notebooku a konstrukcemi používanými u malých zařízení, jako
jsou PDA," říká Matthew Wagner, manažer produktového marketingu ve společnosti
Hewlett-Packard.
Firma Microsoft se zde snaží prosadit s operačním systémem Windows XP Tablet PC
Edition a mnozí z předních výrobců včetně HP už na něm založené tablety
nabízejí. Tablet PC se velikostí podobá běžném papírovému bloku o velikosti A4
a je dodáváno s digitálním perem sloužícím pro záznam ručně psaných dat i
navigaci. Jeho zastánci tvrdí, že může najít uživatele mezi většinou mobilních
pracovníků včetně těch, kteří často pracují vestoje nebo zkrátka neradi píší na
klávesnici. Ti, kdo tuto myšlenku odmítají, poukazují mj. i na to, že tabletové
počítače už byly zkoušeny v minulosti a neuspěly (ačkoliv se tak stalo zejména
kvůli technickým problémům, o kterých výrobci tvrdí, že jsou v nové generaci
vyřešeny).
Wagner předpovídá, že zřejmě nedojde ke konvergenci zařízení, jako jsou
počítače, mobily a pagery, do jediného přístroje. "Každé ze zmíněných typů
zařízení je navrženo přesně pro určitou sadu úloh a jejich přílišné kombinování
by vedlo ke zbytečným kompromisům," argumentuje.
I přesto několik výrobců upíná své naděje k přístupům, které porušují zavedené
formy příkladem může být Meta Pad firmy Antelope Technologies. Meta Pad je v
podstatě "tenké počítačové jádro", které je možné použít jako desktop,
notebook, tablet či tzv. wearable počítač, a to jednoduše připojováním k různým
typům I/O (vstupně/výstupních) zařízení podle volby uživatele. Je založen na
prototypu vyvinutém firmou IBM a dokáže automaticky přizpůsobit řízení spotřeby
a tepla i chování uživatelského rozhraní v závislosti na připojeném
příslušenství. Dalším příkladem může být Zero-Footprint-PC, počítač vestavěný v
klávesnici od firmy Cybernet Manufacturing stačí připojit monitor.
Leslie Fieringová, analytička pro oblast mobilních počítačů ze společnosti
Gartner, tvrdí, že se hybridy a variace, jako jsou uvedený Meta Pad a
Zero-Footprint-PC, dále rozmnoží a postupně díky nim dojde k rozmazání hranice
mezi desktopy a notebooky. "Možná budeme mít několik typů vnějších pouzder či
šasi, která budeme používat v různých situacích," říká. "A díky bezdrátovým
technologiím, jako je Bluetooth, navíc nebude třeba mít všechny komponenty
přenosného počítače v jediné skříni. Můžete tak mít např. malý terminálový
server v aktovce a manipulovat pouze s I/O rozhraním".

Procesory zrychlují
Po dobu více než tří dekád se výkon mikroprocesorů zdvojnásoboval zhruba v
periodě 18-24 měsíců a většina zasvěcených v tomto směru neočekává žádné
překvapení tento vývoj by měl pokračovat po dobu nejméně ještě dalších 10 let.
Ke stejnému pokroku dojde s největší pravděpodobností i v jiných oblastech, kde
hraje roli křemík, např. u grafických čipů. Některá z přenosných zařízení budou
disponovat plným výkonem desktopových počítačů. Avšak většina mobilních
přístrojů bude používat speciální procesory, jako např. Pentium M, které je
součástí platfomy Centrino firmy Intel. V jeho případě se jedná o první
mikroprocesor tohoto výrobce navržený specificky pro mobilní počítače. Sice
nenabídne plný výkon nejrychlejších desktopových protějšků, avšak zajistí nižší
vyzařování tepla a pomalejší vyčerpání baterií mj. i díky lepšímu řízení
spotřeby.
Avšak Intel nemá monopol na z hlediska spotřeby efektivní procesory. Společnost
Transmeta začala před několika lety nabízet procesory Crusoe, v nichž se od
počátku zaměřila na minimalizaci spotřeby a tepelných ztrát a v oblasti
přenosných zařízení konkuruje x86 ekvivalentům Intelu či AMD. Toho se pokouší
dosáhnout převedením zpracování některých instrukcí z hardwaru na softwarovou
vrstvu. Procesor shromažďuje statistiky o běhu, a jestliže nalezne intenzivně
používanou sekvenci x86 instrukcí, dynamicky ji rekompiluje do nativního kódu
optimalizovaného pro procesor Crusoe.

Lepší displeje
Brian Connors, CTO divize osobních počítačů ve společnosti IBM, tvrdí, že
největším pokrokem v oblasti displejů bude pro příštích 5 let rozšíření
technologie OLED, tedy organických LED. OLED obrazovky mají být lehčí, s
ostřejším obrazem a nižší spotřebou energie. Navíc budou tenčí a pružné,
dokonce má být možné je skládat. Organické chemikálie v OLED displejích emitují
světlo, jestliže jsou elektricky nabité, a nespoléhají na podsvícení, které
např. v LCD zvyšuje váhu, rozměry a ve svém důsledku i cenu displeje. Probíhá
také výzkum zaměřený na vývoj materiálů, které by měly nahradit těžký a
neflexibilní skleněný substrát v displejích. Takové materiály by měly být podle
Wagnera z HP používány přibližně za 4 roky.
Mike Stinson, viceprezident pro mobilní produkty ve firmě Gateway, říká, že
obrazovky notebooků by pro spíše příležitostně mobilní uživatele měly dosáhnout
úhlopříčky až 17 ". "Větší displeje upřednostní ti, kdo notebooky používají
jako náhradu desktopu proto, že zaberou méně místa na pracovišti," dodává.

Disky a paměti
"U pevných disků je jeden z trendů dalšího vývoje možné vždy předpokládat
plošná hustota ukládání dat se každým rokem zdvojnásobuje," říká Wagner z HP.
Nové storage technologie podle něj oblast notebooků zřejmě nepoznamenají dříve
než v roce 2005. Poté možná disky začnou ustupovat tzv. Nonvolatile RAM
(NV-RAM). "NV-RAM posune vývoj notebooků o velký kus dál, a to jak z hlediska
technologie umožňující zvětšení diskového prostoru současně poskytující
caching, tak celkovým zvýšením výkonu," tvrdí Wagner.
Podle Briana Zuckera, technologického specialisty ve společnosti Dell Computer,
v blízké době dojde také ke zmenšení rozměrů pevných disků z 2,5 na 1,8 palce.
"U vyšších řad notebooků pak můžeme úsporu místa využít pro zlepšení např.
audiosubsystému nebo pro zmenšení rozměrů přenosného počítače."
DDR SDRAM (Double Data Rate SDRAM) se podle Wagnera stane naprosto všední
záležitostí. Paměť už takto nebude představovat úzké hrdlo při dalším růstu
výkonu CPU. V současnosti už např. firma IBM experimentuje s rozšířením DDR
technologie DDR2 SDRAM, která by měla zvýšit šířku pásma na 6,4 Gb/s v
noteboocích, a to zhruba v roce 2005.
Začínají se objevovat i zprávy o dalších vylepšeních. Společnosti Toshiba a NEC
na podzim loňského roku ohlásily, že do roku 2005 dokončí vývoj nového typu
paměťového zařízení označovaného Magnetic RAM. Podle japonských výrobců by se
díky Magnetic RAM měla výrazně snížit spotřeba, a přitom umožní uchovávat data
i ve vypnutém stavu počítače (podobně jako u Nonvolatile RAM).
Fieringová ze společnosti Gartner si myslí, že disketové a CD mechaniky budou
nahrazeny USB 2.0 porty, které uživateli umožní připojovat různé typy storage
zařízení včetně různých paměťových USB karet nebo disku Microdrive od IBM,
který v současnosti nabízí kapacitu 1 GB.

Spojení bez drátů
V průběhu následujících 2-3 let se mobilní zaměstnanci nebudou muset
rozhodovat, zda koupit notebook s nebo bez řešení pro bezdrátový přístup k LAN.
Zhruba 80-90 % z nich totiž bude automaticky vybaveno vestavěným čipem pro
podporu standardu 802.11 označovaného jako Wi-Fi. Např. už zmiňovaná platforma
Centrino Intelu integruje standardy bezdrátových LAN 802.11b (11 Mb/s) a
802.11a (54 Mb/s), jak říká Anand Chandrasekher, viceprezident skupiny
mobilních platforem tohoto výrobce. "V horizontu 2 let budou přední dodavatelé
přenosných PC (jako například IBM) prakticky ve všech noteboocích nabízet
vestavěné LAN antény," tvrdí Leo Suarez, marketingový viceprezident IBM v
divizi osobního computingu.
Společnost Texas Instruments podle svého marketingového manažera pro bezdrátová
řešení rovněž plánuje vývoj dualbandové mini-PCI karty s podporou standardů
802.11b a 802.11g. Druhý uvedený standard, 802.11g, přitom nabízí šířku pásma
54 Kb/s (jako 802.11a), avšak ve stejném frekvenčním pásmu jako 802.11b, tedy
2,4 GHz, což zajišťuje větší dosah oproti verzi "a".
"Nicméně integrace bezdrátové či WAN konektivity do notebooků je poměrně těžká
úloha," tvrdí Jason Cohenour, viceprezident firmy Sierra Wireless. To je
důvodem, proč budou mobilní uživatelé, kteří vyžadují WAN připojení, ještě
během příštích 2-3 let muset spoléhat na rozšiřující PC karty (samozřejmě s
výjimkou speciálních přenosných počítačů navržených pro pracovníky v terénu). S
tím ovšem nesouhlasí Suarez z IBM, který tvrdí, že jeho firma pracuje na vývoji
mini-PCI WAN karet, společně s vestavěnými WAN anténami, pro použití s jejich
řadou notebooků ThinkPad.

Lepší baterie
Nedá se očekávat, že by se různé "exotické" energetické zdroje, jako jsou
palivové články (např. methanolové baterie), staly v nejbližší době běžnou
součástí přenosných počítačů. I přes veškerý rozruch kolem článků, které jsou
schopny napájet notebooky déle než po dobu 2-4 hodin, což běžně umožňují dnes
široce používané lithium-ionové baterie, se zdá, že výrobci ještě nějakou dobu
převážně setrvají u běžných technologií. Suarez říká, že producenti palivových
článků zatím nejsou schopni dodávat je za ceny srovnatelné s dnešními bateriemi.
Dodává, že technologie lithium-ionových baterií zatím byla schopná držet krok s
rostoucími energetickými požadavky notebooků i když tento fakt může uživatelům
uniknout proto, že provoz na baterie, jež jsou používány dnes, je nominálně
stejný jako u dřívějších modelů. Na co však uživatelé často zapomínají, je
podle Suareze to, že moderní notebooky disponují podstatně vyšším výkonem než
jejich předchůdci (zejména díky rychlejším procesorům či grafickým kartám) a
navíc i většími obrazovkami. Firma Electrovaya vyvinula lithium-ionové baterie
pro notebooky, které umožňují až 16 hodin práce, jak tvrdí CEO firmy Sankar Das
Gupta. Prodávají se však za ne právě lidovou cenu 500 dolarů, která možná
poklesne, pokud se výroba rozběhne ve vyšších objemech.
K pokrokům dochází také u lithium-polymerových baterií, které jsou používány v
přenosných zařízeních jako iPaq Pocket PC od HP. Elektrolyt v
lithium-polymerových článcích díky své konzistenci umožňuje, aby byly baterie
tvarovány tak, že se přesně vejdou do notebooku, a přitom je co nejlépe využit
prostor v něm, navíc při úspoře váhy. Polymerové baterie se ovšem stále ještě
prodávají za vyšší cenu než ionové. Julius Cirin, marketingový viceprezident
firmy UltraLife Baterries, vyrábějící lithium-polymerové baterie pro průmyslové
a armádní systémy, očekává, že ceny těchto typů baterií se na úroveň
lithium-ionových dostanou v průběhu 2 let a pak budou tvořit jejich
životaschopnou alternativu zejména u lehčích notebooků.

Vyšší bezpečnost
Bezpečnostní funkce jsou postupně přenášeny ze softwaru na hardware, neboť tak
je pro vetřelce obtížnější je obejít. Např. Intel oznámil spolupráci s firmou
VeriSign za účelem implementace jejich technologie hardwarového digitálního
certifikátu do notebooků založených na platformě Centrino. Uživatelé pak
nebudou muset instalovat software pro zabezpečení digitálním certifikátem,
který se čas od času ukáže být zranitelným místem.
"Další úroveň autentizace po běžných heslech zadávaných přes klávesnici
poskytnou smart karty, na které lze ukládat hesla a šifrovací klíče, používané
v kombinaci s osobními identifikačními čísly," říká Zucker z Dellu. Navíc budou
přenosná zařízení stále častěji vybavována biometrickými systémy, jako jsou
snímače otisků prstů nebo sítnice. Taková řešení už ostatně nejsou žádnou
výjimkou ani dnes. Firma Trekstor USA nedávno představila ThumbDrive Touch,
malé zařízení pro ukládání dat založené na technologii flashové paměti, které
obsahuje i bezpečnostní systém s rozpoznáváním otisku prstu.
Na obzoru je i další důmyslný hardware pro zabezpečení. Vědci na michiganské
univerzitě dnes např. dokončují a zdokonalují systém Zero-Interaction
Authentication jde o malý token, který s sebou uživatel nosí v kapse nebo i v
podobě šperku, sloužící k nepřetržité autentizaci uživatele vysíláním
radiozpráv pro jeho mobilní PC. Jestliže vzdálenost mezi tokenem a počítačem
překročí definovaný limit (např. několik metrů), PC v několika sekundách
uzamkne veškeré soubory v šifrované podobě.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.