Budoucnost se jménem .NET

Bill Gates ve své nové roli vrchního softwarového architekta představil dlouho očekávanou vizi budoucnosti v podání M...


Bill Gates ve své nové roli vrchního softwarového architekta představil dlouho
očekávanou vizi budoucnosti v podání Microsoftu. Jedná se o jediné slovo: .NET.
A tuto tečku ve spojení se třemi písmeny budeme díky síle Microsoftu brzy
potkávat na každém kroku.
Nová strategie znamená především změnu přístupu firmy k systému nabídky a
využívání programového vybavení. Tedy to, co se původně skrývalo pod složitým
názvem vyjadřovaným zkratkou NGWS (Next Generation Windows Services). Kromě
klasických počítačů bude možné množinu služeb spadajících do kategorie
Microsoft .NET využívat i v mobilních telefonech, digitálních diářích nebo v
elektronických knihách a později např. také v automobilech.
Vše pro XML
V jádru celé strategie stojí XML. Podle představ tvůrců .NET bude možno
vytvořit uživatelské rozhraní na jakémkoli zařízení, které podporuje XML bez
ohledu na výrobce. To znamená jistý odklon od současné situace, kdy skoro vše
od Microsoftu potřebuje ke svému běhu také Windows. V novém internetovém pojetí
už by to tak zcela platit nemělo, i zde se ale samozřejmě nabízí možnost služeb
"vyššího standardu" pro uživatele Windows.NET.
S podobnou myšlenkou již před několika lety přišla skupina vedená Sunem,
Oraclem a IBM, která se snažila nahradit klasická PC síťovými počítači.
Strategie Network Computingu byla ovšem postavena na klasickém principu
centrálních počítačů s mírně inteligentními terminály, ve své době musela navíc
zápolit s ještě nepříliš rozvinutou internetovou infrastrukturou. Proto také
všechny dosavadní pokusy se zavedením síťových počítačů skončily fiaskem.
Lze předpokládat, že pokud bude strategie Microsoftu úspěšná, nevyhne se firma
jistě další vlně jízlivých poznámek o tom, že vlastně pouze zkopírovala vize
někoho jiného (jako tomu bylo v případě applovského rozhraní, které posloužilo
jako inspirace pro Windows). Kritika ale nebude v tomto případě tak docela
oprávněná. Princip .NET je totiž oproti síťovým terminálům sofistikovanější,
neboť je založen na různorodosti jak koncových zařízení, tak datových spojení.
Budoucnost podle Microsoftu nebude v několika obřích serverech a ASP. Nebo
přesněji řečeno, nebude pouze v tom software má být podle okolností spouštěn na
serveru i na lokálních počítačích (logicky poběží textový editor na osobním
počítači lokálně, naproti tomu s mobilním telefonem bude uživatel přistupovat
spíše k aplikaci na serveru), počítá se zkrátka s velmi variabilním modelem jak
z hlediska technologie, tak i cenové politiky výrobců aplikací.
Navíc má Microsoft oproti propagátorům síťových počítačů výhodu i v tom, že
jeho vize přichází o několik let později, kdy je již internetová infrastruktura
rozvinutější. Klasické telefonní linky působí sice ještě stále jako brzda
skutečně síťových aplikací, ale nástup DSL, kabelových modemů a nových
technologií mobilních komunikací dává naději, že do 2 či 3 let, kdy by měl .NET
běžet již v ostrém provozu, bude kapacita přenosových linek postačovat.
Microsoft chce postupně všechny své produkty upravit tak, aby plně podporovaly
XML, a tudíž aby byly připraveny na práci v heterogenním internetovém
prostředí. Začít by se mělo již letos vývojovým prostředím Visual Studio.NET.
Následovat budou všechny ostatní aplikace včetně Office.NET, nakonec (podle
plánu v roce 2002) přijde i systém Windows.NET (spolu s SQL.NET a
Exchange.NET), který umožní vytvořit servery nové síťové generace.
Nová rozhraní: hlas i otisk prstu
Cílem Microsoftu je jakési univerzální okénko, které nebude rozlišovat mezi
aplikacemi, nebude mít v podstatě žádné klasické ovládací prvky, a přitom bude
schopno pracovat podobně jako současný balík Office. Bude umět se svým
uživatelem komunikovat nejen písemně a obrazově, ale i hlasově. Zařízení by
měla umět rozeznávat lidskou řeč i psané texty.
Protože otázka bezpečnosti a ochrany soukromých dat v síti je velmi důležitá,
měl by .NET zahrnovat i nástroje na fyziologické ověřování totožnosti uživatele
(otisky prstů, hlas, oční sítnice), nejlépe v kombinaci alespoň dvou různých
prvků. Tak by byla veškerá data uložená v síti i veškerá komunikace šifrované a
dostupné jen oprávněnému uživateli.
Nástup do jedoucího vlaku
Jak je vidět, Microsoft pochopil, že v době globální sítě bude postupně
poptávka po krabicových programech klesat na úkor softwaru pronajímaného po
Internetu. Analytici se nemohou shodnout na tom, zda na to firma přišla včas,
nebo pozdě. Vzhledem k tomu, že Microsoft věnuje na vývoj v této oblasti
statisíce dolarů, dá se předpokládat, že vše bude postupovat velmi rychle a že
firma stačila do síťového rychlovlaku nastoupit včas.
Je ale samozřejmé, že budoucnost celého Microsoftu, a tudíž i jeho nové
strategie závisí velkou měrou na rozhodnutí amerických soudců. Principy .NET se
však zdají být logické a životaschopné bez ohledu na eventuální rozdělení
firmy. I to ovšem ukáže až čas, protože první reálně použitelné prvky Microsoft
.NET se objeví až ve druhé polovině příštího roku.
0 1841 / pahn









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.