Budujte pracoviště v duchu "příznivé energie"

Některé firmy si při volbě staveniště svého nového objektu nebo při rekonstrukci interiéru pracovních místností u...


Některé firmy si při volbě staveniště svého nového objektu nebo při
rekonstrukci interiéru pracovních místností uvnitř stávajících budov berou vzor
ze starobylé čínské kultury nazvané fungšej.
Doslova to znamená vítr a voda, což má symbolicky vyjadřovat dvě mocné energie,
jež podstatnou měrou ovlivňovaly práci i život ve starověkých zemědělských
společnostech. Z nich se pak odpovídajícím způsobem odvíjelo i umění dekorace
příbytků i paláců. Jelikož se staří Číňané vyhýbali slovům "dobrý" a "špatný" a
namísto nich používali spíše výrazy "příznivý" a "nepříznivý", i samotná jejich
filozofie se opírala o tvrzení, že veškeré bytí je ovlivňováno energií a že
pokud je "příznivá" energie maximalizována, potud se bude dařit i v životě. A
naopak. Platí to jak pro jednotlivce, tak pro větší lidské celky.
Zdá se, že u letecké společnosti British Airways nebo u americké IBM berou
vážně odkaz starých čínských kumštýřů, když kulturu fung-šej v moderní variantě
uplatňují na svých pracovištích. Při tvorbě kancelářských místností totiž
vycházejí z její zásady, že voda, nebo blízkost vody v lidech vyvolávají takové
pocity, které představují touhu po harmonii a dobrých vztazích v pracovním
týmu, že povzbuzují obchodní jednání a pomáhají k rozvoji nejcennějších hodnot,
jaké firmy mají uplatnění talentu zaměstnanců.
Proto budují umělé bazény, vodotrysky nebo modely vodopádů, jak to například
zavedl Donald Trump ve vstupní hale svého mrakodrapu Trump Towers na newyorské
Páté Avenui.
Jistě není bez zajímavosti, že poslední dobou tento příklad následují i takové
známé společnosti, jako například Citibank, N. M. Rothschild, Shell, BUPA,
Hutchinson Telecom a další. V praxi to znamená, že firmy si uspořádání svých
pracovních a společenských prostředí upravují tak, aby moderní hnací síla
jejich řídících a administrativních aktivit tedy vyspělá technika byla v
souladu s kulturou fung-šej.
"U nás, v IBM, tak jako v mnoha dalších velkých společnostech, již nepracujeme
podle zeměpisného dělení, nýbrž podle oborů," říká Paul Rutherford, ředitel
oborového marketingu IBM a dodává: "Z toho vycházíme i při zařizování interiéru
v našich budovách po celém světě. Nejde o uniformní, ale o příjemný a účelný
vzhled, takže když vstoupím do pracovních prostor našeho vedení v Paříži, tak
se mi pracuje stejně dobře, jako v naší místnosti na londýnském letišti
Heathrow, v našem hotelu v Nairobi či kdekoliv jinde, kde vlaje vlajka IBM.
Prostě se jako doma cítím všude tam, kde již samo prostředí vyvolává pocity
nabádající k družnosti, a to více než v tradiční hierarchicky uspořádané
kanceláři."
Jak umístit budovu
Při volbě staveniště nového firemního objektu, jak již o tom byla úvodem
zmínka, průkopníci kultury fung-šej jdou tak daleko, že trvají na některých
podmínkách, které musejí architekti a stavaři dodržet. Například se jedná o
zásadu, aby "daným místem protékala příznivá energie", což v praxi například
znamená, že nejsou doporučovány stavby v blízkosti vysokých hor či kopců, které
prý mohou v pracovnících vyvolávat "pocity malosti a poraženectví", zatímco
lehce zvlněná krajina údajně působí na pracovní morálku velmi příznivě. Na
druhé straně může jistě poněkud překvapivě zaznít dobrozdání zastánců této
kultury, podle něhož je prý umístění objektu na hlavní třídě, uprostřed rušného
městského centra, správným rozhodnutím, neboť "tok dopravního proudu po třídě
nebo ulici představuje rychle tekoucí řeku nesoucí v sobě příznivou energii."
Někdo by mohl namítnout, že jde o povídačky nějakých vtipálků nebo šamanů z
hlubin pralesa. Zdá se však, že tomu některé společnosti z vyspělých zemí věří
a jde vesměs o firmy velmi úspěšné. Například shora uvedená teze o pozitivních
účincích rušné ulice byla vzata v úvahu, když se letecká společnost British
Airways rozhodovala o výstavbě komplexu svého nového víceúčelového centra v
londýnské Waterside.
Harmonie místností
Stejně důležité je i uspořádání vnitřního rozložení společných prostor. Velké
místnosti de facto sály plné počítačů a další elektronické výzbroje je třeba
"rozbíjet" nejen dnes již klasickými oddělovacími stěnami (buňkami), ale
především rostlinami v květináčích, jejichž výška dosahující výšky člověka a
příjemná zeleň vyvolávají v zaměstnancích "proudy příznivé energie". Opak platí
o dlouhých chodbách s mnoha dveřmi, což může vytvářet nejen u vlastních
pracovníků, ale i u příchozích zákazníků tak zvaný Sick Building Syndrome, aneb
je nám z té budovy prostě špatně.
V prostorách přední londýnské zdravotní pojišťovny BUPA nedávno zcela kompletně
předělali interiéry, aby se klienti necítili jako "zajatci" prostoru, kde
pracuje 400 zaměstnanců u blikajících monitorů obklopených šedí fádních
kancelářských stěn. V takovém prostředí nemohou "proudy příznivé energie" volně
proudit, a proto poradci znalí kultury fung-šej doporučili takové schéma
uspořádání, aby střed místnosti zůstal volný a pracovní stoly vyplňovaly rohy.
A aby byl také zajištěn takový plynulý přechod mezi jednotlivými pracovišti,
která zákazníci navštěvují, aby se zde návštěvníci stejně jako zaměstnanci
cítili dobře. To za prvé. A za druhé, aby nebloudili po dlouhých chodbách,
neboť právě takové "bloumání" představuje výrazný úbytek "příznivé energie".
Barevná úprava rovněž sehrává svoji významnou roli. Jemné barvy stěn mají
přednost. Ale když chtějí lidé u pojišťovny BUPA jednat o záležitostech
spojených s projednáváním bilance určitého období, shromažďují se v
místnostech, jejichž stěny jsou purpurové, zatímco v místnostech vymalovaných
do oranžova se prý daří jednáním, jejichž cílem je motivace.
9 2587 / dar









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.