C# prokopnutý buben?

Jazyk C# přináší oproti C++ množství nových funkcí, ale některé z nich vyznívají spíše v neprospěch tohoto nov


Jazyk C# přináší oproti C++ množství nových funkcí, ale některé z nich
vyznívají spíše v neprospěch tohoto nového programovacího nástroje. V budoucnu
tak mohou představovat důvod orientace preferencí uživatelů ve prospěch C++,
který pak zřejmě pro mnohé zůstane prioritní volbou.

Ačkoliv mnoho komponent nejnovější iniciativy Microsoftu .NET je zatím víceméně
v oblacích, nový programovací jazyk C# je již relativně dobře definován. V
dostatečném předstihu stačili představitelé Microsoftu naznačit, že jazyk C#
považují za "zabijáka Javy" ("Java-killer"), neboť by měl nahradit jazyk J++ v
připravovaném balíku vývojového prostředí Visual Studio.NET.

Kdo stojí o C#?
Pro vývojáře, kteří se zabývají vývojem databázových aplikací a již používají
Visual Basic (VB) při tvorbě ASP (Active Server Pages), nabízí C# určitá
zlepšení. Přestože oproti VB přináší C# teoretické zvýšení výkonu, bude tento
jazyk, který svojí syntaxí a metodologií plně respektuje definice jazyka C/C++,
představovat pro většinu VB programátorů nepřekonatelnou bariéru. Navíc po
prvních reakcích odborné veřejnosti firma Microsoft přislíbila, právě pro
potěšení programátorů ve VB, že mnoho podstatných a zlepšujících vlastností z
C# zařadí i do příští verze VB. Rané verze beta VB 7.0 naznačovaly, že se bude
jednat o objektově orientované vývojové prostředí s rozšiřujícími schopnostmi
pro návrh WWW aplikací aplikace napsané v jazyce C# budou vyžadovat prostředí
runtime podobně jako je používá VB. To znamená, že C# neobsahuje jednu z
hlavních výhod, kterou se vyznačuje jazyk C++ oproti VB, a tou je schopnost
generování samostatného spustitelného produktu. Další ironií je, že mezi
argumenty, které Microsoft uplatňoval proti Sunu jako autorské firmě Javy,
patřil i ten, že platforma Java Runtime Environment (JRE) je umístěna v horních
aplikačních vrstvách operačního systému Windows. Právě tento argument hraje do
noty mnoha C++ vývojářů, kteří usilují o co možná nejúčinnější návrh a nasazení
svých aplikací. Nároky a požadavky runtime C# se také chovají jako platforma
Common Runtime, tj. na samém vrcholu provozovaného operačního systému Windows.
Lze očekávat, že stávajícím programátorům v jazyce Java (a také sirotkům po
jazyce J++), kteří se již s nastupujícími výhodami C# mohli seznámit, se jazyk

C# bude líbit jen trochu.
Ohlédneme-li se do historie programových prostředí, potom nové jazyky přinášely
pokrok v technologických vlastnostech a výhody tak tomu alespoň bylo v případě
většiny dnes používaných programovacích jazyků. Například jazyk C oproti jazyku
symbolických adres (assembleru) přinesl definice struktury a především zvýšení
programátorské produktivity, C++ rozšířil schopnosti jazyka C o objektově
orientované vlastnosti. Visual Basic pak přinesl vizuálně orientovaný nástroj
pro návrh a vývoj komponent, které jsou schopny využít možností operačního
systému Windows. Prostředí Delphi vyplnilo významný prostor tím, že dokázalo
zkombinovat vlastnosti objektově orientovaného návrhu s vizuálním návrhem.
Jazyk Java nabízí možnosti nezávislosti na platformě, automatickou
inventarizaci volných paměťových míst, zabezpečení typů a hlavně podporu plně
objektově orientovaného návrhu. Přestože jazyk C# přináší analogické výhody
jako Java, kterými vlastně rozšiřuje schopnosti klasického jazyka C,
neposkytuje žádnou novou významnou inovaci.

Microsoft proti Sunu
Zdá se proto, že v tomto případě lze chování firmy Microsoft, která na svět
jazyk C# přivedla, posuzovat jako impulzivní reakci na uplynulé období a na
stále sílící převahu Javy, kdy firma Sun formou soudních rozhodnutí zakázala
firmě Microsoft distribuovat technologii MS-Java ve svých produktech J++ a
Visual InterDev. Namísto aby se oba rivalové vzájemně dohodli na licenčních
podmínkách a Microsoft respektoval smluvní požadavky Sunu (včetně odstranění
vlastních specifických zásahů `a la Windows do J++), napnul Microsoft veškeré
vývojové úsilí a vychrlil svoji vlastní "Javu". Postup Microsoftu se proto zdá
být spíše gestem ohrnování nosem nad firmou Sun, než signálem a pokusem přinést
do vývoje programovacích jazyků něco nového a užitečného. Současně jako by
podcenil skutečnost, že svět softwarového byznysu permanentně očekává a
potřebuje nejen něco nového, ale především lepšího rozhodně nepotřebuje další
analogie či parodie stávajících vývojových jazyků. Z hlediska vývojářů a
návrhářů informačních systémů je jazyk C# odpovědí na otázku, kterou nikdo
Microsoftu vlastně nepoložil, i když na druhou stranu se v oblasti softwaru ne
vždy prosadila ta nejlepší řešení.
1 0285 / wep









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.