Ča-Ča aneb Čarovné Čáry

Když jsem se začal zabývat myšlenkou o napsání článku týkajícího se čárových kódů, netušil jsem, že tyto č


Když jsem se začal zabývat myšlenkou o napsání článku týkajícího se čárových
kódů, netušil jsem, že tyto čáry, vypadající jako žebřiňák, jsou také tak
složité. Nakonec se vše podařilo a tak máte možnost, dozvědět se na malé ploše
základní informace o tom, po čem byste jinak dlouze pátrali. Nejprve si dovolím
trochu teorie a potom se podíváme na jednu praktickou ukázku využití.

O vzniku čárového kódu
Čárový kód (BarCode) byl poprvé patentován již v roce 1949, a to (kde jinde...)
v USA. Letos tedy slaví své padesátiny. Od prvopočátku byl určen k automatické
identifikaci a evidenci snad čehokoliv a vznikla řada jeho verzí. Ta, se kterou
se dnes setkáváte snad nejčastěji, má označení EAN (European Article Numbering)
a najdete ji téměř na každém výrobku. Existuje ve čtyřech modifikacích: EAN 13,
EAN 8, EAN/ITF 14 (ten je někdy označován jako EAN/DUN 14) a EAN/UCC CODE 128.
EAN 13 a jeho zkrácená verze EAN 8 jsou kódy číselné, EAN/ITF 14 je v systému
EAN standardizovaná verze kódu 2/5 a EAN/UCC CODE 128 je v systému EAN
standardizovaná verze kódu CODE 128. První 2 kódy se používají převážně k
označování spotřebitelských jednotek a další 2 k označování distribučních
jednotek (existuje i modifikace k označování palet).
Čárové kódy lze využívat na řadě míst: pokladní systémy, doručování zásilek (u
nás to je Obchodní balík), skladové hospodářství, knihovní systémy, docházkové
systémy, zdravotnictví, evidence majetku atd.

Používání kódu EAN
Využití kódů EAN se řídí mezinárodními dohodami a pravidly. Použit smí být
pouze po splnění následujících podmínek.
První podmínkou je zapojení do sdružení právnických osob EAN Česká republika,
které jako jediné u nás je výhradním oprávněným subjektem zastupují cím zájmy
EAN INTERNATIONAL. Příjemným překvapením jsou nízké ceny jak za zavedení, tak i
přijatelné roční poplatky.
Druhá a třetí možná podmínka jsou si podobné. Členem sdružení nemusí být a
zdarma může kód EAN používat ten, komu byl přidělen kód ISSN (vydávání
periodických publikací) nebo ISBN (vydávání knižních publikací). EAN 13 zde
musí být sestaven podle přesných zásad a pro ISSN začíná vždy prefixem 977 a
pro ISBN pak prefixem 978. Na Internetu na adrese www.editel.cz/ean najdete
informace a to včetně přihlášky a kontaktů.

Svět není jen EAN
Dalším kódem, který je často využíván, je Code 128. Jeho použití již není
vázáno žádnými zvláštními předpisy. Vznikl v roce 1981, a na rozdíl od kódu EAN
je alfanumerický (je tedy možné používat nejen číslice, ale i písmena a další
znaky) a má proměnnou délku. I on existuje ve více variantách. První varianta
(A) umožňuje používat číslice, znaky velké abecedy a některé speciální a řídicí
znaky. Druhá varianta (B) dovoluje využít číslice, znaky malé a velké abecedy a
opět některé speciální a řídicí znaky. Třetí varianta (C) dává k dispozici
dvojice číselných znaků od 00 do 99 a také některé speciální a řídicí znaky.
Tento kód má značnou hustotu čar a je proto nezbytné, aby byl kvalitně
vytištěn. Mezi hlavní patří ještě kódy skupin 2/5, Code 11, Code 39 a Code 93.

Konstrukce čárových kódů
Probírat detailně konstrukci jednotlivých kódů není na této malé ploše možné.
Přesto si však vysvětlíme alespoň základní princip. Při zběžném pohledu na
čárový kód vás asi napadne, že je tvořen čárami různých šířek. Málokdo si však
uvědomí, že ke kódu patří i mezery a že i ty mají proměnnou šířku. Optické
snímače převádějí šířky čar i mezer na sérii elektrických impulzů. Ta je
vyhodnocena a pokud odpovídá logickou stavbou i kontrolním výpočtem (je-li
použit) některému z kódů, je odeslána do počítače již jako skupina znaků. Kromě
požadovaných znaků obsahují čárové kódy ještě znaky START a STOP. Právě podle
těchto znaků snímač rozliší, o jaký typ kódu jde a také pozná, kde je jeho
začátek a konec. To má za následek možnost čtení oběma směry, což lze snadno
ověřit světelným perem. Před i za znaky START a STOP musí být volný prostor.
Jeho minimální velikost je přesně definována. Některé kódy jsou "řídké" a tedy
i značně nenáročné na přesnost tisku, jiné "husté", a ty musí být vytištěny
velmi přesně.

Čárový kód vyžaduje preciznost
Když si pozorně prohlédnete čárové kódy na různých výrobcích, zjistíte, že
zejména na etiketách není šířka některých čar po celé jejich výšce stejná. To
není záměr, ale hrubá chyba! Mnohdy k ní vede tisk na nekvalitních tiskárnách.
Takový kód bývá nečitelný. V průběhu testování různých kódů jsem došel k
závěrům pro mě šokujícím. U mnoha etiket s čárovými kódy byly tyto nečitelné, a
to i u renomovaných zahraničních počítačových firem. Lépe, i když ne zcela
uspokojivě, dopadly časopisy. I u nich byly některé čárové kódy nečitelné. Zde
to nebylo zaviněno nekvalitním tiskem, ale tím, že typograf nedodržel
předepsaný volný prostor před a za znaky START a STOP, nebo kód umístil na málo
kontrastní podklad. Pro kontrolu kontrastu a barevnosti existuje jednoduchá
pomůcka, kterou je možno získat u EAN ČR. Také kulaté, či jinak oblé předměty
mohou činit potíže. A jak se vyvarovat problémům s nevhodně umístěným či
vyrobeným kódem? Nejjednodušší rada zní: pořiďte si snímač čárových kódů a tím
si každý nový obal s kódy sami vyzkoušejte.

Použití čárových kódů
Jako příklad jsem připravil využití čárových kódů pro evidenci majetku. Ty jsou
naplno využity např. v programu MAJETEK, s jehož pomocí můžete snadno provádět
evidenci a automatickou inventarizaci majetku. Již před delší dobou jsem se
smířil s tím, že DOSovské programy vymírají. A ejhle, ono to není tak docela
pravda. Program MAJETEK je toho důkazem. V prostředí Windows 95 funguje
naprosto bez problémů a zvládá snad vše, co si jeho uživatel může přát. A jak
vlastně funguje?
Nejprve je třeba naplnit některé databáze číselníků. Jsou to třídy HIM, SKP,
druhy HM, pobočky, budovy, měrné jednotky, druhy pohybů, střediska, leasingové
společnosti a dodavatelé. Od okamžiku, kdy jsou tyto databáze naplněny, se
stává další práce hračkou. Při zařazení nového majetku pouze vyplníte kartu a
necháte na speciální tiskárně vytisknout samolepící etiketu s čárovým kódem. Tu
nalepíte na předmět a je to. Čárový kód vypadá rozhodně mnohem lépe než číslo,
byť sebekrásněji barvou vyvedené. Nepotřebujete písmomalíře a je to i mnohem
rychlejší. Při inventurách se používá zařízení zvané TRAKKER. Je to přenosný
programovatelný terminál pro sběr velkého množství dat v terénu. K němu se
připojí libovolný snímač čárových kódů a potom už stačí jenom chodit a snímat
jednotlivé čárové kódy na jednotlivých předmětech. Modernější přenosné
terminály již mají snímač čárového kódu integrován a není proto potřeba jej
připojovat přes TTL vstup. Nakonec TRAKKER připojíte pomocí standardního
sériového rozhraní k počítači a přenesete data do programu, který je zpracuje a
vyhodnotí. V okamžiku tak máte k dispozici nejrůznější sestavy potřebné pro
inventuru. Žádné odfajfkovávání položek v nepřehledných sestavách, při kterém
stejně naděláte chyby. Je to rychlejší, pohodlnější a přesnější.
A takových využití čárových kódů se dá najít nepřeberné množství. Evidenci
majetku jsem vybral proto, že jsem ji mohl sám vyzkoušet díky laskavému
pochopení firmy CodeWare, která mi zmíněný program pro potřeby tohoto článku
zapůjčila.

9 0251 / or









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.