Čárové kódy přežily

Wal-Mart zatím ustoupil od zavedení rádiové identifikace zboží Nedávné rozhodnutí největšího světového prodejníh...


Wal-Mart zatím ustoupil od zavedení rádiové identifikace zboží
Nedávné rozhodnutí největšího světového prodejního řetězce Wal-Mart o nasazení
technologie RFID (Radio Frequency Identification) do sítě jeho prodejen
vyvolalo mohutné a zcela rozdílné hodnocení z tábora ekonomických a
technologických analytiků a zástupců organizací pro občanská práva.
O co se to vlastně vedl za mořem takový boj? Před několika týdny uvedla Linda
Dillmanová, vedoucí informatiky společnosti Wal-Mart, pro časopis Business
Week, že všichni jejich dodavatelé budou muset od ledna 2005 označovat své
zboží tzv. rádiovou frekvenční identifikací. Cílem Wal-Martu bylo nahradit
dosavadní systém čárových kódů při řízení oběhu zboží tak, aby bylo možné
sledovat jeho pohyb od přijetí do skladů až po zaplacení zákazníkem. To měl
zajišťovat malý čip velikosti poštovní známky s anténkou, vysílající např.
informace o typu zboží a jeho množství.
Tímto způsobem by provozovatel obchodu dosáhl jak přesného a okamžitého
přehledu o stavu zboží na skladě, tak i značných úspor lidské práce, která je
dnes zapotřebí pro evidenci, hlídání a účtování výrobků. Čtečky čipů měly být
totiž instalovány u pokladen tak, aby počítač dokázal bleskově spočítat obsah
košíku a předložit zákazníkovi již jen konečný účet například bez toho, aby
zboží bylo potřeba vyndávat a projíždět čtečkou kódu kus po kusu.
Podobně odvážný inovační krok si mohl dovolit jen gigantický prodejce s
dostatečným tlakem na dodavatele právě tímto způsobem se v minulosti podařilo
prosadit za standard čárový kód. Kromě Wal-Martu zkouší sice rádiovou
technologii i britské Tesco či firmy Gillette a Benetton, nikdo si však zatím
netroufl oznámit, že ji chce nasadit do ostrého provozu v prodejnách.
Ohlas na sebe nenechal dlouho čekat. Analytička Emme P. Kozloffová v Business
Weeku prorokovala Wal-Martu roční úspory provozních nákladů ve výši 8,4
miliardy dolarů již dva či tři roky po zavedení RFID a samotní redaktoři
časopisu v tomto počinu viděli počátek rychlého rozšíření technologie do všech
druhů prodejen.
Ještě ostřeji však sledovaly vývoj organizace pro občanská práva, zejména
americká CASPIN (Consumers Against Supermarket Privacy Invasion and Numbering).
Příčinou sporu byly obavy o zneužití rádiového sledování zboží k porušení
soukromí nakupujících. Co se stane v okamžiku, kdy zákazník zaplatí a opustí
prodejnu? Nebude pohyb výrobků, a tím i jejich nového majitele sledován až za
dveře jeho domu? Mnoho lidí znepokojila i možnost možného zneužití nenápadného
vysílače zpravodajskými či nelegálními skupinami. Výrobci RFID čipů sice
přislíbili implementovat do čipů deaktivační zařízení, jež by je po průchodu
pokladnou vyřadilo z provozu, protesty proti plánu Wal-Martu však již mezitím
byly vedením firmy vyhodnoceny jako neúnosné. Počátkem července proto zástupce
Wal-Martu oznámil zrušení záměru nasadit RFID do prodejen. Namísto toho se
technologie bude dále testovat v zásobovacích střediscích a obchodníci budou
čekat na nový typ identifikace s podstatně nižší investiční cenou.
"Systém nebyl nikdy kompletně instalován," prohlásil mluvčí Wal-Martu Tom
Williams pro zpravodajský server News.com. "Nikdy jsme tu neměli výrobky s
čipy."

RFID pod lupou
Na jakém principu vlastně pracuje "nešťastná" technologie RFID? Základní systém
sestává ze tří komponent: antény, přijímače/vysílače a nosiče informace
elektronicky programovatelného čipu. Vysílač/přijímač vysílá skrze anténu
rádiové signály aktivující čip a provádí zápis a čtení jeho dat. Čtečky
(přijímače integrované s anténami) jsou dostupné v širokém spektru tvarů a
velikostí; mohou být instalovány ve dveřním rámu stejně jako v příručním
zařízení. Jejich dosah se pak pohybuje od jednotek centimetrů po desítky až
stovky metrů v závislosti na energetickém výkonu a použité rádiové frekvenci.
Čtečka dekóduje data z čipu a předává je řídícímu počítači ke zpracování.
Samotné čipy pak mohou nabývat podoby inteligentní psí známky, voperované psovi
pod kůží, mohou mít tvar šroubu, snadno vpravitelného do dřevěných předmětů či
kreditní karty pro autorizační aplikace. Další ukázka uplatnění technologie
RFID jsou plastové "knoflíky", užívané nyní v obchodech jako ochrana před
krádeží.
Čipy se dále dělí na aktivní a pasivní podle toho, zda je možné informace z
nich nejen číst (pasivní čipy), ale i do nich zapisovat (aktivní). Aktivní
jednotky musejí navíc disponovat vlastním zdrojem energie, který obstarává
miniaturní baterie. Jejich paměť pro zápis může dosahovat až 1 MB. Výhodou
aktivních čipů je jejich větší dosah, k nevýhodám pak patří větší velikost,
cena a omezená životnost (maximálně 10 let).
Pasivní čipy si vystačí s energií dodanou z čtečky, jsou lehčí, levnější a
nabízí teoreticky neomezený provozní čas, na druhou stranu do nich není možné
zapisovat; mají nižší dosah než jejich aktivní bratříčci.
Systémy RFID lze rozdělit také podle použité frekvence. Nízkofrekvenční systémy
(od 30 KHz do 500 KHz) mají nižší operační dosah. Typicky jsou používány pro
bezpečnostní či sledovací (majetku, nikoliv lidí) účely a identifikaci zvířat.
Vysokofrekvenční systémy (od 850 MHz do 950 MHz a od 2,4 GHz do 5,5 GHz)
nabízejí daleký dosah (nad 90 metrů) a vysoké rychlosti čtení. Používají se
např. při převozu automobilů po železnici či při sestavování výrobků na
automatické lince.
Hlavní výhodou RFID je bezkontaktní povaha technologie, nevyžadující pro svoji
činnost ani přesné polohování (na rozdíl od např. infračerveného přenosu dat).
Přenosu dat z čipu nebrání ani špatné optické či atmosférické podmínky, při
kterých např. snímače čárových kódů naráží na limity optických zařízení.
Přínosem je i rychlost čtení, pohybující se většinou v časech pod 100
milisekund. Aktivní čipy pak přinášejí do identifikačního procesu i nové
možnosti interakce.

Budoucnost
Přes veškeré výhody proti čárovému kódu jej však technologie RFID nejspíš ještě
dlouho nenahradí, a to zejména díky mnohem vyšším pořizovacím nákladům. V
oblastech, kde bude těžit ze svých technologických výhod, se však bude jistě
dále rozvíjet k vyšším rychlostem zpracovávání dat, větším paměťovým kapacitám
i operačním vzdálenostem.
Uplatnění RFID v běžném životě, například právě v supermarketech, pak bude
nejspíš ještě dlouho určované úspěchy marketingových expertů ve výkladu
"neškodnosti" technologie. Podle výzkumu společnosti Gartner, provedené v
květnu letošního roku, by 55 % dotázaných zákazníků nakupovalo v prodejnách
vybavených technologií RFID, pokud by to současně znamenalo zkrácení front u
pokladen na minimum. Okolo 16 % dotázaných by v takovýchto obchodech přestalo
nakupovat a 28 % respondentů je nerozhodnutých. Ovšem v případě, že by jejich
platební informace byly elektronicky ukládány, by téměř polovina zákazníků již
do takových prodejen nezavítala.

Britové se technologie RFID nebojí
Zatímco Wal-Mart technologii RFID zavádět nebude, ve chvíli uzávěrky této
rubriky se objevila informace, podle které by rádiová identifikace mohla
zahájit svůj comeback.
Ve Velké Británii testuje technologii v ostrém provozu řetězec Tesco v jednom
ze svých obchodů v Cambridge. Každé balení náhradních ostří pro holicí strojek
Gillette Mach3 obsahuje RFID čip, který při odebrání výrobku z regálu aktivuje
kameru, jež pořídí snímek zákazníkova obličeje. Další kamera pak kupce
vyfotografuje, když výrobek opouští prostor pokladen. Srovnáním fotografií a
účtu tak ostraha snadno zjistí, není-li zboží právě kradeno. Zákazníci jsou
přitom obeznámeni s faktem, že v prostoru prodejny jsou instalovány kamery.
Výrobci RFID čipů přispěchali s ujištěním, že čipy lze snadno deaktivovat při
placení.
RFID se již v Londýně používá také například v systému veřejné dopravy v podobě
čipových karet, umožňujících nositeli cestovat sítí metra. Registrovaní
uživatelé pak budou mít na kartě uloženy informace jako jména a adresy, což by
mohlo eventuálně v budoucnu nahradit sezonní jízdenky.
Ačkoliv tedy Wal-Mart prozatím prohrál, patrně ne na dlouho. RFID se bude šířit
světem, až obloukem dospěje také zpět do USA. Na způsoby nasazení nových
technologií sice existují různé názory a snaha regulovat jejich použití je
pochopitelná, jednou objevenou technologii je ovšem téměř nemožné ze světa
úplně vymazat...









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.