Časová osa

Tato časová osa byla převzata z knihy "The Brain Makers" (H. P. Newquist) a poněkud zkrácena. Na Internetu existuje celá...


Tato časová osa byla převzata z knihy "The Brain Makers" (H. P. Newquist) a
poněkud zkrácena. Na Internetu existuje celá řada jejích variant. Z důvodů
místa není možné jednotlivé body komentovat, nicméně jsou výborným výchozím
bodem pro rešerše na Internetu:
1000 př. K.: I Ching
300 př. K.: Aristoteles, Euclides
1617: Napier, "Napiers Bones"
1642: Pascal, Pascaline (automatický počítací stroj)
1694: Liebnitz, "Computer" (poprvé zmechanizované násobení)
1725: Vico, studie "New Science" o univerzálním thesauru konceptů
1822: Babbage Difference Engine (nedokončen)
1832: Babbage Analytic Engine (nikdy nepostaven)
1847: Boole symbolická logika
1852: Rogetův Thesaurus
1873: Dewey Decimal System
1890: Hollerith počítač na děrované karty
1900: Polti, "36 Dramatic Situations"
1922: Joyce, "Ulysses"
1939: Joyce, "Finnegans Wake"
1940: První elektronické počítače v USA, Velké Británii a Německu
1946: ENIAC
1950: Alan Turing, "Computing Machinery and Intelligence"
1956: Rockefeller sponzoruje M&M a AI konferenci v Dartmouthu
1956: CIA financuje projekt strojových překladů GAT
1956: Newell, Shaw a Simon a jejich Logic Theorist
1957: Newell, Shaw a Simon, General Problem Solver
1958: McCarthy vytváří LISP
1959: M&M zakládá MIT AI laboratoř
1959: Frank Rosenblatt předvádí Perceptron
1960: Bar-Hillel likviduje sny o jednoduchosti strojového překladu
1962: První průmysloví roboti
1962: McCarthy zakladá AI Laboratoř ve Stanfordu
1963: Quillian vytváří základ pro teorii sémantických sítí
1963: ARPA vytváří grant v hodnotě 2 mil. dolarů pro MIT AI laboratoř
1965: Feigenbaum a Lederberg zahajují expertní systémový projekt DENDRAL
1966: Weizenbaum a Colby vytvářejí "diskutující" program ELIZA
1966: Nepříznivá zpráva ALPAC zastavuje investice do strojových překladů
1967: Greenblattův šachový program MacHack poráží Huberta Dreyfuse
1969: Kniha "Perceptrons" autorů Minsky & Papert nechtěně omezuje granty pro
studium neuronových sítí
1969: Kubrick natáčí svou "Odyseu 2001" a uvádí Hala 9000
1970: Terry Winograd + SHRDLU, minoritní úspěch NLP
1970: Colmerauer vytváří PROLOG
1972: DARPA zastavuje finační
kohoutek pro robotiku ve Stanfordu
1973: Konec grantů pro AI v UK
1976: DARPA ukončuje financování studií rozpoznávání
1976: Greenblatt vytváří první lispový počítač "CONS"
1978: Patrick Hayes, "Naive Physics Manifesto"
1980: První AAAI konference ve Stanfordu
1981: Kazuhiro Fuchi ohlašuje "Fifth Generation Project"
1982: John Hopfield oživuje téma neuronových sítí
1983: Formováno konsorcium MCC (Bobby Ray Inman)
1983: DARPA a její Stategic Computing Initiative dedikuje 600 milionů dolarů AI
pro následujících pět let
1984: Konference AAAI v Austinu vrací AI na finanční výsluní
1984: Doug Lenat zahajuje projekt CYC v MCC
1984-86: Korporace investují přes 50 mil. dolarů do firem začínajících v
oblasti AI
1985: První expertní systémy nepostavené na LISPu
1986: Thinking Machines Inc předvádí Connection Machine
1987: "AI Winter"
1987: Skomírání trhu se stroji LISP
1988: Obraty související s AI přesahují 1 miliardu dolarů
1988: Procesory 386 umožňují PC dosáhnout výkonu, který je ekvivalentní strojům
kategorie LISP
1992: Japonský Fifth Generation Project končí neúspěchem
1992: Japonsko s obrovskými financemi startuje projekt Real World Computing
1985 až do současnosti: mnoho úspěšných příběhů nasazení expertních systémů
8 1577 / Maf









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.