Čeká nás daleko chytřejší a výkonnější software

Předpovědi vývoje na poli informatiky Jen stěží se nějaká jiná vědní disciplína vyvíjí tak dynamicky, jako ta, kt...


Předpovědi vývoje na poli informatiky
Jen stěží se nějaká jiná vědní disciplína vyvíjí tak dynamicky, jako ta, kterou
američané nazývají Computer Science. Co ještě před deseti lety platilo za
revoluční fantazii simulace, virtuální realita a obslužní roboti, je již dnes
každodenní skutečností.
Avšak kde bude informatika za deset let? Pojďme se podívat, co si o tom myslí
odborníci z výzkumu.
Informatika je obrovská stavba. O nějakém harmonickém celku však nemůže být ani
řeči. A jak rozeklaná je současná informatika, tak nejasná je její budoucnost.
Avšak z posunů ve výzkumu se dá vyčíst, jakým směrem se celá disciplína
pohybuje.
Prefabrikovaný software
Badatelé pracující v základním výzkumu na Institutu Maxe Plancka v Saarbrückenu
jsou přesvědčeni o tom, že řešení je v prefabrikovaných modulech. Od otevření
institutu v roce 1988 se vyvíjejí a sbírají "efektivní struktury dat a
algoritmů", uvádí zástupce ředitele Christoph Storb.
Institut považuje dnes ještě běžnou praxi u programování softwaru za
zastaralou. Podle Storba nemá žádný smysl "neustále vynalézat kolo". Institut
Maxe Plancka prý chce přesvědčit "standardní programátory", aby tvořili na bázi
aktuálních výsledků vědy za použití nových struktur dat, algoritmů a
programových modulů korektnější programy než doposud.
Zatím jsou uloženy efektivní struktury dat a algoritmů ve čtyřech knihovnách. O
knihovny se stará a provozuje je odnož Institutu Maxe Plancka, firma
Algorithmic Solutions. Podle jednatele Christiana Uhriga "nezakoře
nilo ještě to správné povědomí v Evropě natolik, aby se podobné knihovny
užívaly". V USA a Japonsku jsou již prý mnohem dále. I přes zdrženlivost v
evropských zemích je si Uhrig jistý, že prefabrikovaným řešením patří
budoucnost. Průmysl by si prý nemohl dovolit vyvíjet stále nový software vždy
od začátku.
Mezinárodní knihovna softwarových komponent
Efektivní prefabrikované moduly jsou pouze vyjádřením pro daleko rozsáhlejší
trend k lepšímu, spolehlivějšímu a bezpečnějšímu softwaru. Zpráva týmu
amerických expertů Pitac (Presidents Information Advisory Commitee) pro
amerického prezidenta Billa Clintona, ukončená v roce 1999, zdůrazňuje velkou
potřebu softwaru. Ve zprávě se píše: "Národ potřebuje software, který bude
podstatně užitečnější, spolehlivější a silnější než to, co je vyráběno dnes."
Zpráva žádá i důkladné připravení prostředků pro základní výzkum v oblasti
softwarového designu, zakládajícího se na komponentách, stejně jako vědeckou a
technickou bázi pro budoucí průmysl softwarových komponent. Je prý důležité
zkoumat a vytvořit teorie, jazyky a nástroje, které by sloužily automatizované
analýze, simulaci a testování komponent, stejně jako systémům, které jsou na
nich postaveny. Zpráva se důsledně přimlouvá za výstavbu národní knihovny
softwarových komponent, které by mohly být použity rozmanitým způsobem.
Nezávisle na základním výzkumu k sobě informatika přitahuje stále nové úkoly.
Proniká stále silněji do dodatečných oblastí použití a vědeckých disciplín.
Existuje tu mimo jiné bioinformatika, informatika médií, informatika životního
prostředí a hospodářská informatika. Současně vznikají multidisciplinární
pracovní oblasti s vysokým podílem kompetencí informatiky. Tzv. Společenství
Walberberg věří, že za šest až deset let proběhne "kulturní přeměna
prostřednictvím propojení tradičních disciplín, počínaje přírodními vědami přes
inženýrství a konče u společenských věd. Informatice prý připadne "role
koordinujícího spojovací člena".
Přiblížení humanitních a sociálních věd
Informatici na Univerzitě v Mnichově, kteří v roce 1998 hledali perspektivy pro
své disciplíny na této alma mater, navrhli "management znalostí" jako nové
interdisciplinární pracovní pole pro psychology, pedagogy, ekonomy a
informatiky. Témata jako reprezentace vědomostí, akvizice vědomostí, zpracování
a spravování vědomostí, automatické učení a "Knowledge Discovery" získávají
podle nich v informatice stále větší pozornost. Tato témata neovlivňují pouze
umělou inteligenci, která je zavedla, nýbrž také jiné oblasti informatiky, jako
jsou systémy databází a informační systémy. Mnichovští informatikové mluví
dokonce o "přiblížení informatiky humanitním a sociálním vědám".
Na druhé straně se informatika v zesílené míře propojuje s technickými
disciplínami. Ulrich Trottenberg, vedoucí Institutu GMD pro algoritmy a
vědeckou matematiku (SCAI), předpovídá v příspěvku v časopise GMD-Spiegel, že
bude pro průmysl "hrát stále větší roli propojení tří vládnoucích technologií
informační techniky matematika, komunikace a telekooperace s multimédii a
virtuální realitou". Trottenberg je přesvědčený, že se enormní výpočetní
výkony, které jsou zapotřebí v nových pracovních oblastech především pro
simulační a optimalizační úkoly, a paralelní matematika "v kombinaci s
inovačními rychlými algoritmy", stanou tou správnou technologickou základnou.
Obě zprávy (Pitac a Walberberg) jednohlasně zdůrazňují potřebu "Highend
Computingu". Podle amerických expertů je nezbytné, aby se americkým vědcům
zajistil přístup k počítačům s co nejvyšší možnou kapacitou. A toho lze
dosáhnout tehdy, když se financování zaměří na inovační architektury,
technologie hardwaru a strategie vývoje softwaru, které překonávají hranice
dnešních systémů."
Role Internetu
Naléhavou potřebu výzkumu a rozvoje způsobuje podle zprávy Pitac prudký nárůst
Internetu. Do centra pozornosti amerických odborníků se dostává internetová
infrastruktura příští generace. Je prý velmi potřebné zjistit, "jak velké,
komplexní, co nejspolehlivější a bezpečné systémy musí být vybudovány". Musí se
prý naplánovat Internet pro příští generaci a vytvořit k tomu příslušný
middleware.
Čím rychleji se Internet vyvíjí k nepřehlednému pramenu informací, tím silněji
se do informatiky prosazuje trend učinit počítač rozumným a učenlivým
asistentem a pomocníkem, který je schopen rozlišit důležité od nedůležitého.
Zpráva hovoří o "informační manažerské technice".
Softwarové nástroje k rozšíření lidské inteligence a ke zvýšení produktivity
jsou prý "klíčovými komponentami pro bohatství národa v budoucnosti". Podle
zprávy by měl být podporován vývoj techniky k filtrování, k managementu, k
vyhodnocení a k zobrazení informací.
Např. Německé výzkumné centrum pro umělou inteligenci (DFKI) se sídlem v
Kaiserslauternu hledá společně s partnery v projektu "Adaptive Read", jenž je
podpořen spolkovým ministerstvem pro výzkum částkou 20 milionů marek, cesty,
které by lidem ulehčily orientaci v "informačním oceánu". Cílem je "vyvinout
pro příští generaci systémy pro využití dokumentů".
Vysokoškolský učitel Andreas Dengel, který je za tento projekt zodpovědný, si
představuje, že by se počítač mohl stát "informačním agentem" uživatele.
Zatímco člověk koncipuje jeden článek, analyzuje informační agent obsah prvních
vět a obstarává z různých databank právě ty informace, které jsou nápomocné k
dokončení dokumentu. Jiné použití, které Dengel považuje za smysluplné, je
automatické třídění došlé pošty v podniku.
Za stěžejní úkol ve využití dokumentů považuje to, "aby byly dány k dispozici
správné informace ve správném okamžiku na správné místo". Důležitým faktorem je
prý "schopnost identifikovat důležitost". Aby se zohlednily individuální zájmy
a pracovní oblasti uživatele, musely by být vytvořeny individuální profily.
Konečně záleží na talentu k učení. Tak mají systémy pro využití dokumentů
dosáhnout pomocí kombinace neuronových sítí, pravidelným učebním procesem a
statistickými metodami "znatelného zlepšení výkonu v učebním procesu".
Trend učinit počítač rozumným, učenlivým asistentem a pomocníkem člověka
dominuje také v robotice stejně jako ve snahách zlepšit komunikaci mezi
člověkem a strojem. Kde se tedy ocitne informatika za pět až deset let, když se
zrealizují aktuální badatelské úmysly? Asi bude vědečtější a všudypřítomnější
než dnes. Asi překoná dnešní nedostatek ve zpracování informací a vytvoří
preciznější programy, než to bylo možné do dnešní doby. Zřejmě pronikne do
všech oblastí života.
0 2231 / pen
Trendy v informatice
lepší, bezpečnější a výkonnější software vyvinutý pomocí matematických metod a
prověřený na korektnost
prefabrikované softwarové moduly s navrženými standardními strukturami dat,
algoritmy a komponentami
větší výkon ve zpracování informací, Highend-Computing, paralelní výpočty
pronikání do nových oblastí použití, informatika jako spojovací člen, nová
odborná multidisciplinární odvětví
jednoduchá komunikace s počítačem, pro uživatele přátelštější propojení: člověk
stroj
počítač jako asistent a agent, který se bude orientovat v celosvětovém
"informačním oceánu"









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.