Centralizace nákupu IT v Česku

V téměř polovině firem je při výběru IT role zahraničního vlastníka považována za zásadní. Do rozhodovacího ...


V téměř polovině firem je při výběru IT role zahraničního vlastníka považována
za zásadní.

Do rozhodovacího procesu při pořizování či nákupu IT vybavení vstupuje v
některých organizacích kromě příslušného IT oddělení a místního managementu
také zahraniční vlastník. Jak vyplývá ze získaných údajů popisujících konkrétní
průběh těchto procesů v relevantní skupině organizací (tedy pouze společnost se
zahraniční majetkovou účastí), zahraniční vlastník spoluurčuje jak nákupní
priority, tak také výši rozpočtu a v mnoha případech i konkrétní dodavatele.
Výčet rolí zahraničních centrál, s nimiž se lze v rámci rozhodovacích procesů
setkat, v neposlední řadě doplňuje rovněž funkce autorizační, kdy zahraniční
vlastník povoluje či potvrzuje výběr provedený místní pobočkou.

Minoritní...
Z dostupných dat poskytnutých kompetentními zástupci vybraného vzorku
institucionálních předplatitelů časopisu Computerworld je patrné, že v
podskupině analyzovaných subjektů, které jsou v úplném nebo částečném
vlastnictví zahraničních společností, je pro přibližně čtvrtinu organizací (24
%) role zahraničního vlastníka zcela nepodstatná. V praxi platí, že tyto
subjekty disponují vlastními, poměrně rozsáhlými rozhodovacími pravomocemi v
tomto případě nelze vlastně o centralizovaném nákupu ani hovořit. Centrála
ponechává na lokálních pobočkách, jaký informační systém a jaký partner bude
pro jeho implementaci vybrán. Lokální pobočky se v tomto typu organizací mohou
(ale také nemusí) řídit doporučeními a zkušenostmi zahraniční centrály.
Současně platí, že se v tomto případě jedná o subjekty, v nichž IT hraje
víceméně jen podpůrnou roli a rozhodně netvoří jádro činnosti dané organizace.

... a zásadní role
Naopak v téměř polovině organizací (46 %) je role zahraničního vlastníka
považována za velmi významnou. V těchto organizacích určuje zahraniční vlastník
obvykle nejen konkrétní technologickou platformu, ale také vlastní nákupní
priority a s ohledem na výši investice také preferované dodavatele či partnery.
Z podrobnějšího vyhodnocení získaných dat je patrné, že nejsilněji se
centralizace pravidel při pořizování IT projevuje v průmyslových podnicích, jež
jsou v zahraničním vlastnictví či alespoň spoluvlastnictví, a dále také v
institucích finančního sektoru. V obou uvedených vertikálách je totiž význam
zahraničních centrál zcela zásadní v polovině subjektů a v další přibližně
jedné pětině je jejich role považována za důležitou. V oblasti utilit a v
telekomunikačních společnostech hrají zahraniční vlastníci významnou roli v
téměř dvou pětinách organizací (37 %) a v ostatních subjektech (kdy jde zejména
o společnosti zabývající se poskytováním služeb) je význam zahraničních centrál
takto vysoký v necelé polovině subjektů (46 %).
Zajímavé rozdíly mezi zkoumanými organizacemi jsou patrné také při srovnání
jednotlivých subjektů podle výše investic do IT. Ze získaných informací
vyplývá, že s rostoucím objemem finančních prostředků přidělených na rozvoj
informačních systémů roste také míra zapojení zahraničních centrál pro
příslušných rozhodovacích procesů, což dokumentuje vysoký podíl organizací s
nejvyšší mírou investic, v nichž hrají zahraniční centrály zásadní roli (57 %).
Naproti tomu mezi subjekty se zahraniční majetkovou účastí, které vynakládají
na rozvoj svého informačního systému méně než 1 milion Kč, dosahuje podíl
organizací, v nichž je role zahraniční centrály zásadní, hodnoty zhruba dvou
pětin.
Za zmínku stojí rovněž vývoj významu zahraničních centrál v rozhodovacích
procesech při pořizování IT. Z dostupných údajů je totiž patrné, že v období od
roku 2002 se postupně zvyšuje podíl subjektů, ve kterých mají zahraniční
centrály při rozhodování o informačním systému významnou úlohu. V současné době
činí podíl takových organizací přibližně dvojnásobek jejich počtu oproti roku
2002. Z vývoje sledovaných ukazatelů v čase lze předpokládat, že popsaný trend
bude pokračovat také v příštích letech tedy stále více organizací působících v
České republice bude ve svém rozhodování omezeno pokyny či rozhodnutími
učiněnými na úrovni vedení organizace v zahraničí.


O výzkumu
Pro přípravu tohoto článku byly použity údaje z unikátního výzkumného projektu,
který exkluzivně pro IDG Czech realizuje společnost Markent. V rámci tohoto
výzkumu, jehož aktuální fáze byla realizována na počátku roku 2005, byl
podroben detailnímu zkoumání korporátní koncový trh konkrétně organizace, které
jsou předplatiteli týdeníku Computerworld. Celkem byly (podobně jako v minulých
letech) zpracovány odpovědi zástupců 303 organizací, vybraných takovým
způsobem, aby přesně kopírovaly strukturu předplatitelů týdeníku.
Vzhledem k tomu, že výzkum probíhá již od roku 2000, je na základě získaných
dat možné nejen popisovat aktuální stav, ale lze sledovat i dlouhodobé vývojové
trendy v širokém spektru jednotlivých segmentů IT trhu.
Relevanci prezentovaných zjištění dokládá dlouhodobě ověřovaná informace o tom,
že institucionální předplatitelé časopisu Computerworld učiní přibližně
polovinu z celkového objemu investic do informačních technologií v ČR.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.