České podniky v informační společnosti

Z pouhého nástroje řízení se informatika stále zřetelněji stává klíčovým prorůstovým faktorem, který táhne ek...


Z pouhého nástroje řízení se informatika stále zřetelněji stává klíčovým
prorůstovým faktorem, který táhne ekonomiku nahoru. Mluvíme o nové éře, o éře
informační společnosti. Jak si v ní povedou české firmy, jak informační
společnost ovlivňuje řízení podniku, jaká rizika a výhody přináší fenomén
globalizace. O odpověď na tyto otázky a především o vyvolání diskuze o nich se
pokusili představitelé IT firem, konzultačních společností i výrobních podniků,
které jsme pozvali k besedě u kulatého stolu.
Debaty se zúčastnili: Karel Šimeček, výkonný ředitel a místopředseda
představenstva akciové společnosti Precheza Přerov, Petr Moos, ředitel
společnosti Deloitte & Touche, Petr Zavoral, výkonný ředitel společnosti KPMG
Systems, Jan Prokop, generální ředitel společnosti PragoData, a Karel Hrbek,
konzultant společnosti Comsoft. Diskuzi moderoval Pavel Učeň, představitel
České společnosti pro systémovou integraci.

Učeň: Co je to vlastně informační společnost? Čím je jiná, než ty předchozí?
Jaký má dopad na naše podniky? Jak se mění nároky na manažery?

Zavoral: V podstatě každá společnost byla společností informační. Ta naše už je
možná postinformační. Dnes dochází k inflaci informací. Pokud si tento stav
promítneme do řízení podniků, vyplyne nám z toho poučení, že podniky dnes musí
pracovat mnohem otevřeněji. Jestliže nedávno se hovořilo o otevřených
operačních systémech, dnes mluvíme o otevřených společnostech.

Hrbek: Rozvoj informačních technologií umožňuje to, že informace jsou dnes
dostupné na libovolném místě Země. Na trhu díky tomu vzniká obrovský přetlak
nabídky zboží i služeb. Podniky musejí na tento trend reagovat maximální
pružností, rychlostí a znalostí procesů, zákazníků i trhu.
Manažeři dneška už nejsou kontroloři, ale spíše koučové a mnohé řídící role
přejímají řadoví pracovníci. Tyto změny s sebou nesou řadu sociálních,
organizačních i procesních aspektů.

Šimeček: Byla zde řeč o otevřenosti firmy směrem ven. Je nepochybně jedním z
hlavních rysů globalizace, že nám umožňuje poznat jak konkurenta, tak
zákazníka. Ale větší otevřenost je patrná i uvnitř firmy. Mizí případy, kdy si
každé oddělení hraje "na svém písečku". Díky informatice se snižují náklady na
kontrolní a řídící činnost. Dalším pozitivem je velká míra internacionalizace a
také možnost intenzivnějšího sdílení názorů. Toto sdílení názorů
prostřednictvím informačních technologií pak do jisté míry kompenzuje
nedostatek reálných kontaktů mezi lidmi, který naopak IT způsobují.
Pokud jde o manažery - jejich úkolem je určování priorit, výběr informací,
kterým je třeba se věnovat. Samozřejmě i nadále zůstává úkolem manažera
formulovat strategii firmy, přičemž korekce strategického směřování je třeba
dělat mnohem častěji než dosud. A pochopitelně nejdůležitější rolí je péče o
zdroje: lidské, surovinové, péče o kontakty. Tady je role manažera
nezastupitelná.

Prokop: Informační společnost - to není jen jeden její segment, řekněme
průmyslový podnik. To je celá společnost. Stejně jako v době bronzové - celá
společnost byla ovlivněna vynálezem této slitiny, která umožnila lidem zcela
novým způsobem ovlivňovat klíčové procesy. Informační společnost je
charakterizována rozvojem informační infrastruktury, technologií a základních
zdrojů - zdrojů lidských.

Moos: Informační společnost je určována tím, že rozhodující část lidí instaluje
svoje činnosti do informačního prostředí. To za prvé. Za druhé - produkční
funkce jednotlivých segmentů lidské činnosti roste užíváním informačních
technologií. Ten, kdo si je osvojí, násobí svou produkční funkci. A za třetí -
informační prostředí umožňuje sdílet činnosti. Opět - produkční funkce roste,
je-li velké množství elementárních činností sdíleno prostřednictvím IT.

Učeň: Pojďme se soustředit na řízení firmy. Padlo tady slovo globalizace jako
jeden z tzv. megantrendů dnešní doby. Jak tento fenomén souvisí s informatikou?
Co se mění v samotné informatice?

Prokop: Informatika a s ní i ostatní činnosti společnosti se mění co do
prostoru, ve kterém operují. Základním činitelem, který umožňuje operovat v
globálním prostoru, je Internet, který se posunul od role média pro předávání
zpráv k roli prostředí pro poskytování služeb, přístupu k strukturovaným
informacím a přístupu ke zdrojům.

Hrbek: Mění se pohled na informaci a její použití. V rámci podniku nabývají na
důležitost externí informace - tedy informace o konkurenci, o zákaznících. To
souvisí samozřejmě s rozvojem Internetu, e-businessu, se zapojováním podniků do
dodavatelských řetězců.

Zavoral: Je to poněkud paradoxní. Na jedné straně Internet, globální trhy a na
druhé straně naše IT struktury pořád připomínají 70. léta. U nás se stále na IT
díváme jako na něco speciálního, co není součástí podniku. Ve světě mezitím
vznikají zákaznické internetové komunity, zavírají se kamenné kanceláře a
obchody, stoupá objem obchodních transakcí na Internetu.

Učeň: Jak myslíte, že se s tímto jevem vyrovná management podniků? Každý měsíc
navštívím několik výrobních podniků a ještě jsem nepotkal středního a možná ani
vyššího manažera, který by k řešení svých problémů přistupoval globálně.

Prokop: Jsou minimálně dvě oblasti, kde stoupá frekvence globálního přístupu.
Je to oblast vývoje výrobků a oblast prodeje. Dílenské řízení výroby opravdu
nemá nic společného s globálním pohledem. Naopak strategický rozvoj výrobku a
uplatnění produktu na trhu, to jsou oblasti na informatice bytostně závislé.
Poprvé v historii se dnes dvěma vysoce kreativním skupinám dostávají do rukou
nástroje, které jim umožňují zrychlovat kadenci jejich tvůrčího přístupu.

Hrbek: Globalizace a informační společnost s sebou nesou zostření konkurenčního
boje. Tato situace vyvíjí tlak nejen na top management a vývojové pracovníky,
ale i na řadové zaměstnance a střední management.

Šimeček: Výrobní podnik, stejně jako celá společnost, je charakteristický
dělbou práce. Existují v něm lidé zaměření na základní funkcionalitu podniku,
kteří vykonávají rutinní práce, a ti potřebují konkrétní, vytříděné informace.
Jsou tam však i lidé zabývající se kreativní činností, kteří musí mít v
pracovních výsledcích určitou dynamiku, a ti samozřejmě vyžadují informace
širší. Proto je nesmírně důležité třídit a tříbit sektor informací pro
jednotlivé skupiny pracovníků.

Hrbek: Souhlasím s tím, že informace uvnitř firmy by měly být strukturované. Ve
světě však v současnosti převládá trend štíhlé výroby, týmového uspořádání,
multifunkčních týmů. V řadě oborů se ustupuje od úzké specializace, od zaměření
na jeden typ informací. Na pořadu dne je multifunkčnost, pružnost a s tím
souvisí přístup k informacím. Na lidi jsou kladeny větší nároky pokud jde o
znalosti, dovednosti, ale i práci s informacemi.

Zavoral: Vrátím se k problému globalizace. České podniky i celá česká
společnost se globalizaci brání. Možná v tom hraje roli jazyková bariéra,
spousta lidí stále ještě nemluví anglicky, na druhé straně jak IT, tak
globalizace nejsou dostatečně podporovány vládou. Jako bychom se neustále
snažili udržet se v nějakém již neexistujícím ryze českém teritoriu.

Moos: Ano. Vezměme si, že podnikání a obchodování je vždy provázeno
dokumentací. Jsme dnes svědky toho, že elektronická tvorba dokumentů
standardizuje formy těchto činností. Je mi líto, že nás od vyspělých zemí
neodděluje to, že zatím nejsme členy EU, ale to, že pokud jde o tvorbu
elektronických dokumentů, je zkušenost našich podniků velmi malá.

Učeň: Padla tady zmínka o nedostatečné podpoře IT ze strany vlády. Téměř každý
týden vidím ve zpravodajství ze zahraničí nějakého prezidenta či premiéra
otvírat informatickou konferenci nebo činit prohlášení směřující do oblasti
informatiky. A srovnejme to s laxním přístupem našich politiků a legislativců.
Mám dojem, že nám opět ujíždí další vlak.

Zavoral: Možná, že nám neujíždí vlak, ale raketa. Mně připadá, že u nás je
státními institucemi informatika spíše zesměšňovaná. Jakoby to pravé ořechové
byla ekonomika, zatímco počítače, to je jen taková hračka.

Prokop: Pokud jde o to, co dělat na úrovni administrativy a řízení společnosti,
vidím zde dva směry působení. Jednak je to vybudování komunikační
infrastruktury a za druhé je to otázka vzdělání. Informační společnost je přímo
závislá na přísunu "nové krve".

Zavoral: Velký dluh má i školství. Víme, že školy jsou chudé. Když tedy dnes
mluvíme o firmách, bylo by možná důvodem k zamyšlení sponzorovat raději
programy výuky IT, než různé soutěže Miss a podobné akce. Jistě by se to těm
firmám vrátilo.

Moos: Kvalita života, to není jenom produkce. Je dána mírou a kvalitou
uspořádanosti. Uspořádanost společnosti a kvalita života se odvíjí od obsahu
informací a jde o to lidem, kteří se chtějí vzdělávat, tyto informace dodat.
Opravdu tady chybí masivní podpora budování oné "informační dálnice",
kvalitního přístupu k informacím prostřednictvím sítí. To však nestačí. Jde o
to naučit lidi s těmito informacemi zacházet. Člověk, který má alespoň
elementární znalosti o tom, kde informace hledat a jak s nimi zacházet, je
nesmírně bohatý. Nejen pro sebe, ale i pro své okolí.

Prokop: Na tomto místě se můžeme vrátit k hlavnímu tématu diskuze - management
podniku v informační společnosti. Každý podnik chce být magnetem, který
přitahuje nejlepší koně z trhu. Dnešní mladí lidé spojují své aspirace s prací,
kde informatika zaujímá významné postavení. Často je pro ně uspokojení těchto
aspirací dokonce důležitější než vysoké platové ohodnocení.

Šimeček: Tato motivace je vysoká nejen u mladých, ale i u starších, kteří mají
pocit, že když nebudou ovládat nové technologie, stanou se nepotřebnými. A je
třeba, aby tyto potřeby reflektoval stát. Zaspali jsme už při otevírání trhu s
energií. V západní Evropě se snižují díky konkurenčním tlakům ceny energie a
naše podniky se ocitají v nevýhodné situaci. Totéž hrozí i v oblasti
informatiky, pokud se začne mohutně obchodovat na informačních kanálech a my
nebudeme technicky a legislativně připraveni.

Učeň: Řízení ekonomiky je trvalá činnost v podmínkách limitovaných zdrojů. A
rozdělování zdrojů je otázkou priorit. Ono ani tak nejde o to, aby stát nějak
masivně investoval do informatiky. Ve společnosti je však třeba vytvářet
proinformatickou atmosféru, což je neinvestiční záležitost. A je mi velice
líto, že se to neděje. Někdy vůbec nechápu některé naše politiky, když už se
náhodou dotknou tématu informatiky.

Prokop: I prezident Clinton, když mluvil o informační dálnici, se obracel na
soukromý sektor. Použiji-li znovu jako příměr dobu bronzovou - bronzové hutě
také nestavěl "stát", ale jednotliví podnikaví lidé. Důležité je
celospolečenské klima, ve kterém se hledají východiska, podněty.

Hrbek: Ono zmíněné klima se odráží i v přístupu podniků. Většina z nich chápe
vzdělávání pracovníků jako nákladovou položku, nikoliv jako investici.

Učeň: Jaký je vlastně princip vazby byznysu a informatiky?

Prokop: Slovo byznys... každé slovo, které jsme se nenaučili od maminky, v sobě
nese určité nebezpečí nesprávného výkladu. V angličtině to znamená buď
podnikání, nebo obchod. Vztah podnikání-informatika vidím tak, že dochází k
dramatickému zkracování všech cyklů, včetně cyklu řídícího rozhodování. Tím
rostou rizika, protože každé rozhodování se děje v podmínkách nejistoty.
Informatika ovšem přináší novou technologickou kvalitu, která umožňuje tato
rizika omezit. Pokud jde o vztah informatika-obchod, ten je zcela evidentní.
Tradiční vztah obchodník-zákazník byl limitován schopností obchodníka dojet za
zákazníkem. Dnes má obchodník možnost oslovovat mnohem širší prostor a nabízet
zákazníkovi své produkty nesmírně originálními způsoby. Obchodníci se dnes
neliší lépe utaženou kvalitou, ale vtipnější a zajímavější webovou stránkou.

Moos: Dochází tady k určitému zlomovému bodu. Od opojení technologiemi
přecházíme k momentu, kdy nás zajímají informatické služby. U nás prozatím
zápasíme s bazálními technologiemi. Ale svět už zajímá rozvoj informatických
služeb, a to nejen v oblasti třídění informací, ale i tvorby informací.

Hrbek: Já tady vidím obrovský prostor pro firmy, které mají dobrý nápad, ale
dosud neměly prostředky jej uplatnit. Doposud měly sílu působit na regionální
úrovni, ale neměly šanci se prosadit v širším měřítku.

Učeň: Jistě, pokud může garážová firma porazit giganta, je to signifikantní
znamení, že se něco děje. Na druhé straně před pěti lety se říkalo, že velké
koncerny se nutně musí rozpadnout, aby se staly konkurenceschopné. A najednou -
ejhle, mamuti se naučili tancovat.

Prokop: Ano, informatika oslovuje i firmy velké - např. GSM operátory - pokud
překročí svůj dosavadní horizont vymezený ERP aplikacemi a vykročí směrem k
zákazníkovi. Možnost využití CRM a možnost řídit marketingové kampaně v reálném
čase je pro tyto firmy alfou a omegou.

Hrbek: Velké firmy mohou využívat výhod své velikosti, ale zároveň se mohou
atomizovat, customizovat, přizpůsobovat zákazníkovi a jeho požadavkům.

Učeň: Již před lety se objevil pojem best practise (BP) - tedy ty nejlepší
generalizované zkušenosti v daném oboru. Říká se, že se jedná nejen o
zkušenosti, ale i o návod, jak daný byznys dělat správně v blízké budoucnosti.
Konzultantské firmy dnes BP nabízejí zákazníkům jako službu. Jaké jsou vaše
zkušenosti s tímto modelem? Je to dobrá cesta?

Šimeček: Informatika je jen nástroj. Byznys dělají lidé. Pokud konstruktér
navrhne mizerný vůz, může být webová stránka podniku sebelepší, firmě to
nepomůže.
Podnik s rozvinutou informatikou má jistě konkurenční náskok, ale nakonec si i
ostatní najmou konzultační firmu a ten náskok se vyrovná.

Prokop: Role BP se nesmí přeceňovat. BP jsou vymyšleny na úrovni základních
procesů, zrychlují rozhodování o základní procesní struktuře. Ale za záměry, na
kterých firma stojí, je myšlenka, intuice, kreativita pracovníků. Ta není v BP
dostupná.

Učeň: Souhlasím. BP jako duševní vlastnictví konzultantských firem je předmětem
byznysu, a je tedy nabízeno všem včetně konkurence. Postavit konkurenční výhodu
na BP komerčně dodávané může přinést jen krátkodobou výhodu. Ovšem naopak,
podnik si může vytvořit konkurenční nevýhodu, pokud neuplatní určitý standard,
který je již běžný.

Zavoral: Ještě na začátku 90. let podniky uvažovaly, zda koupí standardizovaný
softwarový aplikační balík, nebo půjdou cestou vlastního vývoje. Toto už se
změnilo ve prospěch standardizovaných řešení. Podniky si uvědomily, že ve svých
základních procesech nejsou až tak výjimečné.

Moos: Standardizace rutinních činností osvobozuje a lze se pak věnovat prvkům,
které podporují tvořivost. Tady vidím podporu konkurenceschopnosti těch, kteří
si dobře osvojili informační prostředí.
Bezhlavá soustředěnost na modelová řešení může naopak tvořivost svazovat. Pouhé
spoléhání na konzultanty není dobré. Kvalitní konzultační firma se snaží
vtáhnout zákazníka do řešení tak, aby byl spolutvůrcem projektu. Každé řešení
je pak nové originální.

Učeň: Tedy - uplatnění BP je implementace jakéhosi osvědčeného řešení. Byl by
nesmysl se tomu vyhýbat, ale je to málo. Přidaná hodnota je právě v
inteligentní customizaci.

Prokop: Informatika je klíčovým činitelem růstu podniku. Často se dnes při SWOT
analýzách soustřeďujeme jen na ostatní technologie.V každodenní rutinní práci
by měla mít informatika standardní místo. Například ve formě otázek: "Jaké
další příležitosti nám využití informatiky přinese?" "Jaké hrozby představuje
její využití nebo naopak nevyužití?" Jedině tak podniky podpoří informační
společnost a zajistí si v ní svůj úspěch.

Moos: Informační prostředí instalované na sítích, které propojují mnoho
ekonomických subjektů, představuje pro mnohé firmy možná jedinou šanci, jak do
budoucna prosperovat a přežít.

Zavoral: Nic se samozřejmě nemá přehánět, protože to pak přerůstá ve
fanatismus. Lee Iacoca kdysi řekl, že jediná doba, kdy smysluplně řídil firmu,
byla ta, kdy na stole neměl počítač.

Šimeček: V informatice je mnoho směrů, které skončily ve slepé uličce. Proto je
třeba na nové technologie pohlížet kriticky, nicméně je bedlivě sledovat a včas
zachytit okamžik, kdy je třeba se nějakým fenoménem začít intenzivně zabývat.

Učeň: Myslím, že téma dnešního hovoru bylo velice ambiciózní a že se nám
podařilo odpovědět alespoň na některé otázky. Další jsme však nepochybně
vyvolali. A pokud vás téma zaujalo, vězte, že i jemu bude věnována dvoudenní
konference Systémová integrace 2000, která se koná 12. a 13. 6. v Praze na
Žofíně. Více informací o ní najdete na adrese http://si.vse.cz , případné
dotazy či připomínky zasílejte na adresu ucen@login.cz.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.