Český Internet v březnu roku 1999

IDG Online Services U příležitosti právě skončené akce Březen měsíc Internetu, jsme se rozhodli zařadit materiál,...


IDG Online Services
U příležitosti právě skončené akce Březen měsíc Internetu, jsme se rozhodli
zařadit materiál, který mapuje oblast českých ISP. Text v jistém smyslu
navazuje na speciály, které pravidelně připravuje naše oddělení IDG Online
Services.
Vývoj Internetu v České republice udělal za poslední rok velký pokrok a to
nejen v dostupnosti Internetu v jednotlivých regionech a konkurenční nabídce
více firem, ale především v technologii stavby sítí. Donedávna byla většina
sítí postavena na základě pronájmu pevných linek od firmy SPT TELECOM.
Existovaly sice výjimky, bylo jich však málo. Právě technické specifikace
pevných linek limitovaly a předurčovaly parametry celorepublikových sítí
velkých poskytovatelů Internetu v ČR.
Dnešní možnosti
Nyní však existují i jiné možnosti s velkou perspektivou. Připojení přes datové
okruhy již dnes nabízí řada společností a to buď optikou, nebo mikrovlnným
spojem. Lze tak využít výhod konkurenčního prostředí a alternativní nabídky
např. firmy Aliatel s jeho silnou optickou páteřní sítí.
Variantou jsou dále celulární mikrovlnné systémy Wireless firmy Cesnet, sítě
City.Way společnosti InWay, případně sítě Eridan společnosti SnisNet. Dodávám,
že výčet možností jistě není úplný, předpokládám v této oblasti velmi dynamický
rozvoj. Důkazem je množství nezávislých a nově vybudovaných sítí postavených na
mikrovlnných spojích, propojujících některá menší města v různých regionech ČR.
Tvoří tak mnohdy nové poskytovatele připojení k Internetu s vysokou přenosovou
rychlostí (mezi svými uzly). Obecně lze říci, že meziměstské linky řady
poskytovatelů dnes více využívají mikrovlnných spojů, ať již např. od firmy
RadioNet nebo třeba vlastních zařízení.
Další vývoj na trhu poskytovatelů Internetu
Ve vloženém textu jmenované společnosti jsou přímí poskytovatelé s vlastním
připojením do některého ze zahraničních uzlů sítě Internet pevnou linkou,
optickým kabelem, satelitní linkou atd. Jsou členy společenství NIX.CZ s
konektivitou do uzlu NIX (Neutral Internet eXchange).
Více jak stovka dalších firem představuje subjekty tvořící některý z uzlů sítí
výše zmíněných přímých poskytovatelů.
Přetřásanou otázkou je nyní jejich další vývoj a především počet. Objevuje se
názor o snižování počtu těchto sítí až na přibližně 5. Podle mého názoru se
však počet sítí v nejbližší budoucnosti (řádově kolem roku) podstatně nesníží,
velcí provozovatelé do rozvoje investovali příliš vysoké prostředky.
Otázkou samozřejmě je možný příchod kapitálově silného ISP investora. Zatím
však ani Telenor Internet ani GTS nijak významně nezamíchaly kartami. V
současné době se naopak zvyšuje počet nových samostatných a nezávislých malých
poskytovatelů v menších městech (viz dále).
Databáze poskytovatelů
Již více jak 3 roky shromažďuji údaje o našich poskytovatelích Internetu a to
jak údaje technického charakteru a údaje zastoupení v regionech, tak i jejich
základní nabídky služeb a samozřejmě i spojení na ně včetně kontaktních adres,
adres domácích stránek a stránek s ceníky internetových služeb.
Pro tato data jsme vytvořili databázi, jejíž veřejnou část jsme zpřístupnili
všem uživatelům Internetu. Pro práci s databází je vytvořena řada pohledů.
Výběr poskytovatelů lze realizovat z pohledu města, telefonních obvodů UTO a z
pohledu členství v té které síti. Nechybí samozřejmě ani výběr z pohledu
členství v NIXu. Databáze je volně přístupná na našem Webu na adrese
http://www.idg.cz/isp. Kaž-dý tak může využít shromážděných informací pro své
rozhodnutí.
Musím zde dodat, že data jsem sice vícekrát ověřoval, ale situace se mění a
poskytovatelé mi práci s aktualizací příliš neusnadňují. Po rozhovoru s
provozovatelem nejmenované konkurenční databáze jsem dospěl k přesvědčení, že
tento pramalý zájem má obecnější charakter. Věru nechápu důvod malého zájmu
poskytovatelů o tyto databáze, které by jim měly pomoci při získávání zákazníků.
Speciály věnované ISP
První speciální brožuru, věnující se poskytovatelům Internetu, jsme v oddělení
IDG Online Services připravili při příležitosti veletrhu INVEX 97 pod názvem
"Přehled poskytovatelů připojení k Internetu". Vyšel jako příloha všech
časopisů vydavatelství IDG Publishing v nákladu 70 000 kusů. Použil jsem do něj
vybrané údaje z výše uvedené databáze; ve speciálu byla i mapka zachycující
strukturu toku dat od přímých poskytovatelů k poskytovatelům bez vlastní
zahraniční linky.
Atlas českého Internetu
V lednu minulého roku jsem nakreslil první řadu map jednotlivých sítí z
podkladů dodaných z centrál všech sítí. Výsledkem kreslení a souběžné neustálé
aktualizace byla další příloha našich časopisů, "Atlas českého Internetu".
Celý Atlas byl rozdělen na část centrální mapy a 16 samostatných map s
podrobnou strukturou jednotlivých sítí. Jednalo se o jedno z prvních mapových
zobrazení struktur českého Internetu, které graficky zachycovalo místa
"nasycená" Internetem, ale i prázdná místa (UTO) "bez Internetu".
Mapový Průvodce českým Internetem
Průvodce českým Internetem byl předposledním projektem, vydaným v listopadu
minulého roku. Tato brožura obsahovala podrobné mapy všech sítí, které mi byly
známy. Brožura nabízela svým větším prostorem možnost věnovat každé síti jednu
stránku. Poměrně názorně dokumentovala nejen zvyšující se počet
celorepublikových sítí, ale také zvyšování pokrytí jednotlivých regionů a někdy
mnohonásobné posilování linek ať již meziměstských, nebo zahraničních.
Porovnáním situace ze začátku roku s jeho koncem dávalo dobrou představu o
vysoké dynamice růstu většiny sítí. Věnoval jsem také prostor stručnému
představení poskytovatelů, ale i dalších firem zabývajících se více či méně
českým Internetem.
Atlas českého Internetu 99
Poslední Atlas byl šířen ve všech našich periodikách, včetně nového herního
časopis GameStar. Cílenou změnou bylo načasování vydání nového Atlasu v rámci
kampaně "Březen měsíc Internetu". Bylo nutné aktualizovat téměř veškeré
informace uváděné v předešlém Průvodci, neboť opět došlo v řadě případů k
důležitým změnám. Tento poslední projekt byl vydán v zatím rekordním nákladu 86
000 kusů.
Mapy naznačí dnes již širokou nabídku možností připojení ve většině regionů
republiky. Ceny jsou pak díky konkurenci také většinou přijatelné.
Základní orientační jednotkou na centrální mapě zůstaly UTO. Pro zájemce o
připojení je tedy nejdůležitější, působí-li v "jeho" UTO konkrétní poskytovatel.
K čemu to vlastně je?
Může zaznít otázka, k čemu je dnes přehled starý 2 roky? Odpověď je
následující: nejde pouze o současný stav, ale při volbě poskytovatele může
pomoci i historie jednotlivých sítí.
Porovnáním údajů ve všech třech mapových speciálech lze vyčíst zajímavé
informace o růstu některých sítí. Jak známo, růst je obecně pozitivní trend a v
tomto případě docela dobře ilustruje pozici některých poskytovatelů.
Jak lze speciály získat
Speciály nejsou volně v prodeji, v našem oddělení Online Services však máme
ještě omezené množství prvních dvou mapových příloh.
Problémy a zase problémy
Myslím, že pro čtenáře může být zajímavý i popis některých problémů, které
podobné projekty provázejí, a z toho vyplývající omezení a nedostatky.
V první řadě je zde přirozeně omezený rozsah podobných publikací a z toho (v
případě posledního Atlasu) vyplývající nutnost slučování některých sítí.
Ačkoliv prvořadým cílem všech Atlasů je zmapovat pokud možno všechny
internetové sítě a ostatní v této oblasti působící subjekty po celém území naší
republiky, sítě poskytovatelů se zahraniční konektivitou tak v několika
případech obsahují i své subprovidery.
Jednotlivé mapky navíc obvykle zobrazují pouze IP konektivity a topologie
jednotlivých sítí, nikoliv však použitou technologii, kterou jich bylo
dosaženo. Obecně lze říci, že podíl optických spojů při realizaci zahraničních
linek se zvýšil, stejně tak jako využití optických tras pro meziměstské datové
propojení. Mikrovlnné spoje jsou technologií využívanou zejména pro meziměstské
spoje.
Mapy dále nezaznamenávají charakteristiku přístupového bodu (POP, Point Of
Presence) v daném městě. Ty se mohou mnohdy značně odlišovat. POP může být
tvořen centrálou modemů (ISDN, 56 kb/s nebo 33 kb/s, možností připojení pevnou
linkou, různými servery či nasazením pouhého routeru. Jedná se však o neustále
se měnící informace, kterých je navíc takové množ-ství, že je víceméně není
možné umístit do omezeného prostoru map.
Dalším problémem je samozřejmě komunikace s vlastními poskytovateli. Rád bych
zdůraznil, že většina dodávaných informací byla vždy korektních. Při dodávání
podkladů jsem se setkal většinou s profesionálním přístupem, který byl typický
zejména pro zástupce velkých sítí.
Bohužel mě opět neuspokojil rozsah informací poskytnutých firmou SPT TELECOM.
Topologii této sítě zástupci firmy shodně odmítli uvést. Obdobně neúplné
informace jsem bohužel dostal i od firmy Telenor ČR.
Síť OASAnet byla v době zpracování podkladů ve fázi prodeje poskytovateli
Telenor Internet. Neobjevuje se však ještě ani v rámci sítě Telenor Internet,
neboť firma zveřejnila koupi sítě těsně po uzávěrce Atlasu 99.
Nové a nezávislé internetové sítě
Rozvoj komunikačních technologií, tedy optické a mikrovlnné způsoby přenosu,
způsobily, že řada menších firem si staví své, mnohdy i meziměstské
vysokokapacitní datové sítě a nabízí v těchto městech Internet.
Protože sítě velkých poskytovatelů jsou již v dostatečném povědomí, věřím, že
mnozí naopak uvítají informace právě o menších až malých nezávislých
regionálních společnostech. Aktualizoval jsem proto do dnešního článku mapu
Sítě bez vlastní zahraniční konektivity (viz obrázek v dolní části stránky).
Jedná se o upravenou, vylepšenou a doufám, že podstatně přehlednější mapu, než
která byla uvedena jako v pořadí 16. mapa Atlasu 99.
Původně se mělo jednat o síť partnerů IBM, tedy PartnerNet, situace s tímto
seskupením je však opět nejasná. Protože řada firem, do té doby připojených na
IBM Global Network, změnila dodavatele zahraničního připojení, konkrétně přešla
k firmám Global One a SPT TELECOM, zahrnul jsem všechny zmíněné firmy do jedné
mapy s vypsanými konektivitami do jmenovaných firem.
Zaznamenal jsem řadu nových subjektů a po uzávěrce Atlasu 99 jsem objevil
další. Mapka je tedy zasvěcena právě těmto menším až malým, ale především
mnohdy novým poskytovatelům. V žádném případě si však nemyslím, že počet firem
je konečný.
Možná bych si měl trochu postěžovat. Získat aktuální informace o "velkých"
sítích již není takový problém. Problémem mnohem větším je získávat údaje právě
od zmíněných malých, lokálních poskytovatelů. Není to tím, že by nechtěli
potřebné informace sdělit, spíše mám dojem, že jim leckdy na uveřejnění v
mapách a tedy na "zviditelnění" ani příliš nezáleží, na rozdíl od poskytovatelů
s velkými sítěmi, kteří to mnohdy naopak ani tolik nepotřebují.
Kvalita informací a využití
Pro názornější představu o situaci opět doporučuji porovnat jednotlivé sítě na
všech doposud vydaných mapách. Tímto způsobem lze asi nejlépe dospět k
představě, která síť se nejdynamičtěji rozvíjí, tedy jak posiluje linky a
zvyšuje počet přípojných bodů. Taková síť samozřejmě nabízí určitou perspektivu
růstu i do budoucnosti. Provedené srovnání může tedy být pomůckou pro výběr
toho nejlepšího poskytovatele.
Další plány
Jednou z nejnovějších možností připojení k Internetu je využití sítí kabelových
televizí. Potřebná technologie je k dispozici, v místech rozvodu kabelů stačí
připojit kabelový modem a (nejméně) 64kb/s linka je realitou. Rozvody však
zdaleka nejsou všude a to ani v Praze. Otázkou je také konektivita kabelových
sítí do sítě některého z poskytovatelů.
Hovoří se taktéž o možnosti přenosu dat po elektrické rozvodné síti. Zatím však
nic bližšího nebylo zveřejněno a vše je zřejmě ve stadiu zkoušek.
Všechny tyto nové metody přístupu k Internetu budeme samozřejmě sledovat a
zahrneme je do některého z příštích speciálů.
9 0704 / pahn

Poskytovatelé Internetu v březnu 99
Firmy nabízející připojení k Internetu lze přibližně rozdělit do následujících
kategorií:
Společnosti primárně a většinou nejdéle působící jako poskytovatelé Internetu,
tedy firmy s velkou zkušeností, širokou nabídkou služeb a s rozvinutou sítí
přípojných bodů po celé ČR, se sítí, která je víceméně homogenní.
Jedná se o firmy EUnet Czechia a CESNET, druhá spravuje kromě své sítě také
vysokokapacitní vědeckou síť TEN-155. K nim lze zařadit skupinu firem
disponující vlastními sítěmi a nabízející připojení později, zpočátku jako
doplněk ke své nabídce služeb. Jsou to firmy PVT se sítí PVT NET a donedávna
společnost IBM ČR, spravující českou část celosvětové sítě IBM Global Network
(IGN), nyní AT&T. Dále sem patří SPT TELECOM, který nepůsobí jako poskytovatel
dlouho, vlastní však také hustou síť. Do této skupiny lze nejnověji zařadit
společnost MOPOS se sítí IPnet, firmu GTS se sítí GTS CzechNet, která koupila
síť NetForce, a firmu INEC se sítí INECnet.
Druhou skupinou jsou firmy působící na našem trhu nověji, a které se spoléhají
na vlastní síly případně při stavbě sítí využívají relativně samostatných
subjektů. Jsou to firmy Czech/Video On Line, Telenor Internet, která koupila
síť OASAnet a předtím Terminal Bar a Telenor ČR.
Třetí skupinu tvoří menší společnosti nebo seskupení firem, které vycítily
příležitost a zájem uživatelů o poskytování Internetu. Do této skupiny lze
zařadit firmu Bohemia.Net (Datac), síť CZECH-NET (Luko) a společnost CZCOM se
stejnojmennou sítí.
Poslední skupinu tvoří společnosti, soustřeďující se na poskytování služeb
připojování dalších poskytovatelů nemajících svou vlastní zahraniční linku.
Jsou to firmy IBM se sítí IGN s řadou regionálních sítí nezávislých
poskytovatelů, společnost Global One a nejnověji také firma InWay.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.