Český trh IT služeb má brzy nabrat druhý dech

Při hodnocení stavu IT trhu v té které zemi vždy dojde k úvahám nad výdaji spojenými s nákupem IT služeb. Všeobecn...


Při hodnocení stavu IT trhu v té které zemi vždy dojde k úvahám nad výdaji
spojenými s nákupem IT služeb. Všeobecně se předpokládá, že čím je tento podíl
vyšší, tím je trh vyspělejší. Podívejme se tedy na to, jak si z tohoto hlediska
stojí Česká republika. Proč v posledním roce tento trh rostl pouze zvolna?
IT služby jsou jedním ze základních segmentů celkového trhu IT a v základním
dělení zahrnují podporu a služby spojené s hardwarem, dále podporu a služby
spojené se softwarem, systémovou integraci, vývoj a správu softwarových
aplikací, outsourcing a IT vzdělávání a školení. Situaci na českém trhu mapuje
studie společnosti IDC nazvaná "Czech Republic IT Services 2004-2008 Forecast
and 2003 Vendor Shares".
Trh s IT službami vzrostl v České republice v roce 2003 o významných 16,9 %,
když celkové výdaje dosáhly 897,74 milionu dolarů. Tento růžový obrázek však
poněkud ztrácí lesk, podíváme-li se na výsledky z pohledu české měny: to se
totiž růst v podstatě nekonal jak jinak nazvat meziroční zvýšení výdajů o 0,6
procenta? Přesto IDC vidí vývoj v nejbližších pěti letech poměrně optimisticky.
Meziroční růst by se měl do konce roku 2008 pohybovat mírně nad 10 %. Roční
výdaje by se tak měly v roce 2008 dostat na 1,46 miliardy dolarů.

Drivery a inhibitory
Zkusme se však zamyslet nad tím, proč trh z pohledu české měny vlastně nerostl.
Mělo to několik důvodů: tak především ceny jsou obecně tlačeny dolů stále
rostoucí konkurencí, dosud trvá nedostatek velkých projektů. V neposlední řadě
mají situaci na svědomí malé a střední firmy, které se jako nejživěji
investující segment trhu o IT služby příliš nezajímají nejradši si vystačí s
předem nakonfigurovanými systémy a řešeními.
"Vývoj přeje zákazníkům," uvádí Vladimír Kroa, vedoucí výzkumu IT služeb v IDC
CEMA. "Přestože očekáváme růst investic do IT služeb, bude to zákazník, který
si bude diktovat. Časy automaticky obnovených smluv jsou nenávratně pryč a
poskytovatelé služeb se budou muset hodně snažit, a být velmi vstřícní ke
stávajícím klientům."

Pomalu a opatrně
Český trh s IT službami svým způsobem odráží společnost jako takovou. Tak
například jsou upřednostňovány evoluční postupy (řešení situací) před
revolučními skoky nově nabízené služby manažeři dlouze zvažují a jen pomalu k
nim získávají důvěru. Také mají rádi jisté záruky úspěchu ještě předtím, než
vůbec investují. To ovšem klade velké nároky na prodejce, kteří musejí dbát
nejen na dokonalou prezentaci vlastních služeb, ale i na své dobré jméno.
Vzhledem k tomu, že v ČR je mnoho dobrých a vysoce kvalifikovaných pracovníků,
mají ale IT firmy současně stále snazší výběr vlastních zaměstnanců, na jejichž
odbornost se mohou spolehnout.

SW, HW a ti druzí
Zpět k finančním objemům v jednotlivých segmentech trhu IT služeb. Trvale
významnou skupinou služeb je hardwarová podpora a instalace, která se podílí na
celkových výnosech odvětví 18,1 %. Následuje systémová integrace, softwarová
podpora a instalace, jejichž podíly činí 14,9, respektive 14,6 %. Vývoj a
správa softwarových aplikací (customization services) zahrnuje množství
rozdílných činností. Pokud tuto skupinu bereme jako celek, pak má nicméně na
celkových výnosech hlavní podíl (20,6 %).
Kdesi u dna se pohybují příjmy za IT školení a vzdělávání (3,3 % celkového
trhu). Nejenže tvoří malý podíl, ale také jen pomalu rostou podle IDC se dá
očekávat jen nevýrazný růst na úrovni tří procent ročně. Čeští uživatelé
zkrátka na školení moc nedají. A důvod? Pravděpodobně je ukryt ve skutečnosti,
že klesá podíl velkých projektů, které je nutné podporovat masivním školením
uživatelů a IT profesionálů.

Outsourcing
S rozvojem IT služeb úzce souvisí nástup outsourcingu. Do roku 2003 u nás plně
pochopilo jeho smysl jen pár firem a organizací z veřejného sektoru. Je to tím,
že v outsourcingu více než v jiných druzích služeb úspěch závisí na správné
rovnováze nákladů, kontroly a výnosů, respektive přímo na vztazích mezi
klientem a poskytovatelem služeb.
Mnoho českých manažerů stále tomuto druhu služeb nepřišlo na chuť už jenom
proto, že ve svých plánech preferují krátkodobý pohled a okamžité zisky (ale i
náklady) před dlouhodobými přínosy (a dlouhodobými závazky). Management má také
často výhrady ke svěření vlastních citlivých dat do správy třetí strany. Jak
shrnují analytici IDC, přijetí outsourcingu je u nás teprve na samém začátku.
Pokud jde o konkrétní čísla, tak podíl outsourcingu v roce 2003 činil 12,6 %
celkových výdajů na IT služby (111,54 milionu dolarů). V této hodnotě je
zahrnut jak samotný outsourcing informačních systémů, tak i služby s
outsourcingem spojené. Analytici IDC nicméně věří, že zájem o outsourcing
poroste relativně rychle, a výdaje zaznamenají do roku 2008 dvouciferný
meziroční vzestup.
Proti přehnanému optimismu v této oblasti působí však určité limitující
faktory. V ČR je to především nižší cena pracovní síly (i kvalifikované), která
zatím nenutí většinu manažerů uvažovat o outsourcingu z ekonomických důvodů.
Poskytovatelé tedy musejí zdůrazňovat spíše jiné přednosti outsourcingu. Již
klasicky sem patří argumentace týkající se TCO (Total Cost of Ownership), tedy
celkových nákladů na vlastnictví IT u možného klienta. Stejně účinnou zbraní je
nabídka SLA (Service Level Agreement), tedy záruka kvality poskytovaných služeb.
Poskytovatelé outsourcingu se však i do budoucna musejí držet při zemi pokud
jde o očekávanou výši zisků to platí alespoň pro nejbližší budoucnost.

Co ovlivňuje trh?
Již po několik let se podíl IT služeb na celkových výdajích za IT zvyšuje.
Tento trend je dán dvěma základními faktory. Tím prvním je rostoucí potřeba IT
služeb související se změnami ve způsobu podnikání (což zase vyplývá především
z pokroku IT technologií). Komu by dnes stačila prostá instalace hardwaru?
Jenom implementace IS s sebou nese mnoho systémových změn, které je třeba
navrhnout, naplánovat a posléze i realizovat. Dále platí, že mnoho služeb je
takříkajíc "samonosných", tedy nezávislých na pořizování nových technologií.
To vše jsou pro poskytovatele služeb dobré zprávy. Je tu ale i odvrácená
stránka věci poskytovatelů je dnes opravdu hodně. S klesajícími maržemi na
prodeji hardwaru se totiž mnoho tradičních prodejců a distributorů pouští i do
nabídky nejrůznějších služeb, čímž ukrajují ze společného koláče stávajícím
hráčům v tomto tržním segmentu. Vzhledem ke vlivu IT služeb na hospodaření
firem, citlivosti svěřovaných dat a většinou dlouhodobé spolupráci s klientem
však pokračuje segmentace trhu.

Dodavatelé
Nyní se podíváme na trh IT služeb v ČR z pohledu hlavních dodavatelů. 10
největších poskytovatelů služeb obsáhne necelých 40 % trhu a na 50 největších
připadne zhruba 70% podíl. Z toho vyplývá, že existuje pořád ještě mnoho malých
firem, které se při stávající poptávce dokáží uživit. V roce 2003 se tento
poměr příliš nezměnil, 2 procentní body navíc získaly pouze firmy z "druhé
řady" (tedy na pozicích 11-20 z první padesátky). Mezi tři největší
poskytovatele služeb se v ČR zařadily společnosti HP, IBM a LogicaCMG.
Pokud jde o výkony, tak v první desítce si podle IDC drží solidní a stálý růst
Accenture, PVT a AutoCont CZ. Vedoucí společnosti trhu HP a IBM v roce 2003
dokázaly převýšit průměrný 10% růst trhu o 3, resp. 5 %. Logica zaznamenala
růst především vzhledem k dolaru, s propadem se musely smířit AutoCont On Line
a ICZ. Skutečný skok ve výkonech potom zaznamenala společnost IDS Sheer (133
%). Je však třeba dodat, že značný podíl na tom má akvizice Plaut Consulting,
která proběhla začátkem roku 2003. Další hvězdou roku se stal Unicorn sázející
především na úspěšný vývoj aplikací a společnost is:energy, která má vzhledem
ke svému napojení na EON za sebou větší projekty v energetice.

Vertikální trhy
Zájem o IT služby je z hlediska vertikálních trhů poměrně přesně vyhraněn 4
obory získávají více než 70 % trhu. Jedná se o finance, výrobu, telekomunikace
a státní sektor. Nejvyšší výdaje na IT služby zaznamenává již tradičně finanční
sektor, do kterého patří bankovnictví, pojišťovnictví a finanční služby.
Celkové výdaje za rok 2003 v tomto sektoru činily 253,97 milionu dolarů, což
představuje téměř třetinový podíl trhu (28,3 %). Oproti minulému roku šlo o
významný růst, dosahující téměř 25 %. Největší zájem o IT služby zaznamenalo
pojišťovnictví, následováno bankovnictvím a finančními službami. Pro dodavatele
je to spolehlivý tahoun poptávky, počítá se především s jejich zájmem o
bezpečnostní řešení, stejně jako o úpravy informační infrastruktury.
Druhým největším zájemcem o IT služby je výrobní sektor s výdaji v hodnotě
144,7 milionu dolarů, následuje státní sektor se 125,05 milionu dolarů což
odpovídá necelým 14 % trhu. Na čtvrté pozici se z tohoto pohledu umístily
telekomunikace (116,03 milionu dolarů), výdaje v tomto sektoru však meziročně
klesly o 1,3 %.
V případě telekomunikací to však podle IDC neznamená ani tak nezájem, jako spíš
saturaci trhu. Telekomunikační operátoři mají za sebou období velkých investic,
např. ještě v roce 2002 byli vzhledem ke svým výdajům druzí za finančním
sektorem. Dodavatelé si jsou tohoto faktu vědomi a obracejí svoji pozornost
spíš ke státnímu sektoru.

Zahraniční projekty
V ČR můžeme v posledních letech vystopovat ještě jeden podnětný trend spojený s
IT službami. Jde o to, že řada mezinárodních firem přesouvá do naší republiky
část svých specializovaných činností, což znamená zakládání outsourcingových,
klientských či výzkumných a vývojových center.
Za nejvýznamnější investicí v tomto oboru stojí zřejmě společnost Accenture,
která v roce 2001 založila v Praze své Offshore Service Center. Dnes je
zaměřeno především na poskytování outsourcingu nadnárodním klientům a
zaměstnává zhruba 500 lidí s tím, že jejich počet by měl s rozšiřováním
činnosti dále růst.
Dále lze uvést společnost ACS (divize Honeywell), která má v Brně své globální
R&D centrum, kde pracuje na 200 pracovníků. Podobně postupuje LogicaCMG,
Matsushita a Symbol Technologies. V Brně se také nachází IBM GS Delivery
Center, klientské centrum společnosti IBM, které poskytuje služby zákazníkům po
celé Evropě. Zaměstnává přibližně 200 lidí. Nejnovějším počinem v tomto druhu
investic je zprovoznění nového centra společnosti DHL. Další firmy se na tento
krok připravují do této skupiny patří např. společnost Siemens, která hodlá do
ČR převést některé ze svých administrativních a účetních operací, nebo
francouzský Acesame Benchmarking, jenž by chtěl v Praze otevřít svoji filiálku
zaměřenou na testování automobilů.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.