Čeští mobilní operátoři jsou vítězi ekonomických statistik

Průzkum společnosti Markent, žebříček Computerworld Top 100 a výsledky Czech Top 100 tyto tři statistiky nám budou v


Průzkum společnosti Markent, žebříček Computerworld Top 100 a výsledky Czech
Top 100 tyto tři statistiky nám budou výchozím bodem pro následující analýzu
českého ICT trhu. První z těchto analýz popisuje vyhlídky pro letošní rok,
další se pak zabývají rozborem loňských výsledků. Každá ze tří statistik
vypovídá o něčem trochu jiném, proto je při srovnávání výsledků a jejich
interpretaci nutná jistá obezřetnost. Určité trendy se nicméně odečíst dají.
Začněme žebříčkem Computerworld Top 100, který byl přílohou minulého vydání CW.
V jeho čele se umístily vesměs firmy, které patří k dodavatelům hardwaru a
distributorům. Takové pořadí není nijak překvapivé, protože žebříček je
konstruován podle dosaženého obratu a ten je samozřejmě v této oblasti větší
než např. u softwaru (jako příklad z druhé strany vzpomeňte třeba extrémní
situaci Microsoftu, v jehož celosvětových čtvrtletních výsledcích dosahuje
často zisk až třetiny obratu).
Určitým problémem našeho žebříčku i všech podobných projektů je samozřejmě
ochota firem zveřejňovat své výsledky. Nedaří se získat údaje především u
některých českých poboček celosvětově působících společností, kterým firemní
politika brání zveřejňovat oddělené výsledky po jednotlivých zemích. Nicméně s
touto drobnou výhradou lze získané výsledky pokládat za relevantní.

Pokles obratu
Při pohledu na čelo žebříčku Computerworld Top 100 na první pohled zaujme
skutečnost, že mezi prvními 5 firmami žebříčku jsou hned 4, jejichž obrat
meziročně poklesl (viz tabulka). I mezi prvními 10 hráči na trhu je stále jen
menšina těch, kdo si z hlediska obratu polepšili (4 subjekty).
Kolísavý vývoj si lze ukázat třeba na skupině subjektů, které se primárně
profilují jako distributoři. Z prvních 10 firem v našem žebříčku poklesl obrat
čtyř z nich (eD system Czech, AT Computers, ProCA, Konsigna), šesti stoupl
(Tech Data Distribution, Levi International, Libra Electronics, SWS, PVT a
Canon CZ).

Co říká IDC?
Poměrně opatrně se k vývoji našeho domácího trhu staví IDC. Analýza této
společnosti tvrdí, že v loňském roce došlo ve střední a východní Evropě celkově
k růstu ICT trhu o 15,6 %. Toto vysoké číslo se ale odvozuje např. od
stoupající poptávky v Rusku, v Rumunsku či na Ukrajině. Vyspělejší trhy, tedy
především ČR, Maďarsko a Slovinsko, vykázaly v roce 2003 menší procentuální
nárůst než roku přecházejícího. Tento trend přitom podle IDC potrvá i v roce
letošním.
Pokud navíc uvážíme, že soubor na čele žebříčku je již výběrový (lze
předpokládat, že firmy na čele žebříčku jsou nebo alespoň v minulosti byly
nadprůměrně úspěšné, a proto by měly v průměru růst spíše více než trh jako
celek), dostáváme se k poměrně neradostnému stavu českého ICT trhu, který
svědčí minimálně pro stagnaci. Situace je ovšem vyvážena pokračujícím boomem na
poli telekomunikací mezi největšími 5 firmami vzrostl meziročně obrat hned
čtyřem.

Czech Top 100
Nyní přejdeme k výsledkům Czech Top 100. Tento žebříček, který již podesáté
sestavilo stejnojmenné sdružení, dává zcela opačný obraz. Z firem, které se
vešly do první stovky, vzrostly tržby hned u 75 % subjektů a v první stovce
narostly celkem o 19 %.
Co se týče účasti IT firem, za pozornost stojí např. Foxconn (s obratem 38 472
mil. Kč i 10. místo v žebříčku jako takovém), který je po Škoda Auto druhým
největším exportérem. Na exportu elektrotechnických výrobků se významně
podílejí také společnosti Siemens a Panasonic AVC. Zbývá dodat, že na trzích
západní Evropy, která je hlavním cílem českých exportérů, panuje přitom recese
nebo jen mírný hospodářský růst.
Tahounem růstu jsou opět telekomunikace. Eurotel Praha a T-Mobile Czech
Republic se objevily mezi firmami dosahujícími nejvyššího zisku (Eutotel 9,294
miliardy Kč, T-Mobile 6,155 miliardy Kč), Český Mobil a SWS pak obsadily 1.,
respektive 3. místo v nově zavedené kategorii "dynamická firma". Pořadí v tomto
žebříčku se stanovovalo podle dynamiky tržeb, přidané hodnoty, produktivity
práce a dalších ukazatelů. V absolutních číslech zaznamenal nejvyšší nárůst
tržeb gigant ČEZ o téměř 30 miliard Kč).
Vzhledem k penetraci mobilními telefony a míry využití těchto služeb už na
počátku roku 2003 jsou popsaná čísla do jisté míry překvapivá: Mobilní
operátoři dokázali i na zdánlivě zcela saturovaném a navíc silně konkurenčním
trhu pokračovat v raketovém růstu a právě proto je lze chápat jako nekorunované
krále celého ICT trhu.

Podnikové IT
Dostáváme se ke třetímu zdroji našich dat. Společnost Markent uskutečnila na
počátku tohoto roku mezi firmami a organizacemi, které jsou předplatiteli
Computerworldu, průzkum, na základě kterého odhaduje, že IT trh jako celek
vzroste letos o přibližně 3 %. Relevanci výsledků pak podporuje skutečnost, že
organizace-předplatitelé CW realizují přibližně polovinu veškerých investic do
IT. V absolutních číslech plánuji podnikoví předplatitelé CW nákupy IT za asi
51,4 miliardy Kč.
Popsaný 3% růst nepůsobí na první pohled nikterak impozantně, ale přesto je
výrazně lepší než výše uváděné odhady, které se pohybovaly na samé hranici
stagnace.

Interpretace výsledků Markentu by mohla být následující: Ačkoliv se dnes řada
analytiků kloní k názoru, že podnikový segment stagnuje a boom zažívá (např.)
digitální domácnost, v ČR není situace zdaleka tak jednoznačná. Poptávka
podniků představuje stále významný příspěvek k růstu domácího IT jako celku.
Pro firmy v čele žebříčku Computerworld Top 100 především distributory a
dodavatele hardwaru by pro letošní rok mohlo být dobrou zprávou, že české
podniky plánují větší obměnu své počítačové infrastruktury. 39 % celkových
investic se bude týkat hardwaru (software 32 %, služby 29 %). Zájem by letos
měl být především o PC střední třídy (v rámci průzkumu definované jako počítač
s procesorem o frekvenci mezi 2 a 2,8 GHz; PC pod 2 GHz se již do firem příliš
nakupovat nebudou).
V oblasti serverů pak na jednu stranu působí stoupající poptávka, která se však
podle IDC soustřeďuje hlavně do segmentu malých a středních firem. Dodavatelům
low-end serverů stoupají prodeje, klesají však průměrné prodejní ceny i marže.
Větší firmy např. v oblasti bankovnictví, utilit či telekomunikací se spíše než
na nákupy nového hardwaru soustřeďují na konsolidaci stávajících zdrojů.
Co se týče konkrétních projektů, kromě řešení běžných provozních úkolů zamíří
investice především do řešení systémové architektury, bezpečnosti, intranetů a
portálů. V absolutních číslech pohltí nejvíce prostředků ERP systémy, velký
boom se očekává na poli CRM. Také průzkum Markentu ukázal úspěšné tažení
mobilních operátorů; firmy na jednu stranu chtějí masivně investovat do
zajištění bezdrátového přístupu k podnikovým informačním systémům, na straně
druhé je pak GSM vnímáno jako natolik nezbytná technologie, že palmtopy
nevybavené příslušnými komunikačními moduly už do budoucna nemají na trhu šanci.

Vývoj trhu, personální politika a mzdy v ICT
"Český telekomunikační trh se i v loňském roce vyznačoval velkou dynamikou,
významným růstem konkurence ve všech oblastech a velkou mírou liberalizace. I v
tomto období stejně jako v minulosti však byly podmínky na trhu negativně
ovlivňovány nekoncepční a nepřehlednou regulací ze strany Českého
telekomunikačního úřadu. Nedostatky v činnosti ČTÚ samozřejmě nejvíce přímo
pociťuje Český Telecom, ale v konečném důsledku se jejich nepříznivé důsledky
projeví na celém trhu.
Rok 2003 a první měsíce roku letošního byly pro naši společnost obdobím
významných změn. Významnou událostí pro další rozvoj naší společnosti bylo
bezpochyby převzetí zbývajícího podílu v Eurotelu. To otevřelo prostor pro
využití příležitostí ze spojení mobilních a fixních komunikací v takovém
rozsahu, jak nám to umožní regulační prostředí. Výrazně se nám podařilo zvýšit
produktivitu práce v oblasti pevných linek, což přineslo meziroční snížení
počtu zaměstnanců o více než 20 %.
Klíčovou novinkou z pohledu Českého Telecomu bylo spuštění vyskorychlostního
připojení k internetu. Jsem přesvědčen, že rychlý rozvoj těchto služeb bude
jednou z charakteristik následujících měsíců. Uplynulý rok hodnotím z hlediska
naší společnosti jako rok uvážlivého investování do rozvoje IT s cílem dokončit
rozjeté projekty a lépe využít dodané funkcionality již vybudovaných IT
systémů. V letošním roce tento trend v podstatě pokračuje a nezbytné IT
investice se zaměřují v prvé řadě na úpravu či inovaci IT systémů podporujících
obsluhu zákazníka a prodej služeb, dále pak na úspory provozních nákladů další
automatizací podnikových procesů. Podobný trend podle mě platí i obecně o
českém IT jako celku, tedy mnohem uvážlivější investování do nových systémů a
snaha maximálního využití investic předešlých.
Co se týče personálního a mzdového vývoje, k 31. 5. 2004 pracuje v naší
společnosti 10 202 zaměstnanců (z toho 585 v IT). Průměrná mzda za rok 2003
činila 27 767 Kč (průměrná mzda = = součet základní mzdy, výkonnostní odměny,
příplatků, odměn atd.) V letošním roce očekáváme nárůst základních mezd o 3 %.
Nárůst základních mezd není plošný, závisí na výkonu zaměstnanců a na
výsledcích transformace společnosti."
"Uplynulý rok byl pro Aliatel velmi úspěšný. Zaznamenali jsme razantní narůst
tržeb (především v hlasových a internetových službách) a výrazně jsme pronikli
do segmentu středních a malých firem, na který jsme se začali více soustředit.
Měřeno objemem tržeb a podílem na trhu fixních telekomunikačních služeb jsme se
stali jedničkou mezi všemi alternativními operátory. Důležité jsou pro nás i
další finanční ukazatele zejména výrazně kladná EBITDA (výnosy před úročením,
zdaněním, odpisy a amortizací) a celkově pozitivní cashflow. Z hlediska celého
telekomunikačního trhu došlo v roce 2003 k některým významným událostem, jako
je spuštění přenositelnosti čísla či poskytování služby pevné předvolby
operátora. Nicméně i nadále se na jeho rozvoji negativně projevují některé
dosud nevyřešené otázky v oblasti regulace a propojování. Příkladem za všechny
je pomalý rozvoj širokopásmového internetu.
Výši mezd považujeme za důvěrnou informaci. Počet našich zaměstnanců zůstává
stabilní na úrovni okolo 360 lidí a to i přes výrazně rostoucí objem
poskytovaných služeb. Díky optimalizaci procesního řízení, zlepšené komunikaci
mezi jednotlivými úseky, zefektivnění prodejních kanálů a konsolidaci
zákaznických systémů se nám daří zvyšovat produktivitu práce."
"T-Mobile působí na trhu mobilních komunikací, proto se naše hodnocení bude
vztahovat k tomuto trhu. V loňském roce rezidenční trh rostl vzhledem k vysoké
míře penetrace pouze mírně. T-Mobile se rozhodl v nejbližší době stát jedničkou
v počtu zákazníků i v příjmech/zisku, a z výsledků za rok 2003 je patrné, že
tento cíl není nereálný (4 miliony zákazníků, úspěch různých časově omezených
nabídek...). V uživatelských zvyklostech se projevil větší příklon zákazníků k
nehlasovým službám ČR nadále patří k zemím s extrémní užívaností SMS služeb,
rozvíjejí se však i služby datové, kde vidíme velký potenciál.
ČR patří k zemím s největší penetrací mobilních telefonů, my však vidíme
možnost dalšího rozvoje zejména v oblasti datových služeb (M2M komunikace,
m-commerce, lokační služby). Velkou oblibu získává mobilní připojení k
internetu zatím mnohdy suplující připojení pevné. Velký rozvoj právě těchto
služeb lze očekávat po zavedení širokopásmových služeb, zejména UMTS.
Vzhledem k tomu, že T-Mobile Czech Republic je stabilizovanou firmou, zůstává
počet zaměstnanců stabilní. Se změnami v tomto trendu nepočítáme ani v příštím
roce. Průměrná hrubá měsíční mzda včetně odměn byla v loňském roce 36 200 Kč.
Základní mzdy se od 1. 1. 2004 v průměru za celou firmu zvýšily více, než kolik
činila hodnota inflace v roce 2003. (Základní mzda na rozdíl od námi uvedené
průměrné hrubé měsíční mzdy neobsahuje odměny.)"
"Loňský rok byl velmi dobrý pro české IT jako celek a snad ještě lepší pro naši
společnost. Očekáváme, že tato situace potrvá..."
"Loňský rok byl pro naši společnost rokem, kdy začaly probíhat změny v
organizační struktuře. Naše firma se rozdělila do funkčních celků, obchodních a
podpůrných jednotek. Všech 7 obchodních jednotek bylo založeno na základě
nutnosti předefinovat přístup k zákazníkům. Podpůrné jednotky pak mají
zajišťovat veškeré činnosti spojené s chodem společnosti. Co se týče celého
trhu, je stále více patrná nutnost orientace na zákazníka a přidanou hodnotu, a
to ve všech prodejních kanálech, kde působíme. Zákazníka nepřekvapí dodávka
zboží do 24 hodin, kterou považuje za samozřejmou, ale očekává nadstandardní
služby a osobní přístup."









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.