Cesty umělé inteligence

Expertní systémy stály za vývojem prvních mobilních telefonů Cesta umělé inteligence i genetického programování do ...


Expertní systémy stály za vývojem prvních mobilních telefonů
Cesta umělé inteligence i genetického programování do praktických aplikací byla
dlážděna řadou překážek, nicméně některé projekty v oblasti finančnictví či
zdravotnictví se již zdají být poměrně slibné. Totéž se týká i nasazení v
průmyslu.
Při dolování dat ve finančnictví nebo v klinickém výzkumu nemocnosti velkých
populací se již několik let používá genetických algoritmů. Děje se tak ve fázi
předcházející analýze dat pomocí indukce nebo neurálních sítí. Podívejme se
podrobněji na některé problémy nasazení genetického programování v klinickém
výzkumu. Hned na úvod je třeba vyřešit otázku, na jaké intervaly rozdělit
naměřené hodnoty cílové proměnné (např. mezi 100% zdravím a 100% úmrtností).
Poté následuje volba upřednostněné časové řady. Kde máme nechat program pátrat
po možných souvislostech, které by mohly být např. příčinami alergií? Je
vhodnější analyzovat trendy hodinové, týdenní, měsíční, nebo víceleté? V
případě, že je nutno analyzovat více trendů paralelně, musíme rozhodnout o
nastavení relativních vah. Počet možných kombinací dosahuje astronomických
hodnot, a proto se zde plně projeví flexibilita genetického algoritmu. K
výsledku se někdy podaří dojít i během pouhých několika desítek iterací
(generací).

Pátrání po alergii
Průkopníkem dolování dat (a samozřejmě především souvislostí mezi nimi) ze
statistiky nemocnosti v EU a USA byla mj. společnost Meditelligence. Jedna z
prvních velkých klinických studií za pomoci jejich metod a softwaru, která byla
provedena v univerzitní nemocnici v GÖteborgu, našla a vyhodnotila souvislost
mezi dědičností a vznikem alergií. Tato kategorie vědeckého softwaru je přitom
schopna hypotézy nejen testovat, ale také je ze zadaných dat automaticky
navrhovat.
Ve vývojových odděleních se dnes genetické algoritmy často používají tam, kde
je potřeba najít alespoň nějaké uspokojivé řešení, ať již bude nalezený způsob
skutečně optimální, nebo ne. Programy obvykle rychle a snadno najdou lokální
extrémy, kde potom vyhledávání alternativ uvázne na téže relativně uspokojivé,
nikoliv však optimální hodnotě cílové funkce.

Expertní systémy
Genetické programování se uplatňuje i ve vývoji průmyslových postupů, zde však
obvykle není jedinou technologií z oblasti umělé inteligence. Často bývá
doplňováno znalostní technikou, především expertními systémy. Ve velkých
švédských podnicích (poznámka redakce: autor dlouhodobě působí ve Švédsku jako
poradce, proto jsou příklady brány především ze Skandinávie) je např. používán
software americké společnosti Invention Machine.
Vývojový tým společnosti Ericsson vyřešil díky softwaru od Invention Machine
problém s vyzařováním prvních vylehčených mobilních telefonů do hlavy
uživatele. Za účelem minimalizace vlnění kolem telefonu navrhl expertní systém
nasadit hliník. Aby vyhověl omezujícím podmínkám provozu (cena, váha), došel
nakonec až k hliníkové pěně.

Chytrý vysavač
Při vývoji ve firmě Electrolux zase navrhl software od Invention Machine řešení
problému s přisáváním koberců na vysavač; zvýšení efektu motoru vede do slepé
uličky (vývěvy), ale jeho snížení vede naopak ke zhoršení funkčních vlastností
přístroje. Řešení nabídnuté expertním systémem bylo i v tomto případě
uspokojivé: Nechat cirkulovat vzduch, tzn. vhánět na koberec zhruba tolik
vzduchu, kolik se ho zároveň vysává. Oba popsané problémy by samozřejmě
dokázali vyřešit i lidé, proces by však trval déle a zřejmě by si vyžádal
celkově vyšší náklady.
Aplikace z oblasti umělé inteligence se také stále častěji používají při
validaci, např. při komentování a ověřování konstrukčních výkresů navržených
lidmi. Jde tedy o jakousi nadstavbu nad programy typu CAD (a ve vývoji softwaru
typu CASE//UML). Ve Skandinávii se již po léta používá znalostní technologie
při ověřování bezpečnosti ropných těžebních věží v Severním moři již ve stadiu
výkresu CAD.
Dalším odvětvím, které se s oblastí umělé inteligence proplétá stále úžeji, je
dnes také knowledge management.

text ON-LINE
Kompletní podobu tohoto článku včetně hypertextových odkazů na další informační
zdroje najdete na portálu Science World s datem 10. 1. 2003.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.