Chlazení procesorů jako bouřka

Tři zajímavé objevy se odehrály na poli nanotechnologií. Uhlíkové nanotrubičky se podařilo roztáhnout do podoby dlou...


Tři zajímavé objevy se odehrály na poli nanotechnologií. Uhlíkové nanotrubičky
se podařilo roztáhnout do podoby dlouhých drátů, objevují se další projekty
umožňující díky nanotechnologiím chladit procesory počítačů, na obzoru by pak
mohl být i elektrický článek disponující obrovskou životností.
Britští vědci z laboratoří cambridgeské univerzity zaznamenali významný úspěch
na poli materiálového inženýrství podařilo se jim roztáhnout uhlíkovou
nanotrubičku do podoby "drátu". Experiment se uskutečnil za teplot okolo 100
?C, nanotrubička byla přitom natažena do délky až 100 metrů. Materiál tím sice
ztratil své nejcennější vlastnosti, totiž vysokou elektrickou vodivost a
pevnost, podle vědců však jde jen o první pokus a na obzoru jsou vylepšené
výrobní postupy, které umožní unikátní vlastnosti uhlíkových nanotrubiček
zachovat i za těchto podmínek. Jako jedna z aplikací nové technologie se rýsují
například letadla, jejichž trup by byl vyztužen podobnými "dráty".
Další objev z oblasti nanotechnologií, který by mohl mít praktické využití v
počítačovém průmyslu, představuje myšlenka využít proudění molekul vzduchu; to
má být důsledkem ionizace vzduchu, kterou primárně vyvolají dvě elektrody z
uhlíkových nanotyčinek. Vědci z Purdue Univerzity (Indiana) věří, že stávající
laboratorní experimenty brzy dospějí k technologiím použitelným pro chlazení
procesorů. Současné aktivní větráky na procesorech jsou hlučné a nepříliš
efektivní; chlazení vodou sice obě tyto vlastnosti do značné míry zlepšuje, je
však uprostřed elektricky vodivých systémů zase náročné konstrukčně. Chlazení
rychle proudícími molekulami vzduchu za pomocí miniaturních elektrod by mělo
být stejně výkonné jako v případě vody, ovšem bez souvisejících potíží.
Ionizované molekuly vytvářejí v podstatě stejný efekt, jaký známe v
makroskopickém měřítku u bouřkových mraků. Pohyb iontů v elektrickém poli
způsobuje kolize s neutrálně nabitými molekulami, což způsobuje proudění
vzduchu. Na rozdíl od desítek kilovoltů nutných ke vzniku vzdušných proudům v
bouřkových mracích si však výzkumníci v popsaném případě vystačili se stovkou
voltů. V budoucnu by pak díky miniaturním rozměrům celého zařízení mohly být
tyto "chladiče" integrovány přímo na povrch čipů.
O podobném projektu Intelu, který taktéž počítá s využitím nanotechnologií pro
chlazení procesorů, jsme informovovali v CW 12/2004.
Do třetice nanotechnologie: V Bellových laboratořích se ve spolupráci s firmou
mPhase Technologies zrodila myšlenka vyvinout nový typ baterie, disponující
velmi vysokou trvanlivostí a výkonem. "Chytrá baterie," jak byl prototyp
pojmenován, je založena na objevu technologie umožňující získat v miniaturním
měřítku kontrolu nad interakcemi mezi povrchy pevných látek a kapalin. V praxi
by to mohlo znamenat, že chytré baterie budou aktivovány až v okamžiku
požadavku na odběr energie, což by mohlo vést k potenciálně takřka nekonečné
trvanlivosti takového článku. V klidu by totiž aktivní části článku mohly být
zakryty miniaturními kapičkami, které by minimalizovaly interakce s okolím.
Podrobný popis této myšlenky a související technické podrobnosti lze najít na
adrese www.mphasetech.com/LA036093Q.PDF.









Komentáře
K tomuto článku není připojena žádná diskuze, nebo byla zakázána.